Po tom co paní Lenka odešla jsem zůstal ještě několik vteřin ve vodě, protože jsem vstřebával celou situaci, ve které jsem se ocitnul a potom jsem rychle vylezl z vody ven a vyrazil zpátky k autu,byl jsem moc rád, že se mi podařilo cestu k autu zvládnout aniž jsem někoho potkal rychle jsem se oblékl a odjel do práce ,celou cestu jsem přemýšlel co dál a popravdě je třeba přiznat, že to bylo v celku jednoduché rozhodování , chtěl jsem to mít alespoň trochu pod kontrolou což jsem doufal, že v okamžiku,kdy budu s paní Lenkou spolupracovat nastane a musel jsem si přiznat , že mě celá ta situace i dost začala vzrušovat a proto jsem se rozhodl, že paní Lence po příjezdu do firmy zavolám a zkusím se s ní nějak domluvit. Po příchodu do firmy jsem nařídil asistentce, aby ke mě nikoho nepouštěla a donesla mi studenou vodu ,hned po jejím odchodu jsem vytočil telefoní číslo na paní Lenku a pěkně v křesle vteřin čekal zda bude můj hovor přijat ,už jsem se chystal zavěsit , když tu se najednou ve sluchátku ozval hlas paní Lenky.,, Jsem ráda ,že voláš tak brzy to potvrzuje mé mínění , které o tobě mám ,že nejsi hlupák tak povídej." Rychle jsem několikrát polkl na sucho a potom spustil. ,,Dobrý den paní Lenko, volám vám , protože bych se s vámi rád domluvil ,jak jste říkala po dobrém." Chvilku bylo ticho a potom se ze sluchátka zase ozval hlas paní Lenky. ,,Ok , dobře, tak já to s tebou zkusím,kde teď jsi Milane?" Rychle jsem odpověděl,že jsem ve firmě ve své kanceláři. ,, Jsi tam sám? " Přiletěla další otázka. ,, Ano má paní " Odpověděl jsem, další otázka následovala. ,, Sedíš ?" Znejistěl jsem , proč se na to ptá? Nicméně jsem rychle zase odpověděl. ,,Ano má paní sedím u svého stolu." Zaslechl jsem ve sluchátku slabé uchechtnutí a potom přišel pokyn. ,,Tak Milane, a teď se pěkně postav a svlékni se , chci abys byl nahý, když se mnou mluvíš!!! Je ti to jasný ? Tohle pravidlo bude platit jednou pro vždy, pokud to mezi námi má fungovat, samozřejmě mohou nastat i situace ,kdy ti dovolím být třeba i oblečený, ale tohle není ten případ,pochopil jsi mě?" Zalapal jsem po dechu a rychle potvrdil , že chápu a současně i s telefonem u ucha jsem rychle vstal a nejdříve vyrazil ke dveřím , které jsem zamkl , hlavou mi běželo,, ještě,že jsem řekl asistence, že mě nemá rušit a hned potom jsem se začal svlékat a současně poslouchal paní Lenku , která pokračovala v rozhovoru. ,, Doufám, že máš v kanceláři zrcadlo? Asi si říkáš proč potřebuji vědět zda máš v kanceláři zrcadlo? Neboj se je to v tvém zájmů ho tam mít ono totiž Milánku dokud ti nezačnu věřit tak musím mít možnost tě kontrolovat, chápeš kam svou otázkou mířím? " Přiznám se,že jsem to vůbec nechápal ,ale už jsem tam stál nahý a dost vystresovaný uprostřed kanclu a jenom jsem do telefonu potichu odpověděl. ,, Bohužel tu , žádné zrcadlo paní Lenko nemám a popravdě nechápu proč to potřebujete vy vědět?" Smích , který jsem v tu chvíli zaslechl ze sluchátka mi nahnal husí kůži po celém těle a já začínal pomalu tušit k čemu mi bude zapotřebí mít v mém kanclu zrcadlo,ale to , už paní Lenka pokračovala dál, ,, Takovej fešák jako ty Milane a nemáš na zdi zrcadlo aby si se mohl prohlížet jak ti to sluší? No to se mi nechce ani věřit ,tak to se nedá nic dělat tak to budeš muset asi vylézt z kanceláře někam ven a nějaké zrcadlo si najít a nebo budeš muset někoho poprosit o pomoc, určitě máš třeba svou sekretářku , protože já chci aby jsi mi teď hned poslal svou fotku jak jsi nahatej a pěkně ze předu i s obličejem a hoď sebou máš na to minutu!!!" Její slova mi potvrdila to co jsem si myslel a současně mě přepadl záchvat paniky ne nemůžu jít ven za asistentkou aby mě vyfotila,to je přesně ta hrůza kam se nesmím dostat , naštěstí mi po pár vteřinách začal zase mozek fungovat a já si uvědomil, že uvnitř skříně na šaty je na dveřích zrcadlo, strašně se mi ulevilo, hned jsem skříň otevřel, ukončil hovor a rychle se vyfotil abych vzápětí fotku odeslal.Trvalo to tak minutu a můj telefon začal znovu zvonit ,já ještě pořád stál nahý uprostřed své kanceláře kousek od okna na kterém byly naštěstí pro mě nainstalované žaluzie , okamžitě jsem přijal hovor a bez šance cokoliv říct jsem začal zase poslouchat paní Lenku. ,, Moc ti to sluší Milane opravdu pěkná fotka a hlavně jsem ráda, že ti mohu zatím věřit tak si to nepokaž v průběhu dne ti pošlu SMS s termínem,kdy mám čas a místo,kde mě vyzvedneš a potom mě smíš vzít na večeři,kde si nastavíme pravidla našeho vztahu a taky mi budeš vyprávět jak jsi tak rychle našel to zrcadlo ty jeden šikulko a asi tě potěší,že můžeš být oblečený, zatím ahoj." Ani jsem nestačil nic odpověď a bylo po hovoru,zůstal jsem tam ještě chvilku stát jen tak a v hlavě mi běželo co se vlastně stalo ,a až hlas mé asistentky z poza dveří mě vrátil do reality . ,, Šéfe nepotřebujete něco? " Rychle jsem odpověděl, že ne a zase se oblékl a z těžkou hlavou usedl za svůj stůl, zbytek dne jsem měl během čekání na SMS od paní Lenky spoustu času na přemýšlení o tom co mě ještě asi může v budoucnu zase čekat.
