Aquapark náhodou II

29.12.2025 · 1.652 Aufrufe buspic

"Velice se omlouvám" zčervenal jsem. V hlavě se mi honilo milion myšlenek jak se svěří manželovi a bude opravdu zle. Najednou strach vystřídal perverzní mysl. Její tělo bylo úžasné, samice jakou jsem ještě neviděl. Byla o nejméně 10 let starší, ale měla v sobě všechno co dokázalo učarovat mysl. "Jak se jmenuješ jsem přeslechla ty šmíráku" podívala se na mě a usmála se. V hlavě mi úplně tepalo, nemohl jsem se soustředit. "Haló jak se jmenuješ, oněmněli jsme snad" a usmívala se a lehce šla ke mě aby nemusela mluvit tak nahlas. "Moc se omlouvám slečno" opět ze mě vypadlo " tteda ppaní promiňte" doplnil jsem. "Nebuď nervózní. Jsi hodně mladý tak tě chápu, ale zkus být vklidu nejsem o tolik starší nebo je to snad problém" a usmála se na mě. Sedla si kousek ode mě aby šlo slyšet šeptání. "Jsi ještě panic, že ano" podívala se na mě tázavě. "Já to poznám jak ses na mě díval a jsi v rozpacích". Nevěděl jsem vůbec co mám dělat ruce se klepali založené v klínu. Nohou jsem klepal o zem neschopen nějakého klidného konverzačního posunu. "Já se moc omlouvám" " hlavně mi neříkej slečno ano, jsem Editka pro tebe a už se prosím tak neklepej. "Já jsem jakub" vykoktal jsem a letmo se jí podíval do krásných zelených očí. "Neboj se manžel šel do sauny. Ten nepřijde a mě se už vubec nemusíš bát". Usmála se a já byl najednou klidnější. "Jestli chceš můžeš jit semnou do kabinky ráda bych ti neco ukázala. Hned od prvního pohledu jsi mi byl sympatický" nehleděl jsem stydlivosti a vzal poslední špetku odvahy a stoupnul si jako výraz odhodlání, že půjdu s Editkou do kabinky. Kolem byl jemný šum lidské řeči z povzdálí. V naší blízkosti se nevyskytoval nikdo. Měl jsem na sobě plavky a dole jsem byl jemně tvrdý. Vešel jsem dovnitř a dveře se za námi zabouchli jemná ruka otočila zámek do polohy zamčeno." Ničeho se kubi neboj" hodila na lavici plavky křiklavé červené barvy tangového typu. "Moc hezký editko máš plavky" "viď a a nejsou moc titěrný" usmála se tázavě. "Myslím, že nejméně dole zakrývají více než ty kalhotky co nemáš na sobě teď" vyhrknul jsem stydlivě, ale s lehkým úsměvem. "Jsi velice všímavý. V létě chodím většinou dole bez kalhotek je to moc příjemný. Pomohl by jsi mi ze šatů" zeptala se a poukázala na malý jezdec zipu na zádech u krku. Chytil jsem jej jemně a začal lehce rozepínat. Nešlo si nevšimnou přimhouřených očí a hlubokého dechu. Jezdec sjel až do spodní pozice, kdy už nešlo dále. Ramena se rozbalila a já zkusil jemný dotek v oblasti krku a ramen a zkusil jemnou masáž. Hlava se okamžitě uklidnila. Konverzace utichla a sem tam bylo slyšet jen spokojený povzdech. Šaty jak odhalila ramena tak stačilo jim jemně pomoci a najednou spadli dolů. "Nedovolil jsem si moc editko" zeptal jsem se jemně tázavě ovšem už jemně odhodlaně jelikož mě povzbudit pocit, že tahle žena mi má co nabídnout a rozhodně neřekne ne. Už při příchodu byl vidět velky hrudník v šatech. "Vsechno je v pořádku. Masáž je krásná a uvolňující. Libi se ti prsa" zeptala se. Jak spadli šaty jediné co je drželo nahoře byli prsa byli nejméně čísla tři, ale spíše čtyři. Velké a pevné po úpravě. "Jsou úžasné, tak velké a tak tvrdé s krásnými bradavkami. A nadále sem masíroval. Zajel jsem jednou rukou do vlasů a jemně zatáhl. Odpověď na sebe nenechala čekat ihned zaklonila hlavu a zavzdychala. Druhou rukou jsem sjel kolem paže na prsa. Byli úžasně tvrdé a pevné. Takové jsem ještě nikdy neměl možnost vidět natož cítit. (Chcete pokračování ? )