Probudí mě šustění deky a vrznutí matrace, ale jen otevřu oči. Ležím zády k tobě, koleno přehozené přes peřinu, srolovanou jako dlouhý polštář.
Musíš mít dokonalý výhled a taky máš dokonalý výhled. Slyším jak ses pohl na posteli.
Pomalu pokládáš svou dlaň na můj kotník. Dlaní stoupáš po mé noze.
Na stehně roztáhneš prsty doširoka, palcem se dotýkáš mého vnitřního stehna a mě to nenechává chladnou.
Snažím se uklidnit svůj dech, abys nevěděl, že už nespím. Pomalu se dostaneš až k tvému oblíbenému místu, ta malá oblinka, kde končí stehno a začíná můj zadeček.
Zvedneš dlaň. Na chvíli mě zachvátí panika, že už je konec a budu se muset prozradit. Ale ty jen vzdychneš a vrátíš jí zpátky.
Dlaní přejíždíš po mém zadečku a palcem zajíždíš pod krajkovaný lem kalhotek.
Přisuneš se blíž a já cítím tvůj dech ve vlasech. Když zajedeš rukou pod tričko na bedra, prozradí mě můj zrychlený dech a vydechnutí. Přestávám hrát svoje malé divadlo a otáčím se na břicho, otočím hlavu směrem k tobě, ale oči nechám zavřené chci si vychutnat tvoje něžné doteky na zádech.
Lehké a tak nepatrné, jak jen to jde, cítím drobné vibrace, jako by mezi námi proudila elektřina.
Pomalu dobloudíš rukou až na moje rameno a vyndáš ji z pod mého trička.
Prudce otevřu oči a nadzvednu hlavu, dívám se na tvůj pobavený výraz v obličeji.
“Dobré ráno.” Řekneš mi se smíchem v hlase. Tak spokojený sám se sebou.
“Dobré ráno.” Vydechnu a položím hlavu zpět do polštáře.
Nenecháš mě dlouho pochybovat o svých úmyslech, přisuneš si mě blíž a já se otočím na bok, zády k tobě.
V hlavě se mi začne rozjíždět romantika na téma dvě krásně zapadající těla, ale tvoje ruka už bloudí po mých prsou, bříšku a vnitřní straně stehen.
Zvedneš se a sebereš mi deku, kterou jsem pořád držela v ruce jako štít.
Jeden přímý pohled a kalhotky mi s pomocí tvých rukou rychle mizí z boků až někam mimo postel.
Roztáhneš mi nohy a tvůj jazyk se mě dotkne s takovou prudkostí a dychtivostí, až mi unikne vzdychnutí a ruce vystřelí za hlavu, ve snaze zachytit se pelesti postele.
Tvůj jazyk mě neúprosně tlačí na vrchol a ve chvíli, kdy se k němu přidají tvé prsty, ztratím poslední zbytek sebeovládání.
Ach.
Snažím se zklidnit tep a dohnat dech a ty v té chvíli, se spokojeným klukovským úsměvem, zvedneš hlavu z mého klína.
“Dobré ráno.”
