Začalo to zdánlivě jednoduše.
„Zajdem večer na jedno?“ Tak zněla tvá zpráva.
Sedíme proti sobě na zahrádce naší oblíbené hospůdky a v duchu si říkám, jak jsi pořád stejně krásná, inteligentní, hodná a šílená. Za ty roky ses vůbec nezměnila. Moje střelená holka, která mě dovede vyhodit z rovnováhy, kdykoliv si vzpomene.
Po skvělé večeři probíráme spoustu témat, pivo teče proudem a občas si dopřejeme panáka. Vidím, že jsi rozjetá a nemá smysl tě krotit. Zvolním tempo, abych nás dostal domů.
V půlce věty poskočíš a vyhrkneš, že musíš na záchod. Rychle vstaneš a dvěma kroky do boku pořešíš drobný záchvěv opilosti. Platím účet jako za půlku hospody a doufám, že trefíš zpět.
S vítězným úsměvem mi sděluješ, že jsi na baru objednala další rundu a ztěžka dosedáš na lavici vedle mě.
Odevzdaně krčím rameny a prohlížím si zmuchlaný předmět, který jsi mi vtiskla do dlaně. Černá krajka mi rychle napoví. Nasávám vůni kalhotek a vidím ve tvých opilých očích pořádně velkou nadrženou jiskru.
Chytáš mě za ruku, přikládáš si ji k ústům a saješ dva prsty. Kouříš je a lížeš je tak, že cítím, jak mi tvrdne péro a nejraději bych tě ošukal hned teď a tady.
Směřuješ ruku do svého klína a snažíš se dělat, že se tě to netýká, což se ti moc nedaří. Číšník před nás
pokládá sklenice a s úsměvem mě kasíruje. Tiskneš si mou ruku do rozkroku a zářivě se na něj usmíváš.
„Tak to, kurva, ani omylem, tady jsem pánem já,“ bleskne mi hlavou a dvěma prsty zajedu do tvé mokré kundy. Překvapeně vydechneš, ale rychle se srovnáš.
„Chci, abys mě pořádně vymrdal,“ špitneš mi do ucha, když se číšník otočí k odchodu. Panáky cinknou o sebe a tekutina vklouzne do našich hrdel.
„Jdeme!“ Zavelím rázně a vysoukám prsty z horkého sevření. Chceš držkovat, ale polkneš to a raději se s námahou zvedneš.
„Hip, to nebude prdel, tohle dostat domů,“ škytneš a zavrávoráš.
Vymotáme se na ulici a nabereme správný směr. Zavazuju si tkaničku a koukám, jak ti to jde. Šněruješ to po chodníku ze strany na stranu, ale nevzdáváš to. Jsi opilá, veselá a kurevsky nadržená.
Jsem od tebe pár kroků, když se otočíš, vyhrneš sukni, vyšpulíš svoji chlupatou kundu a lascivně se usměješ. Čurák se mi topoří a zábrany mizí. „Vymrdám tě klidně na chodníku, ty kurvo!“
J
ako bys mě slyšela, otáčíš se a nečekaně odbočíš doprava. Instinktivně se vydám za tebou do temnoty a ocitám se v parku. Ve dne je to hnusné místo plné betonu a asfaltu. Teď ho ale tma rozkouskovala na ostrůvky stínu, kde se dá zmizet a dělat věci, které by se jinak dělat neměly.
Očima projíždím členitý prostor a hledám svou opilou kurvičku. Zahlédnu tě o kousek vedle, jak s roztaženýma nohama sedíš na lavičce. Chňapneš po mně jako kudlanka, jen co se přiblížím na dosah. Nedočkavě rozepínáš poklopec, uvolňuješ čuráka z těsného sevření a lačně ho saješ.
Opřu se rukama o opěradlo a užívám si tvé umění. Rukou nahmátnu tvé nahé stehno, přejedu k rozkroku a nechám prsty vklouznout dovnitř. Tlumeně vyjekneš a vsuneš si ptáka hluboko do krku. Z toho těsného tlaku na žalud se mi podlomí nohy a z úst se mi vydere hlasitý vzdech.
„Pojď mrdat!“ Vyhrknu. Ještě chvilku a vystříkal bych se ti do krku. Chceš prcat a tak mě necháváš vydechnout. Nejistě se zvedáš a otáčíš se ke mně zády. Poklekáš na lavičku a vyhrnuješ sukni.
Chytám tě za půlky a instinktivně zasouvám čuráka do horké díry. Jsi nádherně mokrá a péro dovnitř vklouzne až po koule. Nahlas zavyješ, ale není tu nikdo, kdo by tě krotil. Pomalu se odtáhnu a tvrdě přirazím. A znovu a ještě. Oba vzdycháme, hekáme a křičíme.
Z rytmu mě vytrhnou divné zvuky kousek od nás. Otočím hlavu a uvidím mužskou postavu. V první chvíli mi zatrne – policajt. Průser. A pak to uvidím. Ruka v rozkroku, pomalu pumpuje. A mně dojde, že se nedívá proto, aby nás zastavil. Mockrát jsme si povídali o tom, že nás oba vzrušuje představa, že nás někdo šmíruje, a teď je to tady.
„Šukej pořádně, máme diváka,“ houknu na tebe a ukážu na honiče. Tvé vzdechy rázem naberou na intenzitě, máš v sobě prostě exhibicionistickou děvku a já nechci zůstat pozadu. Plácám tě přes půlky a mrdám jako šílený.
Chlap se o pár kroků přiblížil, zřetelně vidím jeho masitý ohon i mohutné koule. Je to šílené a já cítím, že už to na mě jde. V ten okamžik mi tvrdě sevřeš péru a hlasitě zakřičíš. Držím tě za rozechvělé boky a už nejde nic brzdit. Naposledy přirážím a pumpuju do tebe plnou dávku. Ohlédnu se za výkřikem ze strany a zahlédnu, jak z čumilova čuráka vystříkne mohutná porce bílého semene.
Vzpamatuju se jako první a opatrně se rozhlédnu. Jenom pohupující se větev keře. Upravuju se, pomáhám ti a snažím se zamyslet nad tím, co se právě stalo.
Podíváš se na mě a pousměješ se. Víš přesně, co jsme udělali.
A nelituješ.
Odcházíme z parku pomalu, bok po boku.
Bez jediného slova.
