Seděl jsem v tom starým křesle jako vždycky. Kalhoty stažený pod kolena, můj chromý, bezmocný pták ležel na stehně jako mrtvej had. Žádná erekce. Žádná tvrdost. Jen jsem si ho pomalu tahal dvěma prsty a kouřil, zatímco jsem se díval.
Na posteli byla moje žena. Nahá, na všech čtyřech, prdel vysoko nahoru, kozy se jí houpały. A za ní klečel ten můj vozíčkář – ten samej, co normálně nemůže ani stát. Teď měl nohy pevně zapřený o pelest postele, svaly na rukách a ramenou se mu napínaly a jeho tlustej, žilnatej Curakjí bušil do kundy tak, že to pleskalo až sem ke mně.
„Kurva, jak je tvrdý…“ sténala moje žena a tlačila se zpátky na něj. „Tak hluboko, takovej tlustej… ani ty jsi mi ho takhle nikdy nedal.“
Vozíčkář se uchechtl, popadl ji za boky a přirazil ještě tvrději. Jeho koule plácaly o její mokrou píču, z ní už kapala šťáva po stehnech.
„Vidíš, ty impotentní hajzle?“ řval na mě, ani se neotočil. „Tvoje žena potřebuje pořádnýho chlapa. Ne takovýho, co mu stojí jen když se na to kouká a tahá si toho svýho mrtvýho čuráka.“
Seděl jsem tam, prsty mi klouzaly po měkkým ptákovi, kterej se ani nepohnul. Žádná krev. Žádná tvrdost. Jen jsem ho drhl a cítil, jak mi v břiše hoří ta známá bezmocná touha.
Moje žena se podívala přes rameno přímo na mě. Oči měla zamlžený rozkoší.
„Podívej se na něj, miláčku… jak mě šuká. Jak mi to tam roztahuje. Ty bys to takhle nedokázal, viď? Ty mi jen lížeš kundu, když se vrátím domů od něj… a pak si ho taháš a stejně ti nic nestříkne.“
Vozíčkář se zasmál a zrychlil. Postel skřípala, moje žena ječela a tlačila se na něj jako děvka.
„Hon si ho pořádně, ty křupane,“ řekl mi. „Možná když uvidíš, jak jí vystříkám do kundy plnou mrdku, tak ti aspoň trochu ztvrdne. Ale stejně to bude jen pár kapek, co? Ty už dávno nejsi schopnej ji pořádně vyšukat.“
Moje žena se najednou prohnula v zádech, křičela a její píča se stáhla kolem jeho tlustýho ptáka. Vozíčkář zavrčel, zabořil se do ní až po kořen a začal stříkat. Viděl jsem, jak se jeho koule napínají a jak z ní vytéká hustá, bílá mrdka, když se pomalu vysunul ven.
Seděl jsem tam, pořád jsem si tahal svýho měkkýho, bezmocnýho čuráka a cítil jsem, jak mi po stehně stéká jen tenká, průhledná kapka předséměně.
Vozíčkář se sesunul vedle ní, pořád tvrdý, pořád mokrý od ní. Podíval se na mě s úsměvem.
„Tak co, impotentní manžílku? Chceš přijít a olízat jí to, co jsem jí tam nechal? Nebo si budeš dál honit toho svýho mrtvýho hada a koukat, jak ji budu brát znova na koníčka?“
Moje žena se otočila na záda, roztahla nohy a ukázala mi tu roztaženou, spermou zalitou kundu.
„Pojď, miláčku… aspoň se dívej zblízka. Možná ti to tentokrát pomůže vystříknout. Ale nejspíš ne.“
