S manželkou jsme se na naši exotickou dovolenou dlouho připravovali. Stále nebyl čas jen pro nás dva, však to znáte. Teprve až po dvou letech našeho společného života se nám podařilo sladit kalendáře spolu s mými rodiči, aby si užili vnoučat do sytosti. Shodli jsme se na zájezdu do Dominikánské republiky, na místo, které slibovalo neobyčejné a výrazně nadprůměrné rozmazlování svých hostů. Zaujalo nás, že hotel byl určený pouze pro dospělé. Ve svém propagačním letáku nabízel zcela ideální podmínky pro páry, které si přejí prožít romantickou, ničím nerušenou dovolenou. Abyste rozuměli, jezdili jsme si občas sami orazit, ale maximálně tak na 3-4 dny. Snad jenom jednou se nám podařilo vyrazit na celý týden. Teď jsme se připravovali na celých 14 dní (lépe řečeno - slovníkem cestovních kanceláří - na 12 nocí). U moře jsme byli sami spolu jen jednou, to, když jsme se dali kdysi na Fuerteventuře dohromady. Bylo to za velmi zvláštních okolností, ale to je jiný příběh. Čekalo nás 14 dní samoty, bez práce, dětí a také přátel, kteří u nás a s námi bývávali na náš vkus až příliš často.
Na letišti jsme se seznámili s párem zhruba našeho věku. Stáli jsme za sebou při odbavení zavazadel. Paní působila velmi sympaticky, pán měl široká ramena a postavu těžkého atleta. Oslovili nás, protože jsme se ženou rozebírali, z jakého terminálu ve Frankfurtu asi tak poletíme, když tam mají jen dva a zato tolik písmenek na každém z nich, že až jde z toho hlava kolem. Také jsme se dohadovali, jak dlouho se na příslušnou gejtu budeme dostávat.
„Promiňte, že vyrušuji,“ oslavila nás nesměle žena, „také letíme do Dominikánské republiky a bohužel mluvíme jen česky. Můžeme se vás při přestupu držet? Jak vás posloucháme, tak si nejsme zcela jisti, zda se dokážeme včas zorientovat a přestup stihnout.“
„Samozřejmě, to není žádný problém,“ odpověděla jim manželka a hned nás také představila. „Jmenuji se Marie, to je můj manžel Roman.“
„Těší mě, Olga, můj manžel Petr. Jsme z Mostu.“
Potřásli jsme si rukama a já se usmíval, protože mi žena často vyčítá, že se na všechny jenom mračím. No snad jsem ty úsměvy nepřehnal. Nechali jsme se odbavit tak, abychom byli vedle sebe. Do Frankfurtu jsme seděli se ženou spolu a Olga s Petrem to měli přes uličku. Žena se během tohoto krátkého, tři čtvrtě hodiny dlouhého letu, dozvěděla o Olze a Petrovi snad všechno. Že jsou spolu také dva roky, že se seznámili přes seznamku na internetu a jak jsou některé seznamky příšerné. Že ona pracuje v účtárně a že Petr má stavební firmu hlavně na tesařské práce. Amatérsky hraje hokej, a do 27 hrával jako profík 2. ligu, v obraně. A že mají dospělé děti, kterým je 22 a 23 let. Úplně jsem valil oči, co všechno na ně Olga stačila Majce prozradit.
Přestup byl bez problémů. Z Frankfurtu jsme letěli A330, což mě překvapilo. Díky tomu jsme všichni vešli vedle sebe do prostřední řady. Olga si přála být vedle Majky, a tak jsme si s Petrem sedli do uličky. Docela sobecky jsem se těšil, že holky budou pokračovat v konverzaci a já že se zatím prospím. Z příjemného klimbání mě vyrušil hlasitý šepot Olgy:
„Majko, viděla jsi ten pár dvě řady před námi? Šli spolu nenápadně na záchod, asi si to tam chtěj udělat. To je síla, co?“
„Lepší, než když by si to rozdali tady. I to se někdy stane,“ odpověděla stejným šepotem Majka.
„A to jsi někdy na vlastní oči viděla?“
„Ano, pod dekou se nenápadně snažili vstoupit do klubu.“
„On je na to klub?“
„To se jen tak říká, když to někdo dělá v letadle. Že se stal členem High Mile Clubu“
Olga tím byla tak fascinována, že hned začala něco horlivě šeptat Petrovi, teď už mnohem víc potichu.
„Majko, já jsem nad tím nikdy nepřemýšlela, takhle to dělat v letadle. Co si o tom myslíš? A můžu se na něco zeptat? Nebudeš se zlobit?
„Klidně se ptej, ale nebudeš se ptát té pravé. Já v klubu nejsem.“
„Jak víš, že jsem se chtěla zeptat zrovna na tohle? Ale máš pravdu, chtěla. Kolikrát jsi už letěla?“
„To nedokážu spočítat. Měla jsem období, kdy to bylo i 2x až 3x do měsíce.“
„Tak často a nejsi v klubu? Není to škoda?“
Když jsem to slyšel, chytil jsem Majku za ruku, políbil ji na tvář, a s úsměvem Olze odpověděl:
„Co jsme s Majkou svoji, tak už jsme spolu letěli snad patnáctkrát. A musím říct, že se mé hříšné myšlenky stáčejí především k první noci. Neznámé prostředí hotelového pokoje, nezasvěcené postele, to osobně považuji za výzvu. Raději šetřím sil, abych byl v dokonalé formě.“ No pane jo, to tedy vedeme hovory, po pár hodinách známosti a po pidi lahvičce vína, kterou jsme si společně připili, když nám nabízeli první občerstvení. Jak se tohle zvrhne, to jsem tedy zvědavý.
„To mi také dává smysl, ale když jsem to viděla tady, chtěla jsem se zeptat vás, protože máte nalítáno mnohem víc než my. Co na to obvykle říká personál letadla?“
„Co já vím,“ převzala otěže hovoru zase Majka, „jsou tolerantní, a to až natolik, že si na stevardy cestující stěžují, že nezasáhli. To, když to dělají adepti klubu přímo na sedačkách. To má personál zasáhnout, ať z toho nemají ostatní cestující újmu. Četla jsem, že někdo žádal po aerolinkách odškodnění za to, že musel přihlížet, jak se na sedačkách milují. Jo, svět je divnej.“
Olga zase začala Petrovi cosi vehementně šeptat.
„Kolik tomu dáváš? Podle mě Olga Petra přemluví do půl hodiny,“ pošeptal jsem Majce a dodal: „Dají si ještě pidi mini víno a jdou na to. Vím, taky nechci, aby to bylo jako splnění povinnosti, a taky že nejsi první. Ale když budem opravdu nadržení, víš, jak moc tě pořád chci.“
„Řekl jsi to hezky, s tím zasvěcením neznámé postele. Také se na to těším. A že když bych chtěla, že se tu o mě postaráš, to vím také. Jenže když mě by víc bral tenkrát ten tvůj letecký sen, na sedačce než na nějakém trapném záchodě. A na sedačce to tady nejde,“ usmála se Majka a vrátila mi políbení na tvář. „Jo a sázka, ty říkáš půl hodiny, já říkám, že na to skočej dřív než za 15 minut a dělat si to budou aspoň půl hodiny, aby odzkoušeli všechny otvory. Sázka obvyklá.“
„Souhlas, platí,“ přidal jsem se. Máme s Majkou takový neměnný systém sázek bez ohledu na téma sázení. Když vyhraju já, udělá mě žena tu noc pořádně až do konce pusou, když vyhraje ona, nejbližší možnou noc ji lížu aspoň půl hodiny bez ohledu na počet jejích orgasmů. Neuplynulo ani 15 minut a zvedl se nejdřív Petr a po něm Olga.
„Je hezká, viď? Koukám, že nedokážeš odtrhnout oči od jejího zadečku. A asi bude velká dračice, podle téhle akce. No a mám jedno další vítězství. O té délce, co tam budou, přidáš se?“
„Přidám,“ odpověděl jsem bez váhání. V duchu jsem uvažoval. Půl hodiny nedaj. 5 – 10 minut lízačka, 5 šukačka, možná na střídačku s análkem, ona ho vykouří, to je dalších 5 minut a aby do půl hodiny stihnul druhý číslo, tak jestli není na nějakých práškách, tak v jeho věku to nemůže dát. Navíc si bude připadat blbě, že blokuje záchod. „Vypadnou dřív než za 25 minut, tedy nad 25 minut, ne tebou deklarovaných půl hodiny, je vítězství tvoje. No a nepopírám, dívá se mi na Olgu zezadu moc hezky. Ale on i Petr se svejma ramenama a bicepsema není nějaká odloženinka. Víš, proč se rozvedl?“
„Ano, nerozvedl, ovdověl, a Olze manžel zahejbal. Ona byla sama asi rok, Petr dokonce tři.“
„Olga je tedy mimořádně sdílná. No aspoň to všechno vypovídá tady, po cestě,“ okomentoval jsem situaci.
„Ježíš promiň, vůbec mi to nedošlo, oni se teď budou chtít kamarádit a družit, a my zase nebudeme sami.“
„Copak jedou do stejného hotelu?“
„Právě že jedou, budou asi chtít mít pokoj blízko u nás.“
„Pomooooc! Ale převezeme je. Necháme si vše nosit na pokoj, ale co pláž?“
„Ty jsi tak hodný, že se na mě nezlobíš,“ udělala na mě Majka psí oči a dala mi pusu.
Neuplynulo ani 20 minut a Olga s Petrem se vraceli. Petr vypadal tak trochu opile, i krok měl nejistý. A Olga zářila jak sluníčko, ostatně i Petr se usmíval, ale jako co se usmíval, raději komentovat nebudu. Ostatně ani můj škleb po akci nevypadá jako bonvivánský úsměv vtipem hýřícího intelektuála.
„Tak jsme taky členy klubu,“ nadšeně šeptala Olga Majce. „Ale je to tam děsně malý, nic moc se tam pořádně dělat nedá. Stačila jsem to dvakrát, je to pak nějaké lepší členství? Petr jen jednou, ten prostor mu vůbec nevyhovoval.“
Zase jsem začal usínat a přemýšlel, co to je za osobnost, tahle naše nová známá Olga. Nebo jestli za to může Majka, že si dokáže každou holku strašně rychle získat na svou stranu? Vůbec jsem si nebyl jistý.
Zbytek letu proběhl relativně klidně, a pak i následný transfer do resortu. Samozřejmě Olga chtěla bydlet vedle nás, nadšeně prohlašovala, jak to bude skvělý. Ubytování, první koupání v karibiku a já se nemohl dočkat naší první noci. Majka mě tak úžasně udělala pusou, že jsem úplně dostal strach, že až ji vylížu, nebudu mít na další číslo. Začal jsem proto velmi důkladně. Nejprve jsem se jí snažil rozdráždit tím, že jsem jí zlehka velmi jemně kousal do vnitřní strany stehen. Postupoval jsem výš a výš, abych jí pak zlehka zulíbal její vyholenou mušličku. Jazyk jsem jen trochu povystrčil, snad až po dvacátém polibku. To už nemohla vydržet a začala se nadzvedávat, aby mi šla víc naproti. Vystrčil jsem tedy svůj jazyk úplně a projel ji odshora dolů, skoro až k zadečku. Pak jsem se snažil rozevřít její okvětní lístky a zajet jazykem co nejhlouběji do mušličky. Hned poté jsem sjel jazykem i na zadeček. Střídal jsem v pravidelném rytmu sání i lízání, dokud nezačala hlasitě oddechovat. Zesílil jsem sání, abych polykal jak své sliny, tak i její šťávičku, nechci totiž, aby se cítila díky mým slinám až příliš mokrá. Pomalu jsem začal přidávat i prsty. Nejlepší odezvy na mé dráždění získávám, když tam má dva. Krouživými pohyby proti stydké kosti a pravidelným sáním se Majčin orgasmus nezadržitelně blížil. Začal jsem být pořádně vzrušený také. Pak to přišlo a Majka vykřikla rozkoší. Zůstal jsem přisátý na poštěváčku, a i pohyby prsty jsem zastavil. Když začala klidněji dýchat, přesunul jsem se nahoru a líbali jsme se a mazlili. Zbývalo ještě trochu času z mé prohry, a tak jsem se opět přesunul nejdřív na bříško, pak pupík a pokračoval až k její nádherné kundičce. Tentokrát jsem trochu víc jazykem přitlačil a kmital na poštěváčku vyšší rychlostí. Když se Majčiny vzdechy zrychlovaly, začal jsem nasávat v krátkých intervalech jejího poštěváčka. Udělal jsem ze sebe takový lidský Womanizer. Její orgasmus byl opět velmi silný. Zůstal jsem chvilku přisátý a opět jsem se přemístil nahoru, abychom se mohli líbat. Svými polibky jsem začal na její dlouhé šíji, rukou hladil vzrušením ztvrdlé bradavky a koleno jí pomalu vsunul mezi stehna. Plynule jsme přešli do misionářské polohy. Byl jsem tak vzrušený, že jsem se musel krotit, aby byl můj průnik citlivý. Jenže se to nedalo udržet a úplně nádherně jsem do ní celý vklouznul a rychle začal přirážet. Snažil jsem se z jejích vzdychů vycítit dnešní rytmus. Chvilku jsme pokračovali v téhle poloze a pak se z ničeho nic rozhodla převzít iniciativu. Přetočila si mě na záda, a aniž by mi vyklouzl, začala na něm rajtovat. Stříkal jsem ve chvilce a i Majku zachvátil další orgasmus. Zbožňuju, když pak na mně leží, já ji hladím, dokud orgasmus neodezní. Osprchovali jsme se a unaveni usnuli. Měli jsme za sebou první krásnou noc naší dovolené.
Ráno jsme vstali až v devět a v půl desáté šli na snídani. Hned pak jsme se vydali na hotelovou pláž. Jemný písek, slunce, tropické moře – co víc budu psát. Sousedy jsme naštěstí nepotkali. Narazili jsme na ně až po setmění, při večeři. Sedli jsme si ke stejnému stolu. Po jídle jsme společně ještě popíjeli láhev sektu a hovořili o večerním programu. Zda diskotéka, nebo nějaké hotelové hry, nebo procházka před spaním. Petr se nabídl, že prozkoumá, jak to na diskotéce vypadá a dá nám vědět, ať nemusíme chodit všichni. Majka si odskočila na záchod a já zůstal s Olgou sám.
„Romane, já mám na tebe takovou prosbu. Víš, mě něco hodně vážného trápí, nemám se komu svěřit a také potřebuju v té věci poradit. Pochopila jsem, že lidskejm věcem hodně rozumíš a že i zákony obstojně zvládáš, i když nejsi advokát. To, že se moc neznáme, tak to je pro mě další velká výhoda. Jenže s tebou potřebuju bejt úplně o samotě, aby to nikdo nevěděl, hlavně aby to nevěděl Petr, to nevím, co by pak udělal. Zítra, po obědě půjde určitě spát, to zařídím. Mohli bychom se ve dvě potkat u plážového baru a tam si u skleničky popovídat? Prosím, nikomu ale nic neříkej!“ a dala mi pusu na tvář.
„Oli, ano, vyslechnu tě, ale…“ Olga mě nenechala ani doříct větu.
„Ty jsi skvělej, moc děkuju, a neboj, nechci se s tebou muchlovat, i když,“ s povytaženým obočím pokračovala dál. „Ale vážně, prosím, vyslechni mě. Teď už o tom prosím nemluvme.“
Při své poslední větě Olga hodně zvážněla a udělala i několik takových mimoděk nervózních pohybů, které nasvědčovaly tomu, že se vůbec necítila příjemně. A že její prosba je vlastně daleko víc voláním o pomoc. Polibek, který mi dala na tvář, byl sice spontánní, avšak hned se stáhla, jako by si uvědomila, že to je hodně špatně mě tady líbat, byť jen na tvář. Jak povytáhla obočí, když mluvila o muchlování, to byla spíš otázka, zda to očekávám já. Když rozpoznala mou odmítavou reakci, ulevilo se jí a přestala přehánět a hrát hry.
„Oli, asi už chápu, že to, co mi chceš, je opravdu vážné. Přijdu sám. A pojď, dopijeme, co máme nalito. Ty to potřebuješ a já už teď taky. A slibuju, ani slovo o zítřku.“
Olga zvedla ke mně oči a byla velmi vážná. Pokusila se o úsměv, ale koutky jí hned spadly dolů. Zbytek sektu v lahvi jsem spravedlivě rozlil do našich dvou skleniček a kývl na číšníka a zagestikuloval, ať přinese další lahev. Promptně ji přinesl (ta rychlost, ta byla na zdejší poměry až zázračná, obecně totiž obsluha v tomto hotelu nebyla z nejrychlejších, a dle mého ani z nejchápavějších), otevřel a nalil nám. Olga zůstala koukat na rosící se skleničku, a aniž by zvedla oči, napila se. Na mě se už ani nepodívala.
„Neboj se,“ snažil jsem se jí uklidnit, „když už jsi v sobě tu odvahu našla, tak udělám všechno, abych ti pomohl, i když se neznáme,“ a ťuknul jsem svou sklenkou do její. Zvedla oči a vážně se na mě podívala.
„Ani nevíš, co všechno…“ nedokončila větu. Napila se, znovu se na mě podívala, a pokračovala. „Nikdy se to nemělo stát a nevím, co s tím… Bojím se… Neznám nikoho, kdo by mohl aspoň trošku poradit. Majka o tobě hodně mluvila a dnes jsem se musela při večeři opít, abych našla odvahu a poprosila tě o pomoc.“
To už k nám přicházela Majka. „Co se stalo, že jste tak vážní? Jsme přece na bezva rozmazlovací dovče, tak žádné chmury!“
Olga se ihned proměnila. „Vidíš to, Majko? Jen se na chvilku vzdálíš, a ta dobrá nálada, co tě všude doprovází, tak tě skutečně doprovází. Odešla s tebou.“
„No, máš vlastně pravdu, bylo tam veselo. Ty záchody jsou tady fakt divně značený. A když jsem přicházela, tak z pánského odcházela taková silnější Američanka. Jenže tam v tu chvíli šel pán, který se jí nerozpakoval upozornit na to, že byla na pánské toaletě. No a ona mu jadrně španělsky odpověděla zhruba tohle – No a co, mám se snad z toho posrat? Slovo mierda přímo vykřičela, až se jeden pikolík hned začal otáčet a bral do ruky koště, že to někdo před záchodem neudržel, a že je vyzýván, aby poklidil.“
Začali jsme se s Olgou docela nahlas smát a do toho se vrátil Petr. Říkal, že místní disco je docela fajn bar a že by nebylo špatné se tam přesunout. A tak jsme si tam šli společně trochu trsnout.
Petr hned odešel na bar a přinesl nám všem místní specialitu - Mama Juana. Hořké, ale dobré. DJ pouštěl pecky 80. let a když pustil Shout od Tears For Fears, tak Olga Petra zvedla a šla s ním tancovat, měla očividně k téhle písničce nějaký vztah.
„Co se dělo, když jsem byla na záchodě? Vypadali jste s Olgou docela vyděšeně,“ zeptala se Majka.
„Tvůj pozorovací talent tě neopouští. Nejdřív mě zachvátila panika, protože to vypadalo, že po mně Olga vyjela, jenže pak z toho vyplynulo, že je pod tlakem nějakého hodně velkého průseru. A poprosila, jestli bych zítra ve dvě nešel k plážovému baru, že potřebuje radu. Prý ale úplně tajně, ať o tom nikdo neví. A že zařídí, aby Petr usnul.“
„Pche,“ odfrkla si Majka. „To si dokážu představit, co s ním provede. Viděl jsi v tom letadle.“
„No, ale asi mu to takhle s Olgou vyhovuje, aspoň mi to tak přijde.“
„Do toho nevidíme a už vůbec ne do takový hory masa, jako je Petr. Je hodně introvertní, na takovouhle chlapožravku. Ale to nic nemění na tom, že se mi ani trošku nelíbí, aby se s tebou scházela ženská právě po svým bůhví kolikátým orgasmu.“
„To by snad mělo bejt pak v pohodě, protože bude uspokojená a nebude mít zájem se ještě víc unavit.“
„Miluju tvou naivitu a nezkaženost, muži můj milovaný. To je přece úplně obráceně, taková ženská potřebuje víc a víc, aby byla skutečně ukojena. A v takovém stavu tě mám nechat být s ní o samotě plážového baru plného lidí?“
„Vypadala opravdu hodně zničeně, když mě o tu pomoc požádala. A bojovala sama se sebou, chtěla to dokonce vzdát. Tebe nezajímá, co se mezi nimi děje anebo co provedla? Má jít asi i o nějakou právničinu.“
„Ty víš jak na mě, dostal jsi mě. Jsem samozřejmě zvědavá, protože mi tam u nich taky něco nehraje, ale nevím co. Asi to budeš muset vyšpiónit.“
Noc na diskotéce proběhla parádně. Musím přiznat, že bylo fajn, že jsme tam nebyli sami. Byla docela legrace. Jen čas od času se na mě Olga podívala takovýma zvláštníma očima, a i jakoby její smích, když se naše pohledy střetly, na chvíli ustal.
„Dvě hodiny ráno a je mi úplně fajn,“ vesele říkala Majka, když jsme spolu vstoupili do pokoje. „Líbilo se mi tam, vůbec mi nevadilo, že byli s námi.“
„Mně kupodivu také ne, byla to zábava, a když se Petr odváže, je z něj náramnej společník.“
„Jenom si budeš muset dávat pozor, aby nežárlil.“
„Fakt? Proč?“
„Všímala jsem si kvůli tomu zítřejšímu randeti Olgy přeci jenom víc. Někdy, když se na tebe podívala, a ty na ní, tak byla na chvíli jiná. A tys vypnul sledování okolí a soustředil jsi pozornost jen a pouze na ní. Bylo to teda na tobě hodně vidět, až jsem trošičku žárlila, že se na mě taky tak nedíváš.“
„Co mi to tu povídáš.“ objal jsem Majku, zvednul jí a zatočil s ní. „Vždyť se nemůžeš dívat na nás dva, když se na sebe díváme a nemůžeš vůbec rozpoznat, jak se na tebe dívám já. Je to úplně jiné, víš?“
„Není a tak mi to natoč, ať to vidím lépe!“
Svezli jsme se na postel a já nepřestával s líbáním. Druhá karibská noc byla i bez prohraných sázek výtečná. Usínal jsem příjemně unaven milováním a se zvědavostí, co se zítra dozvím.
