Byla jsem na tom plese už třetí hodinu a cítila jsem se jako jiná žena.
Čtyřicet dva let, vdána, dvě děti doma, manžel, který mi ráno dal pusu na čelo a řekl „užij si to s holkama“. A já jsem si to užívala. V těch tmavě vínových plesových šatech, co se mi lepily na tělo jako druhá kůže. Hluboký výstřih, který odhaloval moje velká, těžká prsa, vysoký rozparek na stehně a pod tím vším… absolutně nic. Žádné kalhotky. Jen já, nahá pod šaty, mokrá snad už od chvíle, kdy jsem přišla.
Tančila jsem s holkama z práce – smály jsme se, popíjely Becherovku, víno, šampaňské. Každý otočka, každý krok mi připomínal, že jsem dole úplně holá. Vítr z ventilace, a snad i pohledy mužů, které jsem cítila na prsou, na rozparku. Byla jsem rozpálená. Živá. Tak živá, že mě to skoro bolelo.
Ppo tanečním kole jsme zase šli na bar. . Mladý číšník, ona ho znala jen z dálky, jako kluka od sousedky. Byl o polovinu let mladší, když jí bylo 22, . Viděla ho občas přes plot – jak si hraje na zahradě, jak běhá s míčem, jak se směje s kamarády. Byl to „ten malý kluk od vedle“, nic víc. Ale jeho máma… ta byla jiná příběh.
Jeho máma, paní Marie, byla tehdy kolem 40, čerstvě rozvedená, krásná žena s dlouhými tmavými vlasy a postavou, která se nezměnila ani po dítěti. Karolína si ji pamatovala dobře – jak v létě chodila po zahradě v krátkých šatech, jak se opalovala na dece, jak se smála nahlas, když si k ní občas přišel nějaký muž. Karolína tehdy bydlela ještě u rodičů, měla 22, studovala, chodila s klukama svého věku… ale někdy večer, když byla sama v pokoji, slyšela přes otevřené okno zvuky z vedlejší zahrady. Smích, šepot, pak sténání. Paní Marie si to užívala – často, nahlas, bez studu. Karolína to poslouchala, ležela v posteli, ruka mezi nohama, a představovala si, jak to vypadá. Jak ji ti muži berou na dece, jak ji lížou, jak do ní stříkají. A někdy si představovala i toho malého Adama – že spí v pokoji vedle a slyší to samé. Že to poslouchá stejně jako ona.
Teď, o dvacet let později, stál ten samý Adam přede mnou – vysoký, svalnatý, 32letý muž s rukama, které věděly, co dělat. A já jsem věděla, že jeho máma ho vychovala v domě plném sexu, bez zábran. Že to v něm zůstalo. Že proto je takový – sebevědomý, hladový, bez ostychu.
A já jsem se naklonila dopředu, výstřih se rozevřel, a řekla: „Ještě jednu rundu, prosím.“ Se smichem a štebetáním jsme popíjeli.
Holky po chvíli odešly na záchod a já zůstala u baru sama s ními.
Seděla jsem u toho baru, lokty opřené o dřevo, nohy lehce rozkročené pod tou vysokou židlí, aby se mi šaty nerozestoupily příliš – ale vlastně jsem chtěla, aby se rozestoupily. Adam stál za barem, naléval, usmíval se na mě tím svým drzým úsměvem. A najednou přišla i Lucie.
Byla menší než já, štíhlá, s menšíma prsama – takovýma pevnýma, špičatýma, co se krásně rýsovaly pod tou černou vestou servírky. Vlasy měla světlý, lehce rozcuchaný od celýho večera, oči zelený, plný života. Přistoupila k Adamovi zezadu, objala ho kolem pasu a podívala se na mě přes jeho rameno.
„Ty šaty jsou nádherný,“ řekla najednou nahlas, s úsměvem, který byl upřímný, ale zároveň… nějaký zvědavý. „Ta barva Vám strašně sluší. A ten výstřih… no, to je odvaha. Já bych si na to netroufla.“
Usmála jsem se zpátky. „Díky. Jsou starší, ale dneska mi připadají… správný.“
Lucie se naklonila blíž přes bar, takže jsem viděla, jak se jí prsa lehce zvedají pod vestou. „Vážně. Vypadáte v nich jako… jako někdo, kdo ví, co chce. A dneska večer to víte ne?“
Polkla jsem. Adam se jen usmál, ale neřekl nic. Jen naléval další Becherovku a posunul mi ji blíž. Lucie se odtáhla, ale ještě se otočila a mrkla na mě. „Užij te si to. A jestli budete chtít ještě jednu rundu… zavolete mě nebo Adama. Jsme tady pro vás.“ Pak odešla k dalšímu stolu, boky se jí kývaly v tom úzkém černém sukně.
A já jsem zůstala sedět a najednou mi to bouchlo do hlavy.
Lucie mi najednou strašně připomínala tu holku z porna, co jsem si minule pustila sama doma – když manžel spal a já jsem nemohla usnout. Ta scéna, kde byla oblečená v elegantním černém šatech, podobně jako já teď, a kolem ní bylo pět nebo šest nadržených chlapů. Nejdřív ji jen obdivovali – dotýkali se jí přes šaty, hladili ji po bocích, po prsou, po zadku. Pak ji pomalu svlékali. Ne hrubě. Pomalu. Jako by to byl rituál.
A ona si to užívala. Smála se, sténala, otvírala se jim. Jeden ji bral do pusy, druhý ji lízal mezi nohama, třetí jí stiskal prsa. Pak ji otočili, ohnuli přes stůl a střídali se v ní – pomalu, pak rychleji, hlouběji. A na konci… všichni na ni vystříkali. Na obličej, na prsa, na záda, na stehna. Byla celá pokrytá, lesklá, šťastná. Usmívala se do kamery a říkala něco jako „ještě jednou, prosím“.
Seděla jsem u toho baru, dívala se, jak Lucie odchází, a najednou jsem si představila sebe v té scéně. Ne s pěti chlapama – ale s Adamem a Lucií. Jak by mě Lucie chválila šaty, pak by mi je pomalu sundávala. Jak by mi Adam držel ruce za zády, zatímco by Lucie lízala moje prsa. Jak by mě pak oba vzali – on zezadu, ona přede mnou prsty nebo jazykem. A pak… jak by na mě vystříkali oba. Nejdřív on do mě, pak ven, na mou kundu, na stehna. A Lucie by mi to rozmazávala po těle, usmívala se a říkala: „Podívej, jak jsi krásná, když jsi celá špinavá.“
Cítila jsem, jak se mi mezi nohama všechno stahuje. Bez kalhotek, mokrá až na židli. Bradavky mi bolely pod šaty. A Adam to viděl – viděl, jak se mi třese ruka, když beru sklenku.
„Všechno v pořádku?“ zeptal se tiše.
Po té chvíli u baru, kdy Lucie odešla a Adam mi ještě jednou přejel očima po výstřihu, jsem se zvedla. Holky už volaly: „Karolína, pojď, hrajou tu naši!“ Tak jsem šla tančit. Šaty se mi lepily na tělo, nohy se mi třásly, mezi nimi to pulzovalo tak silně, že jsem měla pocit, že to ucítí každý, kdo se mě dotkne. Tančila jsem s nimi – smála se, točila se, zvedala ruce nahoru, aby se mi prsa hezky zvedly v tom výstřihu. Ale v hlavě mi pořád byl Adam. A Lucie. A ta představa, jak by mě oba vzali.
V půlce písně – byla to nějaká pomalá, smyslná věc – jsem se naklonila k jedné z holek a zašeptala: „Musím na záchod, hned jsem zpátky.“ Usmála se: „Běž, my tě počkáme.“
Ale nešla jsem na záchod. Šla jsem na bar.
Adam tam byl sám. Lucie byla někde v sále. Opřela jsem se o bar, zády k sálu, nohy lehce rozkročené, šaty se mi rozestoupily v rozparku. Podívala jsem se na něj a řekla tiše: „Nemůžu to vydržet. To napětí mě zabíjí.“
Usmál se – ten jeho drzý, vědoucí úsměv. Přitáhl se blíž přes bar, takže jsme byli jen pár centimetrů od sebe. „Co potřebuješ?“
„Chces si sáhnout? Dotkni se mě,“ zašeptala jsem. „Jen na chvíli. Tak, aby to nikdo neviděl.“
eho ruka zmizela pod barem. Pomalu, nenápadně. Položil mi ji na zadek – přes šaty, ale pevně. Prsty se mi zarývaly do masa, pomalu mačkal, hladil. Cítila jsem, jak mi to projede až do klitorisu. Lehce jsem se prohnula, přitiskla se k jeho dlani. On to cítil – jak jsem horká, jak se mi to třese.
„Jsi úplně promočená,“ zašeptal mi do ucha. „Cítím to přes látku.“
„Vím,“ vydechla jsem. „A chci víc.“
Odtáhl ruku, ale jen na vteřinu. Pak mi ji znovu položil – tentokrát trochu níž, mezi půlky. Prst mi přejel po štěrbině přes šaty, pomalu nahoru a dolů. Zavřela jsem oči, kousla se do rtu. Nikdo kolem si ničeho nevšiml – všichni tančili, hudba hrála nahlas.
„Pojď,“ řekl najednou. „Teď.“
Vzal mě za ruku a táhl do bočních dveří. Sklad.
Dveře se zavřely. Otočil mě zády k sobě, zvedl mi šaty nahoru. Ruce mi dal na polici, abych se opřela. Rozepnul si kalhoty. Cítila jsem ho – tvrdýho, horkýho – jak se mi tlačí mezi půlky. Ne zasunul ho dovnitř. Jen přejížděl po štěrbině, po kundě, po klitorisu. Honil mě tak – pomalu, pak rychleji.Otočila jsem se.
Vzala ptáka do ruky . Držela jsem ho pevně, honila ho stejným tempem. Sténal tiše do mého krku. Druhou rukou mi sjel dopředu – prsty na klitorisu, kroužil, tlačil, dráždil. Já jsem ho honila rychleji, cítila, jak se mu napíná.
„Teď,“ zašeptal. „Pusť to.“
Byla jsem první – prudce, kolena se mi podlomila, musel mě držet. Stahovala jsem se, mokrá, horká. A on… on to pustil hned po mně. Vystříkl mi na podbřišek – horké, husté pramínky přímo na mou kundu, na vnitřní stranu stehen. Stékalo to dolů, po punčochách, po kůži. Cítila jsem to všude – jak mi to kape na podlahu.
Zůstali jsme tak chvíli – zadýchaní, lepkaví. Pak mi pomohl srovnat šaty dolů.
„Teď běž zpátky,“ řekl tiše. „A dotanči to kolo.“
Usmála jsem se slabě. „Díky.“
Vrátila jsem se na parket. Holky mě vítaly: „Konečně! Pojď, ještě poslední!“
Tančila jsem s nimi dál. Usmívala se, točila se, zvedala ruce. Ale mezi nohama jsem cítila jeho semeno – jak mi to teče po stehnech, jak mi to lepí kůži, jak mi to pomalu stéká až ke kolenům. Každý krok mi to připomínal. Každý pohyb.
A já jsem se usmívala ještě víc.
Po tom posledním tanci jsem se vrátila s holkama rovnou k baru. Nohy se mi pořád třásly, mezi stehny jsem cítila, jak mi Adamovo semeno pomalu stéká po kůži – teplé, lepkavé, každým krokem mi to připomínalo, co jsme právě udělali ve skladu. Holky si objednaly poslední rundu, smály se, že už je dvě ráno a ples končí. Já jsem jen stála, usmívala se a cítila, jak mi to kape po vnitřní straně stehen.
A pak mě Lucie zastavila.
Lucie mě chytila za zápěstí přesně ve chvíli, kdy jsem se otočila k šatně. Prsty měla teplé, pevné, ale ne drsné – spíš jako by mě držela, abych neutekla.
„Počkejte, Karolíno,“ zašeptala mi do ucha, hlas tlumený hudbou, která už hrála poslední pomalou. „Nechci, abyste teď odešla. Nedáme si ještě skleničku?“
Otočila jsem se. Stála tak blízko, že jsem cítila teplo jejího těla skrz tu černou vestu. Oči měla lehce přimhouřené, rty mírně pootevřené, jako by se rozhodovala, jestli to řekne nahlas.
„Viděla jsem tě celý večer,“ pokračovala tiše. „Jak se točíš, jak se ti ty šaty lepí na prsa, jak se ti třesou stehna, když tančíš. A pak… jak jsi zmizela s Adamem. A vrátila ses s tím pohledem. Tím, co říká: ‚ještě chci víc‘.“
Polkla jsem. Mezi nohama mi pořád pulzovalo od toho, co jsme udělali ve skladu. Adamovo semeno mi lepilo vnitřní straně stehen – teplé, lepkavé, připomínající každým pohybem, že jsem to právě udělala. A teď stála přede mnou Lucie, mladší, štíhlá, s tou malou pevnou prsama, která se mi zdály tak dokonalé pod tou vestou.
„A co kdybych ti řekla,“ zašeptala dál a přešla do tykaní, prstem mi přejela po klíční kosti dolů k výstřihu, „že my dva – já a Adam – máme nahoře pokoj? Malý, personální, na konci chodby. Dveře se zamykají. A ples končí za deset minut. Nikdo by nás nehledal. Byl by klid si třeba promluvit. Nebo i.....“
„Chci tě ochutnat,“ řekla najednou přímo. „Chci vědět, jak chutnáš po tom, co tě Adam právě naplnil. Chci ti sundat ty šaty a lízat tě, dokud nebudeš prosit, abys ses mohla udělat. A pak… pak chci, abys to samé udělala mně.“
Adam přícházel od baru. Jsem snad pitomá??Mávla jsem na holky že pojedu domu dalším taxikem s nimi.
„Pojď,“ řekla Lucie a táhla mě za ruku. Ne silně. Jen dost na to, abych cítila, že nechci pustit. Adam se k nám přidal od baru.
Šly jsme přes sál – já uprostřed, Lucie vlevo, Adam vpravo. Lidi kolem se loučili, objímali, ale nikdo si nás nevšímal. Výtah byl prázdný. Když se za námi zavřely dveře, najednou bylo všechno jiné. Žádný hluk sálu, žádná hudba, jen naše dechy a cvaknutí zámku. Byl to pokoj pro personál – žádný luxus, žádný hotelový kýč. Malá místnost s jednou solidní postelí s bílým prostěradlem, jedním starším křeslem v rohu, stolní lampičkou, která dávala teplé, ale mdlé světlo, a koupelnou vpravo. Na poličce u umyvadla stály dvě plastové skleničky na čištění zubů a malá láhev chardonnay z minibaru. To bylo všechno. Žádné zrcadlo na stropě, žádné šampaňské ve kbelíku s ledem. Jen obyčejný pokoj, kde se personál vyspí mezi směnami.
A já jsem tam stála – nahá pod těmi vínovými šaty, punčochy mi ještě snad lepily stehna od Adamova spermatu, srdce mi bušilo jako o závod a v hlavě mi vířilo: Co tady sakra dělám?
Já. Karolína. Čtyřicet dva let. Manželka. Máma dvou dětí. Ta, co doma vaří večeře, kontroluje úkoly, líbá manžela na dobrou noc a myslí si, že je šťastná. Ta, co se vždycky smála, když někdo vyprávěl historky o „jednorázovkách“ nebo „divokých večírcích“. Ta, co si říkala: „To já nikdy. Já jsem slušná.“ A teď? Teď stojím v tomhle obyčejném pokoji pro personál, s mladou servírkou a jejím klukem, a vím, že za minutu budu nahá na té posteli a nechám je dělat se mnou cokoli.
Jak se to stalo? Jak jsem se tak rychle spustila? Co to je za kouzlo? Ten večer začal nevinně – tanec, Becherovka, pohledy přes bar. A najednou jsem lhala manželovi v hlavě, lhala holkám, lhala sama sobě. A teď jsem tady. Cítila jsem vinu – ostrý, bodavý pocit v hrudi – ale pod ním byla ještě silnější touha. Ta touha, kterou jsem dusila roky. Ta, co mi v noci nedala spát, když jsem si představovala cizí ruce na sobě. Ta, co se probudila, když jsem uviděla Lucieiny zelené oči a Adamovy silné předloktí. A teď mě to táhlo dopředu jako magnet. Jako bych měla v sobě nějakou druhou Karolínu – tu, co nechce být jen „dobrá máma“. Tu, co chce cítit, chce se rozpadnout, chce být špinavá a krásná zároveň.
Lucie se otočila k Adamovi, ani na mě nepodívala – jako by věděla, že teď potřebuju čas jen koukat. Přitiskla se k němu, objala ho kolem krku a políbila ho dlouze, pomalu. Slyšela jsem vlhké cvaknutí jazyků, viděla, jak se jí prsa zvedají pod tou bílou halenkou, kterou už měla rozepnutou na tři knoflíky.
„Mmm… už celý večer na to čekám,“ zašeptala mu mezi polibky. Rukou sjela dolů, přes jeho hrudník, přes břicho, až na kalhoty. Přes látku mu objala ptáka – pomalu ho masírovala, prsty ho hladila nahoru a dolů, palcem přejížděla přes zip. Adam zasténal tiše do jejích úst: „Ježiš, Lucie… takhle… jo…“
Stála jsem u dveří, zády opřená o dřevo, ruce za zády jako bych se bála pohnout. Co tu dělám? Co když teď otočím zmáčknu kliku a odejdu? Co když se vrátím domů, osprchuju se a předstírám, že se nic nestalo? Ale nohy mě neposlouchaly. Jen koukala. A mezi nohama mi to pořád pulzovalo – horké, mokré. Každý jejich polibek, každý její pohyb rukou mě rozpaloval víc.
Lucie se odtáhla od jeho rtů, podívala se na mě přes rameno a usmála se – ten úsměv byl jako háček.
„Karolíno… nechceš mě vystřídat?“ řekla tiše, hlas sladký, ale plný výzvy. „Už ho mám dost tvrdej. Pojď sem. Chci vidět, jak ho bereš do ruky. Chci vidět tvou ruku na něm.“
Polkla jsem. Nohy se mi třásly, ale udělala jsem krok. Pak druhý. Když jsem došla k nim, Lucie se odtáhla stranou, opřela se o zeď a začala si rozepínat halenku – knoflík po knoflíku, pomalu, oči upřené na mě.
„Pojď,“ řekla. „Teď ty.“
Natáhla jsem ruku. Přes kalhoty jsem cítila jeho teplo, tvrdost, jak se mu to napíná pod dlaní. Začala jsem ho masírovat – pomalu nahoru a dolů, prsty jsem objala obrys, palcem přejížděla přes zip. Adam zasténal: „Aaa… Karolíno… takhle… jo… pevněji…“
Lucie mezitím stáhla halenku dolů, pak podprsenku – její malá pevná prsa se vysunula ven, bradavky už tvrdé. Pak si rozepnula sukni, nechala ji spadnout. Stála tam jen v tangách – černých, tenkých, už mokrých uprostřed.
„Pojď do sprchy,“ řekla. „Necháme ho, ať se svlékne a otevře to víno.
Vzala mě za ruku a táhla do koupelny. Otočila kohoutkem – teplá voda začala téct. Stáhla si tanga, já jsem si sundala punčochy. Stály jsme tam nahé, voda nám stékala po tělech.
A já jsem pořád myslela: Co tu dělám? Ale zároveň jsem věděla – dělám přesně to, co jsem celé ty roky chtěla.
Voda tekla teplá, pára se zvedala a dělala všechno měkké, rozmazané. Stály jsme pod proudem – já a Lucie – nahé, mokré, těla se dotýkala, klouzala. Nejdřív to bylo jen lehké – její prsa se mi otřela o moje, bradavky tvrdé jako malé kamínky, moje velká prsa se pohupovala se při každém nádechu. Cítila jsem její teplo, jak se jí kůže leskne vodou, jak jí kapky stékají po břiše dolů.
Lucie se usmála, přitiskla se blíž, rukama mi sjela po bocích – pomalu, jako by mě objevovala. Prsty mi přejely po kůži pasu, pak nahoru na prsa. Vzala je do dlaní, zvedla je lehce, palci mi kroužila po bradavkách.
„Máš je tak krásné… velké… těžké,“ zašeptala mi do ucha, hlas chraplavý od páry. „Chci je cítit v puse.“
Naklonila se, vzala jednu bradavku do úst – sát, jazykem kroužit, lehce kousnout. „Mmm… aaa…“ zasténala jsem tiše, záda se mi prohnula. Rukou jsem jí sjela po zádech – kůže hladká, mokrá – dolů na zadek, stiskla jsem ho, prsty mi zajely mezi půlky. Cítila jsem, jak se jí tělo zachvěje.
Ona mi odpověděla – rukou sjela dolů mezi moje nohy. Prsty mi roztáhly pysky, ukazováček přejel po klitorisu – pomalu, kruhově, pak lehce zatlačil. „Jsi tak mokrá… “ zašeptala. Vsouvala do mě dva prsty – pomalu, hluboko – a já jsem se zachytila jejích ramen, abych nespadla.
„Aaaach… Lucie… jo… takhle… hlouběji…“ vydechla jsem. Ona mě prstila rytmicky, palcem dráždila klitoris, druhou rukou mi mačkala prso. Já jsem jí to oplatila – prsty jsem našla její kundu, hladkou, horkou. Vsouvala jsem do ní dva prsty – úzká, stahovala se kolem mě jako samet. „Mmm… Karolíno… prstěj mě… jo… takhle…“ zasténala.
Najednou se otevřely dveře koupelny.
Adam vešel – nahý, pták už napůl tvrdý, visel těžce mezi nohama. V ruce držel láhev chardonnay a dvě skleničky na čištění zubů z poličky.
„Promiňte, holky,“ řekl s úsměvem, hlas hluboký. „Ale bez vína to nepůjde.“
Lucie se zasmála, odtáhla se ode mě na chvíli, ale ruku mi nechala mezi nohama – prsty pořád uvnitř. Otočila se k němu, voda jí stékala po prsou.
„Tak pojď blíž,“ řekla. „Nechci, abys jen koukal.“
Natáhla ruku, vzala jeho ptáka do dlaně – pomalu ho honila, palcem přejížděla po žaludu. Adam zasténal: „Ježiš… Lucie…“
Já jsem se přidala – rukou jsem mu sjela po hrudníku, dolů na břicho, pak jsem se připojila k Lucii. Společně jsme ho honily – moje ruka na kořeni, její na žaludu. Cítila jsem, jak se mu pták napíná, jak mu žíly pulsují pod prsty.
„Tak tvrdý…“ zašeptala Lucie. „Chceš ho teď, Karolíno? Nebo ho necháme počkat?“
Ale Adam se odtáhl – s úsměvem. „Ne, ne… teď to naliju. Pak přijdu zpátky.“
Vzal láhev, nalil do obou skleniček – víno se zalesklo, bublinky stoupaly. Pak se otočil a odešel zpátky do pokoje. Lucie se na mě podívala, oči lesklé.
„Pojď,“ řekla. „Necháme ho, ať si dá první doušek. My přijdeme za chvíli.“
Vypnula vodu. Osušily jsme se ručníky – jen lehce, těla pořád mokrá, lesklá. Lucie mě vzala za ruku a táhla zpátky do pokoje.
Když jsme vešly, Lucie se hned položila na postel – na záda, nohy lehce rozkročené. Byla úplně nahá, voda jí ještě stékala po kůži. Její kunda byla nádherná – úplně vyholená, jen tenký světlý proužek nahoře jako malý šíp. Vnější pysky tenké, hladké, světle růžové, lehce naběhlé od vzrušení. Vnitřní pysky delší, tmavě růžové až fialové, vyčnívající ven jako malé okvětní lístky, lesklé od šťáv a vody. Klitoris vystouplý – malý, tvrdý, jako perlový knoflíček, červený a citlivý. Mezi pysky se táhla tenká nitka průhledné šťávy, která pomalu stékala dolů na prostěradlo. Celá kundička pulzovala – otevřená, mokrá, zvoucí.
Adam stál u stolku, naléval víno do skleniček – nahý, pták mu teď stál úplně kolmo, žilnatý, tlustý, žalud tmavě růžový, lesklý od předchozího doteku. Koule visely těžce, chlupaté, kůže na nich tmavší. Tělo se mu lesklo vodou, svaly na břiše se napínaly při každém pohybu.
Podíval se na Lucii, pak na mě.
Lucie se na posteli prohnula, nohy rozkročila ještě víc – kunda se otevřela úplně, viděla jsem dovnitř, jak se jí stěny lesknou.Adam si klekl mezi ně, ocasem si přejel po jejích pyscích – pomalu, dráždil ji. Pak vjel – jedním pomalým, hlubokým přírazem až po kořen. Lucie vykřikla: „Aaaach… je tak tlustej… šukej mě…“
Já jsem si sedla na její tvář. Její jazyk mi hned vjel mezi rozevřené pysky, sála klitoris, lízala hluboko. Cítila jsem, jak se mi šťáva mísí s jejími slinami, jak mi teče po její bradě. „Lízej mě… ano… jazykem dovnitř… saj ho.…“ sténala jsem, boky jsem jí tlačila dolů na obličej.
Adam ji šukal pomalu, pak rychleji – pleskaly boky o její zadek, Lucie křičela přímo do mého rozkroku piče: „… šukej mě do dna… aaaach!“
Po chvílce střídani: „Teď já,“ řekla jsem. „Adam, lehni si na záda. Lucie, sedni si na jeho ocas . Já si sednu na jeho obličej.“
Adam si lehl. Lucie si sedla na jeho ocas a začala jezdit nahoru dolů, prsa se jí pohupovala, blond vlasy se lepily na kůži. „Je tak tvrdý… mmm… Karolíno, lízej mi prsa…“
Já jsem si sedla na Adamův obličej – jeho jazyk mi vjel do dovnitř mezi pysky a sál klitoris, lízal stěny. Jela jsem mu po tváři, tlačila se dolů, cítila jsem, jak mi šťáva teče přímo do jeho pusy.
Pak další střídání .Lucie se zvedla, já jsem si konečně sedla na ocas jela jsem pomalu, pak rychleji, cítila jsem, jak mi ocas naráží do dělohy, jak se mi kunda stahuje kolem něj. „Aaaach… tak hluboko… šukej mě…“ Lucie si sedla na Adamův obličej, nechala se lízat: „Ano…“
Najednou je Lucie si klekla na čtyři na posteli, zadek vysoko nahoru, záda prohnutá v oblouku, blond vlasy jí padaly do obličeje jako mokrá záclona. Její zadek byl kulatý, pevný, kůže lesklá od potu a šťávy, která jí stékala po vnitřní straně stehen. Piča byla otevřená, růžové pyský naběhlé, klitoris červený a vystouplý, šťáva kapala dolů na prostěradlo v malých kapkách.
„Tak teď já tě budu konečně šukat,“ řekl Adam chraplavě, klekl si za ní. Ocas mu stál jako tyč – žilnatý, tlustý, žalud tmavě růžový a lesklý od našich slin a šťáv. Přejel si jím po jejích pyscích – pomalu, dráždil ji, špička žaludu se otírala o klitoris, pak o vstup. Lucie zasténala: „Aaaach… prosím… vjeď do mě… chci to hluboko…“
Já jsem si klekla vpředu, přímo před její obličej – nohy rozkročené, hladová kundička přímo u jejích rtů.
„Lízej mě, zatímco tě šuká,“ nařídila jsem jí. „Jazykem po klitorisu… sáj… hlouběji.“
Adam vjel do ní jedním pomalým, ale silným přírazem – až po kořen. Lucie vykřikla přímo do mé piče: „Aaaach…… aaa!“ Boky se jí zachvěly, zadek se zatřásl, když do ní narážel. Pleskaly boky o její zadek – hlasitě, rytmicky, mokře. Každý příraz ji posouval dopředu, takže její obličej se vtiskl hlouběji do mé piče.
Její jazyk mi hned vjel dovnitř – sála klitoris, lízala stěny, pak ven a dokola po pyscích. Cítila jsem, jak mi šťáva teče přímo do jejích úst, jak mi jazyk otírá o klitoris při každém Adamově přírazu. „Ano… lízej mě… sáj klitoris…“ sténala jsem, rukou jsem jí vtiskla hlavu dolů, boky jsem jí tlačila na obličej.
Adam přidal tempo – šukal ji rychleji, hlouběji, ruce jí chytil za boky, prsty se mu zarývaly do kůže, zanechávaly červené otisky. „Cítíš to?“ syčel. Lucie křičela do mé piče: „Ano… šukej mě… silněji… roztrhni mi piču… aaaach!“
Já jsem se naklonila dopředu, rukama jsem si podepřela prsa – velká, těžká, pohupovala se při každém pohybu. Jednou rukou jsem si stiskla bradavku, tahala ji, zatímco Lucie mi lízala. „Podívej se na ni, Adame… jak jí to teče… jak ji šukáš…“ říkala jsem. „Teď přidej… šukej ji tak, ať křičí.“
Adam přidal – přírazy tvrdší, hlubší, pleskání boků o její zadek bylo hlasité, mokré, rytmické. Lucie se třásla, piča se jí stahovala, šťáva jí kapala po stehnech. „Už… přijdu… aaaach… Karolíno… lízej mě taky…“
Vlezla jsem si pod Lucii – jazykem jsem přejela po jejím klitorisu, zatímco Adam ji šukal – lízala jsem Kundičku , ochutnávala její šťávu smíchanou s jeho ocasem, sála klitoris, zatímco on narážel. „Ano… lízej ji… se udělá“ řekl Adam chraplavě.
Lucie přišla první – tělo se jí prohnulo, piča se jí stáhla kolem jeho ocasu, křičela přímo do mých rozevřených stehe : „Aaaach… přicházím… ježíš… tak silně…!“ Šťáva jí vystříkla, kapala po Adamově ocasu, po mých rtech.
Střídání – teď já na čtyřech, nadržený Adam zezadu do mě – vjel hluboko, narážel do dna, pleskaly boky o můj zadek. Lucie si také klekla pod mou piču – jazykem po klitorisu, po ocasu, jak vjíždí a vyjíždí. „Cítíš to? Jak je tlustý… jak ti plní piču až po dno?“ zašeptala. „Ano… šukej mě… hlouběji… lízej mě…“ křičela jsem.
Lucie lízala koule nebo nebo poštěvaček, jazykem sbírala šťávu z ocasu.
Vystříkl – první husté, horké pramínky na moje moje záda, pak na Lucieinu tvář, Stékalo po zadech a stehnech na Lucii Lucie mě políbila – sperma na jazyku přejela přez rozevřené pysky.
Ležely jsme pak společně – zadýchané, lepkavé, těla se dotýkala, smály jsme se tiše.
„To bylo… neuvěřitelné,“ zašeptala Lucie, prstem mi rozmazávala sperma po bradavce.
Adam jen přikývl, dech ještě rychlý: „Kdykoli zase… holky.“
A já jsem ležela mezi nimi, cítila jsem, jak mi sperma teče po stehnech, po prsou, jak mi teď už kunda pořád pulzuje a je plná – a věděla jsem, že tohle byl ten večer, kdy jsem zase přestala být jen „slušná máma“. Byla jsem ženská, která chce, bere, dává a bere si znovu.
