!!! Je to příběh obsahující prvky BDSM hry a jako hru ji akceptují a souhlas k ní dávají všichni zúčastnění, přičemž je vždy brán zřetel na předem dohodnuté gesto či slovo, které znamená zastavení hry. Ta také vždy probíhá v duchu možností a bezpečnosti všech zúčastněných a po ní následuje safe care.!!!
Čím víc ho od sebe držela dál, tím víc toužil po chvilce samoty a soukromí s ní. Jenže ona, jako už mnohokrát, uraženě odešla a po zbytek dne s ním skoro nepromluvila.
Byl v ožehavé situaci. Byla jeho podřízená a nemohl na ni tlačit, aby se to neotočilo proti němu. Moc dobře si uvědomoval, že by nějaký skandál se šikanou mohl mít katastrofální následky pro firmu. Když zase jednou naštvaně odešla domů, sáhl po láhvi alkoholu. Neustále si doléval, doufal, že na ni přestane myslet, když otupí mozek alkoholem. Opil se. Usnul v kanceláři za stolem, a když se probral, stála nad ním.
Tvářila se jako bohyně pomsty. „Do Vašeho soukromí mi nic není, ale tohle je nezodpovědné. Co kdyby přišel nějaký klient? Jak by to vypadalo? Okamžitě se seberte a jděte do svého bytu. Přesunu všechna jednání na jiný den.“ Její hlas zněl hodně naštvaně. Opravdu se zlobila. A když se zlobila, tak se Michalovi líbila ještě víc. Nejistě se zvedl a pokusil se dojít ke dveřím. Zavrávoral a ona ho zachytila. Podepřela ho a vedla k jeho bytu.
Už věděla, kde jsou klíče, tak ho opřela o zeď a odemkla. Dovedla ho dovnitř, do ložnice. Sesunul se bezvládně na postel. Jen slyšel bouchnutí dveří a okamžitě usnul. Probudila ho vůně kávy. Seděla vedle postele na židli a držela hrnek kávy. „Dostane ji, ale nejdřív se půjdete osprchovat a udělat ze sebe člověka!“ řekla důrazně, ale už bez naštvání. Pomalu vstal, bolela ho hlava. Odevzdaně se dovlekl do koupelny a pustil na sebe proud vody.
Pak teprve mu došlo, že je pořád oblečený. Zasmál se při představě, jak by se tvářila Veronika, kdyby to viděla. V hlavě stále slyšel tu větu o tom, že se chová jako spratek a zasloužil by výprask. Ucítil tlak dole a jeho penis se ztopořil. Bylo tak osvobozující, když mu říkala, co má dělat a on nemusel myslet na nic jiného, než, že to má udělat. Vzrušovalo ho to. Miloval ten pohyb její ruky, kdy si posunula brýle a přísně se na něho podívala.
Zastavil vodu, ale jeho penis mu stále dával najevo, že to není hlava, čím teď myslí. Omotal kolem sebe ručník. Ne, to nebylo dobré. Tak župan. A ruce držet, tak, aby to nebylo vidět. Pomalu došel do ložnice a sedl si na postel. Zálibně se díval na hrnek kávy v její ruce. Zase to udělala, posunula si brýle a jeho penis se pohnul, nedokázal to ovládnout.
Podala mu hrnek s kávou a vstala. Slastně si usrkl kávy. Odešla do kuchyně a on se snažil zaslechnout, co asi dělá. Mezitím upíjel kávu. „Veroniko, ještě se zlobíte?“ Dodal si odvahy k otázce. „Ano, pane řediteli. A hodně. Už jste dopil tu kávu?“ zaznělo odněkud z bytu.
„Ano prosím, dopil.“ Odpověděl ji nahlas, jako malý školák. „Fajn, tak si sundejte ten župan, klekněte si vedle postele a přehněte se přes ni!“ Ten příkaz ho šokoval. Chtěl něco odpovědět, ale to už Veronika stála ve dveřích. V ruce držela vařečku a poklepávala s ní lehce o dlaň druhé ruky. „Tak bude to!“ řekla přísně a nesmlouvavě. Michal se díval fascinovaně na vařečku v její ruce a bez jediného slova se automaticky svezl na kolena.
Mlčela a dívala se na něj. Bylo ticho, ve kterém bylo slyšet jen jeho ztěžklý dech. Prostě jen čekala, až on udělá, co řekla. „Veroniko.“ Řekl potichu a ona ho přerušila. „Řekla jsem jasně, co máš udělat. Čím déle budu čekat, tím to pak bude horší. Takže to zopakuju. Sundej si župan, klekni si k posteli a ohni se přes ni!“ Opět zavládlo tíživé ticho. Michal nahlas dýchal a bylo vidět, jak bojuje sám se sebou. Moc to chtěl a zároveň se toho bál.
Nakonec si sundal župan, otočil se k posteli a ohnul se přes ni. „Budeš nahlas počítat!“ Ledově řekla Veronika. Udělala krok k němu, nadzvedla ruku a vařečka přistála s plácnutím na jeho zadnici. Ruce mu vystřelily dozadu, k místu dopadu. Třel si jimi postižené místo na zadku. Lehce ho plácla vařečkou přes ruce. „Ruce budou na posteli, ještě jednou je tam dáš a dostaneš po nich. A věř mi, že to hodně bolí. Neslyšela jsem číslo, takže znovu.“
Její hlas zněl klidně a vyrovnaně. Michalovi došlo, že tohle není poprvé, co tyhle věty říká. Byla si naprosto jistá, tím co říká a dělá. Položil ruce zpátky na postel. Dostal další ránu. Zachytl rukama o deku, aby je zase nedal dozadu. „Jedna.“ Přistála další rána. Opět rukama škubal za deku. „Dvě.“ Při další ráně slabě zasténal a škubal divoce dekou. „Tři.“ Při sedmé ráně, sebou zacukal a slabě vykřikl. „Sedm.“ To už řekl potichu a s trochou námahy v hlase. „Klidně si zakřič, nikdo to neuslyší.“ Pronesla ledově a dostal další ránu. Pečlivě střídala půlky a jeho nářek ji nijak neobměkčil. Při šestnácti se pokusil dát ruce na zadek, ale dřív než to mohl udělat, dostal ránu na stejné místo. Vyjekl a nadskočil. „Veroniko, to bolí.“
„Ale nepovídej! Vždyť si říkal, že to bude hezké, dostat ode mě těch pětadvacet. Dělám přeci jen to, co sis tak toužebně přál!“ odpověděla sladce Veronika. „Dokonce ses kvůli tomu včera opil. Tak si nestěžuj a pořádně se ohni.“ Pokračovala. Její ironický hlas ho vzrušil a penis se mu zase topořil. Zbytek ran opravdu okřičel za současného zmítání a proseb, že to bolí, aby přestala.
Jenže ztopořený penis ho ale usvědčoval z toho, že se mu to líbí. Když skončila, přikázala mu, aby se otočil a poděkoval za výprask. Nechtělo se mu do toho, ona mlčky a trpělivě čekala. Když to ze sebe konečně neochotně vysoukal, tak se pousmála. „Fajn. Teď si ho vyhoň a vyždímej pěkně do sucha!“ Postavila se za něj a čekala. Michal už byl tak vzrušený, že ani neprotestoval. Pták a koule ho tlačili.
Rukou si ho začal honit, vzdychal u toho, a když cítil, že se blíží výstřik, tak ucítil bolestivou ránu na zadku, která zabránila výstřiku. Koule ho nesnesitelně tlačily. Musel s honěním začít nanovo a začínalo to být spíš nepříjemné. Sakra, ona věděla dobře, co dělá. Mučila ho. Mrcha. Sadistka. Takhle to nechtěl a jeho zkušenosti byly jiné. Jenže zadek ho pálil a to ho vzrušovalo. Martina ho takhle nikdy nevzrušila
Mučila ho dlouho, než ho konečně nechala stříkat. Po ejakulaci, jeho ruce zvolnily, a protože věděl, že několik minut to bude bolestivé, tak dal ruce podél těla. Ale Veronika se hbitě ohnula, pevně sevřela jeho ocas a honila mu ho. Řval bolestí a prosil, aby toho nechala. „Neřvi nebo tou vařečkou schytáš přes koule, abys měl důvod k řevu!“ Ale to už se Michal kácel bolestí k zemi. Těžce dýchal a vytryskly mu slzy.
