Jak se Petr dostal od (téměř) nevinné narážky v odpovědi na běžný pracovní e-mail k tomu, co prožil za posledních 14 dní, přemýšlel celou cestu taxíkem. Už první rande se Zuzanou bylo hodně zvláštní. Bez ptaní mu nohou zajela do rozkroku a masírovala ho tak silně, že se málem udělal hned v restauraci. A její příkaz, ať se jde vyhonit na záchod, jinak ji neuvidí, tomu jen dodal na zvláštní příchuti. Od té doby se viděli třikrát a čím víc se snažil převzít iniciativu, tím ji ztrácel. Zuzana byla pořád o krok napřed. Teď měl ve zprávě adresu, na kterou měl přijet, a i když čekal, že snad už dojde na „skutečný“ sex, měl pochyby.
Dorazil na místo. Běžný panelák na Praze 8. Zazvonil a při čekání, než mu Zuzana na dálku otevřela dveře, mu to připadalo jako věčnost. Vzpomínal na poslední schůzku v Malém Budhovi, kde pod zástěrkou tmy se Zuzana sama udělala a jemu nechala své vlhké prsty. Jen aby si následně sundala kalhotky a znovu ho poslala, ať se jde udělat. Splnil to a pořád si pamatoval, jak nepříjemné mu bylo nést potřísněné kalhotky ze záchodu zpět. Jen aby mu s nimi vytřela obličej. Nechala ho cítit ten mix jejího klínu a spermatu. Všechno se v něm vařilo a on jí chtěl nadávat. Co to kurva dělá? Ale někde uvnitř cítil, že se mu to líbí. Být připraven o právo rozhodovat. Každý den v práci řešil jeden problém za druhým a najednou ho někdo postavil do situace, kdy naprosto, ale naprosto ztratil kontrolu.
Výtahem vyjel do jedenáctého patra. Chvíli pátral, až zjistil, že na druhé straně jsou otevřené dveře. Zaklepal a když se objevila Zuzana, vešel a zavřel za sebou dveře. Byl vzrušený a celé jeho tělo chtělo explodovat. Zuzana si ho jen prohlížela, po chvíli přistoupila blíž a jemně se dotkla rty jeho tváře. Chtěl ji chytit kolem boku, ale to, že ho odstrčila, Petra už vůbec nepřekvapilo.
„Svlékni se,“ naznačila mu. A on poslechl. Na pravé straně byl pokoj, ale před ním byla vidět ložnice. Za chvíli byl už jen ve spodním prádle a Zuzana mu věnovala celou pozornost. Ale ani náznak toho, jestli je to v pořádku, nebo se něco děje. Skoro nahého ho obešla a úplně bez varování mu nehty přejela po zádech. To už se nedalo vydržet.
„Dýchej pravidelně a nic, co udělám, ti nesmí ten rytmus ovlivnit,“ přikázala mu a pokračovala v pomalé prohlídce jeho těla. Jak ho obcházela, znovu a znovu, tak jí ruka občas přejela po jeho rukou, za chvíli zase přes rozkrok. Bez varování mu zajela pod spodní prádlo a tvrdě zmáčkla penis. Bez dalšího pohybu. Jen zmáčkla a držela. Petr zaváhal a zadržel dech. V tu chvíli pustila a tou samou rukou mu dala facku. „Příště to bude horší,“ bylo jasné varování.
Znovu se ho náhodně dotýkala. Šíje. Tváří. Jemně mu přejela přes půlky. Když si před ním klekla a pomalu začala stahovat spodní prádlo, myslel, že to nevydrží. Ale držel rytmus dechu. Nádech. Výdech. Tak moc chtěl, aby mohl udělat něco víc. Aby cítil, jak si ho vkládá do úst. Aby ji položil a udělal se do ní... Jenže to všechno věděl, že je vzdálenější než u náhodné ženy na ulici.
Rukou přejela po jeho tvrdém penisu. Prstem rozmazávala jeho vytékající chtíč a poslední, co ho překvapilo, bylo, když mu strčila prst, aby on ochutnal sám sebe. Už mu nic nepřišlo divné. Stál proti ní a viděl její pohled. Byla v něm tichá důraznost. Kontrola.
„Klekni si,“ přikázala mu a on musel poslechnout. Je před ní odhalený, nahý, se svou erekcí, nejistý, co bude následovat. Chytí ho za čelist a zvedne jeho hlavu. Její dlaň je horká. Chvíli se mu podívá do očí a řekne: „Polib mi nohy.“
Petr už ani nechce vědět, kam to vede. Jen se přiblíží a políbí její bosé nohy. Neví, jestli má pokračovat a vrátit se. To čekání je nekonečné. Znovu si ho prohlíží. Najednou mu nohou zajede do rozkroku a přejede tam a zpět.
„Teď se do minuty udělej přesně na to místo, které jsi políbil.“ Neposlechl. Znovu dostal facku. Vzal své péro do pravé ruky, stydlivě. Nelíbí se mu, jak ho přitom studuje. Naštěstí udělat se není vůbec problém. Pár pohybů a přijde výstřik. Trapný, ponižující. Zuzana ho pořád pozoruje. V tuhle chvíli, jestli Petr doufal v něco víc, tak tím to právě končí. Cítí, jak z něho vyprchává síla a za chvíli bude jeho erekce minulostí.
Nechá ho vstát a umýt své nohy. Podlahu, kam dopadlo jeho sperma. Nahý a teď pochybující Petr ve své masturbační kocovině. Cítí prázdno, ale někde úplně hluboko cítí uvolnění. Když je hotový, tak se stane nemožné. Zuzana se přiblíží rty a políbí ho. Tvrdě, a je to spíš jako by její jazyk penetroval Petra. Teď už ví, že je úplně v její moci.
Jenže to nebyl konec. Petr čekal, že za pár minut bude zpět na chodbě paneláku. Místo toho ho zavedla do ložnice a nechala ho lehnout na postel. Nepřidala se k němu, odešla, a při návratu byla svlečená. Nemohl si pomoct a obdivoval její tělo. Nebylo to tělo mladé holky, ale ženy, která se o sebe stará. V kleče se nad ním postavila na posteli. Pozorovala jeho a nechala ho, ať on si prohlíží ji. A pak se přiblížila a rukou ho plácla přes teď už úplně povadlý penis.
„Tohle mi má ukázat, jaký jsi chlap? Tímhle mě chceš ošukat?“
Nesmála se. Nebylo v tom nic svůdného ani ironického. Konstatování. Pomalu se přiblížila víc a víc, až přes něho přehodila nohu a nasedla si na jeho obličej. Petra zachvátila její vůně, kombinace čistoty, nasládlé vzrušenosti, vůně kůže, a všechno se to kombinovalo dohromady. Chtěl otevřít ústa a jazykem ochutnat. „Dost!“ vykřikla Zuzana. A on jen cítil, jak se začala rytmicky pohybovat a... teprve teď si uvědomil, že jeho obličej používala pro své uspokojení. Zuzanina stehna na Petrově tvářích mu nedala možnost pohybu, jeho sliny, Zuzanina vlhkost a snad i pot se dostávaly na Petrův obličej a on tam jen ležel. Ve chvíli, kdy mohl, snažil se nadechnout a i když (snad) nemohl, ochutnával tu vůni.
A právě ten pocit, že Zuzana ho použila jako hračku, jeho obličej byl pro ni jen nástrojem vlastního uspokojení, ho přivedl (k jeho překvapení) k nové erekci. Zuzana se na něm svíjela. Chvílemi to vypadalo, že úplně ignoruje, že je člověk. Byl pro ni jen nástroj.
Když se po chvíli zaklonila, cítil její ruku na svém přirození. Opět ho držela, jako by to byla řadicí páka, a pokračovala ve své jízdě na Petrově obličeji. „A teď můžeš použít jazyk.“
Petr byl jako opilý, což mohla být kombinace vzrušení, odevzdanosti, chvílemi nedostatku kyslíku, ale začal ji doslova hltat. Jeho jazyk se snažil dostat tam, kam mu zrovna Zuzana pohybem dovolila. Bylo znát, že se blíží k orgasmu. „Nepřestávej.“ Rukou mu k tomu pomáhala a nesoustředěně ho honila.
Začala se třást. „Dělej! Víc!“ A Petr s posledními zbytky energie, přes bolavou čelist a namáhaný jazyk, se snažil víc a víc. A pak cítil, jak ho stehna jako dva betony uvěznila a on čekal na možnost nadechnutí se. Jenže pak ucítil, jak jeho oči a zbytek obličeje zaplavila horká dávka vlhkosti. Chvíli se nepohnula, jen aby znovu – ještě víc nekompromisně – se dvakrát svezla po jeho ústech, jen aby Petr cítil znovu, jak je (doslova) zaplavený. Zuzana po něm už klouzala... Pomaleji a pomaleji, až přestala úplně. Chvíli na něm nehybně seděla, dýchala a pak se jen otočila, nabídla mu svou kundičku a sama se dala do práce na jeho péru. Brala si ho do úst, rukou honila, najednou přestávala a bez varování prudce udeřila do jeho ztopořeného penisu. Petrova bolavá čelist mu dovolila ji znovu ochutnat, tu zvláštní chuť, kterou z ní polykal. Znovu a znovu, než ucítil, jak se znovu blíží k výstřiku. Zuzaniny ruce to cítily a znovu a znovu jezdila nahoru a dolů. Vystříknul a ona nepřestávala. Celé jeho tělo se zatnulo v křeči a chtěl, aby přestala. Jenže pořád, znovu a znovu její ruka pumpovala, co mohla z jeho svíjejícího se těla... Skončila až v době, kdy v sobě neměl ani kapku.
Neviděl, v jakém byla stavu, ale když vstala, Petr jen hluboce dýchal. Cokoliv prožil, bylo něco neuvěřitelného. Za chvíli byla slyšet sprcha a Zuzana přišla už oblečená, ale na obličeji neměla svůj nečitelný výraz. Prohlížela si ho snad i laskavým pohledem.
„Až budeš mít sílu, můžeš se umýt a pak odejdi,“ sklonila se k němu a políbila ho. Cítil kombinaci zubní pasty a všeho, co měl na svém obličeji. Když vyšel před dům, radši šel na metro pěšky. Tohle potřeboval „rozchodit“.
---
Věnovano L., která poskytla inspiraci.
