"To víš, nikdo nechce pracovat na Štědrý den.." Matčin hlas přerušilo syčení laku na vlasy, které v krátkých intervalech vycházelo z osvětlené koupelny. Marek poklepal prstem na klávesnici a obraz na monitoru notebooku ve vteřině znehybněl. Otočil se čelem ke dveřím svého pokoje a pomalu vydechl nosem. Mohl tu větu klidně dokončit za ni, rukama sevřel područky křesla a hlavu si položil na opěradlo. "..ale někdo musí," dodala, tuba s lakem uhodila o polici nad umyvadlem a plastový klapák na zdi před koupelnou hlasitě cvakl. Vzápětí vešla do pokoje, sklonila se nad ním a usmála se. V poslední době vypadala unaveně a nevyspale, ale tak to bylo vždycky na konci pracovního roku, zvlášť když byla nucena vzít si extra směnu, jako dnes. "Musím letět, souprava na mě nepočká," vydechla a s omluvným výrazem ho pohladila po tváři. "Slíbila jsem to Blance, víš přece, že její dcera marodí." Marek mlčky přikývl a úsměv opětoval. "Pojď sem!" Matka natáhla paže, přitiskla ho na sebe a políbila do vlasů. "Mrzí mě, že to musí být zrovna dnes, zítra si to vynahradíme, slibuju!" A v očích se jí zaleskly slzy. Napřímila se, pohlédla z okna a vzápětí se jí ve tváři objevil spiklenecký výraz. "Kdyby se ztratilo nějaké víno z lednice, nebudu to řešit a spát můžeš jít, kdy budeš chtít..!" "Mami, už nejsem malej," zabručel Marek a rozpačitě se na ni zašklebil. Matka rychle přešla do chodby, za moment byla zpět, přehrabovala se v kabelce a spěšně kontrolovala její obsah. "No, snad mám všechno," zvedla oči a upřela je na syna. "Nezapomeň, poslední noční spoj odjíždí v půl desáté a po půlnoci jsem doma jako na koni!" Poté se k němu sklonila a vlepila mu pusu na tvář. "Všechno nejlepší k narozeninám!" Marek přikývl, při odchodu si prohlédl její záda v elegantním tříčtvrtečním kabátku s kožešinovým límcem a po chvíli v bytě osaměl. "Adélko?" Zacukrovala matka do telefonu, který si ramenem přidržovala u ucha, zatímco se snažila z kabelky vydolovat klíče od auta. "Mohla by ses u nás na chvíli zastavit? Musím do práce a Marek má dneska.." Náhle zmlkla a rozpačitě se kousla do rtu. "Vzbudila jsem tě? Ježiši, promiň!" Chvíli poslouchala a pak se jí po tváři rozlil úlevný úsměv. "Jo, můžeš? Tak to budeš moc hodná!" Konečně našla klíče od auta, stiskla tlačítko centrálního zamykání a soustava světel se chaoticky rozblikala. "Tak já už musím, máš to u mě! A děkuju!" Ukončila hovor, hodila kabelku na sedadlo spolujezdce a zkontrolovala časový údaj na displeji telefonu. Jako vždy měla zpoždění.
Marek se otočil zpět k monitoru notebooku, uchopil plechovku energy drinku a zatřásl s ní. Zbytek tekutiny uvnitř slabě narazil o stěny, překlopil si ji do pootevřených úst a poté ji odhodil do koše pod stolem. Jeho telefon slabě zavrněl a na zčernalé obrazovce se objevila ikonka příchozí zprávy. Poklepal na ni a displej se ve vteřině rozzářil úsměvy Lukáše a Katky, kteří trávili vánoční svátky na chalupě Lukášových rodičů. "VŠECHNO NEJLEPŠÍ, KÁMO!!" Zněl strohý doprovodný text. Marek zvětšil Katčinu tvář tak, aby vyplnila celou obrazovku, čímž odsunul tu Lukášovu za její okraj, a dlouze se na ni zadíval. Byla krásná jako obrázek. V minulosti o ni usilovali oba, vyspala se s ním, přestože se nakonec rozhodla pro jeho kamaráda a on jí to neměl za zlé. Katka i Lukáš byli jeho vrstevníci, oba pocházeli z úplných, dobře situovaných rodin a hodili se k sobě lépe. Marek vyrůstal od malička jen s mámou; v jeho světě tátové došli, lépe řečeno, nikdy se v něm nevyskytovali. Zpočátku ho to trápilo, ale s přibývajícím věkem se naučil neklást matce nepříjemné otázky, a když dosáhl puberty, považoval to téměř za výhodu. "Co já bych za to dal, kdybych neměl fotra!" Supěl často Lukáš a on se ho snažil chápat, přestože to ze svého pohledu nedokázal adekvátně vyhodnotit. "Bez fotra to máš lepší, věř mi!" Displej telefonu pohasl, Katčina tvář zmizela, Marek se natáhl ke klávesnici a obraz zprostředkovaného fotbalového hřiště vystřídal minimalisticky zařízený obývák. Mladá tmavovláska si s lascivním úsměvem klekla čelem před muže sedícího mimo záběr, přetáhla si tílko přes hlavu a zatímco se její plná prsa pohupovala na nahém hrudníku, uvolňovala mu poklopec. V příštím okamžiku se před jejím překvapeným obličejem objevil tlustý žilnatý klacek a Markovy domácí tepláky se i s trenýrkami poroučely na podlahu. Posadil se pohodlně, roztáhl stehna a promasíroval si čuráka, který se mohl s tím na monitoru směle rovnat. Jeho tajná porno složka byla plná takových virtuálních přítelkyň, ale žádných skutečných, zaklonil hlavu a ztěžka vydechl. Tmavovláska začala hlasitě sténat a její nahé půlky pleskaly v mohutných přírazích o stehna neznámého muže. Marek zadržel vdechnutý vzduch v plicích, v příští chvíli sebou škubl a rychle se narovnal s očima upřenýma do chodby, ze které k němu dolehlo zabzučení domácího zvonku. Jeho pohled mimoděk sklouzl do pravého spodního rohu obrazovky notebooku. 24.12. 2025. 12.57 hod. -2 °C. Polojasno. Nikoho nečekal.
Marek se rychle oblékl, vyběhl z pokoje, otevřel dveře a vykoukl na domovní chodbu před bytem, jeho překrvený klacek zvolna ochaboval a vlhkou špičkou tlačil zevnitř na látku trenýrek. "Ahoj Adélo," zachraptěl a rozpačitě zamrkal očima na středně vysokou mladou ženu v pleteném tmavě modrém kardiganu s dlouhými rukávy, který jí sahal až pod zadek. Měla dlouhé vlasy v odstínu jahodové blond, světlou pleť se shlukem tmavých pih kolem zarudlého nosíku, našpulené rty a její velké hnědé oči si ho zvědavě měřily. "Ahoj Marku, tvoje máma mi volala, že jsi doma sám, můžu dál?" Při těch slovech si založila ruce na prsou a předsunula k němu špičatou bradu. Tlak v Markových trenýrkách mezitím zeslábl na únosnou míru, o krok poodstoupil, otevřel dveře dokořán a kývl na ni. "Jasně, pojď!" A nechal ji vejít. U botníku si zula boty, svlékla si svetr a pověsila ho na věšák. Stála v jeho těsné blízkosti a každý její sebemenší pohyb byl prosycen vůní květin a santalového dřeva. Voněla přímo uhrančivě a vypadala zrovna tak. Adéla byla jejich sousedka a matčina dobrá kamarádka. Stejně jako ona nosila do práce stejnokroj, s tím rozdílem, že její uniforma se skládala z čerňáků, taktické vesty a stehenního pouzdra se služební zbraní, namísto píšťalky a plácačky s kruhovým terčíkem, jaké běžně používají průvodčí. Adéla pracovala v řadách Pořádkové služby Policie a byla o celých dvanáct let starší než Marek. Bydlela s manželem a se dvěma dětmi ve vedlejším vchodě paneláku a těsně nad ránem jí skončila čtyřiadvacetihodinová služba, poslední v tomto roce. Absence svetru odhalila její světlounce modré tílko a krémově šedé legíny, které těsně přiléhaly k jejím nohám a kulatému zadku, lehce vyboulenému z její žensky tvarované siluety. Dvojnásobné mateřství ji vymodelovalo do smyslných křivek a přidalo pár kilo v problémových partiích, v Markových očích ale neztratila nic ze své původní dívčí krásy, znali se prakticky celý život. "Promiň, za to jak vypadám, tvoje máma mě vytáhla rovnou z postele," usmála se a přitiskla si dlaň na zívající ústa. "Vyběhla jsem nalehko, stihla jsem sotva sprchu!" "Vypadáš nádherně," hlesl Marek a sjel po ní pohledem až na podlahu v chodbě. "To určitě!" Vyprskla a pleskla ho po odhaleném předloktí. "Půjdeme do kuchyně?" Navrhl a galantně ji pustil před sebou. Ohlédla se přes rameno, kývla mu hlavou a uculila se. V tom okamžiku nevěděl, kam se dívat dřív. Zvítězil hypnotický pohyb jejích broskvových půlek, mezi které se vtlačila tenká látka legín a když si uvědomil neexistující obrysy spodního prádla, polilo ho horko.
"Potřebuju kávu," vydechla Adéla, přistoupila ke kuchyňské lince a natáhla se k sektorové skříňce pod stropem, nebyla tady poprvé a bezpečně věděla, kam Markova matka ukládá dózu a cukřenku. Lžička zacinkala v hrnku a rychlovarná konvice spustila ohřev vody. Celé se to událo v řádu vteřin, během kterých z ní Marek nedokázal spustit oči. Pod tenoučkými ramínky tílka vystupovala silnější ramínka inkoustově černé krajkové podprsenky, horní obrysy košíčků se jí tlačily z kulatého výstřihu a snažily se podepírat měkkou masu jejího objemného poprsí, které se s každým jejím pohybem provokativně chvělo a dělící rýha mezi těsně vtlačenými oblinami se přelévala ze strany na stranu. Musela mít opravdu velká prsa. "Máš tady mléko?" Uvědomil si, že na ni civí jako puberťák na svou první mladou učitelku a rychle přešel k lednici. Otevřel ji a jeho pohled mimoděk padl na láhev s bílým vínem, o kterém předtím mluvila jeho matka. Bezmyšlenkovitě odšrouboval uzávěr na krabici s mlékem a otočil se čelem k hezounké blondýnce, natáhla k němu paži a její prsty zatřepetaly naprázdno v prostoru. "Do pr..!" Krabice s mlékem dopadla na vykachlíkovanou podlahu v kuchyni a Marek na ni vytřeštil oči, dělo se to jako ve zpomaleném záběru, jako by si neuvědomoval, co se vlastně stalo. Byl tak rozrušený, že ji ani nedokázal podat Adéle a upustil ji dřív, než ji stačila zachytit. "Já to udělám!" Adéla pohotově sáhla po kuchyňské utěrce. "Omlouvám se..," vykoktal Marek provinile a rychle si dřepl na podlahu. "To je dobrý, kdybych se neptala na mléko, nestalo by se to!" On a Adéla byli teď jen pár centimetrů od sebe, uklízeli rozlité mléko a Marek nevěřícně zíral na její tílko. Bylo napnuté k prasknutí a odhalovalo část jejích nahých prsou pohupujících se do rytmu pracovních pohybů jeho sousedky. Stálo ho veškeré úsilí, aby nevztáhl ruku a neuchopil je do své roztřesené dlaně. "Tak a hotovo!" Adéla se zvedla z podřepu, pohledem zkontrolovala podlahu a její boky se ocitly v úrovni Markova obličeje. Sklouzl jí pohledem do klína a v duchu zaúpěl. Těsná látka krémových legín, která se jí vklínila do středového záhybu, jen zdůraznila naducaný objem stydkých pysků mezi jejími plnými stehny a on ucítil, jak se mu špička klacku natlačila zevnitř na trenýrky. Konvice tlumeně cvakla, když dosáhla bodu varu a Marek měl pocit, že v tom okamžiku mu krev v žilách vře stejným způsobem.
"Tak vstávej!" Adéla k němu natáhla útlou nahou paži, aby mu pomohla na nohy a on se nedobrovolně postavil. Znehybněli a chvíli se oba mlčky pozorovali. Poté k němu pomalu přistoupila, dotkla se břichem jeho napnutého čuráka a Marek vzrušeně zamručel. Její parfém se podmanivě mísil s vůní jejích vlasů a vymydlené kůže, vdechoval ho nosem i ústy a vnímal, jak se mu prudce rozbušilo srdce. "Celý se třeseš!" hlesla, přiblížila k němu tvář a zlehka ho políbila na krk, pronikavá vůně ještě zesílila a vtáhla ho do sebe. Nahmatala jeho klacek a stiskla ho přes tepláky, prsa mu natlačila těsněji na hrudník a otřela se o něj měkkými boky. "Adélo!" hlesl a hlas mu vypověděl službu, takže její jméno jenom zachrčel. "Ty máš dnes narozeniny, že?" zašeptala a znovu pokryla jeho krk lehkými polibky. "Kolik ti vlastně je?" "Dvacet," vydoloval ze sebe ztěžka. "Páni," přikývla a usmála se, "už jsi dnes dostal nějaký dárek?" Zavrtěl hlavou a ucítil, jak mu stáhla tepláky z boků. "Tak všechno nejlepší!" Sklopila zrak k podlaze a když znovu vzhlédla, barva jejích očí připomínala šálek arabské kávy s čokoládovými podtóny. V sevřené pěsti mu masírovala napnutý klacek a přitom tlumeně sténala. Byla docela vysoká, s plnými rty, hustými vlasy a širokými boky. Uchopil ji za spodní lem tílka, ochotně zvedla ruce ke stropu kuchyně a nechala si ho svléknout. Obrovská prsa v dokonalém tvaru slzy ani v náznaku nepoklesla, když jí sundal podprsenku z ramen, jejich rozměrné, světle hnědé dvorce se vyjímaly na zašpičatělých koncích, ze kterých se k němu dychtivě napínaly její tlusté bradavky. Znovu ho silně promasírovala a do dlaně jí vytekl teplý a lepkavý preejakulát řinoucí se z roztaženého ústí na jeho fialovém žaludu, olízla si dlaň a s bojovným zavrčením se před něj svezla do podřepu. Čuráka měl přerostlého a tlustého jako její pěst, ale to jí nevadilo, měla velká ústa, do kterých by si bez problémů strčila pomeranč. Hladově po něm vyrazila a oči se jí ve vteřině zalily slzami, když narazil do zadní strany jejího krku a potřísnil ji slanou šťávou. Sála ho s hluboko vpadlými tvářemi a vnímala jak ve výšce nad ní prudce oddechuje. Náhle ji popadl za paže, zvedl ji a přitlačil břichem na kuchyňskou linku, rychle si stáhla legíny a doširoka se rozkročila. Marek mimoděk sklopil oči k jejím kotníkům, přece jenom měla kalhotky, jestli se tak dalo říkat maličkému trojúhelníčku bělostných saténových tang s tmavou skvrnou od jejích šťáv.
Roztáhl jí půlky od sebe a její růžová kunda se slabě zaleskla, kolem hnědofialového řitního otvoru se jí vyjímal jemný chomáček slepených chloupků, který pokrýval její odhalené pysky jako bobulku angreštu. Zarýval jí prsty do měkounkých hýždí, mačkal je a hnětl, zatímco se nakláněl dopředu s obličejem jen pár centimetrů od její ulepené kundy a zadku a vdechoval přirozené pižmo prsaté krásky. Přitiskl se jí zezadu mezi stehna a olizoval ji, kam až dosáhl jazykem, zasténala a její tělo se prudce zachvělo. Našel její klitoris a jemně po něm zakroužil špičkou jazyka, mělo to skoro okamžitý účinek. Její půlky se mu vtiskly na tváře, vtláčel jí jazyk do měkkého análního terče, Adéla vydala ostrý sten a vtěsnala se do prostoru pod sektorovými skříňkami, aby se mohla co nejvíc prohnout v zádech a vystrčit zadek. Kundu i řiť už měla úplně zbrocenou Markovými slinami, pohodlně jí tam zajížděl prsty a pozoroval kůži na jejích třesoucích se stehnech jemně narušenou celulitidou po dvojnásobném mateřství. Adéla se natáhla dozadu, chytila ho za hlavu a zaryla si ji do zadku. "Chci tě v sobě," vyrážela ze sebe přes hluboké vzdechy, "na co ještě čekáš?!?" Markův čurák byl dostatečně dlouhý a tlustý na to, aby ji vyplnil tak, jak to ještě nepoznala, hlasitě vykřikla a přitiskla si obě dlaně na ústa. Vrážel ho do ní vší silou svých mladých boků až nádobí poukládané v kredenci pod nimi tlumeně cinkalo. "Počkej, počkej..!!" Šeptala, krev ve spáncích jí horečně pulsovala a hučelo jí v hlavě. Sáhla za sebe a přitlačila si ho mezi hýždě. "Nespěchej!" Napomenula ho a zapřela se na roztřesených pažích o kuchyňskou linku. O chvíli později už ale ječela bez zábran, Markův pulsující klacek ji krájel vejpůl, trhavě se jí vynořoval z těsné řiti a znovu mizel uvnitř až po kořen. Adéla zaklonila hlavu a přitiskla se zády na jeho hrudník, obrovská prsa jí divoce lítala ze strany na stranu a deformovala se v tvrdých přírazech do jejích měkkých hýždí. Náhle strnula na špičkách, zalapala po dechu a vykřikla. Poté se pomalu svezla zpět na chodidla a její nádherná tvář se zkřivila v prožívaném orgasmu. Marek prudce oddechoval a pozoroval ji jako v tranzu, v rozkroku mu mokvala její teplá šťáva vytékající jí z kundy na stehna. V tu chvíli nebyl schopen slova. Držel se už jen z posledních sil.
"Udělej se na mě!" Adéla klečela na podlaze s prsy sraženými k sobě, otevírala doširoka pusu a vyplazovala jazyk k tvrdému klacku nad sebou. "Dej mi to všechno, tak honem!" Tváře měla zarudlé předchozí námahou a ztěžka oddechovala. V příštím okamžiku Marek vystrčil boky dopředu, zachrčel a vystříkl hustou dávku semene na její nádherná prsa podepřená zespodu dlaněmi. Svíjel se v křečích a nepřestával chrlit další a další cákance, dokud z něj Adéla nevymáčkla poslední kapku, takže na konci vypadala jako pokrytá krémovou glazurou. Marek se opřel o kuchyňskou linku a pozoroval, jak se pomalu zvedla z podlahy a odhrnula si prameny mokrých vlasů z čela. Poté vydechla a otřela si koutky úst. Oči jí mimoděk zabloudily k hodinám na stěně. "Páni, to je hodin! Budu muset jít, Michal s klukama na mě čekají u tchýně." Odmotala kuchyňskou utěrku, utřela si s ní mokrá prsa, předklonila se a spěšně si posbírala svršky z podlahy. "Tento rok jsme na svátky u ní," dodala na vysvětlenou a Marek mlčky přikývl. Michal byl její manžel, ale skoro se nevídali, nebyl k tomu žádný důvod. Adéla se mezitím nasoukala do podprsenky a tílka, popadla svá miniaturní tanga a provlékla jimi jednu nohu, když se zarazila a pomalu vzhlédla k Markovi. Upřeně ji pozoroval a čekal, co se bude dít. Vystoupila z nich, složila je do úhledného čtverečku a podala mu ho. "Všechno nejlepší k narozeninám!" Natáhl ruku a opatrně je sevřel v dlani. Byly měkounké jako chomáček vaty a vůbec nic nevážily. Nebylo divu, že si jich předtím pod Adélinými legínami nevšiml. "Pozdravuj ode mě mámu a hezké svátky!" Řekla mu na prahu bytu, pohladila ho po tváři a zmizela pod schody v patře. Přimáčkl dveře do zárubní, opřel se o ně nahými zády a ruku s kalhotkami zvedl k obličeji. Voněly jako samo nebe. Jako ten nejúžasnější narozeninový a zároveň i vánoční dárek, jaký kdy dostal. Mít narozeniny na Štědrý den s sebou přece jenom nese určité výhody.
PS: Přeji úspěšný nový rok a hlavně ZDRAVÍ. Nám všem.
Děkuji za komentáře a čtení mých povídek. Vážím si toho.
Bobby Mercer
