Co se stane v Thajsku II...soutěžní

Nevím co to do mě vjelo, možná kouzlo a síla toho okamžiku, ale souhlasil jsem s Laninou nabídkou. Tělo se mi mírně chvělo. Možná vzrušením, možná strachem nebo spíše obojím. Položil jsem si hlavu na polštář. Dýchal jsem zhluboka. A pak jsem ucítil, jak mi na zadku přistály její ruce – jemné, ale pevné. Políbení mezi půlkama, jazyk, co mě rozvibroval jako strunu. Chvilku mi krouží jazykem kolem "čokodíry". "Bože, jak je tohle příjemný," běží mi v ten moment hlavou. Za chvíli už cítím její pevné ruce na mých bocích. Její prsa se mi tisknou k zádům, horký dech na šíji.

Když do mě začne pronikat, nejdřív je to jako tlak, cizí, zvláštní, ale pak to začne klouzat. Pomalu, s citem. Je uvnitř. Celý svět se najednou smrskne do toho jednoho místa. Do toho rytmického, pevného, neodbytného pronikání. Do toho, jak se mi boky hýbou proti její pánvi.

Zavřel jsem oči. A v tu chvíli jsem přestal být „Jiří, obchodník z Brna“ a stal se zvířetem, co se nechává osedlat smyslnou královnou. A pak ucítím jazyk. Marie. Začne mě líbat a hladit ve vlasech. To mi dodává odvahu a jdu Laně víc naproti, cítím celou délku jejího péra ve mě. Zatímco Lana mě bere zezadu jako klisnu v žáru, Marie si lehá pode mě a začne mi ho znovu kouřit. Kurva, tenhle pocit je nepopsatelný. Tohle není žádný znuděný manželský sex. Tohle je něco většího. Něco, co bourá veškerý hranice.

Jsem mezi dvěma ženami – jednou s něžnou rukou a tvrdou výbavou, druhou s roky lásky, ale novou chutí. A já? Já jsem v tom uprostřed. Ještě včera bych si to neuměl ani představit. A teď jsem na pokraji výbuchu. Každý její příraz mě nutí zasténat. Tlak uvnitř sílí, slast se přelévá do břicha, do hlavy, do konečků prstů. Marie zatím krouží jazykem kolem žaludu, hraje si se mnou jako s bonbónem. Olizuje mi koule, saje je a přitom mi rukou honí tvrdého čuráka.

Lana zpomalí, vytáhne ho ze mě, políbí mě na záda a pak mi pošeptá do ucha: „Teď si pohraj ty s ní a já se dál postarám o tebe.“ Marie si lehá přede mě na záda, roztahuje nohy jako bohyně, kundička lesklá, nateklá, rudá jak rozkvetlý lotos. Přisunu se mezi její stehna a zabořím se do ní jazykem. Všechno, co jsem měl nahromaděný, teď vybíjím v tom lízání. V každým tahu jazykem, v každým sání jejího poštěváku. Funím do ní, zatímco cítím, jak se Lana znovu přitiskne za mě – připravená, tvrdá, nemilosrdná. A pak do mě znovu vklouzne.

Tentokrát to není opatrné. Tentokrát to je jízda. Lana přiráží rytmicky, tvrdě. Já mezi nohama své ženy, jazyk zabořený v její kundičce, a zároveň Lana hluboko ve mně. Každý příraz mě nutí přisát se víc na Mariinu kundičku, každý pohyb boků mi dělá v hlavě elektrický výboje. Marie sténá, svírá mi hlavu mezi stehny. Lana sténá, funí, její nehty se mi zarývají do boků. A já? Já už nepoznávám sám sebe. Moje tělo je v jednom plameni.

Netrvá to dlouho a Marie začne dýchat přerývaně, prsty mi svírá vlasy, boky se jí zvedají proti mému obličeji. Vím, že je blízko a přidávám na intenzitě. A když se to v ní zlomí, poznám to i bez jejích výkřiků – tělem jí projede křečovitý třes, stehna se mi sevřou kolem hlavy, a její šťávy mi smáčí bradu. „Bože...“ zasténala Marie, když se sesunula do peřin, „...už nemůžu.“

A právě v ten moment Lana zrychlí. Její přírazy se změní z pevných na hladové. Cítím, jak se jí mění dech, jak mi drtí boky prsty. Já jsem někde v jiné dimenzi. Moje tělo napjatý jak struna, ale zároveň rozechvělý. Cítím její tělo na svém, její prsa na mých zádech, její dech na šíji, její sténání u mého ucha. A pak to najednou přijde. Nejdřív jen škubnutí. Pak vlna. A pak výbuch. Lana zaúpí, zaryje mi nehty do boků a naposledy prudce přirazí. Cítím ten proud, jak se mi vlévá do těla. V tu chvíli už jsem nedokážu myslet. Jen ležím, přijímám a vnímám. Všechno se mi rozostřilo. A je to krásné. Jsem plný. Naplněný. Fyzicky. Emocionálně. Něco se ve mně zlomilo, ale nebylo to nic, čeho bych litoval.

Lana se sesune vedle mě, dech trhaný, tělo horký. Položí mi ruku na záda a zašeptá: „Byl jsi úžasný.“ Ležím na břiše, hlavu zabořenou v polštáři, a srdce mi buší jako o život. Otočím se na bok, pohled mi sklouzne na Marii. Leží tam vedle nás, klidná, zpocená, s úsměvem, který jsem u ní už roky neviděl. Hladí si pomalu prsa, boky, jako by si chtěla zapamatovat každičký dotek. A já? Já vím, že už nejsem ten stejný chlap, co sem přijel. Tělo mi pořád pulzuje, jako by mi v žilách koloval oheň místo krve. V puse ještě cítím chuť Mariina orgasmu, na kůži pot obou žen, a v sobě něco, co nedokážu popsat. Jako by mi někdo rozepnul mysl. Otevřel nový dveře.

Ležím tam s pérem tvrdým jak kámen, připravený, napjatý, jako by tohle všechno byl teprve začátek. Podívám se na Lanu. V očích má klid i jiskru. Zkušenost i touhu. Leží na břiše, opřená o lokty, pozoruje mě, rty pootevřené, dech ještě trochu zrychlený. Ruka mi samovolně sklouzne po jejím stehně, hladím ji, pomalu, vnímám každou křivku. Když se dostanu až dolů, usměje se. Neříká nic. Nemusí. Přehodím se nad ni. Pomalu. Beze slov. Naše těla se potkávají znovu, tentokrát jinak. Teď vedu já.

Hladím ji po bocích, tisknu si ji pod sebe. Její dech se zase zrychluje. Chytám ji za boky a zvednu je nahoru a nasměruju se tam, kam chci. Mozek mám vypnutý, všechno se děje tak nějak automaticky. Napoprvé je to zvláštní. Zvláštně krásný. Lana se ke mně zvedne. Plivnu ji na zadek a pozoruju tu slinu jak pomalu stéká štěrbinou mezi půlkama níž. A pak přiložím péro k jejímu zadku. Pomalu. Důkladně. S respektem. A s touhou, která už nemůže zůstat v kleci. Je teplá. Vláčná. Pevná. Bere si mě s každým nádechem.

Zavírám oči a nechám se vést. Tohle není jen sex. Je to přeměna. Oheň a stín. Dominance i něha. Lana sténá pod mýma pohybama a já cítím, jak se celý vesmír zúžil na tohle tělo pode mnou. A vedle nás? Marie. Leží, tichá, ale v očích má všechno. Sleduje nás. Jednu ruku má mezi prsy, druhou na břiše. Hladí se jemně, unaveně, ale s úsměvem. Dívá se na mě a já chápu, že tohle není konec. Tohle je začátek nový kapitoly.

Jsem v ní. Hluboko. Tělo mi vibruje, každý příraz mě stahuje ve slabinách. Ruce mám pevně položené na jejích bocích, prsty zaryté do kůže. Lanu pod sebou cítím každý centimetr – jak se mi zvedá vstříc, jak její tělo spolupracuje, jak se mi oddává. Nedá mi to a přejedu ji na prsa. Mačkám je, hnětu a přitom do ní stále přirážím. Svírám ji bradavky a natahuju je. Narážím do ní tvrději. S každým přírazem slyším to pleskání kůže o kůži. Náš pot se míchá, já funím, hekám, zuby zatnutý, péro mi hoří.

Kouknu na ni. Hlava zakloněná, oči přivřený, spodní ret v zubech. Z jejího hrdla vychází tlumené sténání, a každý ten zvuk mi pumpuje další vlnu žáru do podbřišku. Cítím, jak se mi stahujou koule, tvrdnou mi stehna, dech mi přeskakuje. Ještě. Ještě víc. Víc. Tlačím do ní jako zvíře. Teď už nic nebrzdím. Jen potřeba. Hlad. Zoufalství. Touha udělat se hluboko, zabořený až na doraz. Zuby zatnutý. Boky se mi třesou. Tělo se mi stahuje.

„Kurva... já... já už...“ A pak to přijde. Vlna. Trhnutí. Záškub v břiše. A první výstřik. Sípnu. Zalapám po dechu. Tělo se mi zkroutí, jako bych dostal ránu elektřinou. Stříkám. Znovu. A znovu. Lana mě svírá, její tělo mě pohlcuje. A já plním tu její krásnou kulatou prdelku. Zasténám nahlas, neovladatelně. Přitisknu se na ni, zabořím hlavu do jejího krku, čelo se mi lepí k její kůži, dlaně sevřený, boky se mi ještě cukají posledními výboji. Vyprázdněný. Rozklepaný a úplně mimo. Zůstávám v ní. Ještě chvíli. Dech mám rozhozený, srdce mi buší jak o závod. Marie se usmívá a přejíždí si prstem po rtech.