Zápisník malé kurvy, část 11

22.08.2025 · 2.135 Aufrufe ForasLilith

Uf, sedím v autobuse z Valencie do Calendy, takže mám zase čas psát. Telefon mám vybitý, takže mi nic jiného ani na krácení chvíle nezbývá. Kde jsem to skončila? Hm, jo, na perketu s těma dvěma klukama. Ok, jsem v obraze. Právě za mnou přišla paní, přibližně kolem 50 let, jestli jsem v pořádku a něco nepotřebuji. Nebo aspoň si to myslím, španělsky neumím, paní po anglicky ani slovo a tak jsme se dorozumívaly rukama a nohama. Ale podávala mi láhev s vodou a peníze. I když jsem to odmítla, asi máte jasnou představu, jak teď vypadám. Holka v cizím městě v zahraničí, posilněna alkoholem, člověk by si řekl, že bych měla být ohleduplná a nesedat s cizíma do taxíku, že? Držet se mezi lidmi, nechodit do temných uliček a tak dále a tak dále. No, tak to se přesně stalo. Nechtěla jsem jako slušně vychovaná holka někde jezdit kdo ví kam, tak jsme s Rodrigem tančili a najednou mi chytil ruku a šel se mnou někam dozadu. Asi to byl místní balič holek a nebo jen barmanovi zaplatil za soukromí, protože si mě vzal do skladu chlastu hned za barem. Líbáme se, hladíme, on mi funí do ucha a říká mi něco jako “Te deseo tanto desnud” netuším, No hablo español, amigo. Ale svlíká mi oblečení a líbá mi u toho krk, takže asi chápu. Je to hezkej kluk, jen škoda, že používá moc jazyk a mám oslintaný ucho, krk a pusu. Sprchu teď úplně nepotřebuju, tak si kleknu a beru si do pusy jeho zhruba 17cm chlouby. Šuká mi do krku a nahoře něco brblá ve smysl “Eres una diosa”. Netuším co to je, ale už mi říkali hůř. Nevím, jestli je jen nervózní, a nebo si něco vzal, ale kouřím ho 20 minut, už mám slzy v očích, křeče v břiše, dřevěný nohy a nic. Tedy, kašpárek na nějaký divadlo prostě sere.

Vstanu, podívám se na něj vyčítavě, pouze roztáhne ruce, že to se prostě stává a chce mě znovu olizovat. Jo, selhání je lidské, ale já si pak připadám, že mi to nejde. Odcházím ze skladu a jdu tancovat. Nadržená a neukojená. Přijde #TenVČernýmtričku a podává mi drink Já mu podávám ruku a jdeme spolu jebat. Teda, aspoň doufám. Rodrigo pořád stojí vzadu, zapíná si zip u kalhot a scrolluje na telefonu. Dám mu jasné pokyny „vyfič odsud kurva“ a začínám zpracovávat toho, co nevím jak se jmenuje. Hned po pohmatu přes kalhoty ho cítím.Tvrdej jako rohlík druhej den ! já věděla bože, že existuješ. Sice nechápu ty povodně, hladomory a Ebolu v Africe, ale přece jen si jen chlap a nudíš se. Nemusím nic moc dělat, otáčí si mě, zvedá sukni a rve mi ho tam. Chytí mě za boky a šukáme, podívám se doleva a nejenom že tam Rodrigo furt je, on se na nás dívá a honí si ho. Jo, tak tohle tě bere, ty úchyláku. Bohužel to netrvalo dlouho a hodí mi to na zadek a říká něco, že jsem ta nejlepší holka, kterou kdy měl. Nebo něco podobnýho. Je dost možný, že se jen ptal, kde jsou ubrousky. Co já vím. Rodrigo i přes snahu vyvinutou taháním penisu po ose x neodstranil dys ze slova dysfunkce, takže je vymalováno. Pro dnešek stačilo. Jsou 3 hodiny ráno a beru si taxík, jsem už moc unavená, abych zpátky šla pěšky.

Dojdu do hotelu a snažím se před recepcí nevypadat jako laciná šlapka, která se právě vrátila někde od klienta. Taky máte vždy pocit, že vás soudí ? Každopádně, zapluju do pokoje, hned v předsíni sundávám oblečení a jdu do sprchy. Pouštím si hudbu, dělám si drdol na vlasech, abych si je nenamočila a mám se fajn. Zajímavý je, že když se snažím něco přilepit, ať je to kus papíru k sobě a nebo něco jinýho, tak to nikdy nedrží a semeno zase drží jak helvétská víra. Nikdy nejde dolů. Směs bílkovin, fruktózy a dalších látek udělá na těle neumyvatelný film. To jste věděli, že ve spermiích je cukr? Energie sbalená na cesty. Tak nějak byl ten slogan v televizi. Jelikož jsem si nevzala sprcháč, opouštím koupelnu, čumím do telefonu a hraje mi píseň It's the Hard-Knock Life a broukám si. Jo, miluju muzikály a filmové písně. Koho ale nemiluju, je Thomas, který sedí o půl 4 na mé posteli v županu, drží moje kalhotky a honí si ho. Takhle nějak si představuju peklo. Nevím čím to je, ale nezačala jsem řvát. Asi z toho šoku nebo co. Vzala jsem telefon a začala ho natáčet. To bylo to poslední, co asi čekal. No no no no Erika a dává si ruce před obličej, jako by to byl kurva nějaký neviditelný plášť Harryho Pottera. Odcházím z pokoje a běžím za Olivii. Thomas za mnou, komicky se županem, ze kterého mu pořád trčí péro a stojí mu. Ten kretén dokonce ani nezahodil moje kalhotky. Buším na dveře, Thomas mě doběhne a snaží se mi vzít telefon. To už naproti v pokoji někdo otevírá a nadává španělsky. Otevírá i Olivie, nechápe, rozrazím ji ruku a vcházím dovnitř. Ukazuju video, Thomas si konečně strká moje kalhoty do kapsy županu a zavírá se v koupelně. Olivia se dívá na mě, na video, na mě, na video a já na ni. Obejme mě, začne brečet a jde někam pryč. Vrací se s kabelkou, strká mi do ruky 3000 liber a brečí. Pochopila jsem, tady štace skončila, Dorotko. Odcházím do pokoje, beru si svoje věci a za 10 minut ve spěchu opouštím hotel. Volala jsem Martině, jestli mohu dojet a dokonce mi sehnala jízdní řád, kdy se kam dostat.

A to jsme v přítomnosti. Autobus kodrcá a těchto pár řádků mi zabralo celou cestu. Takže hasta luego, já jdu sbírat broskve.