Když průměr nestačí. (Soutěžní)

Před osmi lety.

“Měla jsem se na tebe vysrat hned v ten první večer!” Zakřičela jsem přes celou místnost.
“Tos měla!” Ozvalo se zpátky a místností proletělo tričko jako kulomet. Byla jsem vzteky bez sebe, a to naše dnešní hádka nebyla ani tak důležitá. Dnes šlo jen o to, že svezl kolegyni z práce na autobusovou zastávku a nebál se mi to říct. Stejně mě to vytočilo do běla!
“Běž do hajzlu Štěpáne! Víš, jak mi tohle vadí a děláš mi to pořád a pořád dál, jak kdyby naschvál!” Vykřikla jsem a hodila po něm další kus oblečení. On jen pokrčil rameny a postupně sbíral kusy oblečení, které jsem po něm dobrých dvacet minut házela. Viděla jsem ve výrazu jeho obličeje, že je mu to zase všechno jedno! Vždycky mě to ničilo, a protože už věděl, jak nesnáším tuhle jeho lhostejnost, přišel s tímto postojem pokaždé, když jsme se hádali.
“Děláš z komára velblouda,” pronesl znuděně a tím mě namíchl ještě víc.
“Já dělám z komára velblouda? Štěpáne uvědomuješ si, že jsem se kvůli tobě přestala bavit se všemi svými kamarády, že jsem tohle měla na talíři celý první rok, co jsme byli spolu?”
“Jo, takže mi jenom vracíš, jo?” Vytáhl na mě obočí a já se zastavila zrovna, když jsem popadla modré džíny a chtěla je hodit.
“Nic ti nevracím! Mám strach a ty to víš!” S povzdechem jsem dosedla na černé kožené křeslo pod oknem.
“Nikdy bych ti znovu neublížil, o tom už jsme mluvili!” Podotkl se zkroušeným výrazem ve tváři.
“Jenže já ti,” nestihla jsem doříct. “Nevěříš, viď?” Dokončil za mě.
Bohužel měl pravdu a já se za to nenáviděla! Jenže jak se vám tohle ve vztahu stane jednou, už nikdy ten váš stůl nebude čistý! Ta velká rozlitá skvrna v podobě nevěry tam zůstane navždycky. V tu chvíli se mu v očích zaleskl vztek.
“A dost! Mám toho dost Lucino, takhle to dál nejde!”
Smutně jsem se dívala z okna a přemýšlela, zda je vůbec možné tyhle moje výlevy kvůli něčemu, co bylo tak dávno zkrotit. Jestli existuje způsob, jak bych jeho lásce dokázala uvěřit.
“A víš co?!” vynořil se zpoza ložnice. “Seš magor a já tyhle kecy odmítám dál poslouchat!” Přes hlavu si přetáhl černé tričko a vypochodoval z místnosti kolem mě a následně i z bytu. Další hodinu jsem tam na tom křesle seděla, když mi došlo, že tohle je konec. Konec naší lásky. Sbalila jsem si všechny věci a naposledy za sebou zavřela ty velký dřevěný dveře naší krásný 3+1. Klíče jsem nechala na jídelním stole a už jsem ho pak nikdy neviděla.

Současnost.

“Zlato? Kde mám tu černou halenku?” Houkla jsem na kamarádku, která se válela v mojí posteli.
“Je ještě na sušáku,” pronesla ospale.
“Měla by ses vrátit domů, vsadím se, že už se začíná bát,” usmála jsem se na ní. Karolína zívla a posadila se.
“Stejně ví, že jsem tady a jen čeká až se poslušně vrátím domů.”
“Ježiši, přišel o dvě hodiny později, není přece nutný dělat z každý maličkosti takovou kovbojku.”
“Neřekl s kým je, kde je a ani se neomluvil,” povzdechla si.
“Jak myslíš, já už musím jít,” líbla jsem jí do vlasů a vyběhla z bytu.
Dnes mě čekal zvláštně výjímečný večer. Mé první rande na slepo, můj první pokus po osmi letech se sblížit s nějakým mužem. Samozřejmě, že jsem nebyla posledních osm let úplně sama, ale nikdy jsem s nikým nebyla déle jak týden. Když už se někdo objevil, šlo mu buď jen o můj vzhled, nebo o to, si prostě užít. Co si budeme povídat, jak vám dá jednou někdo stoprocentně dokonalý sex, průměr už vám stačit nikdy nebude.
Můj ex byl úžasný po všech stránkách. Kdybych ale měla přemýšlet nad tím, v čem byl opravdu nejlepší, byl to sex. Bože jak ten do mě dokázal bušit. S jakou chutí mě dokázal lízat na kuchyňském stole hodiny a hodiny, dokud jsem neviděla modře a prosila ho, že desátý orgasmus už nemůžu zvládnout a stejně. Neviděl, neslyšel, vždy si vzal, co chtěl a já tuhle jeho stránku milovala. Nebylo mu hloupé ošukat mě v kabinkách obchodního domu, ve výtahu, nebo v bazénu jeho rodičů. Šukal mě a šukal kdykoli měl chuť a já to vždy s radostí přivítala. Stačilo mu na rodinné akci pošeptat do ucha. "Lásko, jsem tak mokrá!” Okamžitě se zvedl od stolu, se svou rukou v mé a už mě táhl.
“Kam jdete?!” křičela za námi jeho mamka.
“Hned jsme zpátky!” Odbyl jí, pochodující přes velkou zahradu směrem k domu. Jen co za námi zaklaply hlavní dveře, do kterých mohl vstoupit kdokoliv, kdykoliv, už mi vyhrnoval letní šaty a hlavu mi tiskl ke dveřím a zběsile do mě zarazil svoje věčně tvrdý, připravený péro!
Já to tak milovala! Přirážel a přirážel. Funěl mi do ucha, kousal mě do krku a já se snažila spolykat každý hlasitý vzdech, který mi unikl z úst.
Takový to bývalo a já už pak nikdy nebyla schopná spokojit se s ničím, třebaže jen o trošku míň vzrušujícím.
V tuhle chvíli jsem uháněla na své první rande na slepo, které mi domluvila kolegyně v práci. “Je milý, pozorný gentleman!” říkala a já si pomyslela: To bude zase taková nuda! Jenže mi přísahala, že ne, že nebude, protože o něm prý slyšela, že je to sexuální Bůh a takového Boha já přesně potřebovala.
Takového, co bude naplňovat mé každodenní potřeby a bude mě šukat, když to budu chtít. Ne, když bude zrovna reklama mezi mistrovstvím světa v hokeji. Proto jsem na to tehdy kývla. Číslo na něj mi dát nechtěla, a já netušila proč, nicméně jsem už v tuto chvíli měla čtvrt hodiny zpoždění a doufala jsem, že tam ten údajný Bůh sexu ještě bude.
Dnes jsem si dala extra záležet. Černou saténovou halenku jsem si zakasala do černé, obtažené, bavlněné miny sukně a k tomu všemu jsem si vzala černé silonky a bílé lodičky na vysokém podpatku s červenou podrážkou. Bílé sako a kabelku od Vuittona maličkou jak telefon. Dlouhé blond vlasy do půli zad jsem si sepnula do vysokého culíku a rty ozdobila červenou rtěnkou. Všechno ladilo. Všechno bylo perfektní a stejně se mi třásly ruce.
Když jsem došla ke kavárně, zastavila jsem se a vzhlédla. Es Kafé, jo to je ono. Nadechla jsem se a vzala za madlo prosklených dveří. Vstoupila jsem dovnitř a oči všech přítomných se obrátily na mě. Usmála jsem se. Hledala jsem Boha sexu v tmavě červené košili. To měla být poznávací značka. Udělala jsem pár kroků dopředu a elegantně se otočila po celé své ose.
Náhle jsem strnula. Oči se mi doširoka roztáhly a srdce mi přestalo bít. Jen kousek ode mě u dřevěného stolku pro dva seděl on. Tmavě červená košile, která byla spíše vínová mu obepínala nádherně vypracovaná kulatá ramena a velké svalnaté paže.
Zíral přímo na mě a jeho oči putovaly po celém mém těle, stehny odsunul židli, na které seděl a postavil se. Pak si zase sedl a zase se postavil. Bylo na něm vidět, jak je nervózní a já se bála, že se mi srdce rozletí na milion kousků. Ne, ne, ne, ne, ne, ne.... Běželo mi hlavou, když jsem pomalým a ladným krokem přicházela k němu. O vteřinu později obešel stůl a bez jediného slova mi odsunul židli, já si sedla a on se vrátil ke své židli přímo naproti té mé. Bála jsem se zvednout oči, nakonec jsem to ale udělala a když se tak stalo a naše pohledy se spojily, pronesl pomalu ale s vřelým úsměvem. “Ahoj moje pořád mokrá Lucino.” Nedokázala jsem to udržet a začala se smát.
“Štěpáne.” Úsměv jsem ještě prohloubila a na židli se malinko uvolnila. Bylo neskutečné cítit, že je tady, opravdu tady, naproti mně. Moje dávná láska... A na rande na slepo, se mnou. Vsadím se, že ani on tomu nevěřil.
“Věděla jsi, že jde o mě?” zeptal se na úvod a opřel se o opěradlo židle. Snažila jsem se pokušení odolat, ale nakonec moje oči došly až tam. K těm rukám, velkým, silným a nádherným. Vždycky jsem byla hotová z jeho rukou. Byly to pro mě dlouhá léta ty nejkrásnější ruce na světě. Okusovala jsem je, olizovala a sála každý den.
“Halooo?” Zaluskal mi před očima.
“Promiň, co?” Jemně jsem zatřásla hlavou a slíbila si, že už se na ně nepodívám. Ale bože! Ty uměly věcí!
“Jestli si věděla, že jde o mě,” usmál se tím širokým úsměvem, který mnou prostoupil jako láva.
“Ne, nevěděla a myslím, že bych ani nepřišla, kdybych to věděla,” odpověděla jsem upřímně.
"Já bych přišel. I kdybych věděl, že jde o tebe," pronesl smutným tónem. Přesto se na konci věty usmál.
Dlouhé minuty jsme na sebe jen tak zírali a prohlíželi si jeden druhého. Pořád jsem nemohla uvěřit tomu, že naproti mně sedí. A taktéž jsem se zamýšlela nad tím, kam tento večer povede. Náš vztah byl sice plný bouří a hádek. I tak to ale byl jediný smysluplný vztah, který jsem kdy měla. A každá moje kamarádka ví, že jako jeho jsem nikdy nikoho nemilovala. Mnoho mužů se o mě dlouhá léta snažilo, mnoho mužů pro mě bylo schopných udělat mnohem víc než Štěpán. Bohužel jsem o nikoho z nich neměla zájem. A když už tam ten zájem byl, nikdo se mi nedokázal dostat tak hluboko do srdce jako on.
"Jak je možné, že jsi pořád sama?" Zeptal se.
"Nejsem sama, mám spoustu kamarádek a velkou rodinu," zasmála jsem se vlastnímu vtipu. Věděla jsem, jak to myslí, ale nechtěla jsem vypadat zoufale.
"Máš pravdu, to asi ke štěstí stačí," odpověděl a v jeho očích bylo vidět jasné potěšení. Byl rád, že jsem sama, a že sedím naproti němu. Věděla jsem to a cítila to z každého jeho gesta i pohledu. Neustále si mě prohlížel a moje srdce z toho šílelo.
Byla to zvláštní, když jsem se na tuhle schůzku chystala, myslela jsem, že to bude někdo nový. Prohodíme pár slov, možná si užiji průměrný sex a už ho nikdy neuvidím. Nakonec tu sedím naproti muži, vedle kterého se moje srdce cítí jako doma.
Povídali jsme si hodinu, možná dvě. Já vypila tři sklenky vína. On si dal točenou Plzeň a pak další. Klábosili jsme o všem možném. Konverzace nevázla, což byla oproti dřívějším randíčkám příjemná změna. Vůbec jsem se tomu nedivila. Já a Štěpán jsme vedli dlouhé rozhovory a spekulovali nad všemi záhadami světa celé dny. Měli jsme spoustu stejných názorů, stejné koníčky i přátele a vždycky jsme si měli co říct. A když už nás nebavilo mluvit, prostě jsme šukali.
O další hodinu později mi na telefonu ukazoval fotky z cest a výletů, proto jsme si sedli blíž k sobě. Naše kolena se dotýkala a pokaždé, když se to stalo, mi vzrušení projelo celým tělem. Pane bože, jak moc jsem ho chtěla. Tak strašně moc jsem toužila, aby jeho ruce spočinuly na mých stehnech. Aby mi je hladově roztáhl tak, jako to dělával a vylízal mě přímo v té restauraci. Snažila jsem se nedat na sobě nic znát, přesto způsob, jakým se na mě díval, mi dokazoval, že to cítí úplně stejně.
Po další skleničce vína a dalším půllitru piva přehodil ruku přes opěradlo mé židle a jemně mi přejel dlaní přes celá záda.
"Chyběla jsi mi Lucino, víš o tom?" Oznámil mi otázkou a s láskou v očích na mě pohlédl.
"Za celé ty roky ses mi neozval, jak teď můžeš tvrdit, že jsem ti chyběla?" Odpověděla jsem laškovně. Ovíněná svou sladkou pálavou.
"Přece si pamatuješ ten poslední den. Odešla jsi bez vysvětlení a já jen věděl, že už mezi námi bylo tolika špatného, že se prostě už nevrátíš a kdyby ses vrátila, vzduch by se nevyčistil."
"Asi máš pravdu," povzdechla jsem si a nevědomky se kousla do rtu. Zadívala jsem se na jeho velkou nádhernou ruku a opět pomyslela na to, jak bych chtěla, aby klouzala po mém těle. Aby znova prozkoumal každičký můj záhyb, a nakonec mi je surově narval do pusy. Musela jsem se zhluboka nadechnout.
Všiml si toho a široce se usmál. Pak udělal něco, co jsem nečekala, a přesto jsem po tom prahla celou dobu. Vzal pramen mých vlasů a zastrčil mi ho za ucho. Mé sklopené oči se spojily s těmi jeho a bez jediného slova jsem věděla, že chceme oba to samé.
"Půjdeme ke mně?" Sebevědomě se zeptal.
V tu ránu jsem přestala přemýšlet nad tím, co bylo a nad tím, co bude. Chtěla jsem jenom jedno. Jeho krásný, dokonalý péro stvořený přímo pro mě, ve svém dychtivém těle.
"Půjdeme," odpověděla jsem okamžitě. Zvedla se ze židle, nechala ho, aby zaplatil a společně jsme kráčeli k východu. Jako tehdy a jako vždycky mi s elegancí podržel dveře a nechal mě z nich vyjít. Se svou rukou jemně položenou na mých zádech mě vedl ke svému autu. I od toho mi dveře otevřel, pak je zabouchl a já na pár vteřin zavřela oči. Úsměv na rtech se mi kouzlil úplně sám.
Jeho dveře se otevřely a on si sedl za volant. Podíval se na mě a žár v jeho očích jistě cítili i kolemjdoucí. Čekala jsem, že nastartuje a bude uhánět tmou směrem k jeho bytu. Místo toho se ke mně nahnul, celou si mě prohlédl, pak mě chytil za krk a přitáhl mé rty ke svým.
Pane bože! Exploze chtíče a citu byla neskutečná, a tak opojná! V tu ránu mi došlo, že každá předchozí zkušenost mezi rozchodem s ním, a dnešním večerem byla jen pokusem namluvit si, že průměr stačí. Měla jsem doslova pocit, že se líbám poprvé v životě, a ten polibek byl horoucí. Syrový, a tak urgentní, že jsem sotva popadala dech.
"Tak příšerně jsi mi chyběla," zavrčel mi do úst. Políbil mě ještě na tvář a já při tom gestu přivřela oči. Pak se oddálil, nastartoval, zařadil a svou velkou dlaň položil na mé stehno. Vyrazili jsme.
Když o 10 minut později odemkl dveře svého bytu, okamžitě přitiskl svoje rty na moje. Jeho ruce objaly můj krk. Jeho rty byly tak horké, jako kdyby mi tím polibkem chtěl vynahradit všechny ty polibky, co mi za těch 8 let nemohl dát. Byla v tom vášeň a odhodlání. Pootevřela jsem rty a pustila jeho jazyk dovnitř. Společně jsme se nechali unášet tímhle slastným okamžikem.
Chytil mě v podpaží a vyhoupl na sebe, obmotal si moje nohy kolem svého těla a vzrušení v mém podbřišku zesílilo. Na malou chvíli se ode mě oddálil a naše rty se oddělily.
Když jsem pootevřela oči, Štěpán si přetahoval tričko přes hlavu a pokládal mě na postel. Tričko zahodil přes rameno na zem a chraplavým hlasem plným touhy udýchaně znovu pronesl. "Strašně se mi stýskalo."
"Já vím, to už jsi říkal," odpověděla jsem sebejistě a přitáhla si ho za krk k sobě. V místnosti byla tma, závěsy byly zatažené a nepropouštěly ani malý paprsek světla z pouličních lamp. Bylo tam příjemné ticho a klid. Slyšet bylo jen naše přerývané dýchání.
Líbal mě na krku a já při těch dotecích zavírala oči. Líbal mě nad lemem podprsenky, já ho jemně držela za vlasy. Když se jeho rty přiblížily mému pupíku ucítila jsem, jak zuby bere za knoflík džínů, aby je rozepnul a já se při tom gestu rozesmála, když jsem si vzpomněla, jak to dělal naposledy. Už jsem nedokázala déle čekat! Vysoukala jsem ho z kalhot a chvíli si prohlížela bouli v jeho trenkách.
Naše rty se opět spojily. Byla jsem uchvácená tím, jak nádherně líbá. Měla jsem pocit, jako kdybych to snad zapomněla. Jeho rty drtily ty moje. A v dotecích jeho rukou byla dravost a vzrušení. O pár vteřin později se natáhl a rozsvítil lampičku na nočním stolku. Znovu mě vášnivě políbil a zašeptal do ucha. "Chci tě vidět!"
Myslela jsem, že umřu blahem a byla odhodlaná dát mu všechno. Usmála jsem se na něj a společně jsme klesli na matraci. Obratně jsem se na něj posadila a začala se o něj třít. Mezi polibky jsem se na něj podívala. Měl pevně zavřený oči, a přesto se trochu mračil. Bylo to tak zatraceně sexy, že jsem myslela, že z toho umřu. Rty měl dokořán, věděla jsem, že chce víc a bože můj, jak nádherně voněl. Přesně tak, jak mohl vonět jenom on.
"Lucino, jestli toho nenecháš udělám se dřív, než se dostanu do tebe." Podíval se na mě, oči mu zářily a boule v jeho trenkách byla ještě větší než předtím.
Po chvíli se zvedl a následně zvedl i mě tak, že jsme naproti sobě oba klečeli. Doslova ze mě serval poslední zbytky oblečení a při pohledu na mé tělo zatajil dech. Já umírala slastí.
"Seš tak krásná," řekl tajemně. Tahle jeho stránka se mi vždycky líbila. Nebál se říct mi, co s ním dělám a jak se se mnou cítí. Chytil mě za boky a lehl si nade mě. Já ho ale zatlačila za ramena a on okamžitě pochopil.
Vyhoupla jsem se na něj. Ze rtů mu uniklo slastné, "do hajzlu!" Znova mě začal líbat, a já si připomněla, jak miluju to, když je při našem milování sprostý. Jeho ruce hladily celé mé tělo stále rychleji, líbal mě horoucněji a já měla co dělat, abych to udýchala. Tenhle nával vzrušení jsem doteď nezažila.
Štěpán vsunul ruku mezi nás a zlehka mě začal hladit na mé rozpálené kundičce. Od té chvíle jsem cítila už jenom chtíč. Chtíč, který mě naprosto ovládal. Chytila jsem ho za péro a vrátila náš vztah na naši úroveň. Naše srdce byly tam, kde tenkrát.
Přestože jsem cítila, že by chtěl převzít kontrolu, měla jsem v plánu udělat si to po svém. Začala jsem jemně kroutit boky. Ze rtů mi utíkaly vzdechy a pokaždé, když jsem se prohnula v zádech, Štěpán zasténal. Dívala jsem se na něj, zatímco naše těla spojená do jednoho vášnivě tančila.
"Ježiši Kriste, Lucino," prodral se skrz vzdechy Štěpánův přerývaný hlas.
Já se neubránila úsměvu, ale dál jsem pokračovala v tom, co jsem dělala. Tempo bylo mučivý, ale příjemný. Jezdila jsem na něm tam a zpátky. Sestupovala a zase klesala. Štěpán mi vycházel vstříc a narážel svými boky do těch mých. Najednou nás prudce otočil a naše rty se opět spojily. Jeho tvrdý a sexy pohled byl to nejhezčí, co jsem za poslední roky viděla. Líbal mě na klíčních kostech a na krku, rukama mě nepřestával hladit, hnětl moje prsa a já si to všechno vychutnávala.
Chytila jsem se pelesti postele. Štěpán tohle gesto vzal jako znamení. Začal přirážet tak rychle a silně, že jsem se neubránila hlasitému vyjeknutí. Zmítala jsem se vášní a neuměla si představit, že by to mohlo být lepší. Na prsa mi ukápla kapička potu ze Štěpánova čela. Usmála jsem se a zadívala se na něj.
On se kousl do rtu. A v ten stejný okamžik vyvrcholil. Zhroutil se na mě a silně oddechoval.
"Nezlob se na mě prosím, nešlo to vydržet," pronesl zoufale mezi vzdechy.
"Nezlobím se. Ještě jsme neskončili," vysvětlila jsem mu okamžitě, a přetočila ho na záda. Věděla jsem, že potřebuje jen pár vteřin. Začala jsem ho pomalinku líbat od krku přes prsa a břicho až ke tříslům, která pro mě vždycky byla mým slastným místečkem.
"Seš tak chlípná," řekl a oči se mu rozzářily, když jsem olízla jeho penis od koulí až ke špičce.
Nebránil se, neprotestoval a já cítila, že ta vášeň mezi námi. Ta schopnost milovat se celé noci, nikam nezmizela. Dostávalo mě, že jsem s ním dokázala být tak nespoutaná. Vzrušení, který mezi námi bublalo celý večer, bylo to největší, co jsem kdy cítila. Jeho pořád tvrdý péro jsem si vsunula do úst a on se nadechl. Tak hlasitě, že jsem se musela usmát, ačkoliv jsem měla plnou pusu.
"Kurva Lucino," zasyčel a já... Přísahám, že bych byla schopná žít jen z této chvíle. Olizovala jsem jeho chloubu desítky minut, sála jeho koule a měla pocit, že se udělám snad jenom z tohohle.
Pak se ale opřel lokty o postel a chvíli se na mě díval. "Pane, bože." řekl potichu a kousl se do rtu. když jsem oči zvedla, nemohla jsem se nabažit pohledu na něj.
"Seš neodolatelná," pronesl hlubokým hlasem.
Já vyndala jeho péro z pusy a ve stejnou chvíli jeho ruce objaly můj krk z obou stran. Políbil mě a pak mi zašeptal do ucha, "pojď se mnou. "
Na nic jsem nečekala a vyrazila za ním. Zavedl nás do velké prostorné koupelny s rohovou vanou a krásným, velkým sprchovým koutem. Na jehož stropu byla sprchová hlavice. Velká, jako sombrero.
Cítila jsem vášeň, která prostupovala celým mým tělem. Zapnul sprchu a společně jsme vešli dovnitř. Opět mě začal líbat. Rukama mi přejížděl celé tělo, od stehen až k vlasům, které mi následně rozpustil.
Za lokty mě k sobě přitáhl blíž, až jsem stála přímo pod proudem vody. Bylo mi jedno jak vypadá můj make-up. Potřebovala jsem ho už zase cítit. Voda mi vlasy uhladila, a z každého doteku mi naskočila husí kůže.
Štěpán se mi zadíval na prsa, pak na bříško a následně na mojí zvrhlou, zarudlou kundičku. V očích mu přeběhlo něco mezi šíleností a zvířecím pudem. Klekl si a začal mě líbat na žebrech a na pupíku. Já ho držela za ramena a nechápala, že jsem stále schopná to vydržet.
Štěpán umlčel moje myšlenky tím, že mě políbil přímo na místo, kde bych měla horní lem kalhotek. Malinko jsem roztáhla nohy a on pokračoval pořád níž a níž až se dostal přímo ke klitorisu. Opřel mě zády o sprchový kout a já se na něj doslova přilepila. Jednu ruku jsem mu vsunula do vlasů a druhou se chytla stěny sprchového koutu.
Pane bože, tohle bylo šílený, doslova se mi samy protáčely panenky. Štěpán se ke mně přisál tak dychtivě, že mě hormony začaly přemáhat. Nevěděla jsem, jestli jsem ho někdy chtěla tak moc. Bezmocně jsem sténala. Štěpán mě sledoval zpoza černých řas. Velkými dlaněmi mě hladil na stehnech a sem tam mě přes poštěváček pohladil palcem. Sténala jsem a křičela a křičela a křičela! Až jsem uslyšela jeho hluboký chraplavý hlas, který pronesl. “Udělej se lásko!”
Vyrazil mi dech. Začal zrychlovat a nepřestával mě mučit. Potřebovala jsem to a cítila, že už jsem blízko. O vteřinu později se mi stehna rozklepala. Celé mé tělo zaplavilo horko. Cítila jsem naprosté omámení a vydechla úlevou. Nohy mě sotva udržely a já věděla, že bych se nemohla cítit líp, jak právě v tuhle chvíli. Štěpán se postavil na nohy a rošťácky se na mě usmál.
"Seš stále stejně sladká," řekl a olízl si rty. I já se zasmála a naposledy vydechla.
"Ještě sladší seš, když se stydíš moje krásná Levandule."
"Já se nestydím!" Řekla jsem rozhodně, plná energie a lásky. Strčila jsem ho do hrudi a on udělal krok dozadu. Vystrkala jsem ho ze sprchového koutu, přestože jsme oba byli úplně mokrý. Vyskočila jsem na něj a Štěpán mě chytil za stehna, aby mě podržel. Začala jsem ho líbat. Byla jsem připravená se tohohle sexu už nikdy v životě nevzdat.
"Snad nebudeš proti, když ti oplatím tuhle dokonalou laskavost," zašeptala jsem mu do ucha smyslným hlasem.
V ten okamžik jsem si uvědomila, že se s ním cítím pořád stejně. Stejně jako tehdy, když jsme se milovali poprvé. Stejně jako tehdy, když mě udělal rukou v autě, za jízdy. A stejně, jako při každém chlípnému a nemravném sexu, který jsme měli.
"Protestovat nebudu, jsem jenom tvůj," řekl a díval se mi přitom do očí. Štěstí, které naplnilo moje i jeho tělo. Srdce i hlavu, bylo doslova viditelné. Oba jsme se na sebe usmáli. Spočinuli v další kouzelný polibek a šukali mnoho dalších hodin až do rozbřesku.