Tentokrát to snad vyjde 2.

06.04.2026 · 403 Aufrufe Alipin

PROHLÁŠENÍ! AUTORA!
Tenhle příběh obsahuje sexuální praktiky BDSM. Jedná se především o mé zážitky které jsem prožil a také si je užil. Všechno vždy probíhalo dobrovolně bez nějakých nátlaků a se souhlasem všech zůčastněných osob a podle dohodnuté osnovy. Na prvním místě je vždy, aby vše bylo bezpečné a neohrozilo to zdraví všech zúčastněných osob. Vždy je dohodnuto slovo, většinou je slovo „ STOP“ nebo gesto rukou, často se používá prsty sevřené v dlani a palec směřuje dolů, pokud dojde k použití STOP, nebo signálu rukou, vše se okamžitě zastaví.
Důležitou součástí jsou také pravidelné krevní testy.

Tyhle moje zážitky jsou lehce upravené, to z důvodu diskrétnosti. Vždy jsou změny ve jménech a místa jsou popisována také trochu jinak. Samozřejmě je v nich i trochu fikce.

Prozatím jsi můj favorit. Tak si to neposer. „Je vidět, že něco sneseš, tak jestli souhlasíš můžeme trochu přitvrdit." „Ano paní souhlasím a jsem pro tvrdší přístup." „Tak jdeme na to. Šíleně mě rajcuje, když můžu ojet chlapovi prdel. Ale tohle bylo super až jsem se z toho udělala. Do prdele, teču jak Dunaj při povodni. Tak se pohni hovado, na kolena a pořádně mi olízej stehna, mám je potečený až po kolena." Otočil jsem se a rychle si klekl. Musel jsem využít příležitost si trochu prohlédnout paní. Nádherné nohy, měla vyhrnuté šaty do pasu,její boky taky dost dobrý. Klín zakrývají černé sexy kalhotky. Prsa budou asi trochu větší, ale to jen odhaduji. Chtěl bych vidět její nahý zadek v šatech vypadal dost dobře. Už jsem se začal věnovat potečeným stehnům, ale stále jsem ji měl před očima. Ty její uhrančivé oči mě úplně dostali. Určitě je hezká. Taky bude pěkná mrcha. Její hlas a tahání za vlasy mě rychle vrátilo do reality. „Dělej to pořádně ty hovado a opovaž se přiblížit k mé kundičce. Pěkně kolem kalhotek to pořádně olízej. Když budu spokojená, možná ti dovolím mi sundat kalhotky." Snažil jsem se jak nejlíp jsem mohl. Dalo mi to pěkně zabrat. „To stačí hovado, je to docela dobrý, tak mi můžeš sundat kalhotky. Opovaž se na mě sahat těma prackama ty zasraný hovado. Pusou mi je sundáš a jestli se dotkneš kundičky tak si mě nepřej. Aů ty jsi mě kousl. Hovado nemožný!" Přiletěla mi pořádná facka. Prstem odtáhla kalhotky v pase aby mi usnadnila chytit je do pusy. Pak už to šlo o něco lépe, ale stejně mi to moc nešlo nepamatuji si, že bych vůbec někdy něco takového dělal. Jak jsem je dostal přes boky, trochu mi to usnadnila, že si je stáhla přes zadek. Pak už to šlo dobře. „Opovaž se, vyválet je po podlaze. Já si tu nohu vytáhnu a pak i tu druhou. To to trvalo, co taky čekat od zasranýho hovada. Kam to kurva čumíš? Ty mi čumíš na kundičku?" „Né paní, nečumím na vaši kundu." Tohle jsem rozhodně říct nechtěl doufám, že to přeslechla. Bum, bum přiletěla, z prava, z leva. Já ti dám kundu ty jedno hovado tupý." „Moc se omlouvám paní, jsem blbý hovado, já se přeřekl nikdy bych si nedovolil tak nazvat vaši urozenou kundičku. Prosím odpusťte mi to paní." „To je tvoje blbost a za blbost se platí a ty si to budeš aspoň pamatovat aby se to už nikdy nestalo. Dej sem ty kalhotky, hovado zasraný." Vzala kalhotky a utřela si s nima rozkrok. „Otevři tu nevymáchanou hudbu, hovado!" Pěkně jsem ji vytočil. Rychle jsem otevřel pusu. Chytila mě za vlasy a třikrát mi plivla do pusy a pak mi tam nacpala ty promáčené kalhotky. Znovu mi naliskala. „Kleknout na všechny čtyři, lokty a čelo opřít o podlahu. Pořádně roztáhni nohy a vystrč prdel." Čekal jsem výprask přes zadek, ale přišlo něco horšího. Ani jsem neměl tušení a najednou mi projela rozkrokem šílená bolest, která šířila do celého podbřišku. Chtěl jsem řvát bolestí, ale nešlo to. Skroutil jsem se na podlaze a oči mi zaplavili slzy. Byla to strašná bolest, moje koule pulzovaly bolestí. To byl kopanec přímo na koule. Docela mi trvalo, než jsem se z toho trochu vzpamatoval. V tu chvíli jsem litoval, že jsem v dotazníku uvedl, že bych chtěl zažít jaké to je dostat několik kopanců do koulí a dal k tomu souhlas. To už na mě řvala ta bezcitná mrcha. „Okamžitě se vrať do pozice a neválej se tady, hovado jedno zasraný. Jestli se budeš znovu válet dostaneš místo pěti kopanců deset. Tak pokračujeme nebo jak." „Ano paní."Další kopanec, tohle je strašný. Prohnul jsem se bolestí. Chci prosit o mylost, ale nejde to. Takovou radost jí neudělám. Moc dobře věděla, proč mi tam ty kalhotky nacpala asi bych řval hodně nahlas. Další kopanec, ten se jí asi nepovedl, ale dělal jsem jako, že je to strašný, kroutil jsem se. Věděl jsem už, že jak se zastavím dostanu hned další. Ještě dvakrát. Další se jí taky naštěstí nepovedl, ale i tak hodně bolel. Pátý to byla trefa do černého asi že všech nejhorší. Přepadl jsem na bok a zůstal ležet. Přistoupila a vytáhla mi kalhotky z pusy ven. Když mi při tom koukala do očí, měla nádherné oči. Mlčky se usadila do křesla a nechala mě ležet na podlaze, nezvykle dlouho.
„Potřebuji kafe a nějak mi vyhládlo. Obleč se a přines mi velký laté, dva chlebíčky a nějako minerální vodu. Máš na to 45 minut. Čas už ti běží." Pustila si na mobilu stopky. Rychle jsem vyrazil. Když jsem přijížděl, vyděl jsem benzínku. Musí to být kousek od tud. Sedl jsem do auta a málem vyletěl z kůže. Přimáčkl jsem si totiž koule. Opatrně jsem hledal polohu. Benzínku jsem našel, ale chlebíčky nemají. Mají dobrý párek v rohlíku. Tak snad jí to bude stačit. Ještě laté, minerálku pro jistotu ještě krůtí a kuřecí sendvič. Kontrola času paráda a rychle zpět. Odemčel jsem si dveře a šel do místnosti kde jsme byly. Dveře od protější místnosti byly otevřené tak mi to nedalo a podíval jsem se do vnitř. Najednou se přede mnou objevila paní. „Na co tady čumíš hovado, okamžitě vypadni, já hned příjdu." Raději jsem rychle odešel. Z konferenční stolku jsem sundal kufr a rozložil vše co jsem koupil. Rychle jsem se svlékl a klekl si na podlahu kousek od křesla. Po chvilce se vrátila paní. „Tak co tady máme, kafíčko to je přesně ono. Kde jsou chlebíčky, mám na ně takovou chuť. Nechceš mi tvrdit, že neměli. Co je tohle, jé párek v rohlíku to jsem neměla nejmíň deset let. Dám si ten párek. Ke mě hovado a sundej mi jednu botu, ponožku taky. Hezky ju poskládej a ulož dovnitř boty." Otevřela krabičku se sendvičem postavila a zabořila nohu do sendviče. Nalila na něj trochu minerálky a doslova ho rozmašírovala na kaši a rozetřela po noze. Posadila se zpět do křesla. „Olízej to, hovado a hezky důkladně. Pak si připravíš i druhou nohu, stejně jak jsem ti to předvedla a taky ji olížeš. Já budu hezky relaxovat." Věnoval jsem se jejím nohám nikdy bych nevěřil, že to je tak náročný. Už bojuji s druhou nohou a rozhodně foot fetish mě tedy nebere, ale paní si to docela užívá a já to pro ni rád udělám. „Dělej to pořádně, ty hovado, hezky ty moje prstíky olízej. Ven si je do huby a jemně je cumlej. Tak to je ono. Hovado neschopný. Tohle ti teda moc nejde. Teď se seber, u vchodu v pravo je koupelna. Tam najdeš lavor napusť ho vlažnou vodou a dones ho sem. Ještě na zrcadle je kosmetický kufřík tak ten taky dones. Opovaž se někde rozlít vodu." Vše jsem udělal jak paní nařídila. Pak jsem musel ještě pro ručník. Následně jsem paní umyl nožičky, pak je hezky osušil, namazal krémem, v kufru měla čisté ponožky, tak jsem jí je nazul. Pak jsem jí obul a zavázal tenisky. Nakonec jsem ji něžně políbil na kotníky. Jak jsem držel její nohu cítil jsem jak se zachvěla při každém polibku na kotník. U posledního jsem si dal hodně záležet a lehce jsem ho olízl jazykem. Úplně se roztřásla. Taky dobrý vědět co ji dokáže rozpálit. Dělala, že sice nic, ale tělo nelže. Vše jsem musel zas uklidit. Koupelna vypadala docela dobře, proti zbytku domu. „Kde se flákáš, ty neschopný hovado. Nechápu co ti tak trvá!" Kde bych se asi flákal, sotva jsem to dodělal. Spěchal jsem zpět za paní. „To byla věčnost, musíš trochu hodit tou línou prdelí. Jinak si mě nepřej. Hovado jedno. Přesuneme se ven na dvorek, dneska je tam opravdu krásně a já potřebuji trochu chytit bronz. Jsem bílá jak zeď." „Teď vypadni ven! Vždy je to na tobě, stačí říct." Ta mě sjela, ale vzrušuje mě, když se chová tak nadřazeně. Jen si musím na to zvyknout. Poslechl jsem a šel ven. Otevřel jsem dveře a galantně pustil paní. Ta se jen ušklíbla. „Máš štěstí ty hovado." Ještě, že mě to napadlo. To by byl zase průser. „Ten stůl a ty židle. Fuj, to je hnus. Okamžitě běž do koupelny, ve skříňce pod umyvadlem je kbelík a nějaký saponáty na úklid. Tak vem něco, čím se bude dát umýt stůl a ty židle. Přečti si návod." Makal jsem jak šroubek a stejně jsem to dělal špatně a pomalu. „Tak teď to všechno ukliď, tam kde to bylo a cestou zpět vem ten cestovní kufr. Trochu přidej." To je strašný, uklízet to mě moc nebaví.... Beru kufr a už slyším jak nadává. „To byla doba. Polož ten kufr na stůl a můžeš si sednout na židli vedle mě." Chvíli se věnovala mobilu. „Tak jsem trochu přitvrdila, tak se chci zeptat jestli to zvládáš." „Je to v pohodě paní, nemám s tím problém." „Každou chvíli by se k nám měla přidat sousedka, tak se ještě chci zeptat jestli ti to nevadí a souhlasíš s tím, že taky zapojí.“ „Ano paní souhlasím, když se přidá budu jedině rád."
„Přestaň se rozvalovat v tý židli a táhni z tý konstrukce sundat tu dětskou houpačku! Místo ní si tam uvážu tebe. To je prostě skvělý nápad. Ta konstrukce je dokonalá a určitě ji plně využiji." „Má paní, je to moc vysoký potřebuji něco pod nohy." „Podívej se do tý stodoly." Tak jsem šel. Otevřel jsem vrata a hned uviděl to co potřebuji, hliníkový žebřík skoro jak nový. Rozhlédl jsem se kolem. Hned mi blesklo hlavou, jak tohle paní uvidí tak to určitě bude chtít využít. No jdu, než začne nadávat. Opřel jsem žebřík o konstrukci a vylezl nahoru. Najednou se otevřely dveře, které byly ve zdi od sousedů. „Haló je tady někdo?" Dveře byly otevřené směrem ke mě tak jsem neviděl, kdo tam je. Otočil jsem se na paní.