Jdu otevřít.
Ještě držím kliku dveří, když se mi srdce na okamžik zastaví. Otevírám. Za nimi stojí manžel.
„Ahoj, zlato,“ usměje se a políbí mě na tvář. „Hele, stíhám líp než jsem čekal. Říkal jsem si, že zajedem na nákup ještě dneska. Bude to rychlejší, než zítra.“
„Ehm… jo… jasně,“ vypadne ze mě.
V tu chvíli mi dojde, že mám pořád na sobě transparentní latexové bodyčko. Pod tričkem a legínami. A on stojí jen metr ode mě.
„Hele, proč máš klíče z druhé strany v zámku?“ podívá se na mě trochu zmateně.
„Ále… asi jsem si nevšimla, spěchala jsem,“ odpovím a snažím se přehodit tón do normálu. Přitom v hlavě probíhá zběsilý plán, jak se rychle převléct, ale… ne. Nemůžu. Kdybych teď zmizela do ložnice, všiml by si. A otázky by následovaly. To opravdu nechci.
„Dáš mi chvilku? Jen si vezmu kabelku,“ řeknu, a když se otočím, cítím, jak se mi latex lehce odlepuje od kůže při každém kroku. Ta vůně… mám pocit, že je všude. Tohle musí poznat.
Otevřu šuplík, vezmu parfém, stříknu si na krk a zápěstí, jako bych tím dokázala přebít ten zvláštní chemicko-sladký pach latexu. Ale cítím ho pořád. Jako by se mi dostal pod kůži. Je všude, kurva.
Jedeme autem do Lidlu. Sedím vedle něj a snažím se být úplně klidná, ale mezi stehny už se hromadí vlhko. Není to jen tou vzpomínkou na to, jak jsem před pár minutami seděla na posteli s nohama od sebe a kochala se. Je to kombinace vůně, doteku materiálu a vědomí, že jsem v tomhle oblečená… teď. Vedle něj. A on nic netuší.
V obchodě to začne být těžší. Už mezi prvními regály cítím, jak se latex přes kundičku napíná při každém kroku, a jak se ta vlhkost uvnitř roztahuje. Je to, jako by se mi tam tvořila horká loužička. Přesne, jako když drhnu koupelnu v latex rukavicích a dostane se mi do nich voda. Materiál je těsně přitisknutý. Zvláštní pocit, máte latex na sobě, ale skoro jej necítím. Každé pohnutí boků vyvolá jemný „mlaskavý“ zvuk.
Je tichý. Ale v tom tichu, co mám v hlavě, se zdá ohlušující.
„Co je s tebou?“ zeptá se manžel, když se otočím u pečiva.
„Nic… proč?“ snažím se usmát.
„Já nevím… slyšel jsem takový divný zvuk, když jsi šla.“
„To budou asi boty,“ odpovím rychle. „Asi si koupím nové, tyhle nějak vržou.“
Pokračujeme dál. On prochází regály, já se snažím tvářit normálně. Ale s každým dalším krokem slyším to tiché, mokré mlaskání mezi stehny. A s každým zvukem se mi kundička stáhne a uvolní zároveň, jako by chtěla víc. Jen se procházím a nepřemýšlím nad nákupem. V hlavě mám paniku, vzrušení.
U mléčných výrobků už je to na hraně. Ne, že bych chtěla… ale moje tělo reaguje samo. Tření latexu, vlhko, vědomí, že pod legínami nemám nic jiného.
Když už jsme obchod prošli dvakrát a on si vzpomene ještě na pár věcí, jdeme potřetí. V momentě, kdy se skláním pro něco do spodního regálu, se to stane.
Latex mi obepnul kundičku, ale jinak, než při chůzi, dokonale ji obepnul, tlak, mokro, vše v jednu chvíli, vteřinu.
Vlna horka, která se rozlije od podbřišku až do stehen. Svaly se mi stáhnou a já sotva zadržím hlas. Kolena se mi mírně podlomí. Vím, že jsem se udělala. Právě tady, v Lidlu, u regálu s mlékem.
Zrudnu. Ne proto, že by někdo něco slyšel, ale protože cítím, jak se mokro mezi nohama znásobilo. Latex teď při každém kroku vydává hlasitější, zřetelnější mlaskání. Jsem přesvědčená, že to slyší i on.
„Jsi v pohodě?“ zeptá se znovu.
„Jo… jen… mám asi fakt ty boty špatné,“ zopakuju, ale hlas mám přiškrcený. Připadám si jak malá holka, co si kousla v obchodě do rohlíku, který nemá zaplacený.
U kasy už jen odpočítávám vteřiny. Držím tašku, přitom cítím, jak se každé moje nadechnutí odráží v citlivosti mezi stehny.
Venku konečně čerstvý vzduch. Možná si myslím, že to bude lepší, ale ne. Latex je pořád přilepený k mé kundě, mokro je tam pořád. Mokro se rozlévá všude, zatím jen pod latexem, mezi půlky, k břišku.
Šílená cesta, hlava plná latexu, udělání mezi regály. Nevnímala jsem, vše jsem odkývala.
Přijedeme domů. On mě vysadí a řekne: „Já ještě zajedu auto uklidit do garáže. Nákup vemu.“
Jakmile zavře dveře, letím domů, vrazím do ložnice. Sotva za sebou zavřu, stahuju legíny a latex. Materiál se odlepuje pomalu, s tichým, lepkavým zvukem. Vlhko se leskne na vnitřní straně.
Sedám si na postel a beru hrst kapesníků. Musím se otřít, ale dotek na citlivé kundičce je skoro nesnesitelný. Každé lehké přitlačení mi připomíná tu chvíli v obchodě.
Když je konečně všechno suché a bodyčko schované hluboko do šuplíku, lehnu si na záda a chvíli jen zírám do stropu. Mám pocit, že tu vůni pořád cítím. A uvědomuju si, že tenhle zážitek… budu chtít zopakovat.
