Aleš seděl v temném obýváku, jen modré světlo televize osvětlovalo jeho tvář. Bylo 22:47, venku pršelo, a Iva byla už druhý den v Plzni. Pět dní. Pět celých dnů a nocí. Mobil ležel vedle něj na stole – žádná zpráva už tři hodiny. Poslední byla jen selfie z hotelu: usmívala se, výstřih hluboký, obří prsa se tlačila ven z tenkého trička, elasťáky a pod ním ten obrovský zadek.
„Kurví se tam....,“ zašeptal si pro sebe a hned se za to zastyděl. Ale slova už byla venku. A s nimi přišla ta známá, bolestivá vlna.
Miloval ji. Miloval každé kilo jejího baculatého těla – ty těžké, měkké prsa, která se houpala při chůzi, ten velký, kulatý zadek, který se třásl, když ji bral zezadu, ta silná stehna, mezi kterými se vždycky utopil, když mu sedla na obličej. Byla jeho. Jeho Iva. Jeho krásná, nenasytná, 130kilová královna.
A přesto… přesto si přál, aby se tam kurvila.
Představoval si to tak živě, že mu z toho ztvrdl ocas už potřetí za večer. Sedí v hotelovém baru v Plzni. Nějaký chlap – vysoký, svalnatý, možná ten řidič kamionu, kterého potkala včera v recepci – ji osloví. Iva se usměje tím svým sexy úsměvem, který vždycky používala, když chtěla něco víc. Nechá si koupit drink. Pak další. Pak se přesune do jeho pokoje. Nebo rovnou do svého.
Aleš zavřel oči. Viděl ji, jak klečí na hotelovém koberci – ty obří prsa visí dolů, bradavky tvrdé, zadek vystrčený. Chlap jí strčí ocas do pusy. Iva ho cucá hltavě, sliny jí tečou po bradě, kouká nahoru do objektivu – jako by věděla, že Aleš na to bude myslet. Pak ji zvedne, hodí na postel, roztáhne jí ty tlusté stehna a vrazí do ní. Celý. Hluboko. Iva zakřičí – ne bolestí, ale tou rozkoší, kterou s ním nikdy neměla tak silnou, protože on byl vždycky něžný. Tady je jen zvíře. Buší do ní, plácá ji po zadku, tahá za vlasy. „Ty jsi ale kurva,“ říká jí. A Iva sténá: „Jo… jsem… tvrději…“
Aleš si honil ocas pomalu, už potřetí. Cítil, jak se mu žaludek svírá žárlivostí. Bolelo to. Skutečně bolelo. Představil si, jak jí do ní stříká – horké, husté dávky dovnitř, až jí to teče ven po stehnech. Jak se pak Iva usměje do kamery a pošle mu fotku: „Teď jsem plná, lásko. Chceš video?“
Zasténal. Miloval ji. Miloval ji tak moc, že by pro ni udělal cokoli. A přesto si přál, aby se tam kurvila. Aby se tam nechala rozjebat. Aby se vrátila domů zničená, s modřinami na bocích, se spermatem ještě uvnitř, a pak se mu podívala do očí a řekla: „Viděl jsi, jak mě bral? Byl dvakrát tak velký jako ty.“
Vstal, došel k oknu. Déšť bubnoval do skla. V hlavě mu běžel film dál.
Teď je s ním v posteli. Leží na zádech, nohy vysoko, ten obrovský chlap ji mačká svou vahou. Její velký zadek se třese při každém přírazu, prsa se jí rozlévají do stran. Křičí jeho jméno – ne Alešovo. Pak ji otočí, vezme zezadu – drží ji za boky jako krávu, buší do ní tak, že postel bouchá o zeď. Iva se prohýbá, rukou si mačká klitoris, druhou si mačká prso. „Jo… roztrhej mě… jsem tvoje kurva dneska…“
Aleš se opřel čelem o sklo. Ocas mu stál tak tvrdě, že ho to bolelo. Cítil slzy v očích – slzy hanby, lásky, vzrušení a zoufalství zároveň.
„Jsem nemocný, úchyl ???"zašeptal si. „Miluju ji a chci, aby ji někdo jiný rozjebal. Chci, aby se vrátila plná cizího semene a já ji pak olízal. Chci ji sdílet. Chci ji mít jen pro sebe. Obojí najednou.“
Vzal mobil. Otevřel chat s Ivou. Prsty se mu třásly.
„Jak se máš, lásko? Co děláš?“ napsal.
Odpověď přišla za dvě minuty. Selfie – leží v posteli, tričko vyhrnuté, obě obří prsa venku, bradavky tvrdé. Pod popisem jen: „Ležím a myslím na tebe. Ale tady je dost chlapů, kteří se na mě dívají… 😉 Co kdybych si dneska dovolila trochu víc? Jen pro tebe. Chceš?“
Aleš se posadil na zem. Ruka mu sjela do kalhot. Honil se rychle, zoufale, zatímco psal:
„Ano. Dovol si. Fotky. Video. Všechno. Chci vědět, jak se kurvíš. Chci tě pak doma vzít zpátky.“
Odeslal.
Pak se zhroutil na záda a dokončil to – vystříkl si na břicho, zatímco si představoval, jak ji teď v Plzni někdo bere. Jak je pod ním. Jak je jeho na pět dní.
A věděl, že až se vrátí, bude jiná. A on bude šťastný. I když ho to zabije.
Protože tohle je on. Kandaulista. Muž, který miluje svou ženu tak moc, že ji chce vidět rozbitou cizíma rukama.
A ona to ví.
