Byli jsme teprve na začátku vztahu.
Ona – máma dvou dětí, krásná, smyslná, lehce žárlivá.
Já – spíš dominantní typ, ale s chutí vnímat ženskou touhu, když si bere, co chce.
Když si dovolí být chtivá. Bez servítek.
O víkendu jsem odjel sám na tantrický výcvik.
Ona jet nemohla. Nechtěla míchat „duchovno a sex“, navíc měla děti, povinnosti, svoje rytmy.
Po návratu jsem byl otevřený. Rozšířený. A pravdivý.
Seděli jsme spolu na gauči, objal jsem ji, políbil – a pak tiše řekl:
„Na výcviku jsem jedné ženě prsty pomohl k orgasmu…“
Ztuhla.
V očích jí to zajiskřilo. Ani ne tak zlostí – spíš zvláštní směsicí vzrušení, napětí a vnitřního ohně.
„Takže jsi ji prstil…“ zopakovala pomalu. „To je milé. A myslel sis, že tohle mi řekneš jen tak?“
Její hlas zněl klidně – až nebezpečně klidně.
„Sedni si na tu židli,“ řekla a najednou z ní šla jiná energie.
Hustá. Nabitá. Ženská.
Poslechl jsem.
Vzala šátek, který měla vždy přehozený přes postel, a pomalu mi jím zavázala oči.
Její vůně byla najednou všude – kolem mě, na mně, ve mně.
Pak obešla židli a přivázala mi ruce dozadu – pevně, jistě.
„Tohle ti nepovolila,“ zašeptala.
„Takže dneska si to vybiju… a ty se nebudeš hýbat. Jasný?“
Jen jsem přikývl.
Už v tu chvíli mi stál.
Pak zmizela z dohledu – a slyšel jsem, jak se svléká.
Pomalé zvuky látky, kroků, ticha.
Pak znovu přišla a něco studeného – snad lžička – mi přejela po břiše. Vzápětí mi rozepnula kalhoty, a když mi stáhla trenýrky, vzduch mi ofoukl tvrdý penis.
„Tohle není tvoje hra, drahý,“ zasyčela.
Nasedla na mě – nejprve v kalhotkách, jen se třela stehnama o můj klín.
Pomalu. Týravě.
Pak si je svlékla. Cítil jsem, jak mě hladí – jak je mokrá. A pak, bez varování, mi obkročmo stoupla na tvář.
„Když můžeš jinou, můžeš i mě. Ale jazykem.“
Její kundička se mi položila na ústa a já ji přijal. Hladově.
Vlnila se, sténala, chytala mě za vlasy a určovala si rytmus.
Byla nádherně vzrušená.
A já svázaný. Vydaný.
Ale šťastný.
Když se udělala, chvíli jen dýchala.
Pak mě rozvázala, ale jen proto, aby si mě znovu osedlala. Tentokrát na penis.
„Nech si to. Teď já.“
Jela tvrdě, živočišně.
Byla na mně. Vzdychala. Celá její váha a chtivost mě obklopila.
Po čtyřech dnech bez její blízkosti jsem vnímal každý pohyb jako elektrický výboj.
Každé sevření jejího klína, každý její výdech, její nehty na mé hrudi… všechno to bylo syrově reálné.
A krásné.
Byla jako oheň – a já se v něm nechal spálit.
Když se ke mně naklonila a šeptla:
„Můžeš se udělat. A jen mi dej vědět, že jsi můj…“
nešlo to zadržet.
Vystříkal jsem se hluboko do ní. Beze slov.
Jen tělem, jen výdechem.
A pak…
…zůstala na mně sedět.
Objala mě. Ticho. Žádná hra. Jen dech, pot, uvolnění.
Pak mi rozvázala oči.
Zadíval jsem se na ni.
Byla nádherná. Rozcuchaná, lesklá, nahá – a sebejistá.
Usmála se.
„Až příště budeš prstit cizí kundičku… tak si vzpomeň, co doma máš.“
Přitáhl jsem si ji do náruče.
Tentokrát už bez šátků.
Jen my dva.
Nahý klid.
Nasycení.
Důvěra.
A touha… která s tím vším jen roste.
