Upozornění tento příběh je smyšlený pouze pro pobavení.
Byla to šílená bolest. Ta její silná stehna vypadaly že mě chtějí rozdrtit a ty její nohy se propadly do mého břicha že bylo cítit že se dotknuly páteře a nohy mi v momentě začaly trnout asi mi stlačila i tepnu. Snažil jsem se dýchat ale moc to nešlo. Podíval jsem se na ní ona se usmála a řekla mi. "Ale copak lásko, snad tě to nebolí !!!" A slezla ze mě já jsem se zhluboka nadechl chvíli se na mě s úsměvem dívala a pak řekla " Miláčku já mám nápad!! Zahrajeme si takovou hru" Než jsem se zmohl něco zeptat tak znovu mi stoupla na břicho a řekla: " zkus uhodnout kolik vážím" . Tak tak jsem jí řekl " nemůžu ti to říct.. já tě nechci urazit" . A ona " Ale lásko musíš to uhodnout, jinak já z tebe neslezu" . Byla to taková bolest že mi nezbylo nic jiného než hádat. Řekl jsem 90. A ona " Ne lásko to je málo musíš víc. Tak 100. Nebo 110. Taky nic. Břicho se mi pod její tíhou pomalu propadalo a břišní svaly už neměly sílu jí udržet. Byla strašně těžká. Začaly se mi dělat mžitky před očima. A ona pořád: " No tak miláčku hádej přece tady nebudeš tak dlouho ležet. Já z tebe opravdu neslezu pokud to neuhodneš budu na tobě stát klidně i hodinu mě je to jedno " Tak jsem řekl 140. " Ne to už je moc " 130 už jsem pomalu bolesti nemohl mluvit. Už jsem jí viděl úplně rozmazaně. Taky nic. Tak 135... A ona " kolik že to??"" Já jsem to neslyšela". A dupla jednou nohou do břicha aby mě probrala. 135 jsem z posledních sil zakřičel. A ona slezla ze mě a řekla " no vidíš lásko jak si šikovný" . A pohladila mě. Chvíli jsem ležel a těžce dýchal. Břicho mě bolesti úplně brnělo. Po chvilce jsem se snažil aspoň posadit. Asi pět minut mě nechala být a pak řekla. " Lásko pojď pomalu půjdem " . Jenže já jsem nebyl schopen ještě vstát tak jsem jí poprosil ať ještě chvilku počká. Řekla jen: počkej já ti trochu pomůžu. Čekal jsem že mi pomůže vstát a místo toho se rozmáchla pravou nohou a BUM!!! Vší silou mě kopla do břicha až jsem se svalil a bolesti jsem se svijel a držel se za břicho. A ona zase " No tak lásko pojďme už nemůžeš tady ležet na holé zemi nastydneš mi a pak se nebudeme moci vídat" . Pomohla mi vstanout pořád to nešlo tak zase se rozmáchla a BUM!! Zase mě vší silou kopla do stejného místa jako předtím. To už jsem se nezkacel ale měl jsem co dělat abych se nepozvracel. To už věděla že to přehnala tak mi pomohla na nohy chytla mě kolem pasu a pomalu jsme šli dál. Břicho mě pořád šíleně bolelo ale neměl jsem odvahu se za něj držet. Kdoví co by jí ještě napadlo. Cítil jsem se jako by mě přepadla a zmlátila banda chuliganu . Přitom mě zničila obyčejná milá holka i když o dost silnější než já Chvíli jsme šli mlčky a pak řekla. "Zlatíčko víš co? Půjdeme ke mě domů dám ti něco dobrého k jídlu" . V duchu jsem si pomyslel: no tak to je můj konec ona mě tam určitě zabije.
Pokračování příště.
