Kamarádská výpomoc

14.11.2025 · 3.502 Aufrufe Tom492

Tento příběh není z mé hlavy. Psal mi jej jeden kluk a já mu dodnes strašně závídím, že jej zažil. Asi i proto jsem se rozhodl jej zde zveřejnit, aby mohlil závidět aj jiní 😜
Jako velmi mladý chlapec jsem trávil léto na chalupě v horách. Krom jiného jsme se chodívali koupat do místního rybníku. Oficielně se sice od nástupu komunismu jmenoval podle obce, ale všichni jej stejně nazývali podle původního německého rodu, kterému po staletí patřil. Koupávalo se tam docela dost lidí, k nelibosti rybářů, schovaných v mlází. Zcela vyjímečně jsme se šli koupat do lesního rybníka. Tam nechodil nikdo, neb to bylo docela daleko a hlavně tam byla voda neskutečně ledová i v těch největších pařácích. Rybník byl uprostřed lesa, částečně pod skalou, takže tam slunce moc nesvítilo. Michal byl kluk asi o rok starší, takže mě logicky dostal "na dohled". Nafasovali jsme od maminek svačiny, deky a indulonu "abychom se nespálili". Našli jsme si malý plácek u břehu, kam zrovna svítilo slunce. Protože tam nikdo nebyl, koupali jsme se pochopitelně nahatí. Takže mi pochpitelně neušlo, jak ho má Michal oproti mně velkého. Jak slunce pomalu klesalo, chtělo se mi do té ledové vody stále méně, takže jsem více času ležel na dece. Jak jsem tak ležel a koukal na obláčky na nebi, vůbec jsem si neuvědomil, že mi stojí. Ze snění mě vtrhl Michal, když vylázaje z vody povídá "koukám, že bys potřeboval zasunout". Bylo mi neskutečně trapně, tak jsem si sedl, aby to nebylo tolik vidět. Michal si lehl vedle a po pár sekundách si sedl a povídá "no tak jo" a natáhl se pro indulonu. Nechápavě jsem na něj koukal, Michal klečel v předklonu, prstem si mazal indulonu na řiť a podívá "pojď, než si to rozmyslím". To mi dodalo odvahu, tak jsem se posunul k němu, on si roztáhl půlky rukama od sebe. Nasadil jsem žaluda na okraj a zatlačil. Pomalu jsem pronikal dovnitř, byl to neskutečně slastný pocit. Michal sundal ruce z půlek a opřel se o lokty, čímž se trochu přizvedl a já do něj zajel skoro celý. Nějak instinktivně jsem ho chytil za ještě stále ledové boky a přirazil na doraz. Myslel jsem, že se tou slastí snad zblázním. Michalova horká řiť mě těsně svírala. Začal jsem poprvé v životě šukat, i když kluka. V danou chvíli mi to ale bylo úplně jedno. Nemohl jsem se té slasti nabažit. Snažil jsem se vydržet co nejdéle, nemohl jsem se nabažit, ale taky jsem se asi bál té Michalovy věty "než si to rozmyslím". Zrychlil jsem přirážení a po chvilce začal stříkat. Poprvé v životě jinam než do vzduchu. Byl jsem na vrcholu blaha. Zašeptal jsem "děkuju", Michal nato nereagoval, jen se zvedl na rukou. Nesměle jsem posunul pravou ruku na tu jeho kládu. Když jsem se ho dotkl, Michal se celý zachvěl a vzpřímil. Chytil se mě rukama za půlky a já mu ho začal honit. Byl to neuvěřitelný pocit mít v ruce cizího a ještě tak velkého a přitom pořád v jeho zadku. Po pár přejetích se Michal zachvěl a stáhl půlky, že jsem myslel, že mi ho snad rozmačká. První dva výstřiky byly snad tři metry daleko, další už postupně blíže, poslední už jen vykápl na deku. Michalovy ruce pustily moje půlky, já z něj vyjel a plácli jsme sebou na deku. Po chvilce se Michal zvedl a hupsnul do vody, já jej následoval. Když jsme vylezli z vody uvědomili jsem si, že už je dost hodin, oblékli se, sbalili deky a mlčky šli do chalup. Bylo to nejlepší odpoledne mého života.