Další, v pořadí už osmá kapitola, kde moje vnitřní žena dosáhne orgasmu
Můj třetí den začal nenápadně. Po snídani si mě Učitel pozval do „pokoje slasti a hrůzy“, jak jsem onu jeho pracovnu začal nazývat. Jako obvykle seděl v přítmí v křesle, já si sedl na méně pohodlnou židli před něj. Dnes vypadal opět trochu jinak – starší, víc filosoficky či duchovně. Byl jsem napnutý, co bude následovat.
„Takže to shrneme,“ začal. „Zatím jsi se tvého neustálého kontrolování pustil ve třech různých situacích. Tou první byla bolest. To je mimochodem ten důvod, proč většina lidí z tohoto světa v bolestech odchází – je to jakýsi poslední pokus Boha nám ono vzdání se umožnit. Tou druhou situací jsi byl vzat na cestu mimo normální, každodenní vnímání, což z velké míry udělala droga. Pod jejím vlivem jsi se mohl otevřít tomu, co tvoje tělo potřebovalo – na buněčné úrovni sexuální, tedy tělesné dosycení. Tvoje zkušenost vysvětluje, proč se v současném, nesmírně kontrolovaném světě, těší drogy takové oblibě. Jen bohužel namísto aby lidé je používali k dosycení a posléze drogu opustili, se celý vztah mezi drogou, říkejme jí spojenec, a člověkem, který si ji hrne do žil, obrátí. Je to spojenec, který začne člověka po jisté době používat ke svému dosycení. Z původního jezdce se stane ovládaný kůň a z koně, jenž by měl být prostředník k dosažení cíle, se stane jezdec, který začne pádit tam, kam chce on a to tím rychleji, čím je člověk nezkušenější. No a ta tvoje třetí zkušenost byla milost, spojená s naplněním a vyprázdněním. Když to řeknu drasticky, zažil jsi pocit kojence s bolením bříška, který se milované mamince vysere na přebalovacím pultu. Psychologové to nazývají anální fází.“
„Dneska,“ pokračoval, „chci od tebe něco jiného. Staneš se zcela vědomě opět přijímajícím mužem v ženském principu, nebo, chceš-li, tím, co staří Řekové nazývali erómenos. To byli mladší partneři starších učitelů, kteří používali svoji animu, tedy vnitřní ženu, aby do sebe nasáli to, co jim starší mentor, nazývaný erastés, mohl ukázat. Protože skutečné učení se nikdy nedá předat skrze slova, vyvinuli mimochodem nejen Řekové tento způsob předávání. Také třeba v šamanismu je učení skrze soulož s tak zvaným silovým zvířetem docela častým jevem. Oproti tomu, být ojetý medvědem, je ovšem ten řecký způsob docela příjemný“, zasmál se.
„Ale já jsem starší než ty,“ namítl jsem, „nemohl bys mi zase něčím pomoci k tomu sedmnáctiletému mladíkovi, kterým jsem se na chvilku stal?“
„Věk je iluze,“ mávl rukou, „jednak jsem moudřejší a jednak si tě dovedu představit jako toho, který se v tobě skrývá. Nezapomeň, jak ti tvůj táta nadával do zastydlého puberťáka. Já,“ usmál se, „ho v tobě vidím.“
Věděl opravdu všechno.
„Tak dobře, takže já prostě roztáhnu nohy a ty mi to uděláš hezky do zadečku?“
Opět se pobaveně zasmál: „Tak to by bylo přesně to, jak to dopadlo v Řecku a posléze i s mnoha kněžími. Tím důležitým při tom nejsem ani já, ani tvoje anální potěšení – tedy, i když to určitě zas tak nedůležité není – ale tvoje schopnost to, co ti učitel předává, taky přijmout. A k tomu se musíš vědomě otevřít. Dole i nahoře.“
„Dobře,“ namítnul jsem, neboť mi došlo, že to, co říká, do jisté míry vysvětluje moji od malička existující touhu po penetraci, „ale proč se musí ten řekněme… adept otevírat zrovna skrze rektum? Proč to nejde do něj vpravit třeba ústy?“
„To je jednoduché,“ odpověděl téměř okamžitě, „protože proti obvyklým cestám máme vypěstovanou milion let trvající kontrolu. Ústy přijímáme téměř pořád, takže pokud bychom skrze tuto cestu měli dostat něco zcela nového, projde to buď rychle námi, nebo to v přeneseném smyslu vyplivneme. Totéž skrze oči, uši, nos… Vstupní cesty jsou prostě dobře kontrolovány. Análem nic nevchází, a proto zde nejsou obranné mechanismy. Když se překonají svěrače, je člověk v jistém smyslu bezbranný. Proč asi byla mezi dřívějšími válečníky a dodneška v té tvrdé homo-scéně dominance spojena s penetrací?“
„To dává smysl,“ hlesl jsem. „Tak jak na to?“
Rozesmál se. „Zase kontroluješ. Prostě si stoupni a svlékni se. A nech to na mně.“
Tak jsem se mu podvolil. A to byl začátek velmi podivné cesty k mé vnitřní ženě. Zcela bez drog.
Vyzval mě, abych ho následoval do přilehlé koupelny, kde mi provedl důkladný výplach. Bylo to poprvé, co jsem toto čištění nechal dělat někoho druhého a mohu říci, že po překonání jistého počátečního ostychu jsem si užíval mé až dětinské odevzdanosti. Poté jsme se vrátili do učebny (tímto dostal pokoj opět nové jméno) a přistoupili k jakési komodě, na kterou jsem si měl sednout, opřít se zády o stěnu a roztáhnout nohy. Chodidly jsem spočinul zrovna na hraně komody a aby se mi pohodlněni sedělo, umístil Učitel mezi stěnu a má záda polštářek. Sám se svlékl do naha a z šuplíku pod mýma nohama vytáhl dva různě velké a dlouhé umělé penisy. Malý a tenký růžový, větší černý.
„Asi chceš začít jemně,“ řekl a chopil se onoho prvního. Vzpomněl jsem si na jedno porno, které jsem před lety viděl a které mě opravdu vzrušovalo. Kněz podobným způsobem používal mladého novice. Ale to už mi Učitel promazával prdelku, která byla nyní čistší než prcínka panny, lubrikačním gelem. Plně jsem se oddal slasti jeho prstění. Ach, proč toto neovládají ženy!
„Tak, předehru máme za sebou. Nyní se mi budeš za všech okolností dívat do očí. Ať se s tebou bude dít cokoliv, udržuj oční kontakt.“
A tak jsem se vpil do jeho hnědých očí (byly i včera hnědé?), a jen okrajově jsem vnímal jeho ruku s umělákem, která se blížila mému zadku. Opět byl první kontakt špičky s mou citlivou kůží elektrizující. Zhluboka jsem dýchal a skrze jeho oči jsem se dostával hlouběji a hlouběji do jeho nitra, tak jako se on dostával skrze pomalu kroužící a do hloubi mé prdelky zasunovaný penis do mě. Když už byl úplně uvnitř, otočil jím několikrát a poté změnil směr pohybu a zcela ho, opět velice pomalu, ze mě vytáhl. A tak stále do kola, ve zkracujícím se rytmu. Slastí jsem přivřel oči, ale hned je zase otevřel, neboť řekl svým medově znějícím hlasem: „Do očí!“ A tak jsem se stále víc otevíral a oddával přenosu nějakých energií, mysterií či čeho vlastně. Vzpomněl jsem si, že onen novic během aktu vzdychal „yes, father“ a tak jsem to zkusil také. A zjistil jsem, že to efekt propojení opravdu ještě zvětšuje.
„Druhá fáze“, řekl po jisté chvíli Učitel, načež do ruky vzal druhý penis. Ten byl opravdu větší, a především i delší, takže při plném zasunutí jsem jeho špičku cítil narážet kdesi vzadu v mých útrobách. Nejpodivnější a nejintenzivnější pocit se ovšem začal objevovat přímo u brány, nebo lépe řečeno v bráně – tedy kdesi v okolí druhého, vnitřního svěrače. Skrze vsouvání a vysouvání uměláka se po jisté době dostavil pocit naprostého ochabnutí obou svěračů. Cítil jsem, jak se můj anál pokaždé, co jej dildo opustilo, nestáhne. Naopak, skrze naprosté vymizení kontroly, zůstával otevřen, což způsobilo senzaci, kterou takto ještě nezažil. Byl to jakýsi vnitřní, a hlavně neustále přetrvávající orgasmus. Zajímavé ovšem bylo, že po několika minutách stupeň otevření, a tím i rozkoše, ještě více zesílil. Mé vzdychy se proměnily v hlasitý křik, který pouze doprovázel zážitek, jenž bohužel mi není možno popsat, neboť co je „víc než sto procent“? A přesto se to dělo. Pomalu z celého světa zbyl náš oční kontakt a penis, kterým do mě dopravoval neuvěřitelnou slast, jež mohla být nazvána i bolestí, touhou nebo i proudem energie.
Po několika minutách (mohlo se ovšem jednat klidně o hodinu, pojem času prostě zmizel) přestal používat uměláka, a aniž bychom přerušili náš oční kontakt, vsunul svůj vlastní, horký penis do mé vlhké, temné a nyní už široce otevřené jeskyně. Tím jsme ovšem udělali další krok za onu zdánlivě nepřekročitelnou hranici absolutního spojení. Jeho lingam sice nebyl tak dlouhý, jako ten předchozí z černého silikonu, zato ale živý! Už mezi námi nebyla žádná umělá hmota, cítil jsem jeho vzrušení, horkost jeho tvrdého penisu, naplňovalo mne nadšením, jak se při přirážení jeho na krátko přistřižené ochlupení dotýkalo mé zadnice a koulí, měl jsem pocit, že prostřednictvím svého kyje vstupuje do mne on sám, celý. Také tím, že jsem nyní měl v sobě Jeho, jsem zjistil, že stěny mého rekta reagují jinak. Živěji. Jakoby těch několik svalů, které se zde rozprostírají kolem této delikátní brány, začalo žít vlastním, zcela slastným životem, masírovali, laskali Učitelův penis, vzájemně si ho podávali, uhýbali před jeho velkým žaludem a při tom všem mi dopřávali nových, naprosto fantastických pocitů. A stále jsme se na sebe dívali. Dvě duše, které kolem sebe kroužily, spojovaly se a opět rozpojovaly v tanci, dotýkaly se a rozpouštěly se jedna ve druhé.
A pak, po mnoha letech a desetiletích, se udělal. A moje útroby zaplavilo moře, které smylo poslední ostrůvky pochybností. A pak jsem se udělal i já, ovšem nikoliv mužským, nýbrž oním ženským způsobem, o kterém jakýsi tantrik pravil, že je desetinásobně silnější mužského orgasmu. Vlny světla a úžasu nás oba pohltily a spláchly a po dalších eonech vyplivnuly na okraji moře klidu. Mare tranquillitatis. Bohyně a Bůh se stali jedním a svět přestal.
Kdysi můj jiný učitel řekl, že když komunikujeme s tím, co nás přesahuje, s něčím větším, než jsme my, tak z celého našeho slovníku lze použít pouze tři slova. Prosím, děkuji a ano.
Někdy poté jsme se beze slova rozpojili, já slezl z komody, oblékl se a odešel do mého pokoje.
-------
Uff - pomalu se blížíme vrcholu, že? Tak si ještě jednou počkejte.
