Do Moskvy jsem letěl poprvé.
Bylo to v době, kdy jsem ještě měl pocit, že odvaha je víc než zkušenost, a že trh se dá pochopit rychleji, když se do něj člověk skočí rovnou po hlavě. No a Rusko pro mě tehdy nebylo ideologií ani historií. Byla to mapa možností, velká, hlučná a taky dost nečitelná.
Starší kolegové mě varovali, abych se s nikým moc nepaktoval a držel se zpátky.
Vyprávěli historky, u kterých nebylo jasné, kde končí realita a kde začíná jejich vlastní potřeba znít důležitě. O podvodech, o lidech, kteří se usmívají, zatímco mě okradou.
Poslouchal jsem je, ale neposlouchal jsem dost.
Už první den jsem pochopil, že všechno, čím se Rusko chlubí, je při bližším pohledu zvláštní parodií na to, co je pro nás na západě běžné. Luxus je hlučnější, formálnější, okázalejší.
Služby se tváří jako dokonalé, ale fungují jen tehdy, když víte, komu se dívat do očí a komu ne. Nikdo se na nikoho neusmívá.
Myslím si od tý doby, že Rusové mají v DNA, že úsměv je podezřelý.
Bydlel jsem v hotelu Cosmos. Velký, brutalistní betonový hotel s architekturou, která měla dokazovat velikost, ale působila spíš jako připomínka komunistický éry.
Z firmy, která zajišťovala program naší poměrně početné české skupiny podnikatelů se o nás staralo několik lidí, které jsem si moc nezapamatoval, až na jednoho.
Seznámili jsme se hned první večer, náhodně, jak to bývá u věcí, které později přestanou být náhodné. Byl stejně starý jako já, pracoval pro místního partnera a měl na starosti věci, které se neřeší v zasedačkách, ale spíš mezi schůzkami a taky mě vozil ohromným mercedesem.
Roman byl typ chlapa, kterýho si všimneš až ve chvíli, kdy stojí blízko tebe. Nepřitahoval pozornost hlukem ani gestama. Oblečenej jednoduše, všechno na něm působilo funkčně.
Nejdřív mě nepřipadal vůbec zajímavej.
Ale pak, když jsem se začali bavit tak kromě toho, že chválil mojí ruštinu, jsem si poprvé uvědomil, že ačkoliv si tenhle národ moje srdce nikdy úplně nezískal, mezilidský vztahy tady fungují jinak, než ta parodie a předstírání „jako na západě“. Příměji. Bez zbytečné ironie. Když si tě někdo pustí blíž, víš to.
Roman mě poslouchal, opravdu poslouchal. Nejen slova, ale i pauzy mezi nima, odpovídal k věci, když se usmál, nebylo to gesto. Bylo to fajn.
Takže jsem mu kromě všeho možnýho taky řekl, že hraju šachy, což ho asi oslovilo a hned navrhnul že si zahrajeme. On mi zase prozradil, že otevřeli McDonald’s a jestli bych tam s ním nešel. Bylo to divný, ale proč ne. Tak jsem mu řekl, že ho tam pozvu na pracovní oběd. „Tak já udělám rezervaci“, řekl a já nechápal.
Zpětně mi to přijde absurdní, pro mě to byl rychlý oběd, pro Rusy té doby to byl kousek Západu, který si mohli osahat a občas dopřát.
Seděli jsme u stolu, kde bylo čisto až nepřirozeně, personál za pultem se choval s až obřadnou zdvořilostí a kolem nás proudili lidé, kteří si tenhle moment evidentně užívali.
Tu rezervaci jsme měli proto, abychom nemuseli stát dlouhou frontu. V té době byl obdiv k Západu v Rusku pořád silný, někdy až dojemně nekritický. Každý detail byl důkazem, že svět „tam venku“ funguje jinak. Lépe, přesněji, čitelněji.
Roman se usmíval, sledoval mě, jak se snažím tu situaci pochopit.
„U nás,“ řekl jen, „některé u vás obyčejné věci bereme vážně.“
Po obědě mě vzal na Rudé náměstí. Ukázal mi obchodní dům GUM, vysvětloval, kde se dřív stálo ve frontách a kde dnes jsou značky, jejichž jména se tu vyslovují s hlubokým respektem. Procházel jsem se mezi vitrínami a měl pocit, že sleduju kulisy, který si ještě nejsou jistý, jakej příběh vlastně vyprávějí.
V GUMu jsme se ještě zastavili v butiku Calvin Klein. Spíš ze zvědavosti než s úmyslem něco koupit. Prodavačky tady jsou zvyklé, že 90% lidí sem chodí jako do galerie, ne jako do krámu.
Zkoušel jsem si bomber. Tmavě zelený, těžký, s kapucou s lemem ze stříbrné kanadské lišky. Plněný peřím z kajky, což je polární pták. Luxus, který byl teda okázalý i na mě. Pamatuju si, že jsem tehdy v hlavě rychle přepočítával dolary na koruny a říkal si, že je drahý dokonce i pro moje ego.
Roman vešel za mnou do kabinky.
Stál těsně za mnou, skoro se dotýkal mých zad.
„Sedí ti,“ řekl tiše a přitisknul se zezadu na mě a v zrcadle, ve kterým jsem si prohlížel, jak mi bomber sedí se mi díval do očí. Cejtil jsem, jak se mi natisknul na zadek tvrdým pérem v kalhotách. A v tom momentě jsem si ho uvědomil jinak než doteď.
Že je vyšší než já, že má ramena, která se nevejdou do běžných proporcí. Jak je svalnatej, ale ne okázale. No a taky jak voní, ne parfémem, ale čistotou, teplem, něčím klidným a mužským.
A mně došlo, že mě fyzicky přitahuje.
Objal mě zezadu a pravou rukou mě sáhnul na tvrdnoucího čuráka.
Takže ten bomber jsem si koupil.
(Vyhodil jsem ho teprve nedávno a sloužil mi dlouhý roky i jako vzpomínka. Roman mě v něm na Rudém náměstí vyfotil.)
Pozval mě k sobě domů, na šachy. Byl jsem tak nadrženej, že bych hrál i kloboučku hop.
Bydlel v bytě ve starém domě, do kterýho byly strašně vysoký dveře, snad tři metry, dodnes nechápu proč. Dveře domu se zavřely a já cítil, jak se Roman ke blíží, pohled upřený přímo do mých očí.
Napjatě jsme jeden druhého pozorovali. Toužil jsem po něm, po jeho těle, až jsem cítil, že ztrácím nad sebou vládu. Vyběhli jsem asi čtvery schody a byli v bytě.
Roman pustil nějakou klasickou muziku, kterou jsem zpočátku ani nevnímal.
Přitiskli jsme se k sobě, cítil jsem jeho vůni, jeho teplo. Vrazil jsem mu jazyk do tlamy a začali jsem se vášnivě líbat.
Bylo to úžasný a věděl jsem, že jsem se nespletl, že Roman mě chce zrovna tak jako já jeho. Tiskli jsme se k sobě čím dál víc, jeho narvaný péro v džínách se otíralo o moje a lehce přirážel.
Cítil jsem, jak je tvrdej, a nebylo pochyb, že u mě je to stejný. Napadlo mě, že by bylo docela blbý, kdybych se udělal ještě oblečenej, ale strašně mě vzrušoval.
Roman sklonil hlavu a otíral se tváří o můj krk, nosem mi bloudil po kůži pod uchem a vdechoval moji vůni. Rukou mě držel pevně za zadek.
Najednou se ale ode mě odtrhl a já jsem dostal strach.
Že bych se přece jen spletl? Ty vole, teď mě tady oddělá a nikdo mě nenajde.
“Nedívej se na mě tak vyděšeně, Milane. Chci tě, chci tě od první chvíle”
No tak dobrý. Teď už mi bylo jasný, že všechny ty jeho pohledy na mě nebyly jen tak.
Jen nechtěl, aby někdo ve firmě věděl, že je teplej, v Rusku tehdy a asi ani teď to s tolerancí nepřeháněj.
Znovu jsem se k němu přitiskl a políbil ho, začali jsem se líbat bez nejmenšího zaváhání. Trhl jsem zipem jeho bundy a pak mu ji strhl z ramen, až se svezla na podlahu za ním.
Tlamu jsem zabořil do Romanova trička, ze kterého nahoře ve výstřihu vykukovalo několik tmavých chlupů a nasával úžasnou chlapskou vůni.
Přejížděl jsem po jeho svalnatym hrudníku a cítil, jak mu bradavky pod mým dotykem tvrdnou.
Toužil jsem ho cítit, dotýkat se ho, ochutnat ho.
Sjel jsem z prsou na jeho chlapské chlupatý břicho, cítil jsem přes tričko jak voní, klekl jsem si a přitiskl tlamu do jeho rozkroku.
Romanova vůně byla tady ještě silnější.
Otíral jsem se o tu bouli, to místo, kde jeho tvrdá kláda přes kalhoty byla čím dál víc zřetelnější.
Roman odpovídal lehkým přirážením a já jsem jasně vnímal celou délku jeho tvrdého čuráka. Bylo to neskutečný.
Ovládal jsem čím dál míň, vlastně vůbec. Prostě se to rozjelo.
Ruce jsem položil na Romanův zadek a přitiskl se k němu. Cejtil jsem z něj chlapskou dominanci, ale takovou tu nehranou, nepředstíranou, skutečnou.
Nejradši bych mu vytáhl ocas z kalhot a vyhulil ho.
Roman mě ale zase zvedl na nohy a pak odvedl do pokoje.
Byl jsem fakt nadrženej, v kalhotách mi bylo těsno a zalejvaly mě vlny horka, měl jsem najednou chuť se mu úplně poddat.
V té době jsem míval různý zážitky s chlapama, kteří byli verbálně velmi aktivní, ale v reálu se pak nechali opíchat a vždycky jsem byl aktivní já. S výjimkou Davida.
Najednou se mnou švihnul směrem ke zdi, takže jsem se musel opřít rukama. Rozkopl mi nohy od sebe, jak jsem byl mírně ohnutej, a vypadalo to, že mě chce prohledat jako policajt.
Zaplavil mě pocit bezbrannosti, ale nijak jsem teda neprotestoval. Líbilo se mi to.
Sundal mi boty a ponožky, jednu po druhý, pak mi dlaněmi pomalu jel po stehnech nahoru až do rozkroku.
Můj čurák byl úplně tvrdej a on mě svýma pazourama pořádně prohmatával.
Potom mi zajel pod tričko, chytil ho a přetáhl přes hlavu. Takhle rychle mě nikdo nikdy triko nesvlíknul.
Vzrušovalo mě, že mě právě on svléká, líbilo se mi, že mu můžu dát svý tělo.
Pro něho, pro jeho potěšení, což ovšem teda bude potěšením i pro mě.
Stál jsem tam, do půl těla nahej, zadek vystrčenej směrem k Romanovi.
Rozepnul mi zezadu pásek kalhot a potom rozevřel zip. Prsty přejely po mém ocasu v boxerkách, až mi v něm zacukalo. Bylo to fantastický.
Pak mi ty rozepnutý kalhoty sjely ke kotníkům a můj zadek byl zakrytej už jen tenkou látkou boxerek. Nic jinýho už jsem na sobě neměl.
Slyšel jsem, jak si za mnou kleknul a dlaněmi mi přejížděl přes nohy, po stehnech směrem nahoru.
Bylo slyšet jen jeho zrychlenej dech.
Krátce zaváhal, ale pak položil dlaně na moje půlky a vzápětí jsem ucítil, jak se jeho obličej tiskne k mému zadku.
Bylo to hodně rajcovní a užíval jsem si to a trochu se obával, abych se neudělal a slyšel jsem, že Roman čím dál víc zrychleně oddechuje.
Pak mi začal jednou rukou hladit záda a druhou přesunul na můj rozkrok. Sevřel mě a já se neubránil hlasitému vzdechu.
Romanova ruka na mý kládě, bylo to šíleně vzrušující a chtěl jsem víc.
Stáhl mi boxerky jen pod prdel a hladil obě půlky, pak je začal lízat. Roztáhnul je a vrazil mi tam tlamu a já cítil, jak mě škrábe jeho strniště. Z čuráka mě teklo, že to kapalo na parkety a vnímal jsem jenom ten jazyk a fakt už jsem měl na krajíčku.
Strašně mě to rozpalovalo a uvědomil jsem si, že vzdychám čím dál hlasitěji.
Pak mě Roman chytil v pase, boxerky zas vytáhnul zpátky a otočil čelem k sobě. Upřeně se mi díval do očí.
Byl to pohled, ve kterým jsem viděl čistý potěšení a touhu.
Než jsem se probral z agónie, podal mi sklenici s vodkou a ledem. Vodku nesnáším, ale tehdy jsem jí vypil s takovou chutí a očekáváním věcí příštích.
Opřel mě zády o zeď a začal mě hladit.
Přejížděl mi po prsou, pak přes břicho se dostal až k okraji mých boxerek, na kterých byl vepředu flek od mý předmrdky a na prdeli zase od jeho slin.
Díval se přesně do míst, kde byl můj ocas a koule.
Jeho prsty zajely za pásek mých boxerek. Cítil jsem, jak se proplétají mými chlupy, a vzápětí je konečně stáhly dolů.
Teď už jsem neměl na sobě vůbec nic a stál jsem před ním nahej.
Roman chvíli zíral na můj ocas a jednou rukou chytil moje koule a lehce je začal mnout. Při tom pocitu mi už úplně mokrej čurák začal zase tuhnout ještě víc a žalud trčel ven z předkožky. Měl jsem pocit, že je začnu stříkat.
Roman mi špičkami prstů zlehka přejížděl po celé té tvrdé délce, nahoru a dolů.
A díval se mi do očí.
Ten úžasný pocit ve mně vyvolal další vlnu vzdechů. Zavřel jsem oči snad na vteřinu s pocitem, že se to snad nedá vydržet.
Vtom můj ocas obklopilo teplé vlhko, protože Roman mě vzal do tlamy.
Podíval jsem se dolů a viděl jeho svalnatý stehna v podřepu, mohutný ramena.
Jeho rty se kolem mýho čuráka sevřely, jazykem jezdil po jeho délce i kolem žaludu.
Natáhnul pravou ruku nahoru a narval mi pár prstů do pusy a já se díval dolů ě měl chuť se udělat nebo aspoň si třeba líznout jeho ocasu, koulí. Měl nádherný velký nohy.
Za chvíli mi jeden, a potom i další nasliněný prsty narval do díry a začal mnohem intenzivněji hulit mý péro a já se snažil se neudělat.
Užíval si to, já jsem kňučel blahem, protože mě tlačil prsty na prostatu. Hulil mě a druhou rukou mnul koule.
Najednou mě přestal kouřit a stiskl mi silně ocas těsně za žaludem.
Těsně před tím, než jsem se mohl udělat.
Začaly se mi třást kolena, tohle jsem neznal, ale nenechal mě vystříknout.
Pak mě znovu vzal do pusy a kouřil snad ještě intenzivněji než předtím.
Nohy se mi třásly a zdálo se mi, že se na nich snad neudržím. To bylo něco.
A zas mě zastavil, zase na hraně orgasmu. Bylo to jak nějaká hra.
Ještě dvakrát to zopakoval, zatímco já jsem se pokaždý svíjel vzrušením a skoro jsem ho prosil, aby mě nechal se udělat.
Přirážel jsem mu divoce do tlamy, byl jsem úplně mimo, jako kdybych přestával myslet.
Nakonec už jsem to nevydržel, vzdychal jsem a říkal mu, že už se musím udělat, že se to nedá vydržet. Roman mě pořdá hulil a prstem mi tlačil na prostatu a u toho hladil koule.
Kňučel jsem jak smyslů zbavenej, bylo mě všechno jedno, prohnul jsem se v zádech a zapřel o stěnu, zařval a Roman mě na poslední chvíli vyndal z pusy a chytil čuráka do dlaně, ale to už z něj začaly tryskat proudy mrdky.
V několika mohutných výstřicích, které jsem doprovodil takovým řevem, že jsem pak měl pocit, že jsem ochraptěl.
Pak už jen ticho, Rachmaninov a dýchání dvou chlapů.
Nohy se mi podlomily a svezl jsem se na po zdi na podlahu.
Cítil jsem, jak mi potůčky potu stékají po kůži a mrdka odkapává z předkožky.
Roman stál nade mnou a díval se, nadšeně si prohlížel moje nahý tělo a mokrý už polotvrdý péro a já jsem věděl, že udělám, cokoliv si bude přát.
Zase šel do dřepu s roztaženýma nohama a já ležel na vyleštěných parketách postříkaných mou mrdkou a začal jsem mu hulit jeho krásný péro.
Držel jsem ho zak koule. Chvílema jsem přejížděl jazykem ke koulím a užíval si jeho nádhernou vůni.
Tvář jsem měl opřenou o jeho svalnatý stehno a hladově jezdil jazykem po jeho nádherným obřezaným ocasu a díval se nahoru směrem na jeho krásný chlupatý prsa a viděl jeho vlhký chlupy v podpaží. Uff to byl pohled.
Dal jsem si záležet na tom, aby si to užil.
Roman se udělal rychle, začal stříkat na moje prsa, krk a břicho a svý stehno.
Pak se svezl na zem ke mně a dlouho jsme se líbali a lízali si chlupatý i holý místa.
No a pak jsme hráli šachy a poslouchali Rachmaninova.
Jestli něčeho lituju, tak je to strach, který jsem měl z toho, abych ochutnal jeho mrdku.
Protože těch pár dnů bylo a zůstalo mým nejkrásnějším zážitkem z Moskvy.
