Všechno to začalo žádostí o ruku jednoho netradičního páru, Tomáše a Petry. Žili spolu šťastně, v tradičním vztahu, dokud nedošlo na žádost o ruku. Oba tušili že si budou patřit navždy a s tím začali komunikovat jinak, více do hloubky. Tomáš se Petře svěřil o svých touhách, byl to totiž Cuckold a dlouho se se svými touhami bál svěřit. K jeho překvapení to jeho snoubenka vzala celkem dobře, ba naopak, začala si užívat pozornost mužů a později se jim i poddala. (Tato část příběhu není momentálně v úmyslu popisovat).
Co se týče popisu našich dvou hrdinů .... Tomáš se třeba představí - běžný chlap, s touhou se podřídit i psovi. :-) a to i čivavě. Zato Petra je výstavní kousek, krásné nohy, kulatý zadek. Tvaricka nevinné holčičky, černé, dlouhé vlasy. Ploché bříško, prcinka lákající k olíznutí. Povahově sic kurvička (jak se v příběhu ukáže), ale opravdovému chlapovi nad sebou přenechá veškerou moc. Věkově jim dáme kolem 25, píšu především o Petře, Tomáš nikoho moc nezajímá. :-)
Přípravy na svatbu si vzala na sebe sama Petra a pomáhají ji přitom její dva "kamarádi". Tomáš je dost nejistý, budou tam přeci jejich rodiny, známí. Co řeknou na to, když se jejich "hrátky" provalí? Ale Petra se při jeho nervozních otázkách jen uculuje a říká "neměj strach Tomášku, užijeme si to všichni. Snad mi věříš lásko moje, nebo snad ne?" A on ji pak horlivě ujišťuje že ano, ale nervozitu tím nezahnala. Občas se zastavili její kamarádi, pomoci s něčím, vybirajic si jako odměnu její tělo. Děje se tak za zavřenými dveřmi, zatímco Tomáš tiše poslouchá vzdychání milujících se lidi, občas zaslechne nutnou facku pro ukojení pánského chtíče. Ona pak vždy přijde po odchodu milenců a uklízí spoušť svým jazykem.
Ale to ustane týden před svatbou, jakoby si pánové nechávali zásobu na slavnostní událost.
Tím máme nudu za sebou a přejdeme ke svatbě. Obřad se odehrává na prostorné zahradě jednoho z "kamarádů". Tomáš stojí u "oltáře", jednoduše ale vkusně udělaného a ozdobeného kytkami. Po svém boku má dva Petřiny kamarady, významně se usmívající a tři holky, svou a Petřiny sestry. (Krásné holky, každá z nich by stála za hřích.) Ale teď se čeká na novomanželku, krásnou Petru kterou uličkou mezi sedícími lidmi přivádí její otec. Je nádherná, v bílých šatech s hlubokým výstřihem a rozparkem tak vysokým, že ji je vidět až na kalhotky, kdyby se někdo hodně snažil. A že se mladé osazenstvo, když prochazi kolem, o to určitě pokouší. A podle blaženého výrazu některých z nich se jim to i povedlo, i přes pohlavek od rodičů to za to stálo. Petra jejich snahy vidí a jen se plase pousmívá, proč jim to nedopřát, bylo to navíc na "žádost" jejích kamarádů a ona ráda poslouchá. Jen pyšný otec, vedoucí novomanželku, nic nevidí a neslyší a to je jen dobře. Nevidí ani chlípné a nedočkavé pohledy svědků, kdo by je taky vnímal, vždyť přeci Petra patří svému budoucímu manželovi. A ten se na svoji Petru usmívá, nadšen její krásou, jejími krásnými upravenými vlasy do copánků. Vypadá jako nevinná víla.
Stojí to za to? Má význam pokoušet se o pokračování? :-)
