Vracíme se na studentskou kolej a k jeho vyprávění, které jsme opustili ve chvíli, kdy si děvčata při líbání navzájem svlékla noční košilky a zůstala před ním už jen v kalhotkách.
A tím večer, jak už asi tušíte, zdaleka nekončil.
Na odpověď nečekaly.
Podívaly se na sebe. Stačil krátký pohled, aby jim bylo jasné, co bude následovat.
Vzápětí se na mě obě vrhly a hodily mě na postel. Během chvilky ze mě strhaly všechno oblečení.
Nutno říct, že jsem se ani nebránil. A i kdybych chtěl, asi by mi to moc platné nebylo.
Ležel jsem tam nahý. Každá z jedné strany přitisknutá ke mně.
Hladily mě a líbaly po celém těle.
Natálka odněkud vytáhla ochranu a beze slova mi ji obratně nasadila.
Postavila se nade mě a přímo nad mým obličejem si sundala kalhotky. Díval jsem se zezdola na její klín.
Chtěl jsem zastavit čas. Bylo to jako sen, ze kterého se nechceš probudit.
Věděla, jak na mě ten pohled působí. Zůstala nade mnou stát o chvíli déle, než bylo nutné, abych se mohl kochat krásou, která pro mě byla do té chvíle skrytá.
Až potom si ke mně lehla.
Byl to pohled, jaký mi ještě žádná dívka nenabídla.
Dokonce si dnes, po letech, myslím, že jí moje zírání dělalo taky dobře.
Krátce jsem sklouzl pohledem k Martě.
Seděla opřená o zeď na druhé posteli. Dívala se na nás.
Jedna ruka jí mizela v kalhotkách.
Ani jsem si nevšiml, kdy se na druhou postel přesunula. V tu chvíli jsem ji přestal vnímat. Celou mou pozornost si vzala Natálka.
Leželi jsme naproti sobě na boku a líbali se. Rukou jsem bloudil po jejím těle. Přetočil jsem ji na záda. Nebránila se. Rozevřela nohy. Tím pohybem mě doslova zvala dál.
Lehl jsem si mezi ně a pronikl do ní.
Pohyboval jsem se pomalu. Jakýkoli rychlejší pohyb by mě přivedl na vrchol.
Snažil jsem se to oddálit, ale moc to nešlo.
Vydržel jsem jen chvíli. Můj vrchol už se nedal zastavit.
Ochrana mi umožnila v ní zůstat až do konce.
S uvolněním po vrcholu ustoupilo i mé vzrušení a já ji musel opustit.
Teprve v tu chvíli mi došlo, jak rychle to celé skončilo.“
Na chvíli jsem zmlkl. Bylo mi trochu trapně, i když jsem to vyprávěl.
„Nevěděl jsem, co dělat, a tak jsem zmizel na záchod se smíšenými pocity. Čekal jsem, že tím večírek končí. Zbavil jsem se ochrany a opláchl se v umyvadle.
Chvíli jsem to protahoval. Moc se mi k nim zpět nechtělo. V hlavě jsem si přehrával, co asi bude následovat.
Přijdu tam, ony se mi vysmějí a zmizí do svého pokoje.
Nebo a to by bylo snad lepší, prostě už budou pryč.
Připravoval jsem se na trapas. Jenže na prahu dveří jsem se zarazil.
Marťa seděla na posteli opřená o zeď. Nohy měla doširoka roztažené, bílé kalhotky jí visely na jednom kotníku. Natálka před ní klečela na zemi, hlavu zabořenou v jejím klíně.
Zůstal jsem stát ve dveřích. Nechtěl jsem je rušit.
Marťa mě zahlédla a pousmála se.
„Pojď k nám,“ pobídla mě. „Sedni si vedle mě, ať dobře vidíš. Chtěl jsi se dnes večer učit. Tak se uč. Natálka si tě pak vyzkouší. Dlužíš jí to.“
Sedl jsem si vedle ní. Přehodila si přes mě nohu a já na ni položil ruku. Dotyk dlaně s její obnaženou kůží byl pro mě nesmírně vzrušující.
Každý Natáliin dotyk se jí promítal do svalů a skrze náš kontakt i do mého těla. Zároveň jsem zblízka sledoval, jak Natálka ty slastné pocity v Martině těle vyvolává.
Natáliin jazyk po ní něžně bloudil. Martino tělo odpovídalo, napínalo se a zase povolovalo, celé se chvělo.
V jednu chvíli se Marťa úplně zastavila. Tělo se jí napnulo jako luk.
Další Natáliin dotyk ji vymrštil až k vrcholu.
Když všechno odeznělo, zůstala ležet vyčerpaná, se zavřenýma očima. Jen tiše ležela a nechávala v sobě doznívat to, co právě prožila.
Natálka zvedla hlavu a nechala její klín zcela odhalený, rozevřený. Nedokázal jsem od něj odvrátit pohled. Díval jsem se, dokud si ho nepřikryla rukou, ne proto, aby ho skryla přede mnou, ale aby si v sobě uchovala všechnu tu slast.
Ten obraz se mi vybavil zcela jasně, jako by se to stalo teprve před chvílí.Ten obraz se mi vybavil zcela jasně, jako by se to stalo teprve před chvílí.
„Děvčata si to uměla hezky užít,“ usmála se stopařka. „Doufám, že ses něco přiučil.“
Znovu jsem si ten zážitek vychutnával.
Mé mlčení se jí ale zdálo příliš dlouhé, a tak se zvědavě zeptala: „Předpokládám, že si tě z probrané látky taky vyzkoušela. Jak to bylo dál?“
„Když se Marťa vzpamatovala, udělala mezi námi Natálce místo. Ta mezi nás vklouzla. Marťa ji začala hladit a já se chvíli jen díval. Pak jsem se přidal i já, trochu nejistě, napodoboval jsem její pohyby. Cítil jsem, jak Natálka na naše doteky reaguje.
Ruce postupně opouštěly horní polovinu jejího těla — ramena, paže, prsa i bříško — a směřovaly níž. Uvolňovaly tím prostor našim rtům, které je následovaly. Bloudily po stejných místech, ochutnávaly její tělo a zároveň ho něžně laskaly.
Jakmile jsme se přiblížili k jejímu klínu, Marťa se zvedla, aby mi udělala místo. Rukou mě jemně navedla, jako by mi ukazovala cestu.
Cítil jsem Natáliinu vůni. Tehdy jsem poprvé v životě políbil a ochutnal dívčí klín.
Ten okamžik se mi navždy vryl do paměti.
Byla už silně vzrušená. Můj jazyk se v ní ztrácel, bloudil a objevoval pro mě neznámý svět. Netušil jsem, kde se jí dotýkat ani jak přitlačit. Přesto jsem cítil, že na mé doteky reaguje.
Nepřestával jsem, dokud se nedostala až na samý vrchol slasti. Byl silný a na dlouhou chvíli ji zcela ovládl.
Bylo už hluboko po půlnoci. Byli jsme unavení alkoholem, tancem i milováním. Srazil jsem postele k sobě a lehl si doprostřed. Děvčata se ke mně z obou stran přitulila. Za chvíli jsme usnuli.“
Dokončil jsem své vyprávění právě ve chvíli, kdy mi docházel benzín.
Stopařka chvíli mlčela. Podívala se na mě. S pokutelným úsměvem řekla:
„Tak ty jsi mnohem nebezpečnější, než jsem si myslela.“
Zastavil jsem na pumpě a vyhlásil čůrací pauzu.
Zatímco jsem tankoval, ona zamířila do obchodu. Nemohl jsem z ní spustit oči. Její chůze měla lehkost modelky, boky se jí vlnily, záda držela rovná, ramena se pohupovala v přirozeném rytmu. Každý pohyb byl elegantní a zároveň nabitý erotikou.
Natankoval jsem, zašel si na záchod, koupil pití, a přesto jsem byl u auta dřív než ona. Už jsem chtěl popojet na parkoviště, abych neblokoval stojan, když jsem ji uviděl přicházet.
V jedné ruce nesla láhev s vodou. Na prstu druhé měla přehozené kalhotky.
Chvíli jsem na ni jen koukal. Nechápal jsem.
Nesnažila se je skrýt, jako by se takhle nosily úplně běžně.
K našim cestovatelům se vrátíme 24. 3.
