Zizi bylo třicet. Pracovala jako grafická designérka a byla v tom očividně dobrá. Měla hodně krátké odbarvené vlasy, potetované ruce a chlapeckou figuru, kterou ještě zdůrazňovala ňadry staženými ve sportovní podprsence a zálibou v tmavých unisex košilích.
Lidé z jejího okolí ji měli rádi, přestože to byl asi ten nejnaštvanější člověk, jakého znali. Nikdo si nepamatoval, že by někdy měla nějaký vztah. Chlapi, kteří to na ni zkusili, vždycky bídně pohořeli a s oblibou pak uzavírali téma tím, že Zizi je určitě lesba. Ženy se zase utěšovaly myšlenkou, že ten pravý na ni někde teprve čeká.
Téma sexu bylo v jejich sociální bublině poměrně časté. Kluci probírali své úspěchy – s kolika od minule, v jakých polohách – a nadšeně sdíleli tipy na zaručené techniky. Holky si předváděly nové nehty, vlasy, rty, prádlo a kdovíco ještě a navzájem se utvrzovaly, co to s tím jejich určitě udělá.
Zizi jaksi moc netrápilo, jak kdo vypadá, ani jestli by prsty po její vagíně přejížděl v tom či onom směru. Její touhy směřovaly jinam, než si kdokoli z nich dokázal představit.
V baru, kde už nějakou dobu seděli, ji z obvyklého mlčení a koukání do telefonu vyrušilo nezvyklé téma.
„To říkala minule ta nová, že někde ponižovala nějakýho nahýho chlapa, prej ještě s někým…“
„No já nevím, já bych si s ním normálně zašukala, když už byl nahej a stál mu…“
„Ne, tam prej šlo právě o to, že šukat ho neměla. Že ho to právě vzrušovalo.“
„Jako sado-maso a tak prostě…“
„Mně to teda přijde nějaký ujetý.“
Všichni se otočili na Zizi, když se zničehonic zeptala:
„Která nová?“
Chvíli ticha přerušila odpověď.
„Ta mladá, myslím že Sabina. Co sem občas chodí. Dneska tu někde taky byla.“
„Hele, Zizi se zapalujou lejtka… Co ji to najednou zajímá…“
Z druhé strany stolu se ozval mužský hlas, následovaný sborovým smíchem. Ten se pak postupně rozplynul v běžném hovoru o prádle, autech, dovolených a posilovnách. Zizi ten smích na její účet vrátil zpátky k telefonu a šla si radši ven zapálit.
Aha. Tahle nová Sabina, pomyslela si, když po cestě ven zahlédla usmívající se tvář, která ji sledovala. Minule jí připadala jako včelí královna, která k sobě strhává veškerou pozornost úsměvy, flirtováním a nenápadnými doteky.
„Bylo to za takových zvláštních okolností,“ ozvalo se najednou za ní, když stála s cigaretou na ulici. „Spíš jen taková pomoc kamarádce. Můžu ti to někdy vyprávět.“
Zizi se ohlédla, aby zjistila, že je to Sabina, ale nenechala se vytrhnout ze své šlukpauzy a dál naštvaně sledovala stromy přes ulici.
Hlas za ní pokračoval:
„Moc mě nebaví ty jednotvárný prcačky, o kterých se baví tam vevnitř. Chtěla jsem taky přispět k tématu, když pořád mluvili jenom o tom…“
Zizi dál zarytě mlčela.
„…a trochu jim narušit ty teorie, že uspokojení je jenom o tom, kterou část těla a jakým způsobem šudláš. Tak jsem si vzpomněla na tu zkušenost.“
Zizi dál mlčela, i když ji to zaujalo.
Sabina mluvila pomalu dál:
„Samozřejmě že to mám ráda. Ale existuje mnohem širší škála vjemů, z čeho všechno může pramenit vzrušení.“
Zizi se stalo něco, co se jí nestávalo – začala být nesvá. A tak radši dál mlčela.
„Člověk nemusí být úplný jasnovidec,“ pokračovala Sabina klidně, „aby z té tvé otázky pochopil, co tě zaujalo.“
Zizi mlčela.
Sabina mluvila tiše a s jakousi zvláštní ženskou laskavostí:
„Nebudu se ti za to smát jako ti pitomci uvnitř, co se bojí vystoupit z bezpečí davu. Jestli jsem úplně mimo, ber to jen jako nepovedenou lichotku... Jestli tě ale ta nová opravdu zajímá, tak někdy přijď, Zizi.“
S úsměvem jí krátce stiskla ramena, pod založené paže jí zasunula vizitku, políbila ji do vlasů a odešla.
Zizi sledovala, jak Sabina přechází ulici a mizí v parku. Po několika vteřinách si uvědomila, že zaujatě sleduje její široké ženské boky. A co bylo ještě zvláštnější — že se usmívá.
Zizi přišla domů až po půlnoci. V zadní kapse kalhot našla Sabininu vizitku a zjistila, že má kancelář přes ulici od ní. Znovu se usmála, když si vzpomněla na jejich krátké setkání. Pak si všimla, že na druhé straně vizitky je napsáno:
Jen pro tebe, Zizi.
A pod tím odkaz na profil na FetLife.
I když tam Zizi nikdy nebyla moc aktivní, už před pár lety měla pocit, že její kinky stránka si alespoň založení profilu zaslouží. Tentokrát se to hodilo. Profil našla rychle — a byla zvědavější, než si chtěla přiznat.
Žena na profilové fotce měla masku přes horní část obličeje, ale skoro určitě to byla Sabina. Seděla nahá na židli, nohy roztažené, a v rukou držela obojek s vodítkem. Její nahota nepůsobila zranitelně. Působila suverénně. Skoro výsměšně. Jako by říkala: můžu být nahá, ale ne pro tebe. Ty se před mou ženskostí skloníš a budeš tu jen pro mě.
Zizi si ani příliš neuvědomovala, že se její ruce téměř automaticky začaly dotýkat vlastního těla. Zaujatě sledovala ženu na fotce. Měla velmi ženský, přirozený vzhled. Kaštanové vlasy po ramena, široká ústa a plné rty výrazně nalíčené tmavě červenou rtěnkou. Jinak byla hodně světlý typ - na obličeji i na těle měla drobné pihy. Velká přirozená ňadra, široké boky a v klíně výrazný porost světle hnědých chloupků.
S pocitem studu a zvláštní pokory si všímala detailů jejího těla. Přesto její pohled nejvíc přitahovaly oči. Jako by se dívaly přímo na ni. Jako by se na ni díval někdo, kdo ji má dokonale přečtenou. Kdo ví, co chce, lépe než ona sama — a nemusí to ani vyslovovat.
Zizi s těžknoucím dechem četla její profil.
Dvacet jedna let.
Dominantní žena.
Pansexuální.
Hledá otroky, submisivy, sluhy.
Skutečně bych mohla mít ve svém okolí takového člověka? pomyslela si.
Popis byl krátký.
Zasloužíš si hýčkat svoji kněžnu?
Ten zvláštní mix vjemů intenzivně rozezněl dlouho spící struny v Zizině hlavě i v jejím klíně, prudce zajela rukou pod kalhotky, stiskla svou najednou neskutečně mokrou kundu a téměr okamžitě se udělala.
Nedokázala odhadnout, jak dlouho se nekontrolovaně svíjela na židli. Když zvedla oči zpátky k fotografii, vyhrkly jí do očí slzy. S prosebným a odevzdaným výrazem tiše přikývla na otázku napsanou v profilu.
