Jmenuji se Lukáš z Týřova, jsem blízký přítel českého krále Václava II. To mi dodává určitou svobodu v mých plánech.
Můj hrad se nachází u Berounky a tak nikdy nemám hluboko do měšce, nebo přímo do truhly.
Můj hrad je opravdu krásný a bytelný.
Rád se projíždím po lesích a lovím zvěř. Nejlépe čtyřnohou, ale nebráním se ani dvounohé, když se vyrazí na lov kance, jelena, nebo na tlupu loupežníků, co se rozhodla loupit v mých lesích a připravovat mě o mé výnosy z mýta.
Loupežníci nemají moc šancí, mečem se umím velice dobře ohánět. Muže vždy chytnu a na mučidlech z nich vymámím, kde jsou schované jejich poklady. Vždy se podvolí a mé bohatství narůstá.
Zapeklitější situace nastává, pokud jsou s loupežníky i ženy. Většinou jsou to již ženy staršího věku, které se samy účastnily přepadů, nebo jako návnady, občas se ale vyskytla nějaká krásná dívka, dcera, nebo mladá žena obchodníka, která skončila u nich v zajetí pro výkupné.
K takovým jsem se choval přímo královsky.
Takovou dívku jsem si odvedl k sobě na hrad, poslal ji hned do lázní, aby ze sebe smyla špínu předchozího utrpení.
Měl jsem tam vybudovanou špehýrku, tak jsem se mohl kochat pohledem na její tělo. Občas to byl krásný pohled, občas ne, ale o tom to je.
Po vykoupaní měla připravený čistý prostý šat.
Přivítal jsem jí v hodovní síni, kde se nacházelo občerstvení a víno.
Zkušená žena věděla jak se má odvděčit svému zachránci, a tak po pár pohárech vína se sama začala lísat, sahat mi pod plášť, nakonec si klekla, vytáhla mi přirození z kalhot a jala se ho líbat a oblizovat, sát, až se jí tváře prohýbaly dovnitř, rukou mi hladila kuličky. Já byl v sedmém nebi. Vše bez ptaní spolykala. Pak si sním ještě hrála a mazlila se s ním, než zase stál jak svíce. To si sedla na stůl vyhrnula šaty a nastavila se. Já se nenechal pobízet, a hned jsem do ní vnikl. Jednou rukou jsem ji držel pod krkem, a druhou jsem jí vjel výstřihem pod šaty a hrál si s jejími kůzlátky.
Občas jsem si jen sedl na lavici, ona si mě osedlala jako koně a už dováděla. Neměl jsem problém ji vystříkat její kundičku, aby na mě měla nějakou památku.
Tak to jsme si užívali až do noci, aby ráno mohla vyrazit za svou rodinou.
Větší zábava nastává, pokud je zachráněná ještě ctnostná panna.
To si nesmím dovolit ani já ji připravit o poctivost.
To vždy nechám připravit speciálně kořeněné víno, které přináší má oblíbená děvečka. Přinese víno, a místo, aby opustila místnost, jen se postaví do rohu pomalinku se svlékne do naha a čeká.
Ctnostná panna se napije a chvilku se cítí normálně, ale pak víno začne působit, a stane se vláčnou a poddajnou.
Na to má děvečka čeká. Přichází k ní, líbá ji zezadu na krk, hladí ji ňadra přes šaty, zajíždí i pod ně. Líbá ji ouško, kouše, saje. Dívka se nebrání, užívá si to.
Děvečka ji vyhrnuje šaty, a mě tím poskytuje pohled na její kundičku lehce porostou chloupky.
To již nevydržím, klesám dívce k nohám, roztahuji ji nohy a svá ústa tisknu na její lůno. Hraji si s ním s jazykem. Saji poštěváček, cumlám, i lehce koušu. Můj jazyk je hbitý jako bič. Chvilku dovádí na poštěváčku, a chvilku později se dobývá do její kundičky.
Dívka sténá, prohýbá se a pánví mi vychází vstříc.
S děvečkou ji zvedáme, svlékáme a nahou ji pokládáme na stůl.
Děvečka bere pohár vína a celou ji polijeme, začínáme to oba slízávat. Děvečka si na ní lehá. Líže ji kundičku, a její kundička je zase u obličeje dívky.
Já na nic nečekám, svlékám se do naha, klekám si na stůl a pomalinku se zasouvám do kundičky děvečky.
Je krásně vlhká, úzká a kluzká. Pomalinku přirážím a pak zrychluji. Vidím jak mé přirození vniká do její kundičky.
Pak se děvečka udělá, poznám to ze záplavy šťáv, které se z ni řinou.
Na mě to také jde.
Rychle slezu, sednu si na židli a sleduji, jak děvečka slézá z dívky. Ta má úplně mokrý obličej od jejích šťáv.
Tahá ji za ruku, a obě si ke mě klekají. Děvečka mě zkušeně honí a za chvilku ho i saje.
Dívka na to ze začátku jen překvapivě hledí, ale po chvilce se její ruka přidává a po pár polibcích od děvečky se sama ujímá sání. Nejdřív toporně a nezkušeně, ale po chvilce je to lepší a lepší. Nenápadně mrknu na děvečku, ta ji přidrží hlavu a už stříkám celou svou dávku do jejích úst.
Děvečka držení hlavy povolí a hned se vrhá na ústa dívky, jejich jazyky se spojí v tanci, a já si ten pohled užívám a piji víno.
Jo je krásné si užívat život plnými doušky na Týřově.
Po čase jsem si začal přivydělávat i půjčováním peněz okolním šlechticům.
Nebral jsem takové úroky jako Židé, a část z těch peněz jsem věnoval církvi i králi, tak nade mnou drželi ochranou ruku. V případě prodlení splátek jsem si to vybíral v naturáliích. Přijel jsem k němu na hrad a na kterou jsem ukázal ta mi musela být týden po vůli na mém hradě. Ze začátku jsem ukazoval na jeho ženu, případně dceru. U ženy se peníze většinou nenašly, u dcery se peníze většinou našly. Pak jsem našel způsob, který nevadil nikomu, ani králi, ani církvi.
Zabavil jsem mu na týden celé osazenstvo kuchyně.
Do tří dnů jsem měl peníze na stole. Protože vařit pro celý hrad není jen tak, a když všem kručí v žaludku, tak je to celkem randál.
Jednou jsem se vracel z honu na jelena, když mě velitel stráže Josífek informoval, že mě v mých komnatách čeká vzácná návštěva.
Rychle jsem se opláchl a vběhl do místnosti.
U krbu stála postava v plášti až na zem a nasazenou kapucí. Jsem Lukáš z Týřova, pán na tomto hradě. S kým mám tu čest.
Postava se otočila a shodila z hlavy kapuci.
Byla to ctnostná panna Alžběta, kterou jsem nedávno zachránil a s děvečkou jsme si s ní hezky užili.
Poklekl jsem na koleno, co Vás se přivádí ctnostná panno Alžběto. Slušně jsem pozdravil.
Stála přede mnou. Rozhrnula plášť a ukázala, že pod ním nic nemá.
Já Vás prosím, vezměte si mě za ženu.
Otec se mě rozhodl provdat za starého strýce, z nějaké díry na spadnutí.
Nemá na věno, a tak mu přišlo vhod, že mě unesli loupežníci. Prosím, pane Lukáši. Nenechte mě trápit a žít ve smutku.
Proti dívčím slzám bohužel zbraň neznám.
Panně Alžbětě jsem zase pomohl do pláště.
Poslal jsem pro velitele stráže Josífka, ať okamžitě vyšle posla a pozve otce Alžběty na návštěvu.
Ten přijel až za dva dny, nejdřív nechtěl ani slyšet, že by měl zrušit své slovo, ale když jsem několikrát zdůraznil, že mi o věno nejde, a po té měšec změnil majitele, tak svolil.
Konala se svatba, velkolepá hostina, které se účastnil na okamžik i sám král Václav II, přijel jen na otočku, aby nám požehnal, když si prohlédl nevěstu v šatech, tak se mu v očích zajiskřilo a mrkl na mě, abych si to užil.
Svatební noc byla úžasná, snažil jsem se neopít a tak jsem pil jen řádně zředěné víno.
Sotva za námi zapadly dveře, vrhli jsme se na sebe. V okamžiku jsme byli nazí, naše rty se spojili, ruce nám bloudili po našich tělech.
Předvedla mi, že nic nezapomněla a já si to užíval, její rty na mém přirození byly úchvatné. Ani já jsem se nenechal zahanbit a můj jazyk v její kundičce dělal hotové divy. Svíjela se, kroutila, její tělo provázela jedna vlna rozkoše za druhou. Těžce oddechovala. A já ji nehodlal šetřit. Roztáhl jsem ji nohy, nasadil špičku přirození na vstup do její kundičky a pomalinku jsem se do ní sunul. Její kundička byla úzká, vlhká, a tak to pomalinku šlo. Začal jsem ji líbat. Chytnul jsem si jí, a přirazil. Bolestí mi vykřikla do úst, ale stále mě líbala. Pomalinku jsem pokračoval, než jsem byl na dně. Tam jsem počkal, až si na mě zvykne. Začal jsem přirážet. Měnil jsem tempo a přiváděl ji k dalším vlnám blaha.
Nakonec jsem jí její kundičku vystříkal, byl to slastný pocit.
A v objetí jsme usnuli.
První den jsme strávili jen v posteli, ale na večer jsme se šli projít, protože jsem pro ni měl překvapeni. Byla zvědavá. Pořád se mě ptala co to jo, když už jsme se vraceli do ložnice, tak byla hrozně smutná.
Smutek skončil, když jsem otevřel dveře a tam ležela na posteli spoutaná Klárka.
Zajímá Vás co bylo dál?
Napište.
