Předevčírem jsem si uvědomila, že dělám asi někde nějakou chybu a nevím kde... 😁
Tady na Am funguju prakticky už od svých ... no... už značně dlouhou dobu. Po celou dobu jsem tu s menšími nebo většími pauzami. Nejdřív jsem tu začala sama, pro pobavení, dozvědění se různých informací, zahnání nudy... Později jsem se tu obvykle vracela, když jsem byla v partnerském vztahu a buď jsme se chtěli společně chlubit nebo naopak něco nefungovalo. Sice jsem postupem času už změnila x mých profilů a jejich názvů, některé jsem měla sama a jiné spolu s tehdejším partnerem, ale vždy jsem tu měla nějaké své cenzurované fotky a troufám si říct bez většího sebevědomí, jakože skoro žádné sebevědomí nemám, že většině mužů tady jsem se líbila, teda alespoň na fotkách a dle toho, co mi psali. Je zajímavé, že tady mi hrdinsky píšou, jak se jim líbím, chtějí si popovídat a seznámit se, nebo "klidně i něco víc", jak často uvádějí ve svých zprávách, ale ve skutečnosti v realitě mám pocit, že o mě žádný reálný kluk, chlap, kromě mého chlapa doma, ani nezavadí. Buď to, co píšou, jsou jen napsaná sladká slova, která přece nikomu neublíží nebo nemají koule na to opravdu reálně chytit příležitost "za pačesy" a něco zkusit nebo nějakou příležitost využít ku prospěchu svému. Abyste to ještě pochopili, mám manžela, ale i díky mě, jsme si velmi oblíbili "kolektivní a týmové hry", takže občas si to zpestříme a "hrajeme" třeba ve třech. Takže občas se snažím dle sympatií někoho nalákat, ukecat a někdy se to povede a někdy ne. Zvláštností však je, že ve všech případech, když už se to podaří, se to podaří jen tady na stránkách Am a v reálu ne. Je to zkušenost dlouhodobě zkoumaná a testovaná. Dřív jsem to zkoušela ve své praci, v menší prodejně specializované a zaměřené na určitý druh zboží, kde jsem zákazníkovi často "musela" pomáhat a radit s výběrem. Občas se stalo, že ke mě zavítal nějaký hezký, sympatický muž, dali jsme se do řeči, povídali si, vtipkovali, ale nic víc, než dýško, z toho nebylo. Ani náznak setkání u kávy nebo cokoliv jiného neproběhlo 🤔 Naopak mě tam oslovovali často muži nižší až velmi nízké vrstvy, kteří byli ušmudlaní, neupravení, ve špinavém oblečení ideálně ještě ze stavby, se slovníkem hodným do hospody, mnohdy i s přírodním "parfémem", kdy to vypadalo, že sprchu nebo vanu viděli naposledy tak maximálně v katalogu IKEA. Někteří byli "naši", ale často se stávalo, že ti, co mě oslovovali asi usnuli na sluníčku nebo se přistěhovali z Turecka nebo Egyptu... 🤔
No a podobně tomu bylo zrovna předevčírem... Teda, nemyslím teď toho obejdu, ale hezkého, sympatického, usměvavého týpka... 😋 který mi dal "kopačky" a já se opět cítila jako ta, o kterou by si chlap "neopřel ani kolo", natož, aby ji vytrtkal... 🙈 a sice nemám extra sebevědomí, ale zase si ani nemyslím, že bych byla až tak moc škaredá... 🙈😁
A protože si občas každá musí "vylít srdíčko", tak jsem sepsala jeden příběh, který ale happy endem nekončí...
Byla jsem na pár dní ve svém rodném městě, v Ostravě, že si krom nutných vyřizování oběhám i pár svých nejlepších kamarádek... Každý den jednu, aby to bylo spravedlivé. A tak jsem se předevčírem setkala se svou nejlepší kamarádkou, která je o rok starší než já, kterou znám od svých 16ti let, tedy už stejné množství let, ve kterých jsem ji poznala a rok k tomu 😁 dle dohody jsem vyzvedla na hlídání její dcerku, ona si zatím něco zařídila a pak, až skončila, jsme my dvě mladší - dcera a já, jí vyrazily naproti 😋 domluvily jsme se, že půjdeme na kávu někde, kde je dětská hernička, abychom se po dlouhé době mohly pobavit (já vylíčit všechny zajímavé zážitky) a malá, aby si hrála a "nerušila" nás. Zamířily jsme tedy do velmi blízkého okolí obchodního domu Lasa, do jedné kavárny... Já si dala kávu a zákusek, neboť bez kávy jako bych nežila... Jsem bez kávy doslova chodící zombie 😁 kámoška ještě neobědvala, takže si objednala pizzu a kofolu. Hned při příchodu jsem si všimla velmi hezkého a sympatického číšníka. Tmavé vlasy, hnědé oči, mladý, štíhlý... Hmmm, ten by stál za hřích, pomyslela jsem si... Často jsme po sobě pokukovali a usmívali se na sebe (on asi spíš v rámci práce, jestli máme všechno... 🤔) fakt vypadal k nakousnutí... Pořád jsem uvažovala, jak ho oslovit, aby to nebylo trapné... Pak už mi to nedalo a když kolem probíhal asi po třicáté, tak jsem mu řekla: vy se teda naběháte, ani nepotřebujete posilovnu... On odvětil něco v tom, že musí, když se kolegyni nechce a běžel dál vyřizovat objednávky... A protože mám za týden a kousek dost náročné období, rozhodla jsem za kamarádku, že si prostě musíme dát panáka... A nejlépe ještě něčeho dobrého... Takže jsem vybrala Zacapu 23Y... Poprosila o to "línou" kolegyni, která zrovna šla kolem a ta se omluvila, že je to vysoko, tak jestli můžeme počkat na kolegu... Jasně, proč ne... Bude nás obsluhovat ten krásný chlap k nakousnutí, říkala jsem si a pořád mi šrotovalo, jak ho ještě nějak nalomit nebo oslovit... Konverzace s kámoškou probíhala dobře, prozradila jsem ji své nejaktuálnější plány, co ještě chci stihnout, že chceme ještě trojku minimálně a jedním, možná i s jiným... Ukazovala jsem ji fotky, které bych ráda ještě nafotila, a když jsem viděla, že nás obsluhuje ten fešný mladík, tak jsem se koukala jakože na hodiny v telefonu, neboť na pozadí mám naši opravdu zajímavou fotku z posledního focení... 😋 Jakmile přišel mladík s dvěmi sklenky rumu, přiťukly jsme si a popíjely a povídaly si dále. Však se taky zase minimálně tři týdny neuvidíme... 🙈 A kdo ví, jestli z toho vyjdu živá 😋😁 Když jsme měly dopité, zase jsem pokukovala po číšníkovi a ten, když procházel kolem, řekl: "vypadá to, že chcete další?" A já, lehce posilněná prvním panákem a navíc jsem si říkala, tak buď teď nebo nikdy, navíc nejsem odsud a zase tak často tu nejsem, tak když si udělám ostudu, tak to nevadí, bo mě nějakou dobu neuvidí, jsem na to odvětila: "neeeeee, to bych vás pak taky mohla začít balit" 😋 A on se usmál a začal něco povídat, ale vzhledem k tomu, že tam byl ruch a on to povídal při procházení, tedy odcházel obsloužit jiný stůl, jsem mu vůbec nerozuměla... Jak procházel zpět, slyšela jsem jen: "no, je to se mnou těžké..." Takže jsem pochopila, že mě vlastně poslal do... Ještě, že už tady nebydlím, pomyslela jsem si... 😋 už ani oprcat mě nechtějí, to už je konec... A přitom ta příjemná a sympatická paní dnes na zastávce v jiném městě, kde jsem měla vyřizování, mi říkala, že vypadám na 18 😋 no... Pokračování bylo rychlé... Po takovém odmítnutí mi bylo jasné, že názor se tak rychle nezmění a já neměla čas se už dál zdržovat... Uvažovala jsem ještě, že napíšu na ubrousek něco ve smyslu: "Pokud byste si chtěl někdy zahrát týmovou/kolektivní hru, ozvěte se na tel...", ale pak jsem to přehodnotila. Jako opravdu jsem tak škaredá, abych se někomu musela takto vnucovat? Už by jen stačilo, abych někomu začala platit za to, že mě bude chtít opíchat... 🤔 a tak jsem zaplatila, mmch.jsem platila té "líné" kolegyni, protože fešný týpek byl momentálně zaneprázdněn... A jako správný zákazník jsem jim nechala nějaké dýško... A pak zamířila na nádraží Ostrava střed...
Tak nevím, zda teda to, co ti "hrdinové" tady na Am píšou, jsou jen napsaná sladká slova, která přece nikomu neublíží nebo nemají koule na to opravdu reálně chytit příležitost "za pačesy" a něco zkusit nebo nějakou příležitost využít ku svému prospěchu. Ale co vím s jistotou - asi dělám něco hoooodně špatně... 😁
