Vánoční zdobení třídy (soutěžní)

Několik let jsme tvořili pár a za tu dobu jsme na krásno prožili spousty věcí. Náš intimní život byl jak horská dráha - chvilku nahoře, chvilku dole. Ne, že bychom neuměli experimentovat, ale čas od času nás dostihl život. Momentálně jsme se ocitli dole. Celkově se vše změnilo. Já už pár let pracoval, ona teď nastoupila jako učitelka prvního stupně. Mě povýšili a v práci začal ten pravý stres. Ona na tom byla dost podobně. Musela spoustu času věnovat přípravám a plánování. Nebylo to jednoduché, ani pro jednoho z nás. Nedostatek sexu se na mě podepsal. Víc jsem začal vyhledávat porno. Masturboval jsem víc než je zdrávo, i v práci. Jednou si vyrazila s kamarádkou na víno. Já měl doma dlouhou chvíli, tak jsem zabrouzdal na oblíbené pornostránky. Projížděl jsem kategorie, až mě upoutala jedna s prostým názvem - Nohy. Otevřel jsem první, co na mě vyskočilo. Žena, v silonkách honila muži péro dokud ji je nepostříkal. Zajel jsem si rukou na čuráka, který už byl v ten moment tvrdý jako skála. Honil jsem si. Zabral jsem se do toho tak, že jsem si ani nevšimnul, že se má přítelkyně vrátila domů dřív než mi řekla. Stála ve dveřích a potichu sledovala mé počínání a co sleduji. Už v té chvilce se jí v hlavě rodil plán. Jakmile se nabažila pohledem na mě, opatrně zavřela a jako myška se vytratila z bytu. Vrátila se o pár minut později, čas si krátila výběrem kostýmu vhodného pro její plán. Jakmile znovu otevřela dveře bytu, dělala mnohem větší rámus než obvykle. Asi aby mne upozornila na svůj příchod. Já už si však stihl ulevit a všechny stopy mého počínaní zakrýt.

“Ahoj, miláčku.”

Ozvalo se od dveří do obývacího pokoje, ke kterým jsem dosud seděl zády. Otočil jsem se k ní a usmál se.

“Ahoj. Nějak brzo doma?”
“Mmm, Adél se moc nechtělo. Tak jsme vypili jen lahvinku.”
“Takže jsi v náladě?”
“Dnes moc né.. trochu mě bolí hlava z dětí.”

Zalhala a já si oddychnul. Přece jen jsem ze sebe vypumpoval notnou dávku jen pár minut před jejím příchodem. Další dny probíhaly standardně. Dokonce jsme si dvakrát užili. Jednou večer ve sprše a po druhé po sobotním kinorande. V neděli jsme doma odpočívali, když spustila.

“Lásko.. jak si na tom ve středu večer s časem?”
“Nevím, proč?”
“Víš, máme ve čtvrtek besídku takhle před Vánoci a já bych chtěla vyzdobit třídu ještě trochu. Ale sama to nezvládnu. Myslíš, že by ses za mnou mohl stavit ve škole a pomoct mi?”
“Asi ano. V kolik?”
“No kolem půl šesté.”
“Ok, napíšu si to do kalendáře. Stejně mi to pak v úterý připomeň.”
“To se neboj..”

Přišla středa. V práci mi to celkem utíkalo a byl večer. K její škole jsem dorazil pár minut před půl šestou. Napsal jsem ji, že čekám u hlavního vchodu. Odpovědí mi bylo, že už ve škole krom ní nikdo není a mám jít k bočnímu vchodu, který využívali jen učitelé. Udělal jsem těch pár kroků a zastavil se před dubovými dveřmi. Dlouho mě čekat nenechala. Otevřela, vpustila mě dovnitř, vrazila mi pusu.

“Si zlato, že si dorazil! Všechno mám připravené.”

Zavedla mě do třídy.

“Potřebuju postavit stromeček, zavěsit ty připravené větve na háčky u stropu a pak bych potřebovala přivrtat tyhle poličky. Máš to označené a neboj, školník o tom ví. Vrtačka leží na katedře.”
“Tohle všechno?”

Vyvalil jsem oči. To byla práce tak na dvě hodiny.

“Opravím jim pracovní sešity a pomůžu ti.”

Dala mi další pusu a odcupitala z třídy do kabinetu. Zatímco ona se věnovala pracovním sešitům, já postavil stromeček, rozvěsil většinu větví a chystal jsem se vrtat poličky. Nejdřív jsem je však musel srovnat do vodováhy. To zrovna nebyla její parketa. Měl jsem připravené dvě ze čtyř, když se dveře otevřely a ona se vrátila.

“To brzo..”

Poznamenal jsem se sarkasmem v hlase.

“Promiňte pane řediteli. Já se polepším.”

Otočil jsem hlavu ke dveřím a z úst mi vypadla tužka. Stála tu přede mnou v kožené sukni, černých punčochách, košili. Okolo krku měla ležérně uvázanou bandánu, kterou ode mě dostala před naší hike dovolenou v Rakousku. Kotníkové kozačky, které sem na ní ještě neviděl. Vlasy svázané v koňském ohonu.

“Ale, ale…. Copak to tu máme pane řediteli?”

Šáhla mi na bouli v rozkroku a pohladila ji. Poodešla ode mě a usadila se na katedru s nohami pěkně překříženými. Rozešel jsem se jejím směrem, ale ona natáhla nohu a zastavila mě. Až se mi její podpatek zaryl do podbřišku.

“Ne, ne, ne… nejdřív práce, pak odměna. Možná.”
“Jak možná? Celý večer tu dřu a ty řekneš, že odměna bude jen možná?”
“Ale, ale… ředitel se zlobí?”
“Asi začne!”

Přecedil jsem skrz zuby. Na tváři se ji rozprostřel široký úsměv.

“Tak šup, šup. Přivrtat a přidělat ty poličky. Já jdu zdobit stromek.”

Vrhla se ke krabicím s ozdobami. Ležely pěkně na zemi. Musela se k nim ohnout. Schválně proti mě špulila zadek. Nemohl jsem z ní spustit oči a boule v rozkroku mi rvala džíny. Rychle jsem si srovnal zbylé dvě poličky do vodováhy a dal jsem se do vrtání. Během toho jsem ji o očku sledoval. Když to postřehla, schválně se ohnula a rukou se pak pohladila od kotníků po stehno, kde jemně škrtla o lem sukně. Jen aby mi odhalila, že má na sobě samodržky s krajkou. Přidělal jsem poslední poličku, ona stále zdobila stromek.

“Hotovo.”
“Skvěle. Šikovný pan ředitel. Tak se pěkně posaďte. Já budu hotová snad taky a brzo.”

Sednul jsem si na židli, nohy od sebe. Sledoval jsem ji, jak se ohýbá pro ozdoby. Jak mě čím dál víc provokuje. Nejradši bych ji ohnul hned tady, ale to by se jí asi nelíbilo. Konečně skončila. Otočila se ke mě. Udělala pár kroků, ale zastavila se asi dva metry ode mě. Ruce založené v bok. Přísný pohled.

“Pane řediteli, co jsem to viděla?”
“Co myslíš?”

Šrotovalo mi hlavou na co naráží.

“No, když jsem si minule odskočila s Adél na vínko.”
“Byl jsem doma a koukal na telku.”

Zahrál jsem to do autu, aspoň jsem si to myslel.

“Hele, já vím, že sis honil a čuměl na porno!”
“Cože? Jak? Co?”

Soukal jsem ze sebe.

“Nelži. Viděla jsem, jak čumíš na porno, kde frajer obdivuje holce nohy v silonkách a nakonec jí je postříká!”
“Promiň.”
“Rajcuje tě to?”
“Co?”
“Nohy! Moje nohy!? Chceš to taky?”
“Ano.”
“Tak ale budeme hrát podle mých pravidel. Ok?”
“Dobrá.”

Netušil jsem, co mě čeká.

“Rozepni si kalhoty a vytáhni čuráka.”

Znělo to skoro jako rozkaz.

“Tady?”
“Ano. Tady! A dělej nebo si to rozmyslím.”

Rozepnul jsem zip, stáhnul je na půl žerdi i s boxerkami. Čurák mi okamžitě vystřelil do pozoru.

“Ruce za záda!”

Složil jsem ruce za zády a spojil prsty. Přešla ke mě. Pohladila mě rukou po tváři a jela dolů až se letmo dotkla mé chlouby. Zavibroval jsem po jejím doteku. Zvedla nohu a podpatek zabořila do mého stehna. Syknul jsem bolestí. Dívala se mi do očí. Poté se otočila, předklonila se a velmi pomalu si stáhla koženkovou sukni. Odhalila mi svůj zadek v rudých tangách. Opatrně uchopila šňůrky na bocích a ještě víc si je zařízla. Znovu se obrátila ke mě a její šťavnaté pozadí zmizelo z mého úhlu pohledu. Opět zabořila podpatek do mé nohy a ještě víc zatlačila. Asi se jí zdálo, že ji nevěnuju dostatek pozornosti.

“Jaké mám nohy?”
“Cože?”

Zakroutila podpatkem zapíchnutým v mém stehně. Velmi nepříjemná a bolestivá procedura.

“Jaké mám nohy?”

Konečně mi to došlo. Chtěla slyšet můj obdiv a komplimenty. Pravdou je, že měla nohy bohyně. Dlouhé až k nebi, vysportované a pevné. Chodila do solárka, takže i krásně opálené.

“Nádherné, božské, úžasné…”

Vzdechl jsem.

“Opravdu?”
“Ano, opravdu. Nejhezčí na světě!”
“Tak to ráda slyším..”

Konečně uvolnila podpatek z mého stehna. Zůstal po něm jen rudý, vytlačený flek.

“Kleknout.”

Sesul jsem se ze židle na zem.

“Co bys udělal, aby ses mohl dotýkat mých nohou?”
“Cokoli…”

Obešla mě. Stoupla si za moje záda a pošeptala mi do ucha..

“Opravdu cokoli?”

Vrátila se přede mě. Chytla mě za vlasy a zatahala mě za ně.

“Tak mi teď pěkně očisti botičky jazýčkem. Dokaž, že uděláš cokoli.”

Přiklonil jsem se k jejím kozačkám. Začal jsem s pravou. Opatrně. Pomalu. Důkladně a ze vše stran. Když jsem poznal, že je spokojená, věnoval jsem stejnou péči její levé botě. Jakmile jsem měl hotovo, přizvedla nohu ze země.

“Zuj mě! Ale pomalinku. Dej si záležet.”

Opatrně jsem ji vyzul obě boty a položil je stranou.

“Židli!”

Přisunul jsem ji židli, na které jsem předtím seděl při čekání na tenhle moment. Usadila se na ní. Natáhla ke mě obě nohy, levou mi položila na rameno a pravou vložila do mých rukou. Její chodidlo bylo vlhké. Nejspíš měla punčochy celý den.

“Přivoň si a řekni mi, co cítíš?”

Přiložil jsem nos k její pravé noze a přičichl.

“Cítím, že jste je nosila celý den. Omamnou vůni Vašich božských nožiček. Lehce zvlhé na omak, po náročném dni.”
“To máš pravdu, že byl náročný. Zaslouží si masáž a pak speciální péči.”

Pochopil jsem, co tím myslí a začal jsem ji masírovat. Po těch letech jsem věděl, co má a nemá ráda. Kde zatlačit, kde lehce ubrat. Věnoval jsem se chodidlu, nártu, každému prstíku na její noze zvlášť. Poté patě a lýtku. Hned poté prohodila nohy a procedura se opakovala s levou.

“Dost. Tohle ti jde. Teď mi ukaž, že si opravdu ceníš mých pokladů.”

Zamávala mi nožičkami před očima. A položila je zem přede mě. Natáhl jsem ruce a chtěl jsem si je přitáhnout blíž. Odstrčila mě.

“Ne, ne, ne.. bez rukou pěkně.”

Sklopil jsem tedy hlavu a začal jsem líbat její nohy. Prst po prstu. Poté nárty, kotníčky, lýtka i holeň. Dotek mých rtů na materiálu silonek. Ta situace, ve které jsem teď byl, mě přiváděla k šílenství. Nevím, jak dlouho. Ale oba jsme si to užívali. Ona tu moc nad mojí osobou, já splněný sen o kterém jsem donedávna nevěděl, že mám.

“Stačí… vidím, že se ti opravdu líbí mé nohy. Otevři pusinku a zavři oči.”

Stále jsem klečel. Zavřel jsem oči, otevřel ústa. Špička její nohy skončila v mých ústech.

“Cumlej moje prstíky, cucej je. Ukaž mi, co v tobě je!”

Nic jiného mi nezbývalo. Ale já to chtěl! Cucal jsem ji celou špičku nohy. Poté i palec zvlášť. Stále na nich měla nataženou silonku. Cítil jsem lehce slanou chuť jejího potu. Přeci jen celý den v punčochách a kozačkách udělají své. Líbilo se mi to. Bylo to perverzní, skvělé. Něco, co jsem si před časem ani nedokázal představit.

“Stačí. Byl si šikovný. Zasloužíš si odměnu.”
“Děkuji.”
“Nemáš zač. Ale stále to bude podle mě. Rozumíš?”
“Ano.”
“Dobře. Máš pět minut.”
“Po tomhle mi stačí minuta!”
“Ještě jsem neskončila! Tak mlč nebo nic nebude!”
“Promiň.”
“Nesmíš používat ruce a uděláš se jen třením. Tak mi aspoň dokážeš, že si ty sladká slůvka o mých nožičkách myslel vážně.”

Natrhla si silonku na pravé noze. Na vrchní straně, hned za prsty. Vzala do ruky mého ptáka a zasunula ho do vzniklého otvoru. Vzala do ruky mobil a nastavila minutku na pět minut.

“Tak šup, čas ti běží.”

Spustila minutku a já začal jezdit svým pérem uvězněným mezi silonkou a jejím nártem. To tření mě dostalo do extáze. Šukal jsem ji nohu jako zběsilý. Ale pořád jsem byl daleko od vrcholu. Viděla to na mě a lehce se slitovala. Druhou nohou přišlápla mého ptáka a vytvořila tak těsnější mezeru.

“Poslední minutka.”

Já stále nebyl.

“Posledních třicet sekund.”

Snažil jsem se víc a víc, ale pořád nic.

“Posledních deset vteřin.”

V mých očích se šířilo zoufalství.

“Deset.”
“Devět.”
“Osm.”
“Sedm.”
“Šest.”
“Pět.”

Každé její odpočítaní mě bilo do uší.

“Čtyři.”
“Tři.”
“Dva.”

Exploze. Tohle jsem nikdy nezažil. Stříkal jsem tak moc, že to teklo všude. Měla od spermatu zapatlané obě nohy.

“Už jsem si myslela, že to nezvládneš…”

Já mezitím odpadnul. Právě jsem své přítelkyni šukal nohy, v její školní třídě. Ona se obula, uklidil jsme ten svinčík, který jsme napáchali. Opustili jsme školu jakoby se nic nestalo. Venku se do mě cestou k autu zavěsila a řekla.

“Dlužíš mi nové punčochy!”
“To ano.”
“Chceš si to někdy zopakovat?”
“Stoprocentně!”