O pár let zpět:
Ze svých narozenin jsem nikdy nic extra nedělal. Ano, pár "oslav" bylo, ale že bych na narozeniny potřeboval něco speciálního, tohle jsem nikdy nepotřeboval. Stačí mi zajít si s přítelkyní, přáteli nebo kýmkoliv na dobré jídlo, pivo, pokecat, nenuceně, tak nějak přirozeně. Pár lidí to ví, a to mi stačí, nepotřebuji dělat zbytečné haló kvůli tomu, že jsem zase o rok starší. Co si budeme povídat, překvápka potěší, pár jich bylo, ale nepředpokládal jsem, že by se něco extra stalo.
V den svých narozenin jsem byl v práci, vycházelo to na pátek a vyšla mi i směna. Za dob studia na výšce jsem nebyl typický student, kterého dotovali rodiče, takže jsem běžně míval x různých prací souběžně. Dnes mi vyšla směna na stanici. Ano, skloubit práci a školu je celkem obtížné, ale dá se, když je vůle. Den se vlekl, přicházelo pár přání přes SMS od nejbližších, postupně přes různé klasické denní činnosti jsme se s kolegy v práci "proflákali" až do odpoledních hodin. Výjezd žádný, technika umytá, vyčištěná, stanice uklizená, auta dána dohromady po zásahu z minulé směny. Směna se přehoupla přes svou polovinu (z 24 hodin) a každý na stanici už si dělal svoje věci, od opravy auta, po studium a podobně. Každý to čekání na výjezd prostě využívá jinak. Měl jsem večer učení až po krk, takže jsem to ten den ojebal, však co, zítra je taky den.
"Máte klid? přivezu ti něco k narozkám" pípla mi zpráva. Už bylo po osmé večerní, na stanici klid, drtivá většina kolegů byla zašitá někde po stanici, tak říkám, proč ne. S Nikol jsme spolu párkrát spali, ale byli jsme domluveni, že už na to kašleme a budeme prostě jen přátelé, ať se můžeme každý posunout někam dále.
Za hodinu už mě čekala před stanicí. "Tady máš něco sladkého!" podávala mi krabici s pár kousky dortu z nedalekého krámku. Jo, sladké, to já můžu! "Víš o tom, že jsi mi slíbil exkurzi, že jo?" zeptala se. "Samozřejmě, tak můžeme klidně teďka, jestli máš čas" Odpověděl jsem.
Prošli jsme směrem do garáži, krabičku odložili v dílně. "Chceš kávu nebo čaj?" zeptal jsem se, když už jsem viděl konvici na vodu. "Jasně, dám si čaj, děkuji" odpověděla. Mezitím, co se vařila voda, tak jsme si povídali o všem možném, neviděli jsme se asi měsíc, takže bylo o čem mluvit. Měl jsem konečně na světle prostor ji omrknout. Nikole bylo v té době něco přes dvacet, krásná modrooká holka, která dokázala nemálo chlapům pomotat hlavu. Hnědé vlasy do půlky zad, rozpuštěné, menšího vzrůstu - asi metr šedesát, měla sportovní postavu, prostě takové kapesní šukátko. Přijela v kabátku do půlky stehen, pod ním tmavý kostýmek na ramínkách, pod kterým se rýsovaly její pevné dvojky až trojky, punčošky a boty na podpatku. Elegantní, jako vždy. "Tak co, ukážu ti výjezdovou garáž?" zeptal jsem se, když už jsme oba dopili čaj.
Souhlasila a tak jsme se zvedli a přesunuli se směrem do garáže k výjezdovým autům. "Jo, a všechno nejlepší!!" objala mě v chodbě. Ve chvíli, kdy mě objímala, ucítil jsem její ruku na mojí a něco mi do ní vtiskla. Na chvíli jsem se zarazil a podíval se do ruky. Byly v ní kalhotky. Ta čúza mi do ruky vtiskla její černé tanga! "Tak všechno nejlepší!" odpověděla mi, když jsem se na ní podíval nechápavým pohledem. No nic, chtěla jsi exkurzi, máš mít exkurzi, pomyslel jsem si. Postupně jsme procházeli všechna auta a já vysvětloval, jak se jednotlivá auta využívají v případě zásahu. To nejzajímavější jsem si nechal nakonec. Bylo to univerzální auto, které vyjíždí na všechny typy událostí, od požárů, po dopravní nehody, spadlé stromy, zavření tekoucí vody, prostě vše, kam se hasiči volají.
Posadila se dovnitř, nasadila si mou zásahovou helmu a očima těkala po všem možném vybavení uvnitř kabiny. Stál jsem venku, takže seděla na úrovni mého hrudníku. Ty její nožky v punčoškách mě celkem braly, postavil jsem se na schody do auta a položil ruku na stehno. Dělala, jakože nic a dál se vyptávala, a já postupně odpovídal. Ruku sem posunoval výše a výše, postupně pod sukni jejího kostýmku. Nedala na sobě nic znát, až do chvíle, kdy jsem zajel rukou až na pár centimetrů od její kundičky, kdy jsem cítil její teplo. Chviličku jsem počkal, sledoval ji a pomalinku začal přejíždět prsty přes její kundičku. Ta čubička měla podvazky a očividně si ty kalhotky sundala těsně před příjezdem. Byla už pěkně mokrá, po chvíli dráždění kundičky začala téct tak, jak jsem si to pamatoval z dřívějška. Pomalu roztáhla nohy a já jsem měl ideální přístup do její svatyně. Pomaličku jsem zasouval prostředníček a prsteníček do její kundičky, zatímco ona přesunula svou ruku na mojí paži a pořádně zatnula prsty. Zaklonila hlavu a začala vzdychat v rytmu, ve kterém jsem jí zasouval dovnitř oba prsty. Díval jsem se na ní, zatímco ona měla zakloněnou hlavu a postupně ji prstil rychleji a rychleji a u toho pozoroval a poslouchal, zda se někdo v garáži neobjevil. Roztáhla nohy ještě více, zapřel jsem se ukazováčkem a malíčkem o její stehna a dvěma prsty jí masíroval krouživými pohyby její kundičku. Chvíli pomalu, chvíli rychleji, užíval jsem si, že jí můžu chvilku trápit. Přestal jsem, prsty přejel přes poštěváček, přitáhl k ústům, olíznul si je a ruku položil zpět na stehno. Bez mrknutí oka pokračovala ve vyptávání na různou výbavu v autě a já pokračoval ve vysvětlování. Z ničeho nic jsem ruku přesunul ke kundičce, která byla vlhká přesně tak, když jsem z ní prsty vytáhnul. Prsty dovnitř vklouzly jako nic a já pokračoval v jejím dráždění. Opět jsem dvěma prsty masíroval vnitřní horní část a sledoval, jak opět zaklání hlavu, cítil, jak zatíná prsty do mé paže a má co dělat, aby nevzdychala nahlas. Levou ruku si přesunula na svou kozičku a masírovala si jí přes kostýmek a prsty si stahovala výstřih. Postupně jsem zvyšoval tempo, když najednou vydala hlasitý vzdech, až jsem myslel, že tohle určitě někdo slyšet musel. Ruku zatnula až mě to zabolelo, ale v tempu jsem nepřestal. Rychle vzdychala, celá se třepala a ruku mi položila na mou, kterou jsem měl v jejím rozkroku a naznačila zpomalení. No, tak jsem Nikolku udělal ve výjezdovém hasičském autě, má zážitek, který bude povídat kámoškám, pomyslel jsem si. Pozoroval jsem ji, jak se její dech postupně vrací do normálu. "Dobrá exkurze?" zeptal jsem se s úsměvem na tváři. "Díky, tohle jsem potřebovala" odpověděla stále ještě trochu zadýchaná. Byla neskutečně mokrá a zamokřila i sedačku pod sebou.
Přesunuli jsme se ven z auta, otevřel rolety a ukazoval výjezdovou výbavu. Postupně se ptala co se k čemu využívá, povídali si, smáli se, až mi došlo, že jsme u auta strávili hodinu a půl. "Budu muset jet, za chvíli mi jede autobus" řekla, když jsem zavíral poslední roletu. Jasně, cesta do druhého města v deset večer není úplně to, po čem toužíte. Pomalu jsme šli ven z garáže směrem k východu ze stanice, když mě najednou vzala za ruku a táhla mě směrem za velkou Tatru plnou vody. zatáhla mě mezi kabinu a výjezdová vrata, která jsou od úrovně hrudníku prosklená plexisklem. Při večerní tmě v garáži naštěstí není zvenku úplně vidět, ale kdyby se někdo zaměřil a chvíli sledoval, musel vidět, co se dělo. Přitiskla mě na vrata, rukou mi zajela do vlasů, celá se na mě přitiskla a začal mě líbat. Po chvíli se oddálila otočila mě tak, že jsem se zády přitiskl na kabinu, klekla si a zatímco se mi dívala do očí mi začala rozepínat kalhoty. Vytáhla mi už celkem tvrdé péro, pevně ho stiskla a olízla špičku. Zatímco měla oči stále upřené do těch mých, pomaličku olizovala celé péro až ho měla téměř celého v puse a držela. Kouřila mě nádherně. Přesně věděla, co na mě platí a naprosto si to užívala. Zajel jsem jí rukou do vlasů a určoval si tempo. Takhle to naprosto zbožňuju. Rukou v jejích vlasech jsem si ji přitahoval a oddaloval a ona poslušně sála a žužlala, celou dobu se mi dívala do očí. Po chvíli jsem si ji zvedl za stálého tahání vlásků a opřel si ji o kabinu. Poslušně vyšpulila prdelku a já ji vyhrnul spodek kostýmku. Koukal jsem na ten vyšpulený zadeček s nožkama v podvazkách a musel jsem se usmát. Přesně věděla, co a jak. Mrška. Svoje tvrdé péro jsem ji pomaličku zasouval do vlhké kundičky a naprosto si to užíval. Chytnul jsem jí jednou rukou za bok a druhou si jí za vlasy přitáhnul. Šukal jsem Nikolu pěkně zezadu, zatímco ona byla opřená rukama o kabinu Tatry. Dávala si pozor, aby nás nikdo neslyšel, ale já jsem si občasné plácnutí přes zadek neodpustil. Držela balanc sotva na špičkách noh a tak tak se opírala rukama. Začala vzdychat čím dál častěji, až se jí po chvilce podlomila kolena a já měl co dělat, abych jí udržel s pérem v její kundičce, aby se nesesunula k zemi. Stál jsem za ní, držel ji přes hrudník, zatímco pomaličku zasouval a vysouval ptáka a nechával jí prostor na její dojezd. "Nohy se mi třepou, takhle to dál nedám" špitla mi. Otočil jsem si jí čelem k sobě, chytnul za stehna, zvednul, a posadil na naviják, který byl stabilně upevněn na kabině auta. Nebyl to sice velký prostor, ale na to, aby si tam sedla a já ji na něm vymrdal, to bohatě stačilo. Chytnula mě kolem krku a rukou si navedla mého ptáka do kundičky. Jakmile byl vevnitř, obejmula mě nožkama a přitiskla se tak, že jsem byl v ní až po koule. Rukou jsem jí zajel pod krk a mírně zmáčknul, druhou jsem jí držel pod stehnem a přirážel víc a víc. Dívala se mi celou dobu do očí a vzdychala pravidelně s mými přírazy. Rukama jsem jí posundal ramínka její halenky, abych mohl odhalit kozičky. Musel jsem zatáhnout trošku více, myslím, že nadšená z toho zrovna nebyla, mohl jsem tu halenku pěkně vytahat, ale bylo mi to jedno. Na svět vyskočily její krásná kůzlátka s trčícími bradavkami. Ta kurvička neměla ani podprsenku! Ihned si je začala mnout. Chytnul jsem jí pevně za boky začal tvrději přirážet. Ještě štěstí, že ta Tatra je tak velká a těžká a nějaké otřesy dvou šukajících lidí na předním navijáku s ní ani nehnou. "Nezapomeň, že neberu prášky" zašeptala mi mezi vzdechy. Věděl jsem to, a musel jsem si uvědomovat, že nesmím popustit uzdu. Začala se po chvilce pět třást, její kundička se začala krásně stahovat, objala mě rukou kolem krku a zatnula nehty. Přitiskl si jí k sobě a nechal jí, ať si dojezd užije jak ona chce. Jakmile se dech vrátil zpět do "normálu", začal jsem zase pomaličku vysouvat a zasouvat. Chytl jsem jí za boky a užíval jsem s i každý pohyb do její mokré kundičky. Měl jsem péro napumpováno k prasknutí a věděl jsem, že za chvíli to bude o držku. Šukal jsem jí tak ještě pár minut, když jsem cítil, že je čas. "Klekni si" řekl jsem jí. "A kdy? řekneš mi?" zeptala se. "Ano, řeknu, klekni si hned!" Pochopila velmi rychle, sklouzla s mého ptáka, vyhupsla z navijáku, na kterém zase byla její vlhká skvrna. Opřel jsem se o vrata a ona si pode mě s vykasanou halenkou pod kozy a vykasanou sukní nad zadeček klekla a vzala si ho do pusy a pomáhala si rukou. Nemusela takto pokračovat nijak dlouho, navíc když si druhou rukou hrála s mýma koulema. Jelikož Nikolka nikdy neholdovala polykání, dala si tu práci, aby mě dodělala rukou, zaklonila hlavu a já ji postříkal její nádherná kůzlátka. Myslím, že jedna dávka skončila i na zemi, ale jinak všechno pochytala na své kozy. K jejímu nemilému překvapení zjistila, že jsem ji zvládl postříkat i halenku v místech pod kozama a na sukni, což okomentovala slovy "Máš štěstí, že máš narozeniny, jinak bych byla celkem nasraná". Klečela pode mnou, mého ptáka stále ve své ruce a dívala se na mě tím jejím úsměvem s mírným zkusováním svého rtu. Ten pohled dolů, jak je postříkaná od krku až dolů, zatímco se na mě směje, že přesně dosáhla toho, čeho chtěla, ten nikdy nezapomenu. Vytáhla z kabelky kapesníčky, a utřela sebe i skvrny na halence. Naštěstí venku je tma a nikdo si ničeho nevšimne, pomyslel jsem si. Zvedla se, nasunula si halenku zpátky přes prsa, houpavými pohyby zadečku ze strany na stranu si sesunula úplou sukni a najednou nikdo nemohl poznat, že jsem jí právě omrdal o auto. "No nic, teď vážně spěchám" zašeptala mi.
Vrátili jsme se do dílny, vzali jsme její kabát a já ji vyprovodil z hlavního vchodu. Objala mě, vtiskla mi polibek a řekla "Tak ještě jednou všechno nejlepší, ty hasiči". Usmála se, poodešla, zamávala a utíkala na autobus. Chvíli jsem stál venku, vytáhl jsem cigáro a chvíli musel vstřebat, co se vlastně stalo. Když jsem strkal zapalovač zpátky do kapsy, ucítil jsem v ní její kalhotky. Ta mrcha od začátku měla jasný plán, pomyslel jsem si. Ale nevadilo mě to, vymrdat kámošku v práci a ještě k tomu na stanici, se nepoštěstí jen tak někomu. Napsal jsem jí ještě zprávu, že si u mě v kapse nechala kalhotky, ale odpověděla mi jen "To máš k tomu sladkému dárku, zlato". Usmál jsem se, tipl cigáro a šel pomalu zpátky dovnitř. Že dostanu takový dárek, to by mě v životě nenapadlo. Ale co si budeme, překvápka potěší...
