Byl to jeden z těch dnů, kdy slunce pálí už od rána a tráva voní letní vlhkostí. Hrál jsem sám. Tak to mám nejraději – žádní spoluhráči, žádné zdržování, jen já, hole a nekonečné greeny. Hřiště na jihu Moravy, kam jsem ten den dorazil, bylo pro mě novinkou. Osamělý areál obklopený vinicemi a lesy působil téměř opuštěně. Po osmi jamkách jsem si uvědomil, že jsem dosud nepotkal jediného hráče.
Bylo pozdní odpoledne, horký vzduch stál nad fervejí. Sundal jsem tričko – sice to bylo proti etiketě, ale kdo by si stěžoval, když tu nikdo není? Letní vánek mi ochlazoval zpocená záda, a já se cítil nečekaně svobodně.
Na deváté jamce mě ale něco zarazilo – záblesk, jako odraz ve skle nebo… dalekohledu? Zvedl jsem hlavu, ale nikde nikdo. Odpal jsem zvládl obstojně, míček letěl doprava – ne úplně přesně jak jsem zamýšlel. Když jsem se otočil, stála tam golfová buggy. Tiše, jako přízrak.
Za volantem neseděl maršál, ale maršálka.
„Víte, že je to proti pravidlům?“ promluvila ostře, ale s jakýmsi zvláštním pobavením v očích.
„Vím. Jen mi bylo vedro… a když tu nikdo není…“ začal jsem vysvětlovat.
„To, že tu nikdo není, neznamená, že můžete chodit polonahý,“ řekla a přistoupila blíž. Měla rudé vlasy stažené do culíku, výraz pevný a přímý. Cítil jsem, jak se mi napíná tělo – a nejen kvůli jejímu tónu. Když stála těsně u mě, přivřela oči jako kočka.
„Ten drive šel doprava. Málo pracujete s boky,“ prohlásila najednou a chytila mě zezadu za boky, jako by mi chtěla ukázat správnou rotaci. Její dotek byl pevný, jistý. Nebyla to jen korekce techniky – to věděla ona, a věděl jsem to i já. Levou ruku měla na levém půlce zadku a pravou mě držela za pásek. Musíte se otáčet v bocích a pravý bok tlačit dozadu, což demonstrovala přitažením za pásek. Ten se tlakem uvolnil, jako by věděl, co má dělat . To už se má erekce nedala skrýt.
“Padají Vám kalhoty”, znělo to až posměšně a vyzývavě zároveň. “ Když už jste skoro nahý, tak to aspoň dotáhněte”. Byl jsem konsternovaný, stále za mnou a já nebyl schopen pohybu, měl jsem pocit, že jsem zhypnotizován. Cítil jsem, že pozoruje mé váhání, ale jen pár sekund. Pak mě jedním pohybem připravila o kraťasy a s nimi šlo dolů i spodní prádlo. Teď mi ukažte, jak správně umíte pracovat s boky. Byl to dvojsmysl? Ne opravdu chtěla, abych odehrál míček. Obešla mě, když jsem se k ničemu neměl klekla před mě, vzala míček a umístila ho na týčko.
“Tak, jak jsem říkala, otočit boky vpravo a švihnout.” Nenapadlo mě nic jiného než poslechnout, nápřah, švih, penis i golfová hůl rotovaly kolem mého těla, míček jsem trefil, ale rána to rozhodně nebyla ani obstojná.
“Hm, tak s erekcí to nepůjde, uznala.” Znovu si klekla přede mě, ale tentokrát neměla v ruce míček. Přiblížila ústa k mému penisu a labužnicky olízla kapku na žaludu. Rukama hladila koule a zajížděla až k hrázi. Penis zasouvala hluboko do úst, měnila tempo i tlak. Užívala si i se bavila mým šokem. Ten byl pomalu přebíjen narůstajícím vzrušením. Netrvalo dlouho a sílící vzdechy jí daly jasně najevo, že bude-lí pokračovat výstřik spermatu již nezastaví, pokračovala, já již ztratil veškerou kontrolu, tělo se napnulo k intenzivnímu orgasmu a teplý proud ji začal plnit ústa. Zamkla můj penis ve svých ústech, ani kapka ji neunikla. Nohy se mi podlamovaly, ale podařilo se mi udržet rovnováhu, zvedla se a dívala se mi do skelných očí, chytila mě za hlavu a přitiskla svá ústa na má. Toužil jsem, aby se naše jazyky propletly, otevřel jsem pusu a dostal plnou dávku svého semene. Držela mě za hlavu a nedala jinou možnost než polykat.
“Tak teď můžete dohrát druhou devítku, ale oblečený, etiketa je etiketa!”
Hru jsem nakonec dohrál. Sám, jak mám ve zvyku. Ale byl jsem rozhozený, soustředění šlo stranou. Maršálka zmizela, ale v duchu jsem ji pořád cítil za sebou.
Večer jsem šel do klubové restaurace. Seděla tam u baru, v družném hovoru s číšníkem. Když jsem vstoupil, podívali se po sobě a krátce se usmáli. Příliš krátce na to, abych měl jistotu. Příliš dlouho na to, aby to byla náhoda.
Po večeři mě číšník požádal, zda bych mohl jít zaplatit do kanceláře – prý nefunguje mobilní terminál. Šel jsem bez podezření. V kanceláři seděla ona. Čekala.
„Zase Vy?“ zeptala se s hraným překvapením a já věděl, že tentokrát mě čeká jiný druh vyúčtování.
Opět bez varování ke mně přistoupila a zavázala oči pevně a jistě. Materiál šátku byl hladký a chladivý, kontrastující s horkem, které ve mně narůstalo. Cítil jsem, jak mě přitiskla čelem ke stolu, jak mi její ruce kloužou po zádech, nejdřív lehce, skoro jako pohlazení. Nohy od sebe, dlaně na desce. Bez slov. Opět mi rukama přejížděla po zádech, sklouzávala níž a hlouběji. Užíval jsem si její ruce znovu a znovu. Hrála si již i s mým penisem a varlaty, klekla si vzala rostoucí penis do úst. Zároveň se ruce dotýkaly i análního otvoru – ale tam byl dotek jiný. Ne hrubý, ale pevnější, mužnější. Dech u mé šíje nebyl její. Jiný rytmus, jiná energie. Ruce se znovu objevily v oblasti mých boků, pak na stehnech. Hladké, klidné pohyby, ale s jiným napětím, než jaké dokáže žena. Zatajil jsem dech. Netušil jsem, co přesně se děje – jen že to nepůsobilo násilně. Jen jinak. Provokativně. Vědomě. Ona klečela pode mnou s ústy přisátými k mému penisu – a přesto se mě někdo dotýkal zezadu. Muž. Číšník. Musel to být on.
Nevím proč, ale neucukl jsem. Neucouvl jsem. Byl jsem v tom až po uši – a popravdě, moje tělo už dávno rozhodlo za mě. Byla to jiná výzva. Další netradiční jamka. A já měl v sobě tu starou známou chuť riskovat.
Následovaly chvíle, které se vymykaly slovům. Jejich doteky se prolínaly, občas se zastavily, občas zrychlily. Připadal jsem si jako figurína, jako objekt jejich hry – ale nikdy ne bez respektu. Věděli, co dělají. A věděli, co to se mnou dělá. On si pečlivě a trpělivě připravil můj zadní otvor než do něj pronikl, byl velký ale mé vzrušení mu uvolnilo cestu do mých útrob. Chvíli hledal rytmus a hloubku, když cítil že má pánev jde naproti jeho pohybům, uvolnil se a začal mě šukat opravdu tvrdě. Ani jsem si neuvědomil, že ona vyklouzla z pod stolu, cítil jsem, že zůstala poblíž, její vzdechy byly jasným důkazem, že se dívá, užívá si sex dvou mužů a snadno jsem si domyslel, že její ruce mají spousty práce s jejím tělem. Jeho tempo se zrychlovalo a věděl jsem, že dávce spermatu neuniknu. Opět byla u mě. “Lehni si na stůl na záda, hlavu na kraj”. Poslechl jsem, zaklonil hlavu a umožnil tak jeho penisu proniknout hluboko až do krku. Nemilosrdně mi šukal pusu, chvílemi jsem se bál, že mě udusí, netrvalo to ale dlouho a začal mi plnit ústa i krk svou šťávou. “Nepolykej”, zaregistroval jsem její pokyn. Chvíli měl ještě svůj vadnoucí penis v mých ústech, pak se ale přemístil na druhou stranu stolu a vzal do svých úst ten můj. Ona se naklonila ke mně a začala mě vášnivě líbat, pečlivě čistila má ústa od jeho spermatu. Uvědomil jsem si, že i můj orgasmus již nedokážu zastavit a po několika prudkých stazích jsem celou svou dávkou vyplnil jeho ústa. Nevím, jak dlouho jsem ležel ve stavu polovědomí na stole, když mi konečně rozvázala oči, byl jsem zpocený, roztřesený, napůl svlečený. Maršálka přede mnou – klidná, spokojená. Číšník v rohu, decentní, mlčící. Mezi námi ticho – hutné, s nedefinovatelným významem.
„Platba přijata,“ řekla znovu a podala mi moji kartu.
