Už se takto potkáváme celý měsíc. Každé ráno.
Vůbec nevím, jak vypadá – nikdy jsem ho neviděla. A přesto je tak úžasný!
Probouzím se dřív, než musím. Oči se mi samy otevřou, jako by tělo už vědělo, co přijde. Sáhnu po telefonu na nočním stolku a podívám se na čas. Ještě je brzy. Příliš brzy. Musím bohužel ještě chvíli čekat.
Za oknem se začíná rozednívat. Město je v tu chvíli jiné. Tiché, skoro neviditelné. Ulice před domem je prázdná a klidná, bez pohybu, bez života. Jen já a to očekávání.
A pak to přijde.
Konečně!
Z dálky zaslechnu známý zvuk motoru. Je to jako signál, že všechno je zase, jako včera, předevčírem …
Jeho dodávka pomalu zastavuje před domem. Krátce poté motor utichá.
Chvíle ticha.
Pak klapnutí dveří. Tak typické. Zavřel je přesně tak, jak to dělá pokaždé – s jistotou, se snahou je zavřít tiše, ne s hrubostí.
Vzrušením se celá třesu, už se nemohu dočkat, co přijde.
Rychle si klekám na postel. Svým hrudníkem si lehám na matraci. Ještě rychle kontroluji, jestli je moje poloha správná, jestli mám dobře roztažené nohy a dostatečně vyšpulený zadeček. Ano, je to asi správně!
Přehazuji si deku přes hlavu. Nebude mě vidět, jen nahý vyšpulený zadeček.
A čekám … Tak přece!
Slyším, jak se otevřely dveře. Tiše, samozřejmě. Už ví, že kvůli němu nechávám odemčeno. Každý den.
Bez výjimky.
Dveře se tiše zaklapnou. Zvuk, který se mi vryl do paměti – ne hlasitý, ne prudký, jen takový, jaký má být.
A pak ty kroky.
Pomalu, klidně stoupá po schodech. Nepospíchá. Vědomě. V tom tichu a očekávání je každé šlápnutí jisté, skoro jako by to byl nějaký rituál. Jakoby každým krokem narůstalo moje vzrušení.
Srdce se mi rozbuší. Ne strachem. Tím napětím, které už znám. Tím očekáváním, které je každé ráno stejné, a přesto pokaždé nové.
Už ho cítím.
Je tady. Stojí u postele. Za mnou. Zastavil se. Určitě se na mě dívá, určitě tím vzrušeným pohledem, který jsem nikdy neviděla, jen si ho mohu představovat.
Nedotýká se mě. Nemusí. Jeho přítomnost stačí. Je tichý, ale všechno ve mně ho vnímá nahlas. Cítím, jak si prohlíží můj zadeček, který má dokonale připravený před sebou. Musí vidět mou mokrou roztaženou dírku, která na něho nedočkavě čeká.
Chvílí váhá, vnímám, jak jenom stojí a kouká.
Já mám hlavu stále přikrytou a čekám, co přijde.
Slyším, jak rozepíná pásek u svých kalhot. Vnímám, jak se svléká a stahuje kalhoty k zemi. Ještě chvilku a už to bude.
Cítím dle prohybů na matraci, jak si kleká za mne. Bože, jedna jeho ruka se konečně uchopila můj bok. Předpokládám, že druhou si drží svoji chloubu.
Chvíli zůstal na místě, bez pohybu. Ale nemá moc času, spěchá.
Už cítím jeho krásný a tvrdý penis na okraji mé kundičky. Nasměruje vrchol svého penisu proti mé dírce.
Jen vteřinku stojí a už mi zarazí svoje nádherný mužství do mě. Jeden strk a úplně až na konec. Zůstane bez hnutí.
Mým tělem projede vlna vyvrcholení. Začnu se třást. Jediný příraz a udělala jsem se. Musí slyšet můj výkřik pod peřinou.
Chvilku čeká, než mi orgasmus odezní.
Pak začne přirážet.
Jeho penis je úplně pro mě dokonalý, jako by byl přímo stvořený pro mě. Fantasticky mne vyplňuje, cítím
každý jeho milimetr, zboku i na konci.
Nikdy jsem ho neviděla. Nikdy jsem nevyužila tu možnost spatřit jeho tvář, zjistit, kdo opravdu je. A přesto ho znám ... alespoň tím svým způsobem.
Každé ráno bych mohla odhodit peřinu, otočit se, otevřít oči a podívat se. Jednoduché gesto. Ale neudělám to. Něco ve mně nechce, aby tohle tiché kouzlo skončilo.
Moje představivost mezitím pracuje na plné obrátky.
Představuju si, jak vypadá. Jaký má výraz. Jestli mě vnímá stejně intenzivně, jako já jeho.
Ale není to důležité, vždy je to on. Ten, který přichází beze slov, a já jsem tu každý den pro něj připravená. A on přesně ví, jak to chci já.
Nevěřitelně projíždí moji kundičku. Slyším, jak i on začíná pomalu sténat. Cítím, že už brzo bude. Nemohu to vydržet a začínám sténat spolu s ním. Ještě pár přírazů, vykřikne a já cítím, jak mi pulzuje a stříká dovnitř. Je to nádherné.
Vlna horka projede mým tělem a já mám druhý orgasmus společně s ním. Je to úžasné a nepopsatelné.
Přestal se hýbat. Celé moje tělo se mi třese. Užíváme si to společně.
Pak ještě asi třikrát úplně pomalu, pomaličku projede nakonec a zase ven. Vždy se zatřesu znovu a znovu, cítím každý pohyb, dokonalý orgasmus mi doznívá.
Pak ho vytáhne. Slyším, jak se utírá, obléká se a odchází rychle pryč. Bez jediného slova.
Já stále klečím bez hnutí tak, jak mne opustil, stále s přikrytou hlavou. Vychutnávám si to, co jsem před chvilkou prožila.
Dveře od auta klapnou, nastartuje motor a odjíždí.
Bylo to zase nádherné.
Těším se, že zítra můj neznámý přijde znovu jako teď každý den.
