Tuhle vzpomínku na jednu jarní šukačku ve čtyřech už jsem kdysi na blogu sdílela, ale díky svému rozsahu jí to tu bude přeci jen slušet víc.
Psal se rok 2010. Steve Jobs právě představil první iPad, Lady Gaga běhala po světě v šatech ze syrového hovězího a Facebook ještě nebyl toxické bahno, ale místo, kde jste si posílali pokusy o rádoby vtipné statusy.
A já? Byla jsem v prváku na vysoké, plná ideálů, nulové zodpovědnosti a nadrženosti, co by dokázala pohánět menší elektrárnu. Bylo mi čerstvě dvacet. Nebo o pár let míň, kdybych věk počítala podle mentální úrovně svých rozhodnutí. Jedno vím ale jistě. Měla jsem v sobě tolik mladistvé nerozvážnosti, že mi byly úplně u prdele detaily jako důstojnost, etiketa nebo kam se sakra podělo moje spodní prádlo.
A bylo jaro. A když říkám jaro, myslím tím sezónu, kdy hormony páchají genocidu na zdravém rozumu.
Bydlela jsem s partou lidí stejně nadšených do života jako já. Měli jsme nulovou zodpovědnost, věčně prázdnou lednici a neomezenou chuť na chlast a hovadiny. Když pak moje spolubydlící slavila dvacátiny, bylo předem jasné, že to skončí někde mezi blackoutem, hromadnou zpovědí a minimálně jedním úrazem. Tancovalo se, pilo se, smálo se a jak se postupně vytrácely slabší kusy, zůstali kolem půlnoci jen čtyři stateční.
Byla jsem tam já a pak Ďábelská. Malá, divoká blondýna s postavou atletky, očima dravce a takovým tím zvířecím sexappealem. Doprovázela ji Éterická. Vysoká brunetka s pohledem Bambiho, tělem modelky a nevinností, která se okamžitě vypařila, jakmile se jí někdo dotkl mezi stehny. A tuhle sestavu doplňoval on. Absolutně průměrný kluk.
Byl to prostě normální kluk. Žádný playboy, žádný uhrančivý typ, co se topí v ženách. Hnědé vlasy, světlé oči a nula nebezpečné aury. Jenže byl chytrý a měl něco, co tu noc přebilo veškerou jeho průměrnost. Nezlomný, obdivuhodný a kurva nezdolný stoják. Jak? Bůh ví. Možná to bylo mládím, možná venkovským odchovem a možná tou magií, že když se ocitnete v moři nadržených ženských těl, váš mozek už nikdy nevyšle signál k útlumu. Ale to jeho péro bylo nezdolné.
Opilost už byla v pokročilé fázi. Koupili jsme v nonstopu vodku, protože jsme byli mladí, chudí a přesvědčení, že smrt z otravy alkoholem je jen urban legend. Pak jsme si to zkrátili přes park, kde stál altánek. Samozřejmě jsme do něj museli zapadnout. Leckdo by řekl, že je to takřka romantické prostředí, ale my jsme do něj zapadli ze zcela jiných důvodů. Protože kombinace chlastu, atmosféry a nezralých mozků rovná se rozhodnutí, která se prošukají přímo do historie.
Seděli jsme v kruhu, smáli se, pili a noční vzduch byl teplý, lepkavý a opojný. Někdo vykládal historku, někdo se smál, až se skoro svalil z lavičky, a já najednou ucítila jeho ruku na stehně. Nejdřív nenápadně. Jen takový letmý dotek, prsty zavadily o kůži těsně pod lemem šortek. Možná omylem, možná ne. Ale zůstaly tam. A pak se posunuly dál. Lehce, pomalu, jako by zkoušel, jestli ho nechám. A já ho nechala.
To teplo, co se mi rozlilo po těle, nemělo s vodkou nic společného. Vnímala jsem ten dotek až do morku kostí. Cítila jsem jemný tlak jeho prstů a lehké přejetí bříšky po vnitřní straně stehna, které mi rozvibrovalo žaludek. Pak se jeho rty dotkly mých. Nebylo v tom nic rozpačitého, žádné váhání slušného kluka ani opatrné našlapování. Políbil mě, jako by to dělal už stokrát. Sebevědomě, pevně a přímo.
Celý svět se scvrkl do toho jednoho momentu. Jeho ústa na mých, horký dech a jazyk, co se nenasytně proplétal s mým. Jeho prsty se mi s majetnickou jistotou zaryly do stehna, když si mě přitáhl blíž, a mým tělem projela taková vlna nadrženosti, že jsem měla jedinou myšlenku. Okamžitě si na něj obkročmo nasednout, přirazit se k němu a cítit ho pod sebou.
A najednou se vedle nás ozvalo kňučení.
Éterická, naše vysoká a nevinně vyhlížející kráska, nás sledovala s očima navrch hlavy a pak ze sebe vydala to nejsladší vzdychání: „Já chci taky.“ Nebyl čas na žádné otázky ani na vteřinu překvapení. Protože Ďábelská se jen dravě zasmála, povalila ji přímo na záda a začala ji líbat s takovou vervou, že by to rozbrečelo i ty nejzarytější heterosexuální kazatele.
Zůstala jsem na chvíli fascinovaně zírat. To její drobné, dravé tělo se natisklo na Éterickou a ruce jí hladově přejely po bocích. Ďábelská ji držela pevně, skoro neurvale, prsty vpletené do jejích vlasů, zatímco ji olizovala, jako by z ní chtěla slíznout i ty poslední zbytky nevinnosti. Éterická jen zaklonila hlavu a odevzdaně přijímala její jazyk. Ruce měla sevřené v pěst, jako by se v tom přívalu nadrženosti potřebovala něčeho pevně držet, aby se úplně nerozpustila.
Noční vzduch zhoustl. Vodka tekla, ruce klouzaly po kůži a úsměvy se měnily v polibky. Atmosféra byla najednou lepkavá jako letní bouřka. Taková ta, co visí ve vzduchu těsně předtím, než se rozpoutá úplné šílenství. Dlaně bloudily po tělech a rty se setkávaly v horkých, nenasytných polibcích. Prsty nacházely citlivá místa. V tu chvíli bylo úplně jedno, kdo líbá koho, čí ruce jsou na čím stehně a jestli tohle všechno dává smysl. Protože o smysl už dávno nešlo.
Bylo to o tom, jak mi Ďábelská vrazila prsty do vlasů, přitáhla si mě k sobě a přisála se mi na rty s takovou vervou, až mi hlava prudce trhla dozadu. Její plné a měkké rty mě sevřely v polibku, co chutnal po vodce, cigaretách a naprostém nezájmu o realitu. Zajela mi jazykem hluboko do pusy, drze si mě ochutnala a tiskla se ke mně celým tělem. Cítila jsem, jak se její horká ruka zarývá do látky mého trička s Guns N’ Roses, zatímco mi její boky rytmicky drhly o stehna.
Zuby mi zatahala za spodní ret, olízla mi koutky úst a sjela mi rukama po zádech, až narazila na zapínání podprsenky. Ďábelská měla ruce všude. Přejela mi dlaněmi přes hrudník, sevřela moje prsa a palci mi přejela přes tvrdé bradavky. Pak sjela níž. Nejdřív jen hřbetem ruky po břiše, pak prsty za lem džínových šortek. Látka se napjala, jak za ně lehce zatáhla, a já cítila, jak mi její horké prsty přejely přes mokrý klín. Kunda okamžitě chtěla víc.
Vedle mě se Éterická prohnula, když jí horké rty naší Ďáblice přejely přes krk. Jemná bílá kůže se zachvěla pod sáním a jazykem, který se sunul stále níž. Ramínko jejího tenkého tílka sjelo po rameni, látka se stáhla a najednou byla skoro nahá. Jen s drobnými, pevnými prsy, co se sotva dotýkaly vzduchu, zatímco jí Ďábelská sjížděla jazykem přes klíční kost. Bradavky se jí napjaly, když přes ně přejely polštářky prstů. Lehké olíznutí, pak sání a pak zoubky, co jí způsobily ostré, ale sladké zasténání.
Mezitím se ten kluk vedle nás sotva držel při vědomí. Horký dech se mu otíral o můj krk a ruce měl zatnuté v pěst. Tričko se mu na hrudi napjalo, džíny se už dávno zvedaly v pevném, nekompromisním oblouku, a když jsem mu po něm sjela dlaní, skoro trhl boky nahoru. Raději si ještě zhluboka lokl vodky, jako by se tím mohl aspoň na vteřinu zchladit.
„Tak se zapoj.“ zasmála se na něj Ďábelská přesně v momentě, kdy mi zajela rukou pod šortky a přes krajkové kalhotky našla moji vlhkost.
Bylo to o tom, jak se všechno spojilo v dokonalý chaos chtíče, slin, nenechavých rukou a horkých rtů. Jarní vzduch byl plný něčeho mnohem nebezpečnějšího, než je jen příchod bouřky. V tu vteřinu jsem si uvědomila, že jsem vzrušená tak moc, až mám úplně mokré kalhotky. Už nešlo jen o líbání v altánku. Ten prostor nám byl malý, vzrušení rostlo a my jsme věděli, že ho musíme odtáhnout k nám.
V polomrákotách a s rozbušeným srdcem jsme se přesunuli k nám do bytu. Cesta po schodech byla jeden nekonečný propletenec těl, kdy jsme se o sebe cestou otíraly a narážely do zdí, jako bychom se nemohly dočkat, až za námi zapadnou dveře a my ho budeme mít konečně jen pro sebe.
V našem bytě bylo polotmavo, jen zář displeje s hudbou a občasný záblesk světla z ulice. Všude se vznášela vůně potu, rozlité vodky a rozpálené kůže. Oblečení z nás padalo v letu, jako by nás ta látka vyloženě srala. On už ležel na zádech přímo na podlaze. Nahý, tvrdý a obklopený třemi nadrženými ženskými, co si z jeho těla právě udělaly svůj vlastní soukromej rajón, kde neplatí žádná pravidla.
Ďábelská se po čtyřech připlazila ke mně, její oči hořely a prsty mi sjely po žebrech až ke kyčlím. Strhla mi tričko jedním tahem a jazykem mi přejela od tváře až k bradě, než mě ochutnala rty. „Ty líbáš tak kurevsky dobře…“ zamumlala, zatímco její dlaně sevřely moje prsa a zaryla do mě nehty. Palce přejely přes tvrdé bradavky, její dech byl horký, její ústa vlhká. Zaklonila jsem hlavu, když mě jemně kousla do krku a její ruka se pomalu sunula dolů.
Éterická mezitím sklonila hlavu mezi jeho nohy. Její temné vlasy se rozprostřely po jeho podbřišku, a když si vzala jeho tvrdé vlhké péro do pusy, zalapal po dechu. „Do prdele…“ uniklo mu. Hlava mu spadla dozadu, ruka se sevřela v pěst a dech se mu zrychlil.
Všechno bylo tekuté. Sliny, touha, polibky, doteky. Já a Ďábelská jsme se líbaly v nenasytném propletenci. Horká kůže, hladové rty, její prsty v mých kalhotkách. Já ji prsty projížděla mezi stehny. Byla už celá otevřená, horká a kluzká, tělo se jí pod mým dotekem nekontrolovaně chvělo. Ona mě dráždila mezi nohama, její prsty kroužily kolem mého klitorisu v rytmu našich jazyků, zatímco Éterická sála jeho žalud s precizností, která ho přiváděla k šílenství.
Bylo to jako zvrácený orchestr. Vzdechy, tlumené steny, zvuk mokrých rtů klouzajících po tvrdém penisu a prsty nořící se do hlubokého tepla. Já vklouzla prsty hluboko do Ďábelské. Ona ve mně. Éterická si ho v ten moment zasunula hlouběji do krku, až se místností ozvalo jeho mírné, nadržené chroptění.
„Kurva…“ hekl jen, trhl boky prudce vzhůru a zapřel se lokty o podlahu, jak už to dál nemohl vydržet.
Jeho péro se celé lesklo slinami. Éterická ho pevně svírala u kořene, její pomněnkové oči měla zvednuté nahoru k němu a jazykem mu dráždivě olizovala špičku žaludu. Ďábelská se jen potutelně zasmála, s naprostou samozřejmostí mu přehodila nohu přes obličej a posadila se mu přímo na pusu. „Tak se ukaž. Pořádně mi ji vyliž…“ vydechla a zaklonila hlavu v extázi. Jazyk na bradavce, jazyk na klitorisu, prsty hluboko.
Chvílemi jsem přemýšlela, jestli vůbec může dýchat, ale absence kyslíku byla to poslední, co ho zajímalo. Byl rozhodnutý se raději udusit v rozkroku nadržené blondýny. Ďábelská mu drtila obličej svými stehny, mokrá kunda se mu tiskla na ústa a on ji zběsile pil, jazykem narážel do jejího klitorisu, zatímco se mu do nosu dral pach její kundy a navlhlého světlého ochlupení.
Byli jsme v ohni. V syrové, mladé nespoutanosti, co se neptá na následky. Všechno bylo lepkavé od slin a potu. Moje vlasy byly všude: mých ústech, v jeho prstech, nalepené na zpocených zádech Ďábelské. Sledovala jsem, jak Éterická svírá jeho péro, které se lesklo jak zrcadlo, a znovu ho do sebe rvala až po koule, zatímco on se pod ní prohýbal a křečovitě zatínal prsty do podlahy.
Všechno splynulo v jeden mokrý chaos. Zvuk masa narážejícího na maso, mlaskání jazyků v rozmočených kundách, horký dech na bradavkách, které tvrdly pod náporem slin. Cítila jsem prsty Ďábelské hluboko v sobě, cítila jsem její horkost, jak mi bokem drhla o stehno a zanechávala na mně svou stopu. Bytem se neslo jen těžké dýchání, pach toho levného chlastu a vteřiny, kdy se tělům nedostávalo vzduchu.
Nezapomenutelná noc.
Pamatuju si jeho pohled na mě, ty zorničky roztažené nadržeností, zatímco měl prsty zabořené hluboko v Ďábelské a jazyk ztracený v jejím klínu, zatímco mu ho Éterická nenasytně kouřila. Pamatuju si, jak se jeho ruce křečovitě sevřely kolem jejích boků, když mu Ďábelská přirážela k ústům a rvala se mu na obličej. Ten její táhlý hrdelní sten, když se jí celé tělo napjalo a udělala se s trhnutím přímo na jeho jazyku. Vytekla na něj, úplně ho zlil ten její horký příval, ale jemu to bylo jedno. On už byl stejně celý mokrý, rudý v obličeji a zbrocený potem, rozlitou vodkou a našimi šťávami.
Pamatuju si, jak mi pak Éterická přitiskla kolena k hrudi a zabořila jazyk mezi moje nohy, jak její vlasy lechtaly, jak její prsty zajely dovnitř a její jazyk našel přesně to místo. Pamatuju si, jak jsem měla prsty v jeho puse, když mi Ďábelská drtila bradavky. Všechno se slilo v jeden obrovský pulzující tlak, dokud mě Éterická tím svým jazykem nedovedla k orgasmu.
Všechno splynulo. Sliny. Prsty. Vzdechy. Jazyk v kundě. Jazyk na bradavkách. Prsty v puse.
A co on? Ležel pak na podlaze, v obličeji výraz „Vážení, takhle vypadá osvícení.“ Jak? Nevím. Možná to bylo tou kombinací, tři mladý nadržený holky, jarní noc, alkohol, nahá těla, dotyky, steny, kůže na kůži. Jedno vím jistě, že on nepřestal být tvrdý celou dobu.
Jediné, co se nestalo, byl zásun. Já nechtěla. A nikdo mě nenutil. Pak jsem prostě vytuhla. Byla jsem tak mimo, že jsem úplně zaspala ten moment, kdy do některé z nich konečně pod tlakem vystříkal. Možná, že někteří úplně obyčejní kluci mají prostě speciální schopnosti.
A ráno?
Vzbudilo mě vrzání postele a Éterická, co kvílela, protože ten kluk ji píchal od zadu. Bylo jí úplně jedno, že už svítí slunce a on ji rve hluboko do matrace v tom neúnavném jarním rytmu. Otočila jsem se k Ďábelské, obě jsme byly ještě rozlámané a slepené včerejší nocí. Podívaly jsme se na sebe a jenom jsme se zasmály. A pak jsme obě zase okamžitě odpadly.
Jaro je nebezpečné.
A tohle byla nezapomenutelná noc.
