„Prázdnou náruč mám, když nemůžu být s Tebou, chci jít a nevím kam a svět má barvu šedou. Krása a Tvůj smích, mě pod košilí zebou. Trpím, jak mladej mnich a chtěl bych Tě vzít s sebou…“
Pohupuje se v rytmu, má zavřené oči a vnímá lehkost veršů.. Před pódiem je plno. Alkohol už jí stoupl do hlavy, takže se trochu zamotá a opře se o muže, co stojí za ní.
„Pardon“ omluví se s úsměvem.
I muž se usměje: „Nic se nestalo…. Parádní koncert, že?! Užíváte si?“
„Ano, je to skvělé!“
Už se chce otočit zpět k podiu, muž ale ještě řekne: „Někdy je dobrá muzika lepší než nejlepší steak, nemyslíte?“ A mrkne….
Něco v intonaci, v jeho postoji ji zaujme. Prohlédne si ho. Normální chlap – tmavé triko, modré džíny, kšiltovka.
V tom jí z úvah vytrhne kamarádka: „Prosím Tě, Koči, jdu si někam stranou zavolat, bude to trochu delší…nevadí?“
„Jasně, běž a nespěchej, já si to tady s Ivanem užívám….!“
Potlesk, píseň skončila, začíná další. Rytmus je mnohem rychlejší, pohyb boků ostřejší.
Refrén "Na kolena, na kolena, na kolena.." si zpívají všichni.
Najednou ucítí na krku něčí dech, rty se jí přitisknou až k uchu a mužský hlas jí šeptá: „Tak Koči….hmmm. A já myslel, že jste má Terapeutka!“
Zorničky se jí rozšíří jako po dávce. Otočí se a zírá na něj. Ten se jen lehce usmívá a plně si vychutnává pocit převahy i její údiv.
„Jak…?“
„Jak jsem Vás poznal? Nikdo tu takhle netančí, nevoní a nemá motýlky na sukni….“
Cítí, že se jí podlamují nohy, třesou ruce a točí hlava. V jediné chvíli se jí vybaví věty, které viděla na displeji. Polkne.
Chytí jí za ruku a vede davem. Jde za ním poslušně, jako zhypnotizovaná. Mizí do tmy, hudba je slyšet čím dál míň. Kolem nikdo není, jen auta vyskládaná do čtyř řad. Jdou pořád dál a ona má v hlavě kolotoč. Samozřejmě ví, že by měla zastavit a vrátit se, ale cítí, že jí tělo zrazuje. Že se nedokáže ubránit. Nechce. Vlastně chce, aby si jí vzal tak, jak si o tom psali.
Najednou se zastaví. Ozve se typický zvuk odemčeného auta a ona vidí, jak bere za kliku modelu dost výrazné barvy. Trochu doufala v něco většího. V něco, co jim dá víc prostoru. Třeba ta dodávka vedle. Jenže on víc prostoru nepotřebuje.
Otevře dveře u spolujezdce, hodí jí kabelku na sedadlo a otočí jí k sobě zády. Opře o kapotu.
V měsíčním svitu vidí v bočním skle dodávky, jak se jí zezadu přisál na krk, jak jeho ruce ihned zajely pod šaty. Rozepíná podprsenku. Šaty nemají rukávy, takže jí snadno stáhne ramínka a podprsenka padá na zem. První dotek, oba zasténají.
Bradavky trčí, jako by chtěly šaty propíchnout…. Ví přesně, co má dělat. Zmáčkne obě mezi prsty, silně, hodně silně, promne je a sleduje její reakci. Nelhala. Tohle se jí líbí. Sténá nahlas, zaklání hlavu, prsa mu tlačí do dlaní. Hraje si s nimi dlouho a tvrdě. Žasne, kolik toho snese. Ne snese, ona by se z toho snad byla schopná udělat!
Ta myšlenka ho rozdráždí ještě víc, už se moc neovládá. Všechna předsevzetí o tom, jak jí jen trochu podráždí jdou stranou. Chce jí šukat. Musí jí šukat…teď a tady!
Rychle jí stáhne kalhotky ke kotníkům a ona z nich jednu nohu vysvobodí, aby se mohla rozkročit. Jindy by si užíval pohled na její zadek v krajkových brazilkách, teď je mu jedno, jakou mají barvu i to, že se válí v prachu. Trochu jí popotáhne k sobě, zatlačí jí na záda a ona se prohne jako kočka, hlavu strčí do auta, ruce opře o sedačku.
Zajede jí prsty nedočkavě mezi nohy. Samozřejmě, je úplně mokrá. Nemusí si je ani naslinit a rovnou je do ní vrazí. Lehce je prohne tak, aby jí konečky dráždil přední stěnu. Někdy se mu povede přejet palcem po poštěváčku. Strká je do ní tak hluboko, kam až dosáhne. Vychutnává si to, jak se mu na ně naráží. A mluví na ní:
„Takhle je to ono, že jo?! Takhle se Ti to líbí, když Tě šukám! Když do Tebe zajíždím prsty a čekám, až mi je celé zcákáš. Tak mi to ukaž, jak to umíš. Uděláš se mi do ruky? Ukážeš mi, jak tečeš? Chci to vidět, chci to cítit. Nepřestanu Tě mrdat, dokud Ti to nepoteče po stehnech. Stříkej, ty malá couro! Stříkej!!“
Slyší hlasité vzdychání a vnímá, jak se třese. Potom na pár okamžiků obojí ustane. A té chvíli ucítí její stahy a taky šťávy, co mu tečou po ruce.
Ve vteřině si rozepne kalhoty, stáhne trenky a už svírá svoje úplně tvrdé péro. Chraplavě řekne jen: „Drž!“, roztáhne jí půlky a napoprvé do ní zajede až po koule. Okamžitě začne tvrdě přirážet. Jednou rukou jí drtí bradavky, druhou jí chytne za culík a přitáhne si jí.
„Jooo…ještě, taaak!“
Vychází mu vstříc, její zadek mu naráží na třísla. Rukou si zakrývá pusu, kouše se do dlaně, aby nekřičela. Najednou úplně ztuhne a on znovu cítí její stahy, tentokrát na svém péru. Panebože, ona mi ho snad rozmačká….
Nepřestává se v ní pohybovat, zatímco ona se chytá rámu vozu, aby zvládla ustát orgasmický třes.
Cítí, že už je za hranou, že bude brzo taky v křeči.
“Na kolena“ zazní ten večer naposledy.
A ona se poslušně otočí, sveze se k zemi tak, že má jeho penis přímo proti očím. Je celý mokrý a ona ví, že je to od její šťávy.
Chce ho chytit, ale odstrčí jí, chytne jí pod krkem a dívá se jí do očí, zatímco druhou rukou několika rychlými pohyby dovede tuhle divokou chvíli k vrcholu. Stříká jí do otevřené pusy, sleduje kapky dopadající na její jazyk. Povolí stisk, oba zrychleně dýchají.
Ona si sedne na zem a zády se opře o zadní dveře auta. Dívají se na sebe. Klesne vedle ní, má hroznou touhu jí pohladit. Teď je ta chvíle, kdy jí bude dlouze líbat.
V dálce zní potichu melodie další písně…
