Bylo to moje už desáté léto u tety. Bydlela na menší vesnici na Moravě, tak ať se prej přes léto neflákám a doma v Praze. A aspoň jí prej můžu pomoc s něčím. Teta naštěst chápala, že mám prázdniny a moc po mně nechtěla. spíš mne posílala ven, k vodě... Tomáš, kluk od vedle, byl můj vrstevník – osmnáct a půl, stejně jako já. Petr, jeho nejlepší kámoš, měl teprve osmnáct a měsíc. Znali jsme se už dlouho, od chvíle, kdy jsem sem začal jezdit na prázdniny. program byl stále stejný - rybník, les, mezitím koukání po holkách a povídání si o nich. Jedno odpoledne Tomáš přišel s novinkou: „Mám premium, 4K videa, bez reklam" a mrkl na nás - takže tyhle videa. můžeme se kouknout, ale nemůžeme u nás – před měsícem mě máma nachytala, vtrhla do pokoje, když jsem si honil. a když budeme všichni zamčení u mně, začne se zbytečně ptát.“ Petr se zamyslel a navrhl: „a co ten barák v lese? je to kousek, na samotě, ale není to úplná zřicenina.“ Všichni jsme věděli, co myslí byla to nějaká stará asi hájovna, či co, byl to super nápad. Hodili jsme kola domů a s tím, že jdeme ještě na houby, jsme vyrazili do lesa. Dům byl schovaný mezi stromy, kdyby do něj někdo investoval, bylo by tam pěkné bydlení na samotě. vlezli jsme do jedné místnosti, Tomáš položil na polici tablet, udělal hotspot a za chvíli jsem cítil bouli v kraťasech. Podíval jsem se po očku na kluky, Tomáš i Petr na tom byly stejně. „No…“ řekl Tomáš a otočil se zády. Já taky. Petr se zasmál, ale udělal stejně. Každý jsme si to udělali tiše, oči na obrazovce přes rameno, stříkli jsme na podlahu. Žádný kecy, jen dech. Druhý den stejně. Třetí den už jsme se ani moc neotáceli – stáli jsme vedle sebe, rameno na rameno, kraťasy dole, ruce na péru, oči přišpendlené na tabletu.
Po týdnu našich pravidelných návštěv v lesním útočišti – každý den po obědě, když teta vařila a rodiče byli v práci – Tomáš pustil nějaký grupáč. Tři kluci si dávali jednu kočku, 4K, premium kvalita. Seděli jsme na pryčně, rameno na rameno, kraťasy dole, ruce v akci, oči na tabletu.
Překvapilo mě, když se holka udělala a „odešla“ ze scény. Film ale nekončil – kluci se začali věnovat sobě. „Ty vole!“ řekl překvapeně Petr, ale ruka se mu nezastavila. „Ty si to užívaj, jaký to asi je?“
Tomáš se otočil, usmál se: „Máš tu dvě péra, tak si to zkus, ne?“ Smích jsme se všichni, ale Petr se na chvilku zarazil. Pak se podíval na Tomáše, pak na mě – a klekl před Tomáše na mech. Ne hned do krku, spíš opatrně. Nejprve prsty po vnitřní straně stehna, pak se naklonil, olízl žalud – jen špičkou jazyka, jednou, dvakrát, jako by zkoušel teplotu. Tomáš se lekl: „Počkej, já to tak nemyslel!“ Ale už bylo pozdě. Petr ho vzal do pusy – jen žalud, pak půlka, pomalu, nejistě. Rty sevřené, jazyk kroužil kolem korunky, sliny stékaly po dříku. Viděl jsem to zblízka: Tomášovo péro mizelo v Petrově puse – kousek dovnitř, pak ven - mokré, lesklé od slin. Tomáš chytil Petra za vlasy – nejdřív váhavě, pak pevněji. „Kurva…“ zasténal. Za pár chvilek se prohnul, bez varování – stříkl Petrovi přímo do pusy. Petr se zakuckal, oči vyvalené, snažil se polknout – část spolk, část mu vytékala po bradě, pár kapek skončilo na zemi. Kašlal, otíral se rukávem, červený jak rak, ale usmíval se: „Ty vole… to bylo rychlý.“
Pak se otočil ke mně. Chytil mě za péro a přitáhl si mě blíž, až jsem stál před ním. „Teď ty…“. Poprvé v životě se mne dotýkal někdo jiný. A hned takhle! Teplá, vlhká, měkká a ochotná ústa – rty sevřené kolem žaludu, jazyk po něm rychle kmital, pak po celé délce, pomalu, jako by zkoumal každý záhyb. Cítil jsem každý milimetr – teplo, tlak, sliny stékaly až ke koulím. Poprvé někdo jiný než moje ruka. Hlava se mi točila. Petr zrychlil – půlka dovnitř, ven, dovnitř, ruka na kořeni, druhá na mém stehně. Cítil jsem, jak se mi svírá žaludek, koule se stahují, tlak v podbřišku, jako by mi někdo stiskl varlata. Jazyk po žaludu, rty sevřené, cítím sání. „Počkej, budu…“ zašeptal jsem, ale už to bylo venku. Teda spíš v Petrově puse. Stříkal jsem a Petr zase polykal i když ne všechno, pár kapek zase skončilo na zemi. Kašlal, smál se: „Kurva, vy dva jste oba rychlí!“
Já jsem stál, nohy měkký, péro ještě cukalo, i když už měklo, hlava najednou prázdná.
Petr vstal, úd tvrdý, žalud naběhlý a vlhký. „A teď já…“ řekl a podíval se na nás – na Tomáše, pak na mě. Tomáš chvíli uvažoval. „Tak jo,“ řekl a klekl před Petra. Vzal ho do pusy – pomalu, jen žalud, pak celého, rty sevřené. Petr zasténal, položil Tomášovi ruku na hlavu a užíval si. Tomáš zrychlil, chytil Petra za boky, jeho pusa byla na Petrově údu jako píst – rytmicky v ní mizel a zase se objevoval, mokrý, lesklý od slin.
Klekl jsem vedle Tomáše a sledoval to zblízka – 20 cm od Petra. Za minutu Petr sténal nahlas: „Ještě, rychleji.“ Tomáš místo toho přestal a nastavil Petra přede mě. „Teď ty.“ Petr si mě naléhavě přitáhl, otevřel jsem pusu a už jsem ho měl uvnitř. Cítil jsem na jazyku mokro – Tomášovy sliny i Petrova šťáva. Zvláštní směs chuti, nemohl jsem se rozhodnout, jestli mi chutná, nebo ne. Spíš ale jo. Nechutnal špatně.
Petr už skoro byl, a tak jsem kolem jeho údu sevřel rty a snažil se dělat to, co dělal on mně. Sál jsem ho a přejížděl po něm se rty pevně sevřenými. Cítil jsem každý záhyb, žilky, teplo, pulz. Petr zasténal, ruka ve vlasech. Po chvíli jsem ho vytáhl z úst a sevřel ho v ruce – začal jsem ho honit. Petrův úd se mi v tu chvíli v ruce zvětšil a začal stříkat. Byl jsem překvapený a pokračoval v honění – teplé semeno skončilo na mém obličeji, na tváři, na nose, na tričku. „Taky jsi mohl chvilku ještě vydržet s tím kouřením,“ řekl Petr, ale ne naštvaně, spíš s úsměvem. „Kdybys polkl, nemusel jsi mít pleťovou masku.“
Teď mi došlo, že mám na obličeji jeho sperma. Prsty jsem ho setřel – husté, lepkavé, ještě teplé. Když se kluci nedívali, olízl jsem si je. Už ne horké, ale husté, špatně se to polykalo, ale nechutnalo to špatně Jak to ten Petr mohl zvládnout dvakrát?
„Už mám po večeři!“ zasmál se Petr. „Můžeme jít.“
Tričko mi lepilo na kůži, mokré fleky už chladly, ale cestou uschne.
„Tak co, líbilo?“ zeptal se Tomáš nejistým hlasem. „Jo…“ přiznal jsem, hleděl do země, „ale trochu divný, takhle mezi sebou.“ Petr se uchechtl, ale znělo to spíš nervózně než drze: „Já jsem vás měl v puse až do konce, vy dva jste mě jen malinko ochutnali.“
Tomáš se zasmál, ale oči mu sklouzly stranou: „Buď rád, že jsme nekoukali dýl, kdybychom se drželi filmu, měl bys nás nejen v puse, ale v zadku.“ Petr se zasmál taky, ale tentokrát to už nebylo jen vtipkování. „Příště budeme radši losovat, kdo bude hrát holku,“ dodal, a pak se odmlčel.
„Počkej,“ řekl jsem, „my to budeme zkoušet znovu?“
Byli jsme ticho a přemýšleli.
„Hele, je fakt, že Petr toho dneska zkusil nejvíc,“ řekl po chvíli Tomáš. „Tak by bylo fér, abychom se nějak střídali.“ Petr přikývl, ale oči mu zajiskřily. „Tak kdo chce, ať přijde zase zítra. Video je delší, a určitě najdeme i zajímavější, prázdniny dlouhý, tak můžeme zkusit i víc, když na nás holky serou. No já radši budu stříkat do pusy Petrovi, než do kapesníku.“
Petr se začervenal a jen špitl: „Tak nechutnáte ani jeden nějak špatně.“
Tomáš se zasmál, ale ne drze, spíš nervózně. „Zítra losujeme. Kdo chce, ať přijde. Já dorazím.“
Nikdo neřekl „ne“.
