Léto vonělo po jehličí a teplý vzduch se mísil s vůní jezera, které tiše šplouchalo nedaleko. Po tom večeru na molu, kdy mě Lukáš políbil a moje tělo poprvé ožilo, jsem nemohla přestat myslet na jeho doteky. Bylo to, jako by se ve mně probudilo něco nového, něco, co mě lákalo a děsilo zároveň. Každý jeho pohled, každý náznak úsměvu teď měl váhu, která mě táhla k němu blíž.
Druhý den jsem seděla na dece pod starou jabloní nedaleko chalupy, s hlavou opřenou o kmen a očima ztracenýma v oblacích. Lukáš přišel od jezera, vlasy měl vlhké, jako by se právě koupal, a tričko se mu lepilo na tělo, odhalující svaly na hrudi a břiše. Srdce mi bušilo tak rychle, že jsem měla pocit, že to musí slyšet.
„Zase sníš?“ zeptal se s tím svým koutkovým úsměvem, když se posadil vedle mě. Tráva pod ním zašustila, a když se opřel o ruce, svaly na jeho předloktích se napjaly. Cítila jsem, jak mi tváře hoří, ale už jsem se nechtěla skrývat.
„Možná,“ odpověděla jsem tiše a otočila se k němu. Naše oči se setkaly, a v jeho pohledu bylo něco, co mi bralo dech, touha, smíchaná s něhou, jako by se bál, že mě vyděsí, ale nemohl odolat. „A co ty? Co tě sem přivádí?“
„Ty,“ řekl prostě, a než jsem stihla odpovědět, naklonil se ke mně. Jeho ruka se dotkla mé, prsty se propletly s mými, a ten prostý dotek mě rozechvěl. „Od včerejška nemůžu přestat myslet na tebe,“ zašeptal, jeho hlas byl hluboký, naléhavý.
Polkla jsem, nervózní, ale zároveň jsem věděla, že to chci. „Já… taky,“ přiznala jsem, a to mu stačilo. Přitáhl si mě k sobě, jeho ruce sklouzly na můj pas, a když mě políbil, bylo to jiné než na molu. Hladovější, dravější, jako by jsme oba věděli, že už není cesty zpátky. Jeho rty se přesunuly na můj krk, pomalu, zkoumavě, a každý jeho polibek mi posílal mráz po zádech. Když jeho prsty zabloudily pod lem mého trička, zasténala jsem tiše, aniž bych to plánovala.
„Lukáši,“ zašeptala jsem, moje ruce se mu zabořily do vlasů. Odtáhl se, jen aby se mi podíval do očí. „Chci tě,“ řekl tiše, jeho hlas byl plný touhy, ale i nejistoty. „Ale jen, pokud chceš ty.“
Přikývla jsem, protože slova mi uvízla v krku. Přitáhl si mě na deku, jeho tělo se lehce přitisklo k mému, a já cítila, jak se mi pod jeho doteky chvěje kůže. Když mi sundal tričko, jeho prsty se lehce třásly, jako by byl stejně nervózní jako já. Ale pak se jeho rty dotkly mé kůže, pomalu sklouzly přes mou klíční kost, dolů k hrudi, a já cítila, jak se mi tělo napíná touhou, kterou jsem nikdy předtím nepoznala.
Jeho ruce se posunuly níž, rozvázaly tkaničky na mých šortkách, a já jsem zatajila dech, když je pomalu stáhl. Cítila jsem teplo jeho dlaní na svých bocích, jeho prsty obkreslovaly křivky mého těla, a každý dotek byl jako jiskra, co mi zapalovala kůži. Sundal si tričko, odhalil opálenou hruď a já jsem se nemohla ubránit tomu, abych se ho nedotkla, přejela prsty přes jeho břicho, cítila, jak se jeho svaly napínají pod mým dotekem.
Lehli jsme si na deku, jeho tělo nad mým, a když se naše kůže setkala, bylo to, jako by se všechno kolem nás rozplynulo. Jeho ruce se posunuly na má stehna, jemně je roztáhly, a já cítila, jak se mi srdce zrychluje, jak se mísí nervozita s touhou. „Jsi si jistá?“ zašeptal, jeho oči hledaly moje, a já jen přikývla, protože jsem chtěla cítit všechno.
Když se naše těla spojila, bylo to pomalé, opatrné, ale intenzivní. Cítila jsem ho, každý jeho pohyb, každý nádech, a moje tělo reagovalo způsobem, který jsem si nikdy nepředstavovala. Moje prsty se mu zabořily do ramen, když se pohyboval, a každý jeho příraz mě přiváděl blíž k bodu, kdy už jsem nemohla myslet na nic jiného než na něj. Jeho rty našly moje, polibky byly hluboké, téměř zoufalé, a já cítila, jak se mi pod ním třese celé tělo.
Když jsme dosáhli vrcholu, bylo to, jako by se svět na chvíli zastavil. Moje tělo se chvělo, jeho dech byl rychlý, nepravidelný, a když se na mě podíval, v očích měl něco, co mě zahřálo víc než letní slunce. Leželi jsme tam, s těly propletenými na dece, jeho ruka spočívala na mém břiše, prsty lehce kreslily obrazce na mé kůži. Hvězdy nad námi svítily jasněji než kdy dřív.
„Bylo to… dobrý?“ zeptal se tiše, jeho hlas byl plný nejistoty. Usmála jsem se, otočila se k němu a políbila ho na tvář. „Bylo to všechno,“ zašeptala jsem. A v tu chvíli, s jeho tepem pod mými prsty a vůní léta všude kolem, jsem věděla, že tohle je něco, co nikdy nezapomenu.
