Bylo kolem desáté hodiny večer. Rozmýšlel jsem se, jestli ještě zaskočím na jedno, nebo si jen v televizi pustím sport. V tu chvíli zavibroval telefon – zpráva od manželky Kláry, která odjela na tři dny na školení. Chce něco, nebo mi jen přeje dobrou noc? zamyslel jsem se, než jsem zprávu otevřel.
„Pavle, když jsi zmiňoval, že by ti nevadilo, kdybych měla sex s někým jiným a že by tě to i vzrušilo – myslel jsi to vážně?“
To jako se s někým chce vyspat? Nebo s holkama u vína vedou diskusi?
„???“ jen rychle odpovím.
Za okamžik mi přijde další zpráva:
„Náhodou jsem se večer potkala se Zdeňkem. Asi jsem někdy zmiňovala, že jsem se s ním vídala po rozchodu s Adamem, než jsme se potkali my. No a dnes jsme se potkali v Brně, pozval mě na skleničku a nějak jsme došli k tomuto tématu. Samozřejmě – jestli napíšeš, že ne, tak nic nebude.“
Tak tohle jsem fakt nečekal. Místo „dobrou noc“ mi napíše, že by se mohla vyspat s bývalým, protože to přece chci. A možná ano - chci – při přečtení téhle zprávy jsem byl vzrušenější než při většině našich posledních milování. Co jí napsat? Když napíšu, že ne, bude si myslet, že jsem kecal, nebo že z toho mám nakonec strach. Tak co? Nakonec odepíšu:
„Jak jsem ti říkal, v tomhle máš volnost. Jen prosím použijte ochranu. A chtěl bych od vás aspoň pár fotek.“
Zprávu jsem odeslal a pak pět, deset minut nic. Možná opravdu sedí s holkami, už mají upito a zkoumají, co by – kdyby. Pak mi přijde odpověď:
„OK, ale víš, jaký mám názor na tyhle fotky. Ale když to tak chceš, Zdeněk něco vyfotí.“
Dlouho jsem přemýšlel, jestli to myslí vážně. Jestli tahle konverzace opravdu proběhla. Jestli se má Klára vážně vyspat s někým jiným. Trvalo to asi hodinu, během níž jsem se díval na televizi, ani nevím, zda dávali fotbal, dostihy nebo atletiku. Až po hodině přišla zpráva.
Byla to fotka. Klára ležela na posteli - nahá, jednu nohu lehce pokrčenou, druhou nataženou. Bylo vidět, že si oholila pipinu a upravila si ten malý trojúhelníček chloupků nad ní. Fotka končila u krku, obličej vidět nebyl – ale Klára to byla jistě.
Asi za deset minut dorazila další fotka. Na ní velké, žilnaté, nahoru zahnuté péro a Klářiny ruce – jednou stáhla předkožku, druhou nasazovala kondom. Trochu mě znervóznilo, že je to Klára, a pak to péro… bylo fakt velké. Nebo to možná dělala ta fotka.
Čekal jsem, co přijde dál. Asi po pěti minutách dorazila další fotka. Fotil ji ten muž, Zdeněk, nebo jak ho jmenovala. Klára seděla obkročmo na něm, asi polovina jeho péra byla v ní – s nasazeným kondomem. Nebudu lhát – ten pohled mě vzrušoval a znervózňoval zároveň.
Po pěti až deseti minutách přišla další fotka. Tentokrát si ji bral zezadu. Klára byla na čtyřech a on do ní vnikal – zrovna v okamžiku záběru byl zasunutý jen po žalud. Obličeje vidět nebyly, jen rozevřené půlky, kousek růžové pipiny, jeho péro v ní a pod nimi bílé prostěradlo.
Když jsem přemýšlel, jestli je to pravda, přišla další fotka – detail. Klára měla stehna těsně u sebe, vykukovala jen její vlhká a ulepená pipina, možná pár chloupků nad ní. On byl celý v ní, až po kořen, jeho do hladka vyholený podbřišek se skoro dotýkal jejích stehen.
Po dalších deseti minutách dorazila poslední fotka. Klářino bříško, kolem pupíku záplava bílého semene a zmačkaný kondom. U této fotky byl i text:
„Tak to je asi všechno, děkuju. Těším se na tebe a miluju tě! dobrou!“
