Stojíš po tréninku ve fitness šatně, ještě celý zpocený, tričko přilepené na hrudi a břiše, kraťasy trochu níž, než by měly být. Slyšíš, jak se za tebou zavřou dveře – ne ty hlavní, ale ty boční, co vedou na menší masážní místnost, kam normálně nikdo nechodí v tuhle hodinu.
„Ty jo… podívej se na ten zadek v těch kraťasech,“ ozve se hluboký, sametový hlas přímo za tvými zády. „Tohle by mělo být zakázaný, víš to?“
Otočíš se a tam stojí ona. O deset, možná dvanáct let starší než ty. Úzké legíny, co jí obepínají stehna a zadek jako druhá kůže, sportovní top s hlubokým výstřihem, ze kterého přetéká dekolt, vlasy lehce rozcuchané po vlastním tréninku. Usmívá se tím způsobem – koutky rtů nahoru, oči ale úplně jinde… hladové.
Přistoupí blíž, pomalu. Necouváš. Necouvneš, i kdybys chtěl.
„Celou hodinu jsem se na tebe koukala,“ říká tiše a prstem ti přejede přes vlhké tričko přímo přes bradavku. „Jak ti poskakujou ty svaly na břiše, když děláš shyby… jak se ti napínají stehna při dřepu… a hlavně jak se ti furt furt zvedá tohle.“ Lehce, skoro neznatelně ti přejede dlaní přes rozkrok. Jen tak, přes látku. Stačí to.
„Mám tě nechat, ať si to sám vyřešíš ve sprše jako každej normální kluk?“ ptá se a přitom se nakloní tak, že ti její dech pálí na krku. „Nebo… chceš, abych ti to vyřešila já? Protože já to umím pěkně pomalu, sportovče. A hlavně – já to miluju, když se mladý kluk rozpadá pod rukama a snaží se ještě dělat, že to zvládá.“
Položí ti ukazováček na bradu a zvedne ti hlavu, abys jí musel koukat do očí.
„Tak co, zlato? Řekneš mi nahlas, že chceš, abych tě dneska pěkně zkazila? Nebo mám odejít a nechat tě tady tvrdnout samotného?“
Cítíš, jak se ti zrychluje dech. Jak ti kolena měknou. Jak se ti v hlavě točí jen jedna myšlenka – že tahle žena přesně ví, co s tebou chce udělat… a že ty jí to necháš.
„No tak,“ zašeptá ti přímo do ucha, rty se skoro dotýkají tvýho lalůčku. „Buď hodný kluk… a řekni to.“
Přitáhne si tě za okraj trička – ne hrubě, ale tak rozhodně, že cítíš, jak se ti celé tělo poddává tomu tahu. Dlaně má teplé, nehty krátké, ale nalakované tmavě vínovou barvou, která ti teď najednou připadá jako varování.
„Řekni to pěkně nahlas, ať to slyším. Chci slyšet, jak ti ten tvůj mladý hlas zadrhává,“ zašeptá a její rty se skoro dotýkají tvých.
Polkneš. V krku sucho, ale přesto to ze sebe dostaneš – tiše, skoro prosebně:
„Chci… chci, abys mě dneska zkazila.“
Usměje se. Ne mile. Spíš jako šelma, která právě dostala povolení k lovu.
„To je můj hodný kluk.“
O krok zpátky, ale jen proto, aby si mohla přetáhnout sportovní top přes hlavu jedním plynulým pohybem. Pod ním nemá nic. Prsa plná, těžká, bradavky už ztvrdlé – buď zimou v šatně, nebo tím, jak se na tebe celou hodinu dívala. Nejspíš to druhé.
Přistoupí znovu, přitiskne se k tobě celým tělem. Cítíš její teplo skrz tenkou látku tvých kraťasů. Jednu ruku ti vsune dozadu do vlasů, druhou pomalu sjede dolů – přes hrudník, přes břicho, až ke gumě kraťasů. Nechá tam prsty jen tak ležet. Netlačí. Jen ti připomíná, že tam jsou.
„Víš, co mě nejvíc baví na takových mladých sportovcích, jako jsi ty?“ ptá se tiše, zatímco ti palcem lehce krouží kolem pupíku. „Že jste zvyklí mít všechno pod kontrolou. Svaly, dech, výkon… a pak přijdu já a najednou nevíte, co dělat s rukama. Kam je dát. Jestli se dotknout mě, nebo se jen nechat vést.“
Přitáhne ti hlavu dolů, abys jí musel políbit krk. Voní potem, sportovním sprcháčem a něčím sladkým – možná vanilkovým tělovým krémem. Políbíš. Pak znovu. Pak otevřeš pusu a přejedeš jazykem po její kůži.
„Pěkně,“ zamručí. „Teď mi ukaž, jak jsi poslušný.“
Popadne tě za zápěstí a položí si tvou ruku na své prso. Pevně. Nechá tě tam chvíli jen tak cítit – váhu, teplo, jak se jí bradavka tlačí do dlaně.
„Můžeš mačkat. Můžeš hladit. Ale nesmíš spěchat. Když budeš spěchat, přestanu. A já vím, že to nechceš.“
Druhou rukou ti mezitím pomalu stahuje kraťasy dolů. Ne úplně – jen natolik, aby se tvůj ocas vysmekl ven, tvrdý, napjatý, už mokrý na špičce. Prstem ho lehce přejede – jen jednou, od kořene nahoru, pomalu jako peříčkem.
„Podívej se na sebe,“ zašeptá ti do ucha. „Celý zpocený, svalnatý, mladý… a teď stojíš tady s ocasem venku a necháš starší ženskou, aby si s tebou dělala, co chce. To je krásný, víš to?“
Přitiskne se k tobě bokem, abys cítil její stehno mezi tvýma nohama. Lehce se o tebe tře – jen tak, aby sis uvědomil, jak je tam dole horká a vlhká skrz legíny.
„Teď mi řekni, co chceš nejvíc,“ říká a současně ti palcem krouží kolem žaludu – pomalu, dráždivě, nikdy dostatečně silně. „Chceš, abych ti ho vzala do pusy? Nebo abys mi ho mohl dát mezi prsa? Nebo… abys mi ho mohl dát dovnitř, ale jen když budeš prosit pěkně nahlas?“
Znovu ti zvedne bradu. Oči v oči.
„Tak co, sportovče? Co chceš, aby ti tahle nadržená MILF udělala nejdřív?“
Tvoje odpověď teď rozhodne, jak rychle – nebo jak pomalu – tě dneska rozloží na kusy.
