Vyjeli mlčky z obchodního domu. Na první červené když zastavil, podal jí dozadu černou plátěnou kuklu. Chvíli zaváhala. Malou chvilku, kdy si uvědomila, že už vedle sebe nemá ochraňujícího manžela. Pak se tomu sama pousmála a nasadila si ji.
Asi po dvaceti minutách jízdy zastavili. Slyšela, jak vystoupil. Otevřely se boční dveře. Věděla, že je blízko ní, ale s dotykem chvíli počkal. Už. Pomalu rozepl kabát a stáhnul jí ho z ramen. Zatahal, pochopila a nadzvedla se, aby ho mohl sundat úplně. Dveře byly otevřené a zvenku byl slyšet provoz. Napadlo ji, že jsou asi někde u benzinky. Zkontroloval obojek, zatahal za něj, srovnal ho. Pak jí sundal boty. Aby mu to šlo, musela dát nohy trochu od sebe. Sama se styděla za to, že určitě vidí, jak je vzrušená. Právě se jí do klína dívá úplně cizí chlap.
Připoutal ji bezpečnostním pásem, zavřel dveře, nasedl dopředu a znovu se rozjel. Cítila, jak teče z toho, že sedí v autě nahá s kuklou na hlavě. Říkala si, jestli je tak moc zvrhlá, když ji to vzrušuje.
Auto začalo víc drncat a znatelně zpomalili. Po chvíli zastavili. Znovu se otevřely dveře, sedl si vedle ní. Trhnutím jí sundal kuklu. Mžourala, světlo ji řezalo do očí. Podal jí dva papíry. Na jednom krevní testy z úterý, na druhým vysvětlivky. Přelétla to očima, podala mu je zpět a pokývala hlavou. Ruka se znovu přiblížila a přicvakla na obojek vodítko. Pak ji za něj hrubě vytáhl z auta.
Viděla Samotu. Sice nová střecha, ale fasáda opadaná, okna nenatřený. Rozpadající se plot a přes roští nebylo vidět do zahrady. Dostala strach. Před sebou viděla pořád postavu v mikině, jak ji táhne směrem k malé brance. Uvědomila si, že se snaží brzdit, ale ON ji nedává jinou možnost. Štěrk pod nohama byl nepříjemný, branka zavrzala a vstoupili do zahrady. Úplně se lekla. Trávník jak na golfu, kamenný chodníček k domu. Krásná bílá fasáda, nová okna a na zdi... oko se zámkem. Konec vodítka tam připl a šel dovnitř. Už se nebála. Čekala, až uslyší jeho hlas. Čekala na nějaký rozkaz, přání. A čekala, až ho uvidí. Opravdu a naživo.
