Ve vlaku Vary Kolín

17.07.2025 · 877 Aufrufe SnadNormalni

Je to už pěkná řádka let nazpět, ale vzpomínky nezmizely, tak Vám zkusím popsat pravdivý příběh.. Oživil jsem si je při čtení jednoho zdejšího příběhu..Bylo to v období, kdy jsem s bývalou přítelkyní bydlel v Kolíně a rodinu měl ve Varech.. Párkrát se stalo,že přítelkyně zůstala u rodičů a já jel sám.. Cesta z Varů vede přes Ústí a do Prahy je to pěkná dálka, ale vždycky jsem si přál najít i jinou zábavu po cestě.. Proto se přiznám vyhledával jsem kupé se samotnou slečnou.. Párkrát se zadařilo a byl z toho pěkný pokec, ale ten večer se mi podařilo narazit na jednu krásnou mladou slečnu v bílých šatech a s jiskrou v oku.. Hned jsem se "ubytoval" a sednul naproti ní.. Měla černé vlasy a hnědé oči, které mě od první chvíle nenechali být.. Seděl jsem naproti ní a bohužel se k nám nastěhoval ještě jeden postarší pán.. Přesto občasné pohledy a úsměvy dávaly tušit, že to jimi neskončí .. Párkrát jsme se na sebe zadívali více než je zdrávo a naše pohledy sondovaly toho druhého.. Po chvilce jsem se naklonil,že něco potřebuji v kapse a letmo jsem jí pohladil po noze.. Od té chvíle panovalo ještě větší napětí a při každém zakolísání vlaku jsme se o sebe jako by náhodně otírali.. Pokaždé, když se to stalo propichovali jsme se navzájem pohledy.. Až už jsem to nevydržel a hlavou jí pokynul ať jdeme z kupé.. Poslechla a nějakým způsobem jsem nás zamknul na záchodě..Sotva co se zavřeli dveře už jsem jí v rukou držel tvář a bez jediného slova jsme se začali líbat.. Něžně a přitom vášnivě.. Poté mi ruka sklouzla na její nadupaný hrudník a během vteřiny už jsem jí sál bradavky až byly modré jako borůvky.. Slastně vydechovala a já už se jí hrabal pod šaty a pod kalhotkami.. Hrozně tekla a nenechala se pobízet a už taky držela můj naběhlý penis.. Dělali jsme si navzájem dobře a už chybělo málo k zasunutí do té krásně mokré kundy, ale zničeno nic vlak zastavil a my tím, že jsme ztratili pojem o čase jsme toho pro jistotu nechali, aby nepřijela stanici Most,kde vystupovala.. Když jsme se rychle upravili a vylezli zjistil jsem, že to byl teprve Chomutov a my bychom zvládli naše hraní dovézt k vrcholům, ale bohužel už nechtěla.. Dali jsme si čísla, ale v životě už se neviděli.. Vím jen, že to byla sestřička z nemocnice a že mi v hlavě zůstane do konce života, protože to bylo krásné setkání plné všeho..