Nevěrná snacha: Karolína

16.02.2026 · 9.113 Aufrufe bobby_mercer

Stanislav otevřel sektorovou skříňku nad kuchyňskou linkou, vytáhl odtamtud solničku a přešel ke sporáku, kde stála pánev s masovou směsí a hrnec s těstovinami. Se znaleckým okem ji posypal přiměřeným množstvím soli, promíchal vařečkou, ochutnal a spokojeně se ušklíbl. Poté odešel ke dřezu naproti, umyl ji a odložil na nerezový odkapávač. Pohyboval se tu se stejnou samozřejmostí jako v kuchyni u sebe doma, přestože se právě nacházel v kuchyni svého syna a mladé snachy. Vyhlédl z nízkého obdelníkového okna před sebou, na okamžik strnul a po tváři mu přelétl neurčitý úšklebek. Jeho snacha právě přicházela po chodníku směrem k domu, rychle si utřel ruce do utěrky a zamířil ke vchodovým dveřím. "Ahoj, Karolíno," přivítal ji s širokým úsměvem, "vidíš, nemusíš ani zvonit, aby ses dostala dovnitř!" S těmi slovy rozpřáhl ruce a jemně si ji přivinul na hrudník. "Mám klíče, nemusím zvonit," stačila říct, než ho obklopila sladká vůně parfému a ucítil na sobě smyslné křivky mladého ženského těla. "Vždycky tě ráda vidím, Stando," zavrněla jako spokojená kočka, přestože její hlas zněl spíše zdvořile než upřímně. Odvrátila pohled, udělala krok stranou a obešla ho, aby se dostala do kuchyně. "Jak ses dnes měla?" Uslyšela za sebou, letmo se ohlédla přes rameno a vzdychla si. "Jirka mě zase nevyzvedl, musel zůstat v práci kvůli důležité poradě." "Vím, zmínil se mi o tom." Při vstupu do kuchyně se zarazila, zvedla bradu ke stropu a nasála okolní vzduch. "Něco tu skvěle voní!" A plynule přenesla pohled ke sporáku. "Říkal jsem si, že určitě budete mít hlad, tak jsem vám připravil večeři." Stanislav přistoupil k pánvi a pyšným pohledem přelétl své předchozí snažení. V obou rodinách byl vyhlášeným gurmánem a dvakrát do měsíce k němu jezdili na grilování. "Máš přece hlad, ne?" Zvedl k ní tázavý pohled. Karolína přikývla, sundala si tmavé sluneční brýle a zasunula si je do vlasů. "Tak si běž umýt ruce, připravím ti speciální porci," uculil se na ni a otočil se čelem ke kuchyňské lince. Karolína prošla tmavou chodbou, vešla do koupelny a strnula. Na zrcadle byla pára, na topném žebříku radiátoru přehozený mokrý ručník a teprve teď si uvědomila, že její tchán je bosý. Měl na sobě košili s rukávy vyhrnutými až k loktům a elegantní kalhoty, ale byl bosý, a ona už věděla proč. Nesouhlasila s tím, aby měl náhradní klíče od jejich domu, bohužel Jirka, její manžel a Stanislavův jediný syn, si to nedal vymluvit.

Když se vrátila zpět, její tchán se opíral o kuchyňskou linku, ruce měl majetnicky položené na jejím zaobleném okraji a široce roztažené, nohu přeloženou přes nohu. Všimla si, že stále neprostřel, očima šlehla po jeho bosých chodidlech a znejistěla, ale otázku, která se jí drala na jazyk raději spolkla. Do domu vložil značnou částku peněz, takže se tam mohl klidně osprchovat, Jirka by z toho žádnou vědu nedělal. Naopak, sepsul by ji, že si vůbec dovolila ho s takovou maličkostí otravovat. "Pomůžu ti," vydechla, aby zamaskovala svou vlastní nervozitu, "talíře jsou tady." Zamířila šikmo přes kuchyň, ale Stanislav ji uchopil za zápěstí. "Je to zvláštní, taková maličkost, zlato," začal svůj monolog. Nesnášela, když jí říkal "zlato." "Včera mi volal Radim, můj kamarád, potkali jste se na grilování, pamatuješ si na něj, že?" Samozřejmě, že si na něj pamatovala, neustále ji štípal do zadku a prskal jí do tváře. "Prý tě viděl minulé úterý vycházet z toho hotelu vedle parkoviště.." Karolína uhnula pohledem a dělala, že si snaží vzpomenout, potřebovala získat čas. Její tchán však bez mrknutí oka pokračoval. "Jirka mi říkal, že jsi měla být tou dobou na školení mimo město, ale Radim tvrdí, že jsi to určitě byla ty a že by si tě s žádnou jinou nespletl." "Pusť!" vytrhla se mu, přistoupila k sektorové skříňce a vytáhla dva talíře. "A že jsi tam byla s nějakým chlapem!" Karolína ucítila, jak jí ztěžkly nohy a ruce s talíři se jí roztřásly. Položila je na jídelní stůl a svezla se na židli. Stanislavův pohled ji i nadále probodával jako laser, skryla si před ním tvář v dlaních a rozvzlykala se. "Takže je to pravda?" zahřímal a ona uslyšela, jak jde k ní. "Co je to za chlapa?" zacloumal jí s ramenem a Karolína k němu zvedla mokré oči. "Já nevím, potkala jsem ho náhodou, je to úplně cizí člověk." "Co tím myslíš..?" "Prostě jsme ten večer vypili moc vína a já se pak obvykle špatně kontroluju..!" Rysy ve Stanislavově tváři rázem ztvrdly. "Ale nikdy bych Jirkovi neublížila, nikdy bych..!!" Sledoval jak jeho mladé snaše dochází dech a rozkřikl se na ni. "Ale udělala jsi to! Ublížila jsi mému synovi, s tím..kdo ví, s kým!!" Vyskočila na nohy a slova, která použila na svou chatrnou obranu, se z ní valila jako z protržené hráze. Stanislav trpělivě čekal a když se jí hlas definitivně zlomil a propukla v hysterický pláč, přistoupil k ní a jemně ji uchopil za bradu. "Proč jsi nepřišla za mnou, když jsi měla chuť na šukání s jiným chlapem?" zašeptal sametovým hlasem. "Cože??" Karolína sebou trhla, dlaň jí od pasu vylétla vzhůru a vrazila mu štiplavý políček, až to hlasitě plesklo. Odmítala uvěřit, že to vůbec vyslovil. "Děláš si ze mě srandu? Vyjíždíš po mně v mojí vlastní kuchyni?!?" V příštím okamžiku mu ukázala záda a spěšně zamířila do obýváku.

"Mám i fotky!" zavolal za ní, byl to ten macho typ, který rád ovládal své okolí a nehodlal se tak snadno vzdát. Karolína udělala ještě pár váhavých kroků, zastavila se a ostrý klapot vysokých podpatků po plovoucí podlaze rázem ustal. Viděl, jak se rozrušením celá chvěje, měl ji v hrsti. Věděl to a ona to věděla také. "Když o tom budu mlčet, stanu se tvým komplicem," nadhodil, "a to po mně přece nemůžeš žádat!" Pomalu si vytáhla brýle z vlasů, sevřela je v pěsti, otočila se k němu čelem a z očí jí vyšlehly nenávistné plameny. "Přece bys neošukal manželku svého syna," zachrčela a v jejím hlase zazněl náznak znechucení. Stanislav pokrčil rameny a usmál se na ni. "Ty jsi ale ubožák!" Karolína obrátila oči v sloup a rychle se k němu vrátila. "Ale pospěš si!" řekla chladně a naznačila mu, že se zcela podřídí jeho potřebám. "Tohle nebude rychlé, zlato." Stanislav k ní s triumfálním úšklebkem přistoupil a bříšky prstů ji jemně pohladil po hladké tváři. Přinutila se neucuknout a poslušně to vydržela. "Na tomhle si dám opravdu záležet..tím si buď jistá."

Prohlížel si ji s neskrývaným zájmem, jako by byla cizokrajné zvíře. Ten pohled u něj už viděla mnohokrát předtím, ale připadalo jí, že mu čelí poprvé v životě. Karolína byla vysoká a útlá, s jasně definovanými křivkami, pevným břichem a dlouhýma štíhlýma nohama. Krátký, krémově bílý top s vlnitým lemem a nabíranými rukávy dlouhými sotva po loketní jamky odhaloval její nahá ramena a prozrazoval, že pod ním nemá podprsenku, nohy a dokonale kulatý zadek těsně obepínaly černé džíny s roztřepenými spodními lemy. Rovné vlasy tónované v mahagonovém odstínu, absorbujícím pestrobarevnou paletu hnědé, červené a temně fialové, jí splývaly až do půli zad, duhovky měla průzračně modré a stejně pronikavé jako huňaté sibiřské psí plemeno, rysy ve tváři téměř dívčí a dokonale souměrné. Brada se jí mírně zaškubala, když jí sjel rukou k pupíku a lesklý šperk v něm při doteku slabě zacinkal. "Otoč se!" vydechl a ona opět poslechla. Mohutným hrudníkem se jí pevně přitiskl na záda a v rukou sevřel její prsa přes tenkou látku topu, zmáčkl je a nasál podmanivou vůni jejích vlasů. Přitom ucítila, jak se jí na zadek tlačí jeho napnutý klacek, sáhla za sebe a promnula ho v dlani. "Vytáhni si ho ven!" zašeptal jí do ucha, zkušeným pohybem prstů ho vysvobodila z poklopce Stanislavových kalhot a ucítila jeho pulzující jemnou kůži. Po hmatu byl dlouhý a tlustý, neubránila se vzrušenému vydechnutí a její tchán se vítězoslavně uchechtl, zatímco cítila jeho horký dech na krku a nahých ramenou. Neurvalými pohyby z ní serval kraťoučký top i džíny, nechal jí pouze maličká tanga s decentní květinovou krajkou, jejichž dělící proužek mizel v rýze mezi jejími sametově hebkými půlkami. "A teď mi ho hezky vykouříš jako poslušná malá kurvička!" S těmi slovy ji otočil čelem k sobě a na okamžik strnul. Nad úzkým pasem se jí pohupovala plná a špičatá prsa, lem kalhotek měla v klíně odhrnutý mírně na stranu a odhaloval do hladka oholený bochánek stydkých pysků.

Vzpomněl si, jak mu o ní jeho syn vyprávěl poprvé. Prý stopovala u krajnice, když projížděl kolem. Prostě si zvedla tílko a ten vůl to kvůli ní málem napasoval do stromu. Trojky jsou někdy vážně úžasný kozy, zvlášť když vypadají takhle. Za další zatáčkou se nechala ošukat na zadním sedadle. Do zadku. Vlastně se mu nedivil, že ji pár měsíců poté požádal o ruku. Nesnažil se mu to rozmluvit; byla to nejkrásnější mladá žena, jakou kdy přivedl domů, a v jejích očích bylo něco, co ho na první pohled upoutalo. Už nahý a s rukama zapřenýma v bok spokojeně sledoval, jak si před něj klekla na podlahu a odhrnula si volné prameny vlasů z tváře.

Působila skoro bizarním dojmem s řasenkou rozmazanou od předchozího pláče na své panenkovské tváři, vydávala dávivé zvuky a sliny jí stékaly po bradě, když jí zajížděl hluboko do hrdla a hledal hranici, za kterou už nemohl jít. Nenašel ji, polykala ho celého a bez jediné známky protestu. V příštím okamžiku si ho vytáhla z pusy, vyplivla na něj chuchvalec slin a surově uhodila dlaní, až Stanislav zaúpěl a zaklonil hlavu. "Udělej to znova!" vyštěkl a musel se držet, aby nevykřikl, když to zopakovala. Sklonil se, pomohl jí na nohy a dostrkal ji ke gauči, padla na něj zády, nechala si sundat kalhotky a doširoka roztáhla stehna. Korálově růžová kunda se před ním lascivně rozšklebila a jeho smysly zaplavily surové feromony mladé samičky ve své krystalicky čisté formě. Vrážel do ní současně jazyk i prsty, Karolína hlasitě sténala opřená o lokty a třásla se po celém těle. Zvedl oči a pozoroval ji, zatímco jí prsty masíroval klitoris, hlasitě ječela a ztrácela veškeré zábrany. Její nehty se zarývaly do gauče a zanechávaly po sobě hluboké rýhy. Přitáhl si svou mladou snachu na okraj sedadla, jednu její nohu si položil na rameno a tvrdě do ní přirazil, mokrá a horká kunda ho sevřela jako čelisti svěráku. Obracela oči v sloup a prudce vydechovala, zatímco její hlas neustále nabíral na intenzitě. "Píchej mě, kurva!" ječela, "tak píchej mě.. víc, ještě víc..tvrději!" Stanislav se opakovaně hroutil do jejího zbroceného klína a cítil, jak se mu po zádech řine pot. Na padesátníka byl ve skvělé formě, udržoval se běháním a pravidelnými squashovými tréninky, osmadvacetiletá tmavovláska sténající pod ním se však teprve dostávala do varu. "Vystrč zadek!" zasyčel a vytrhl se z ní. Nalitý čurák se mu zaškubal v prostoru a ona k němu upřela chtivé oči. Postavila se, opřela se dlaněmi o gauč a lascivně zavrtěla holým zadkem ze strany na stranu. Stanislav se rozpřáhl a uhodil ji přes něj, vykřikla, klesla na sedadlo a vystrčila ho na něj na všech čtyřech. Růžová hvězdice její těsné řiti se přitom rozevírala a odhalovala svou vnitřní temnotu, zatímco jí tvrdě přirážel do kundy a hladově se do ní vpíjel očima.

Náhle Karolína sklonila hlavu, vlasy jí přepadly přes tvář, třásla se na pokrčených pažích a hlasitě oddechovala. "Opíchej mi prdel.." "Cos to řekla?" Stanislav se musel přesvědčit, že slyšel dobře. "Nic!" zakňučela. "Co jsi to řekla?!?" zopakoval a plácl ji přes nahé půlky až hlasitě zaúpěla. Ohlédla se přes rameno a zadívala se mu upřeně do očí. "Opíchej mi prdel!" zasyčela přes pevně stisknuté čelisti, rozkročila se na kolenou a zapřela se na loktech.

Horký anální tunel ho sevřel ještě těsněji než její kunda, rukama ji drtil v bocích, tvrdě do něj přirážel a skoro se mu zatočila hlava; Karolína pod ním vřískala tak hlasitě, že mu to trhalo ušní bubínky. Spojenými prsty si zuřivě masírovala klitoris a neustále opakovala: "Mrdej mi ji, Stando, mrdej mi ji pořádně, ať se pro tebe udělám!!" Stanislav dokončil sérii tvrdých přírazů a vytrhl se z ní. "Ne, neuděláš se!" křikl a Karolína pohoršeně vyjekla. Byla už tak blízko a on si to dovolil jenom tak přerušit! "Místo toho uděláš ty mě a hezky to všechno spolykáš!" Postavil se před gauč a ona ho poslušně následovala. "Parchante!" neodpustila si a znovu se před ním ocitla na kolenou. Horké lepkavé stříkance jí konstantně zaplavovaly ústa a tlačily se jí do krku a když skončil, zakroužila jazykem, aby viděl celou dávku semene rozlévající se mezi jejími plnými rty. Poté zavřela oči, s hlasitým výdechem polkla a ironicky se na něj ušklíbla. "Takhle to děláš se všema chlapama?" uculil se na ni a otřel si zpocené čelo. "Ty hnusáku!" zasyčela znovu polohlasem, když se zvedla z podlahy a ztěžka dosedla zpátky na gauč. Slyšel ji, ale ponechal to bez reakce, přejel pohledem její nahou kůži posetou lesklými krůpějemi potu a na krátký okamžik se opájel svým triumfem. "Doufám, že sis to užil, protože už se to nebude nikdy opakovat..rozumíš? Nikdy!" Zpražila ho nenávistným pohledem. Kdyby se po svatbě neocitla ve zlaté kleci a nestala se příslovečnou zelenou vdovou po boku mladého a zaneprázdněného podnikatele, nemusela by hledat sex jinde. Zejména u starších a dominantních mužů, kteří ji až bytostně přitahovali a kterým obvykle nedokázala odolat. "No, kdyby sis to rozmyslela, klidně mi zavolej, číslo na mě máš!" Karolína přelétla očima jeho povadajícího čuráka a zkousla si spodní ret. Byl ho pořádný kus a zadek ji ještě pálil, zbožňovala ten pocit.

Stanislav zvolna zamířil ke koupelně, na prahu obýváku se krátce zarazil a otočil se, jako by si v tu chvíli na něco vzpomněl. "Jo a zavolej Jirkovi, aby mě tu vyzvedl, Irena má auto v práci!" A poté ho pohltilo šero chodby. Měl na mysli svoji ženu a Karolininu tchýni a ona si s trpkým úšklebkem promnula oba spánky. Při pouhém pomyšlení na to, co by se stalo, kdyby je tu teď spolu našla, se o ni pokoušel lehký záchvat migrény. Celá se třásla, seděla nahá na gauči a čekala, až se její novopečený milenec osprchuje v jejich koupelně, přitom podvědomě zatínala prsty u nohou do podlahy a hypnotizovala je očima. "PARCHANTE!!" křikl její vnitřní hlas, nikdo se nikdy neodvážil odepřít jí orgasmus tak jako on. Toužila ze sebe smýt jeho pot, doteky i pach. Po chvíli vstala, poodešla stranou a vydolovala z kabelky svůj telefon. Našla číslo svého manžela a chystala se stisknout ikonku sluchátka, zatímco k ní z chodby doléhal tlumený zvuk tekoucí vody. Náhle sjela v seznamu kontaktů o něco níž a upřela oči na Stanislavovo číslo. Vztekle zavrčela, odhodila telefon zpět do kabelky a rozběhla se chodbou ke koupelně. Tentokrát se nenechá odbýt. Bude ji šukat, dokud nevypustí duši.