Moje kamaradka Nela je jedna z mála, která roky ví o mých občasných proměnách a vlastně je i jejich součástí. A tak nějak se v tom i našla, naučila mě správně se líčit, oblékat se a celkově mi pomohla být více žena. Párkrát po nějakém tom vínečku došlo i na nějaké to mazlení společné (lhát nebudu :-)). Zažili jsme spolu hodně srandy a ví o mně, co mnozí ne. Ví co mi dělá dobře a také jaké preference mám v oblasti mužů. Jednou mi zazvonil telefon a v něm se ozval ženský hlas Nely. Ahoj Marťo, co děláš v sobotu večer? Chviličku přemýšlím a odpovídám, že nic neplánuji. Tak to máš štěstí, protože už jsem vymyslela plán za tebe! Nestačím nic říct a po telefonu na mě Nela chrlí záplavu informací… celé to tu vypsat, by zabralo moře času a proto raději napíšu zkrácenou verzi. Nela poznala super mladého klučinu v baru a slovo dalo slovo a dostali se k tomu, že by ho moc lákala trans holka. A nebyla by to Nela, aby mě do toho hnedka nezatáhla…. „No ty jsi se snad zbláznila!“ řeknu po tom jejím nadšeném monologu. „Ne, vážně se ti bude moc líbit, je to kus. Ví jak to máš a prý je to jeho snem. A je fakt v pohodě“… Šila do mě tak dlouho a urputně, až ze mě vypadlo „No tak jo, ať už dáš pokoj“. Nela nadšená z mého souhlasu, že dosáhla svého a já vlastně taky, protože tajemná sobotní noc může být nakonec docela příjemná. A vyšoupnout ven ho můžu vlastně vždycky. Hovor s instrukcema, co na sebe atd. ukončuje posledním pokynem „Takže v sobotu v 18:00 ti zavolám, tak buď připravená“. Pokládám telefon a jen se směju do čeho mě zase navezla.
Sobota utíká opravdu rychle. Uklidit v bytě, vana, oholit se, nalakovat nehty, nalíčit se, vybrat oblečení co mi poradila Nela…. a když se podívám na hodiny, je 17:58. Jsem docela neklidná, rozrušená a v tom mé myšlenky přeruší telefon. Na obrazovce vidím napsáno Nela a zvednu to. „Ahoj Marťo, tak stihla jsi všechno?“. Mám chuť ji rovnou vyhubovat, co to zase vymyslela, ale ani se nedostanu ke slovu… „Já to tam nestihnu, ale on už čeká dole u zvonku. Tak mu rovnou otevři, ať může jít nahoru.“ Podívám se z okna a dole opravdu vidím postavu, která nervózně přešlapuje dole. Pořádně ho nevidím… „Nelo ty jsi se fakt zbláznila“, říkám ji. „Neboj se, všechno je zařízené a všechno je mu jasné“…. zavřu oči v duchu ji prokleju, rukou mačkám tlačítko a bzučákem dveře. Muž dole bere za dveře a zmizí uvnitř. „Tak pustila jsi ho?“ ptá se Nela. „Ano“ odpovídám ji. „Tak ještě mu otevři dveře do bytu, on tam přijde“. Ta holka se fakt zbláznila… ale ať je po jejím. Beru za kliku a lehce pootevřu dveře. Slyším, jak po schodech jde někdo vzhůru. Jdu směrem do obýváku na uchu Nelu, která mě stále přesvědčuje, jak to bude super, že se mi bude líbit… a pak zazní věta „Ale jediné, co jsem ti ještě neřekla, je to úplný panic!“. V tu chvilku mě poleje studený pot a slyším, jak vrznou dveře u bytu a po chvilince, jak klapnou při zavření. Z telefonu se ozve škodolibé „Tak už je tam viď zlato? Užij si to!“. Telefon na druhé straně se odmlčí…
Já stojím v obýváku, za dveřmi v chodbě mám cizího chlapa, kterého jsem nikdy neviděla. Moje představa byla taková, že mi Nela našla nějakého zkušeného fešáka, co hledá něco exkluzivního, ale rozhodně ne to, že to bude panic. Z těhle myšlenek mě vytrhnou otevírající se dveře do pokoje. Za nimi se objeví hubená postava… a když vyjedu očima výše, tak uvidím obličej mladého kluka. Odhadem tak 20 let. Věkový rozdíl skoro 20 let mezi námi. „Nelo já tě přerazím“ vyhrknu. „Cože?“ ozve se mladý hlas. V jeho hlase slyším velkou nervozitu. Jeho oči kmitají nahoru a dolu. Chvilku tam jen tak mlčky stojíme proti sobě. Já sleduji jeho a on zase mě. Až po chvilce mi dojde to, proč jezdí očima nahoru a dolu. Já tam stojím v podpatcích, samodržkách, krajových kalhotkách a korzetu. „Co se mi tak chvilku dívat do očí“. Vypadne ze mě. „Promiňte, já… já….“ ozve se z jeho strany. Ta jeho nejistota… ta jeho nervozita…. sakra… Nela moc dobře věděla, co připravila. A jak mě zná, ví jak budu reagovat. Ví, že mám ráda nezkušené muže, i když ne až tak nezkušené, jako je tenhle ten tady. Podpatky klapou po podlaze a já udělám pár kroků k němu. „Já jsem Martina“…řeknu a on začíná „Já jsem…“ zvednutou rukou ho přeruším. „Je mi jedno, jak se jmenuješ, ale zajímá mě, proč jsi tady“. Po chvilce odmlky, ze sebe opět souká neurčitou větu „No, ono, Nela…s tebou“. Opět ho zastavím… „Nebudeme chodit kolem horké kaše. Takže ty jsi se s mou kamarádkou Nelou dohodl, že si sem jen tak přijdeš a ty si tu užiješ, je to tak?“…. „No vlastně…. no … tak nějak...“. Přistihnu se při tom, jak moje oči sledují jeho rty, se zájmem sledují jeho rysy mladého obličeje a nosem nasávám jeho vůni. On mě vážně snad přitahuje pomyslím si. Začínám cítit vzrušení a začíná mě ovládat chuť na něj něco zkusit. Udělám ještě krok k němu. Nakloním hlavu k jeho krku, lehce ho kousnu do krku. Ani sebou necukl. „To je dobrý začátek“ povídám mu. Políbím ho na krk a zašeptám „Teď máš poslední šanci odejít, ale nedoporučovala bych ti to udělat!“. Otočím se k němu zády a jeho jednu ruku si přiložím na zadeček. Cítím, jak se jeho ruka chvěje a na mých rtech se objevuje úsměv. Tak teď už tě mám v pasti pomyslím si v hlavě. Pomaličku udělám pár kroků směrem k pohovce. Dávám si záležet na tom, aby každý krok, krásně pohupoval mým zadečkem a jsem si jistá, že jeho oči mě propalují pohledem. Sednu si do pohovky nohy si dám spořádaně přes sebe. Dívám se na něho a je mi ho až líto, protože mu z očí kouká ta bezmoc, kterou právě prožívá. „Sundej si oblečení, všechno!“ přikážu mu. Chviličku stojí a pak pomalinku začne dělat, co jsem mu řekla. Sleduji jeho hubenou postavu a těším se jaké překvapení, je pod trenkama… ty pomaličku dopadají na zem. A u jeho nohy poklidně visí štíhlé, ale pěkně stavěné péro. „Pojď ke mně blíž“ vybídnu ho. Dojde až ke mně. „Ještě blíž“ řeknu. Já sedící v pohovce zvednu oči, zatímco on mě sleduje. „Takže ty jsi ještě neměl ani holku a rovnou jsi si usmyslel, že by tě měla zaučit holka jako já?“. V jeho očích vidím, zmatení a stud. „Ale s tímhle lenochem u nohy mi moc neposloužíš, co myslíš?“… zamrkám na něj a když vidím, že z něho žádnou odpověď nedostanu, přestanu ho trápit a předkloním se. Jeho péro mám jen kousínek od obličeje. Napětí, které tam je, by se dalo krájet.
Zvednu ruku a dlaní lehce zajedu pod jeho koule. Rudými nehty ho jemně škrábnu a jemně mu je začnu masírovat. Jemně po nich přejíždím sem a tam. On poslušně drží a ani se nehne. Zvednu oči a zeptám se „Tak ho ochutnáme?“, jen se ozve hlesnutí „ano prosím“… vypláznu jazyk a špičkou se dotknu jeho koulí. Pěkně si oblíznu jednu a pak druhou. A znova jednu a druhou. Druhou rukou si chytnu jemně jeho ptáka a rty přitisknu na jeho kůži. Jeho pták je horký krásně jemný. Jemně ho laskám mezi rty. Rtěnka zanechává rudou stopu na jeho kůžičce. Přesunu se k jeho špičce. Jemně vyšpulím rty a nasaju dovnitř předkožku se žaludem. Jazykem rejdím dokola. Jazyk pomalu zasunu pod kůžičku, nasaju žalud… a v tu chvilku cítím, jak se do něj hrne krev. Tyhle chvilky si užívám. Tvrdnoucí péro v puse, které s každým pohybem roste víc a víc. Voňové, mladé a jemné péro, co vlastně ještě nepoznalo ničí pusinku, kundičku nebo prdelku….Tahle myšlenka je úžasná. Polknu a pérem si zajedu hlouběji do krku. Slyším slastné heknutí. Vyndám si jeho péro z pusy. A musím říct, že je to opravdu krasavec. Obrovský tvrdý žalud, který přechází do tenčího, ale delšího péra. Otočím se k němu zády a na čtyřech na něho vyšpulím prdelku. Prohnu se a odhrnu kus kalhotek. „lízni si“… cítím, jak na můj zadeček dopadá horký dech. Zavřu oči a v tom cítím, jak se mého análku dotkne jeho jazyk. Přivřu oči a jen poslušně držím. Jeho jazyk krouží nemotorně kolem, aby pak jeho špička pomaličku začala zajíždět dovnitř. Dlaněmi si roztáhnu půlky, aby se dostal hlouběji. Jazyk kmitá sem a tam. Krásně mi uvolňuje dírku…dole v kalhotkách cítím, že mi tvrdne pták a už to takhle dlouho nepůjde. Otočím se k němu opět čelem. Rukou nahmátnu jeho péro. Stále pěkně v pozoru. Pár pohybů v puse, aby pěkně klouzal.
Zvednu se z pohovky a položím se vedle na záda. Nohy roztáhnu od sebe. „Pojď ke mně“ vyzvu ho. Jeho tělo si lehlo na mě a nemotorně své boky dává mezi má stehna. Hned se snaží pohybovat pánví a cítím, jak jeho tvrdé péro naráží do mých stehen… „Nech to ně mě“ řeknu mu. Přestane se hýbat a jen vzrušeně dýchá. Nadzvednu své nohy a vstup do prdelky nastavím proti jeho péru. Cítím jak se mu klepe celé tělo. Rukou nahmátnu jeho péro a přitáhnu si ho na okraj dírky, která je z lízání pořád mokrá. Ruce přendám na jeho zadek a jemně začnu tlačit směrem k sobě. Jemně si udávám tempo vniknutí. Pěkně milimetr po milimetru... cítím jak jeho naběhlý žalud pomaličku roztahuje moji prdelku. S každým milimetrem, to jde hůř a hůř. Zadívám se mu do očí se slovy „Ošukej mě už konečně a užij si to poprvé“. Jako kdyby na tohle čekal. Prohnul zadek a jedním pohybem do mě vsunul své péro. Naběhlý žalud si pěkně vklouzl do prdelky. Cítím, jak moji neroztaženou prdelku vyplňuje mladíčkovo péro. Nehty mu zaryju do zadku a to ho vybudí k dalšímu přírazu dovnitř. Jeho péro konečně zasune po celé délce do mého análku, až se jeho koule zastaví o můj zadeček. Zadívám se mu do očí roce sundám z jeho zadku a chytnu se za stehna, která si přitáhnu blíž k sobě. „Pomalu zrychluj“!“ poručím si. Zapře se o ruce a pomalu začíná jezdit sem a tam. Zavřu oči a vnímám každý jeho průnik. Ze začátku dost nepravidelné přírazy se mění v pravidelný zásun. Vidím jak sleduje, jak jeho péro mizí v mojí prdelce, doslova ho to fascinuje. Mladíčkův výraz je doslova k sežrání. Cítím, jak se jeho tělo začíná klepat a je mi jasné, co přijde. „Do mě ne, na to zapomeň!“ křiknu na mladíka. Ten se zastaví a já sjedu z jeho péra. Povalím ho na zadá a rukou rychle chytnu jeho stojící péro. Často se do pusy vystříkat nenechám, ale tady ta touha byla moc silná. Nahnu se k jeho ptákovi, který je v posledním tažení, odhodím si dlouhé vlasy na ramena, vypláznu jazyk a než stačím péro strčit do pusy, první dávka vystříkne na můj obličej. Druhá dávka, už ale směřuje tam kam má. Jednou rukou mačkám jeho koule a druhou rukou honím péro a pusou vysávám každou kapku. Mladíček heká, jak z jeho ptáka ždímám, každou kapku. Stříkance mám hluboko v krku a sotva stíhám polykat. Jazykem pěkně olížu i místo kolem kořene, kde jsou zbytky jeho spermatu. Jeho pták teď povadle leží na jeho noze. A jak vidím, dlouho z něj už nic nedostanu.
Dojdu k pohovce, kde má věci. Vezmu je do ruky a hodím je před něj. „Tak jsi dostal co jsi chtěl. A teď je čas, aby jsi už šel.“ Rozpačitě na mě kouká, tak ho vyzvu ještě jednou. To ho donutí se zvednout, nasoukat se do oblečení a vydat se ke dveřím. Před dveřmi se otočí s řekne „Moc vám děkuju Martino. A děkuju za splněný sen“. „Běž už!“…. Dveře se zaklapnou a je jen slyšet, jak spěšně mladíček běží dolu po schodech. Já se opřu o zeď s úsměvem na rtech. Takový mladý ocas jsem ještě neměla a musím uznat, že to má něco do sebe. Já sice ukojená nejsem, ale třeba to dokáže někdo z vás. Co myslíte?
