Povídka volně navazuje na předchozí povídku/y „Na školení“.
Když Klára před dopoledním blokem školení se Zdeňkem uzavřela sázku, vůbec si nepřipouštěla, že by neměla pravdu a mohla prohrát. Výsledek sázky, který se dozvěděla v průběhu oběda, pro ni byl velkým překvapením. Zdeňka z minulosti znala, a tak jí bylo jasné, že si výhru bude chtít vybrat. Ano, včera večer s ním sex měla, ale to byla jiná situace – tehdy to měla v podstatě povolené a proběhlo to podle pravidel dohodnutých s jejím manželem Pavlem. Tohle se ale již do „vytyčených mantinelů“ nevešlo. Když nad tím vším přemýšlela, zavibroval jí v kabelce mobil se zprávou: „Slyšela so sama, tak v sedm u mě na pokoji. Pa a pusu.“
Klára chvíli zvažovala, že by odpoledne odjela, ale hrdost jí to nedovolila. Navíc včera to bylo skvělé – takový sex dlouho nezažila. Proč by si tedy neměla užít i dnešek?
Celé odpoledne se ale smiřovala s prohrou a s tím, co ji večer čeká. Technicky vzato dnes bude poprvé svému manželovi nevěrná, protože o tom, co ji večer čeká, mu raději psát nebude. Po odpoledním bloku školení zmizela do svého pokoje, odpověděla na nejnutnější e-maily, osprchovala se, i dnes se dohladka oholila, lehce se namalovala a v kufru našla hezké tělové kalhotky s krajkovým lemem – téměř průhledné, skrz něž zřetelně prosvítal trojúhelníček tmavých chloupků nad její pipinou. Oblékla se a pár minut po sedmé stála před Zdeňkovým pokojem.
V pokoji byla atmosféra napjatější než včera. Zdeněk se ji snažil uvolnit konverzací o tématech školení a uznáním, že Klára měla v jejich sporu téměř pravdu, ale on měl pravdu úplnou. Dodal, že ji do sázky nijak netlačil, a ještě ji ujistil, že nemusí dělat nic, co nebude chtít – a kdykoli může vycouvat. Klára ale věděla, že prohrála, a byla odhodlána „úkol“ splnit - dnes bez kondomu a Zdeněk se může udělat kamkoli bude chtít. Klára věděla, kam bude chtít… ale už skoro deset let nebrala antikoncepci.
Dnes nechal Zdeněk první krok na Kláře. Ta ho jemně pohladila po hrudi a začala mu knoflíček po knoflíčku rozepínat košili. Když mu košile sklouzla po pažích na zem, rozepnula mu pásek a poklopec u modrých kalhot, rukama mu zajela pod ně. Kalhoty postupně spadly ke kolenům. Zdeněk si sedl a celý se svlékl. Klára si zatím sundala halenku, kalhoty a šedou podprsenku – zůstala jen v těch průhledných kalhotkách. Klekla si před Zdeňka a uchopila jeho nástroj do rukou.
Jakmile mu začala pomalu přetahovat předkožku, úd se začal zvedat – sledovala jak roste nejen do délky, ale i do šířky. Klára zvedla oči ke Zdeňkovi, pak se podívala na jeho tvrdnoucí úd, zlehka se nadechla a sklonila hlavu do jeho klína. Nejprve jen jazykem oblízla jeho obnažený žalud, pak otevřela ústa a objala ho rty. Znovu zvedla oči ke Zdeňkovi, aby viděla jeho reakci v okamžiku, kdy jí celý žalud zmizí v ústech a ona začne vší silou sát. Zdeněk malinko povyskočil.
Klára sice neměla orální praktiky v oblibě, ale říkala si, že když to bude dobré, třeba se bude chtít udělat do pusy. „Pro jednou to přežiju, když to rychle vyplivnu,“ pomyslela si a sevřenými rty přejela žalud až ke špičce.
Špička jeho penisu ještě několikrát zmizela v jejích ústech, než Klára zvedla hlavu. Zdeňkův úd byl tvrdý jako kámen – zblízka vypadal delší než Pavlův a o dost širší. Navíc ji vždy fascinovalo, jak je prohnutý a stojí mu ne kolmo, ale směrem vzhůru. Klára se znovu sklonila k jeho rozkroku a snažila se ho polknout co nejhlouběji, ale zvládla to ani do poloviny. Několikrát to zkusila, ale dávivý reflex ji dál nepustil. „Takhle to nepůjde,“ pomyslela si a ještě několikrát oblízla žalud, než se narovnala.
Zdeněk vstal, vzal Kláru za ruku a položil ji na postel. Naklonil se k ní a pomalu stáhl kalhotky za krajkový lem. Klára mu to usnadnila zvednutím nohou. Když jí kalhotky sundal, chytil ji za kotník levé nohy a políbil ji na nárt, kotník, lýtko a pak se posunul k vnitřní straně stehna až k vlhké štěrbině. Klára ho nechala několik vteřin pátrat jazykem v její mušličce, než k němu natáhla ruce: „Tak pojď,“ pronesla už docela klidně.
Zdeněk se posunul mezi její stehna. Úhel jeho údu byl takový, že zcela bez pomoci rukou zamířil na okraj její štěrbinky, chvíli počkal a pak pomalu vnikl do nádherně vlhké Kláry. Pohyby jeho pánve byly razantní, ale pomalé – úd do ní pronikal centimetr po centimetru, zatímco si Klářina štěrbinka zvykala na jeho velikost. Zdeněk se naklonil k jejímu uchu a zašeptal: „Dneska si tě chci užít, takhle naostro.“
Klára se jen pousmála. Pomalé průniky byly smyslné a příjemné – asi by netrvalo dlouho a udělal by se, ale ona mu chtěla aspoň trochu vrátit prohranou sázku. „Zas tak dlouho si užívat nebudeš,“ řekla si v duchu. Postrčila ho do ramene, aby si lehl na záda. Obkročmo nasedla na jeho nástroj a začala nadsedávat výrazně rychlejší než jaké bylo předešlé tempo – chvíli v ní mizel jen žalud, pak celý úd až po kořen. Klára na Zdeňkovi rajtovala chvíli tak a chvíli onak, občas se i zaklonila, aby dosedla razantněji, hlouběji.
Po chvíli už byla zadýchaná – rychlé nádechy a výdechy doprovázelo občasné zasténání. I Zdeňkův dech se změnil. Klára doufala, že její taktika bude úspěšná. Zvedla se na chodidla a rukama se opřela o jeho žebra. Začala na něm hopsat ještě energičtěji, několikrát do sebe nechala zasunout jen žalud a pak ho zase zasedla celý až po kořen. Byla to dobrá strategie, ale fyzicky náročná. Po chvíli se vyčerpaná Klára položila na Zdeňka a už jen lehce pohybovala pánví.
Ten pochopil, o co jí šlo, chytil ji za půlky a obrovskou frekvencí do ní začal ze spodu bušit. Klára po pár vteřinách začala smyslně sténat. Zdeněk ještě přidal, až Klára hlasitě vydechla a zaryla nehty do jeho ramen. Když se uklidnili, Zdeněk ji položil na záda, zadek jí podložil polštářem a znovu do ní pomalu vnikl. Tentokrát se již oddala dlouhému, smyslnému milování. Několik minut si užívali pomalého tempa, až Klára téměř z ničeho nic vykřikla a sevřela nohy kolem Zdeňkových zad tak pevně, že ho to překvapilo. Trvalo desítky vteřin, než ji křečovité sevření pustilo.
Pak se Zdeněk svalil vedle ní a hladil ji po stehně. Chvíli trvalo, než Klára znovu popadla dech a uklidnila se.
„Chceš zezadu?“ zeptal se Zdeněk. Klára se na něj usmála, převalila se a postavila na čtyři. Prohnula se v zádech a vystavila mu svou stále vlhkou pipinu. Zdeněk si klekl za ni, vzal svůj úd a nasměroval ho mezi její závojíčky. Zpočátku přirážel opatrně, postupně však tempo zrychlil. Chytil ji za boky a přirážel po celé délce svého nástroje.
Klára hlasitě sténala, opřená o lokty pohyby pánve vycházela vstříc jeho přírazům. Trvalo to několik minut, než s dalším výkřikem a vlnou extáze padla na postel. Zdeněk však nepřestal – otočil ji na záda, nohy jí dal k sobě a vnikl do její štěrbinky pevně sevřené mezi stehny. Přirážel téměř stejně intenzivně jako předtím. Klára neprotestovala, sténala a držela ho za ruku. Jeho tempo se stupňovalo a s ním i jeho dech.
„Vystříkám tě!“ vyhrkl Zdeněk. Nebylo jasné, jestli to byla otázka, nebo konstatování. Klára malinko vytřeštila oči a tiše vydechla: „Jo…“ Ještě tři čtyři přírazy a Zdeněk se zastavil. Klára cítila, jak v ní jeho úd pulzuje a štěrbinou se rozlévá teplo.
„A je to,“ řekla si v duchu Klára, když si vložila dlaň mezi stehna, aby zachytila co nejvíc z toho, co v ní Zdeněk zanechal.
