Submission 2 - Pokračování

20.04.2026 · 776 Aufrufe Jablk

Kapitola druhá, v níž dojde k jisté intimní zpovědi autora a líčení jeho sklonů a přirozeností.

Během svého téměř šedesátiletého života jsem sice nikdy nebyl ženat, ale měl jsem na padesát partnerek. To samozřejmě je žalostně málo, pokud vezmeme v úvahu životopisy svobodných mužů, kteří neodřeknou sexuálním rozkoším. Tomuto číslu je ovšem nutno porozumět tak, že s každou z těchto padesáti jsem navázal skutečný a hluboký, byť mnohdy krátký vztah. Nejsem člověk, který by byl schopen „sbalit“ ženu, vyspat se s ní a druhý, případně některý další den ji opět opustit. Mé partnerky byly skutečně partnerky, nikoliv známosti, a tak jsem každou z nich „poznal“ nejen v tom biblickém smyslu slova. Přibližně po padesátce se ovšem do mých partnerství začala vkrádat jistá neuspokojenost, a to v sexuálním smyslu. Jsem od dětství velice análně vzrušivý. Už v nějakých jedenácti či dvanácti letech, kdy jsem začal mít erekci a naučil jsem se masturbovat, jsem zjistil velký rozdíl mezi uspokojením skrze penis a rozkoší „tam vzadu“. Samozřejmě že jsem se za obojí styděl, jen jsem brzy pochopil, že zatímco penis je pro „normálního“ kluka ok., anus je „divný“. Ve škole jsem brzy pochopil, že zezadu to dělají jen tak zvaní buzíci. Ti, o kterých spolužáci tvrdili, že do této kategorie spadají, byli pronásledováni a házeni do popelnic hlavou napřed. No, samozřejmě přeháním, koneckonců jsem chodil do spořádaných měšťanských škol a později na slušné gymnázium. Nicméně, protože jsem nebyl gay a muži mne nikterak nepřitahovali, za svou „zadní“ zálibu jsem se styděl a nikomu bych ji nepřiznal.

Později, tedy opravdu docela pozdě a až po gymplu, jsem začal randit s holkami. To bylo na jednu stranu vzrušující (měl jsem téměř neustále erekci a mnoho fantazií), na druhou stranu během sexu často méně zajímavé, než když jsem si to dělal sám. V sexu s mými láskami mne vzrušovala pomalost, objevování všeho neobvyklého, mazlení, občas i moje jistá dominance – například když Jana (jména jsou samozřejmě zcela jiná) vyžadovala poměrně drsné zacházení s jejími bradavkami. A opravdu mě bavilo jim to dělat. Jazykem, prsty, nebo při souloži zasunout mé lásce jeden nebo dva prsty do zadečku. Později i anální kolíček nebo robertka. Takto nejlépe dosahovaly mé úžasné ženy orgasmu, možná i proto, neboť příroda a bůh Šiva mne neobdařili žádným velkým lingamem. Při přeměřování, ať jsem se snažil, jak mohl, jsem se nedostal nad třináct centimetrů. Jako dítě jsem měl velmi úzkou předkožku, takže když mi bylo kolem sedmi, nejprve paní doktorka, a pak i moje matka mě varovaly, že pokud nebudu cvičit, což znamenalo si mnohokrát za den předkožku přetáhnout přes žalud, budu muset jít na „operaci“. Jakkoliv to znělo děsivě, moc jsem necvičil. Nakonec se sice vše nějak upravilo, ale výsledkem byla jistá deformace mého žaludu, který byl skloněn směrem dolů a vytvářel na konci penisu zvětšení hlavičku, kterou si zase některé ženy pochvalovaly. Ať už tomu bylo jakkoliv, mé partnerky nejevily nikterak velkou touhu mne čímkoliv análně penetrovat, takže pokud jsem chtěl zažít onu „jinou“ slast, byl jsem odkázán na sebe a na mou rozrůstající se sbírku různých pomůcek.

Jediný můj dřívější zážitek s mužem v posteli byl s mojí první dlouhodobou partnerkou Elsou. A nebyl to zážitek příliš povzbudivý. Její předchozí partner byl Horst, voják v aktivní službě, a tak trochu blb. V prvních měsících našeho vztahu se Elsa, do které jsem byl, coby ještě docela nezkušený mladík, velice zamilovaný, několikrát setkala s Horstem, a to, jak bez nátlaku přiznala, za účelem sexu. Což mne deptalo, především kvůli tomu, že jsem Horsta neznal a tak si představoval, jak prostě nemám šanci, jak mne Elsa nakonec opustí a já zhynu na smetišti dějin. Asi po půl roce jsme se ve třech potkali v jihoněmeckém malém městečku, kde Elsa tenkrát bydlela. Potkali, seznámili, já pochopil, že Horst je sice „chlapák“, ale jinak nikterak neohrožuje náš vztah, neboť je docela jednoduchý a Elsa přeci miluje jemnost a složitost. Nakonec jsme se všichni tři poněkud opili. Protože Horst neměl kde spát – v Elsině městečku nebydlel – skončili jsme v Elsině posteli ve třech, a to tak (jak také jinak), že Elsa spala uprostřed a my dva po jejím boku. Tedy, samozřejmě že nespala, a nespal ani nikdo z nás. Po jisté době jsem v naprosté tmě ucítil, jak mne vzala za ruku a přesunula ji na penis Horsta. A tu jsem pochopil nesmlouvavou realitu mého fyzického bytí. Horstův kyj (to není překlep, i když „pyj“ by zvukomalebně seděl taky) dosahoval délky minimálně dvaceti dvou centimetrů, jakkoliv se ve tmě přesný rozměr těžko odhaduje. Byl jsem v údivu, úžasu a možná trochu i v závisti, neboť jsem v tu chvíli pochopil, že cokoliv budu dělat, na penetraci tímto klackem prostě nedosáhnu. A tak jsem se milovali… Noc ovšem skončila poměrně rychle, neboť opilý Horst se extrémně snažil se mne nedotknout. Opravdu nechtěl vypadat jako buzík, i když si dnes myslím, že jím byl víc než já. Takže jsme to Else několikrát udělali a usnuli.

Teprve před třemi lety jsem se na jedné porno-seznamce odvážil dát si inzerát, který měl nadpis „Vlk hledá kolouška“ a tento text: Starý, leč charismatický, vynalézavý a hravý muž, obdařen střední sportovní postavou (180, 80), vtipem i zdravím, vyholený s menším ocasem (13), versatil leč bez velkých zkušeností, hledá muže mladšího (max. 45), nejlépe “holobrádka”, jenž touží po hrátkách erotických, orgasmech análních, masturbacích vzájemných, jakož i dalších tantricko-perverzních pokušeních. Jemné a vynalézavé bdsm též možné. Na jednovětné odpovědi bez ducha nebude brán zřetel. Fotka s popisem tvých představ a preferencí jest nutností a bude odpovězena tímtéž.
Překvapivě se mně přihlásilo víc než dvacet mužů, bohužel většina z nich buď jednovětných, nebo na úrovni „jo, pojďme si zamrdat.“ Nakonec prošli sítem tři, se kterými jsem se pak s bušícím srdcem a mírně staženým pozadím setkal.

Problém ovšem nebyl ani tak v sexu, který se ubíral víceméně obvyklou cestou kratšího rozhovoru, svlékání, masáže (já dával), kouření (on mne kouřil, což mě nikterak nedostávalo), různého análního dráždění a nakonec penetrace (on do mě buď robertkem, nebo penisem), jako spíš v tom, že ani jeden z nich se mi nelíbil. Nelíbili se mi ve smyslu onoho okouzlení, které nastávalo, kdykoliv jsem potkal krásnou ženu, nebo když mne v mých fantaziích navštívil ztepilý „koloušek“. Pochopil jsem, že nejsem gay a asi se jím nikdy nestanu. Ale – opravdu jím nejsem? Vždyť v mých fantaziích mě přitahovala nejen představa divokých hrátek s většinou mladšími muži, ale i vize, jak mi nějaký urostlý čtyřicátník strká svůj penis hluboko do krku, a přitom dostává moje zadnice nářez řemenem. A paralelně k tomu tu existovala druhá skupina fantazií, ve kterých jsem měl zřetelně ženské tělo a ve které mi moje „souložnice“ vášnivě vylizovala mou jóni, nebo penetrovala dvojitým dildem oba mé otvory. Co jsem to vlastně zač? Opravdu ten lesbický transsexuál, jak jsem v žertu někdy o sobě tvrdil? Zdali vůbec na to někdy přijdu? Především, když stárnu a tím pozbývám jisté atraktivity, takže pravděpodobnost setkání se s někým, kdo mi ukáže moji sexuální identitu a splní mé tajné fantazie, se tenčí?

A tak, ležíc v bytelné posteli s chladivým, pravděpodobně saténovým povlečením kdesi v Paříži na neznámém místě jsem nad těmito úvahami v duchu pokrčil rameny a
usnul.

---------
Pokračování opět vbrzku.