Prohra v kulečníku

01.04.2026 · 3.605 Aufrufe justtry

Bylo mi dvacet. Po maturitě jsem si dal rok pauzu a pak jsem se hlásil na vejšku. Vyšel mi pajďák v Ústí nad Labem. Z domova je to vlakem hodinu, takže jsem o kolej ani nežádal.
Už předem jsme si s Markem domluvili, že si najdeme nějaký privát. Znali jsme se a hned jsme si rozuměli. Marek byl taky prvák, jen jiný obor – studoval na ekonomce. Nakonec nás bylo šest: čtyři kluci a dvě holky, tři pokoje po dvou. Byt jsme sehnali na Všebořicích a za cenu koleje, takže jsme byli fakt spokojení.
Brzo jsem se aklimatizoval. Zjistil jsem, na které semináře musím chodit a aspoň trochu se zapojovat, na kterých přednáškách stačí jen být přítomný a kde se vůbec nemusím ukazovat. Minimálně jednou za týden byla nějaká akce – buď na kolejích, nebo u někoho doma v bytě. Týdny utíkaly a většina dnů byla zahalená alkoholovým závojem.
Se spolubydlícím Markem jsme sdíleli jeden pokoj – dvě postele, skříň a psací stůl. Marek měl podobný přístup jako já, taky rád pařil. Přes týden jsme se na pokoji často moc neviděli, častěji jsme se potkávali večer někde v hospodě.

Konec listopadu, středa večer. Pařba na bytě na Střekově u nějakého druháka. Sešlo se nás asi deset, dvanáct – tak akorát, ani málo, ani extra moc, holky a kluci půl na půl. V obýváku hrála hudba z repráku, na stole stály lahve, vodka s Red Bullem, pivo i víno. Vzduch byl už hustý od kouře.

Někdo navrhl hru s kartama. Z balíčku si každý vytáhl jednu, nejvyšší a nejnižší karta plnila úkol. Úkoly byly předem napsané na kartičkách – evidentně se to tu nehrálo poprvé. Když dvě holky musely minutu koukat do očí, hladit se po tváři a nakonec se i lehce políbit, řvali jsme smíchy. Bylo to trapný i sexy zároveň, ale v tom nejlepším slova smyslu.
Pár úkolů vyšlo i na mě – masáž ramen od Jany byla příjemná a zírání si do očí s holkou naproti mně vlastně taky nebylo špatný.
Jenže pak jsem si vytáhl nejnižší kartu. Úkol na líbání. Nejvyšší kartu měl kluk, kterého jsem viděl poprvé – normální, krátké vlasy, obyčejný obličej, asi o rok starší. „Sakra,“ proletělo mi hlavou.
„Hele, my jsme se taky musely líbat!“ povzbuzovala blonďatá holka, na kterou ten úkol taky vyšel. „A taky jsem se musela líbat s holkou!“
Nechtělo se mi a jemu taky ne, ale nakonec jsme se na sebe podívali, pokrčili rameny a řekli si skoro současně: „No tak jo.“ Když trapas, tak trapas. Snad se o tom nebude moc nikde mluvit.
Přisedl jsem si k němu na gauč. Nejdřív to bylo jen opatrné, suché přitisknutí rtů. Pak někdo zakřičel „Jazyk! Jazyk!“ a zbytek se k němu hned přidal. Skandování bylo čím dál hlasitější.
Kurva, pomyslel jsem si a otevřel pusu. On taky. Najednou mi do pusy zajel jazyk. Nečekal jsem to, ale pak jsem mu začal odpovídat – špička na špičku, kroužili jsme kolem sebe, lehce se tlačili. Zavřel jsem oči. Když jsem na chvíli přestal myslet na to, že je to kluk, bylo to vlastně docela fajn. Po chvíli už jsme se líbali doopravdy – mokře, pomalu, sliny se nám mísily. Minuta mi ale i tak připadala jako věčnost.
„Dobrý! Splněno!“ zakřičel někdo.
Odtáhli jsme se od sebe, každý jsme koukali jinam. Já se hned pořádně napil piva, abych spláchl tu cizí chuť. Ostatní řvali smíchy a tleskali.
„No to bylo něco, kluci,“ zasmál se někdo. „Že vám to ale šlo!“
Sedl jsem si zpátky na svoje místo, zasmál se s ostatními a snažil se tvářit, jako by o nic nešlo.

Hra pokračovala. Za chvíli jsem táhl znovu – tentokrát nejvyšší kartu. Nižší kartu měla holka, kterou jsem viděl poprvé. Byla malá, hubená, s tmavýma dlouhýma vlasama, spíš taková šedá myška než výrazná kráska. Hezky se smála, nebyla ošklivá, ale první pohled po ní jen přejel a člověk si jí všiml až při druhém kouknutí. Při druhém pohledu v sobě měla něco, co ten první snadno minul.
Úkol zněl: „Nižší karta dá vyšší kartě své spodní prádlo.“
Všichni se zase rozesmáli. Holka zčervenala, ale smála se taky. „Do háje,“ řekla tiše, „tak tady se ale nesvlíkám.“ Vstala a zmizela v jednom z pokojů. Vrátila se asi za dvě minuty. Přišla ke mně, nenápadně mi strčila do dlaně zmuchlané kalhotky a rychle se posadila zpátky, jako by se nic nestalo. Bez cirátů jsem je strčil do kapsy riflí. Byly ještě teplé.

Asi za půl hodiny jsme hru zabalili. Úkoly se začaly opakovat a už to nemělo takovou šťávu, jen se čekalo, kdo s kým bude zase něco plnit.
„Nemáš něco mýho?“ přišla ke mně za chvíli Martina – ta malá myška z úkolu.
„Jasně, promiň,“ začal jsem sahat do kapsy riflí. „Hned ti je vrátím.“
Zarazila mě. „Počkej, tady ne. Pojď vedle.“ Chytila mě za ruku a odtáhla do malého pokoje vedle obýváku.
Natáhla ruku. Podal jsem jí zmuchlané kalhotky.
„Hele… fakt sis je sundala, nebo sis jen hrábla do skříně?“ zeptal jsem se, i když jsem odpověď tušil.
Usmála se tím svým tichým úsměvem. „Chceš to zjistit?“
Přitáhl jsem si ji k sobě, položil ruce na její zadek a pevně ho zmáčkl. Pak jsem jí rozepnul knoflík u kalhot a pomohl jim, aby se svezly dolů po stehnech. Pod nimi byla opravdu nahá.
„A co ty?“ řekla se stejným úsměvem a stáhla si kalhoty úplně dolů.
Nečekal jsem, že to půjde takhle rychle. Začal jsem si rychle sundávat rifle a trenýrky. Ona mezitím skočila ke dveřím a zamkla je. Pak se vrátila ke mně, sáhla mi mezi nohy a pevně mě stiskla do dlaně.
„Chceš to?“ zašeptala.
„Vážně?“ zeptal jsem se. Že to půjde takhle rychle, to jsem si ani nepředstavoval.
„Jasně.“
Přitiskl jsem se k ní, znovu ji chytil za ten malý pevný zadek a začali jsme se líbat. Po chvíli jsem cítil, jak mi ho pomalu honí. Byl jsem už pořádně tvrdý. Jen jsem doufal, že se neudělám moc brzo.
„Lehni si,“ zašeptala a kývla hlavou směrem k posteli.
Poslechl jsem. Sáhla do šuplíku u postele, chvíli v něm po hmatu něco hledala a pak vytáhla igelitový balíček. Roztrhla ho a nasadila mi kondom. Já jí mezitím zajel rukou mezi nohy – na prstech jsem cítil krátké chloupky a o kousek dál teplo a vlhko.
Klekla si nade mě a pomalu na mě nasedla. Chytil jsem ji za boky a přirážel ji na sebe. Nejdřív se pohybovala pomalu, skoro opatrně, jen se lehce zvedala a klesala. Postupně ale zrychlovala.

Rajcovalo mě, že pořád měla na sobě tričko a byla nahá jen od pasu dolů. Měla pevné, štíhlé tělo, skoro klukovské, hebkou kůži a mezi nohama krátké chloupky. Přes tričko jsem nahmatal malá prsa se ztvrdlými bradavkami.
Začala rychleji a tišeji vzdychat, tělo se jí napnulo a lehce otřáslo. Žádné velké sténání, jen tiché, krátké „ach… ach…“ — a vtom někdo vzal za kliku od pokoje. Ještě že bylo zamčeno.

Oba jsme na vteřinu ztuhli. Nepřestala se ale pohybovat, jen zvolnila. Když ten někdo přestal lomcovat dveřmi, znovu se do toho opřela, tentokrát tvrději. I mě to lomcování klikou skoro vrátilo na začátek. Pak jsme ale pokračovali rychleji – pořád potichu, jen mnohem naléhavěji než předtím, jako bychom oba čekali, že někdo vezme za kliku znovu.
Její tělo se najednou víc prohnulo, prsty mi zaryla do ramen a na pár sekund úplně ztuhla. Pár vteřin po ní jsem se udělal i já.

Když bylo po všem, zůstali jsme pár sekund bez hnutí, jen těžce oddechovali. Pak se ze mě pomalu zvedla a já z ní vyklouzl. Sundal jsem opatrně kondom, zabalil ho do ubrousku a hodil do koše vedle stolu. Podala mi další ubrousek, abych se otřel.

Oblékli jsme se rychle a v tichu, já se ještě trochu vydýchával. Pak jsme vyšli ven zpátky do obýváku, jako by se nic nestalo. Hudba pořád hrála, někdo naléval panáky a smál se. Posadil jsem se na svoje místo, otevřel si nové pivo a snažil se tvářit normálně.
Když jsme odcházeli z bytu, řekla mi jen: „Třeba se zase potkáme,“ a lehce mě políbila na tvář. Až později mi došlo, že jsem jí ani neřekl, jak se jmenuju.
Nakonec jsem si musel vzít taxíka domů, protože nočním spojem by to bylo minimálně na hodinu. Když jsem vešel do bytu na Všebořicích, bylo něco po druhé. V kuchyni svítila jen malá lampička a Marek tam seděl s časopisem v ruce.

„No nazdar,“ přivítal mě tiše. „Jsme tu sami, tak v pohodě,“ dodal, když viděl, jak se snažím nedělat kravál.
„Jo, super.“ Hrábl jsem do lednice, vytáhl si pivo a sedl si naproti němu.
Začal jsem mu vyprávět o večeru – o hře s kartama, o holkách, co se líbaly, o masáži a nakonec o Martině a tom rychlém sexu v pokoji. Marek poslouchal, občas se uchechtl, ale pak přeskočil rovnou na to, co ho evidentně zajímalo nejvíc.
„Ty ses fakt líbal s klukem? Ty?“ zeptal se s úsměvem a pozvednutým obočím.
„No jo… byla to hra,“ pokrčil jsem rameny. „Všichni řvali ‚jazyk, jazyk!‘, tak jsem to prostě udělal. Bylo to divný… ale jako ne vyloženě špatný. Když jsem zavřel oči, tak to bylo vlastně docela fajn.“
Marek se zasmál a zavrtěl hlavou.
„Máš štěstí, že jste nemuseli dělat nic víc. Představ si, kdyby úkol byl něco horšího…“
Tím to skončilo. Dopil jsem pivo, zamumlal „jo jo“ a šel spát.

Pak přišlo zkouškové a všechno se na pár týdnů úplně změnilo.
Najednou jsem trávil víc času v knihovně a fakt se učil. Skripta, zvýrazňovače, poznámky. Ven jsem chodil maximálně do Carrefouru. Žádné pařby, žádné celonoční akce.
Zkoušky jsem dal všechny na první pokus, i když ne všechny výborně.
Poslední pátek v lednu jsme se sešli my z bytu a šli jsme oslavit do herny, která byla kousek od nás.
Chlastali jsme a hráli kulečník o panáky.
Když přišla řada na mě proti Markovi.
„Když prohraješ, splníš mi jeden úkol.“
„Jakej úkol?“
„To se dozvíš, až vyhraju.“
„To je pěkně debilní.“
„Bojíš se?“
„Nebojím. Hraj.“
Myslel jsem, že ho porazím – Marek byl na kulečník vždycky levej.

Vyhrál o jednu kouli. Položil tágo a mrknul na mne: „Tak já si to brzo vyberu.“
Vrátili jsme se domů někdy kolem jedné. Ostatní šli hned spát, my dva jsme zůstali v pokoji. Marek zavřel dveře.

„Tak si jdu vybrat výhru,“ řekl klidně a sedl si ke mně na postel.
Koukal jsem na něj, co blbne. „Teď? Jako fakt? A co teda chceš?“
Usmál se. „Chci zjistit, jestli se ti to tehdy s tím klukem fakt nelíbilo. Dej mi pět minut líbání. Souhlas?“
„A proč tě to tak zajímá?“ zeptal jsem se.
Pokrčil rameny. „Protože mi to od tý doby vrtá hlavou. Říkal jsi, že to bylo vlastně docela fajn.“

Mlčel jsem. Nevěděl jsem, co na to říct. Tohle jsem nečekal.
Pomalu si stáhl tričko přes hlavu a hodil ho na zem. Pak se natáhl ke mně a stáhl mi moje. Nebránil jsem se, jen jsem zvedl ruce. Seděl jsem tam bez trička a čekal.

Přisunul se blíž, položil mi ruku na hrudník a začal mě hladit. Prsty mu klouzaly po břiše, po žebrech, pak nahoru. Když nahmatal moje bradavky, lehce je stiskl mezi palcem a ukazováčkem. Ztuhnul jsem.
„Marku…“ zašeptal jsem.
On se jen usmál a pokračoval. Začal je dráždit mnohem víc – pomalu kroužil palci kolem nich, lehce je štípal, pak je zase jemně mačkal a točil. Cítil jsem, jak mi tvrdnou pod jeho prsty. Bylo to divný, ale zároveň mi z toho projel takový elektrický náboj přímo do břicha. Pak se naklonil a líbal mě na krk. Pomalu, jako by nechtěl vynechat ani místečko. Přesunul se níž na klíční kosti, pak na hrudník. Když se pusou dostal k jedné bradavce, malinko jsem sebou škubl.
„Počkej… neříkal jsi…“
„Neříkal jsem, co chci líbat,“ zašeptal a hned ji vzal do pusy.

Začal si s ní pořádně hrát. Nejdřív ji olizoval plochým jazykem, pomalu dokola, pak špičkou jazyka rychleji přes tu ztvrdlou špičku. Lehce ji sál, pak zase jemně kousal – tak akorát, aby to nebolelo a spíš hned přešlo do příjemného mravenčení. Druhou rukou mi pořád dráždil tu druhou bradavku – mačkal ji, točil, štípal, tahal. Střídal bradavky, chvíli se pusou věnoval jedné, chvíli druhé.

Ležel jsem tam ztuhlý a snažil se vstřebat, co se děje. A hlavně s kým se to děje. Dech se mi zrychloval, i když jsem se snažil tomu zabránit. Pak jsem si prostě lehnul pohodlněji na záda a nechal ho. Bylo to teplý, vlhký, skoro až moc intenzivní. Každý tah jeho jazyka, každý stisk prstů mi projížděl celým tělem. Přestal jsem počítat minuty.

„Marku, no tak, nevěděl jsem, že jsi na kluky. A pět minut uplynulo,“ vydechl jsem nakonec.
„Mám přestat?“ zeptal se tiše a zvedl hlavu.
Mlčel jsem. Cítil jsem, jak mám v rozkroku pořádně těsno.
„Neodložíme si trochu?“ řekl nakonec potichu.
„Jo,“ odpověděl jsem. Marek se potichu usmál.
Rozepnul jsem si pásek, knoflík a zip u kalhot. Marek mi pomohl je stáhnout. Ležel jsem před ním jen v trenýrkách. Sám se svlékl úplně, trenýrky hodil na zem a klekl si zpátky mezi moje nohy. Pořád jsem ho mohl zastavit. Stál jsem na hranici – stačilo říct slovo a bylo by po všem. Ale bylo to tak příjemný, že jsem nic neudělal.

Sjížděl pomalu níž, přes břicho, přes pupík, až k okraji trenýrek. Tam se zastavil a začal mi přes látku líbat péro. Pusa měla horkou vlhkost, rty se mi tiskly přes trenýrky, jazykem mě tlačil a přejížděl nahoru a dolů. Cítil jsem, jak mi tvrdne ještě víc, až to skoro bolelo.
„Koukám, že se ti to nějak líbí,“ zašeptal Marek do mého vzdychání.

Nakonec jsem si trenýrky stáhl sám a odhodil je někam od sebe. Lehl jsem si na záda, roztáhl nohy a nastavil se mu. Péro mi stálo tvrdé, žalud už celý mokrý.

„Řekni, co mám dělat,“ zašeptal Marek.
„Proč to chceš slyšet?“ vydechl jsem.
„Protože chci vědět, že to fakt chceš taky,“ řekl tiše. „A že z toho ráno nebudeš dělat, že jsem tě svedl.“
Polkl jsem. „Udělej mi to. Pusou,“ poprosil jsem.

Marek se usmál, sklonil hlavu a vzal mě do pusy. Pomalu, hluboko. Nejdřív jen rty kolem žaludu, pak sjížděl níž, až mě měl v puse skoro celého. Jeho rty byly pevné a teplé, olizoval mě od kořene až nahoru a zase zpátky. Pak se na něj přisál a začal jezdit nahoru a dolů. Tak tohle bylo něco! Jednu ruku jsem mu zajel do vlasů a lehce ho držel. Druhou jsem svíral prostěradlo. Zhluboka jsem dýchal, vzdychal, potichu kňučel. Musel jsem se držet, aby nás nikdo neslyšel.

Marek na chvíli zvedl hlavu, péro mi zůstalo celé lesklé od jeho slin.
„Řekni mi, než budeš, jo?“ zašeptal a hned mě zase vzal celého do pusy.
Pokračoval ještě silněji. Rty pevně obepínaly péro, jazykem mi šmejdil po uzdičce, sahal a kroužil. Bylo to tak příjemný, že jsem skoro zapomněl dýchat.

Najednou mě napadlo, že nechci jen tak ležet.

„Chtěl bych tě taky zkusit,“ řekl jsem tiše.
Marek se zvedl, klekl si vedle mé hlavy a nastavil se mi k puse. Nejdřív jsem ho jen olízl. Měl slanou chuť. Otevřel jsem pusu a opatrně ho vzal dovnitř. Byl horký a hladký. Jemně jsem ho sál, hrál si jazykem, zkoušel, co všechno jde dělat s pérem v puse.
Marek zasténal, natáhl se ke mně a začal mi pomalu honit.

„Počkej, něco zkusím,“ řekl najednou. Odstrčil mě, natočil mě na bok a lehl si vedle mě. Najednou jsme měli každý před pusou péro toho druhého. Tuhle pozici jsem znal jen z videa – nikdy mě nenapadlo, že v ní skončím zrovna já a jinej kluk.

Chytil jsem ho za zadek a přitáhl si ho k sobě. Začal jsem ho kouřit, zatímco jeho rty jezdily po mém péru. Bylo to intenzivní – jeho horká pusa na mém péru a moje pusa plná jeho péra a oba jsme pomalu zrychlovali.
Vytáhl jsem ho z pusy. „Budu…“
A v tom jsem začal stříkat; musel to dostat rovnou do obličeje. Cítil jsem, jak sebou trhnul. Vtom zavzdychal, znovu sebou cuknul. Péro v mé puse se ještě malinko zvětšilo. Jen tak tak jsem ho stihl vytáhnout ven, když mi jeho sperma začalo stříkat do obličeje. Bylo to jako horká, hustá sprcha – na obličej, krk, ramena. Marek sténal a kropil mě jednou dávkou za druhou.

Když bylo po všem, seděli jsme naproti sobě a dívali se na sebe. Asi jsme oba vypadali dost podobně.
„Musíme se otřít,“ zasmál se Marek.
Chvíli jsme na sebe jen koukali. Pak jsem se natáhl pro tričko, utřel si do něj obličej, natáhl trenýrky a vstal.
„Hele,“ řekl jsem tiše. „Nikomu ani slovo.“
Marek přikývl. „Jasně.“
Zalezli jsme si každý do svojí postele a už nic neříkali. Jen jsem ještě dlouho nemohl usnout. Pořád jsem měl pocit, že to ze sebe cítím a že mě to ještě trochu hřeje na obličeji. Nakonec jsem nevydržel a šel se umýt. Moc to nepomohlo, asi ta vůně i teplota byly jen v mé hlavě.

Ráno mě vzbudilo bouchání nádobí z kuchyně a hlasy holek. Chvíli jsem ležel a civěl do stropu. Vedle na posteli už Marek nebyl. Když jsem pak vyšel ven, seděli v kuchyni skoro všichni. Někdo mazal rohlík, někdo vařil kafe, někdo nadával na kocovinu. Marek stál u linky zády ke mně a míchal si hrnek.

Jen se na mě krátce podíval. Úplně normálně.
„Ještě je tam voda na kafe,“ řekl.
„Jo, dík.“
Sedl jsem si ke stolu, jako by se nic nestalo. Nikdo si ničeho nevšiml. Doufám…