Když mi Denisa řekla, že odjíždí na tři měsíce do Barcelony, skoro se mi ulevilo.
Ne že bych ji neměl rád. Jenže poslední dobou jsme byli spíš dva spolubydlící co si půjčují nabíječku. Sex? Nejdřív jednou za dva týdny, pak už vůbec. Přestal jsem to řešit. Ve sprše to bylo rychlejší. Chybělo mi to. Vůně, chuť, dotyky, tělo, všechno. Ale zvykl jsem si. Ona měla školu, brigádu, já pracoval z domu.
„Počkej, a nemohl by tu místo mě teď být Michal?“ zeptala se, když tahala kufr ze skříně.
„Přišel o podnájem. Nechceš ho k sobě na tři měsíce vzít? Nechce jít domů. A přispěje ti na nájem.“
Nakonec jsem souhlasil, i když nerad pouštím cizí lidi do svého prostoru. Ale... Michala. Občas jsem ho nachytal, jak na mě zírá. Dlouze. A když jsem se otočil, rychle uhnul pohledem a zčervenal. Sedal si moc blízko. Koleno o koleno, rameno o rameno. Říkal jsem si, že blbnu. Vždyť je to kluk. Já jsem na holky. Vždycky jsem byl. Vždy mi přišel takový… jiný. Jemný, milý, pozorný, možná až moc. Nedokázal jsem si ho nikdy představit s nějakou holkou. Občas neurčitě pronesl o tom, jak byl někde s klukama. Ale jestli se byli jen bavit, nebo se pobavili spolu v soukromí, jsem se neodvažoval uhodnout.
„Fajn. Ať přijede.“
Byl konec června. A bylo to v pohodě. Chodili jsme nakupovat, na pivo, na zahrádku. Koukali na fotbal. Jenže pak jsem si toho začal všímat víc. Jeho pohledy nebyly kamarádský. Byly jiný. Cítil jsem je na zádech. Otřel se o mě v kuchyni a zůstal přitisknutý o vteřinu dýl. A doma... chodil v kraťasech naostro. Tílko, co mu klouzalo z ramen. Když se ohnul pro pivo v lednici, viděl jsem hladkou kůži zad. Srdce mi poskočilo. A hned jsem se okřikl: Prober se. To je kluk.
Měsíc. Takhle jsme žili měsíc. A já měl hlavu čím dál víc zmatenou.
Pak mi večer zavolala Denisa.
„Dáváme si pauzu.“
Ticho.
„Hele, bude to takhle lepší. Promiň. Stejně to mezi námi bylo teď v poslední době divný.“
Zavěsila. Ani jsem neměl čas zareagovat.
Věděl jsem, že to přijde. Stejně jsem seděl na gauči a zíral do zdi. Byl jsem single. Úplně sám. A nadrženej. Vytáhl jsem whisky. Moc mi nechutnala, ale byla silná a teplo z ní se příjemně rozlévalo nejen po těle, ale až do hlavy.
Pil jsem. Ne moc, jen tak, abych nemusel moc myslet. Michal seděl se mnou, dal si asi tři čtyři panáky a řekl, že jde do sprchy.
Šel jsem ze záchodu, on v tu chvíli vycházel ze sprchy, skoro jsme se v chodbě srazili. Ručník měl jen ledabyle kolem pasu. Zamotal se do něj, noha mu ujela na mokré dlažbě.
Zavrávoral, ručník sletěl a on padal. Instinktivně jsem po něm hrábnul, ale strhnul mě s sebou. Spadli jsme na zem na chodbě.
Dopadl na mě celou vahou. Horkej, mokrej, nahej.
Měsíce absťáku, whisky a jeho tělo... Moje tělo chtělo něco jinýho než hlava.
Zvedl hlavu. Podíval se na mě. Nejistě. Několik vteřin jsme jen takhle leželi. Pak ke mně natáhl hlavu a políbil mě. Jen zlehka, nejistě.
Měl jsem ho odstrčit.
Místo toho jsem mu sáhl oběma rukama na zadek. Stisknul jsem.
Byl pevnej, pružnej, hladkej. Zabořil jsem prsty do kůže a přitáhl si ho blíž. Co to dělám?
A pak jsme se jen líbali. Dlouho. Minuty. Leželi jsme na studené podlaze na chodbě, a líbali se. Hladově. Jazyk, rty, jeho přerývanej dech. Rukama jsem mu jezdil po zádech až dolů, k tomu hladkým zadku. On mi kousal do rtu, do krku.
Mozek vypnul. Bylo jen tohle.
Odtáhl jsem se. Srdce mi bušilo. Byl jsem zmatenej, nadrženej, v šoku z toho, co se děje.
„Chci... chci tě vidět v jejích kalhotkách,“ vypadlo ze mě šeptem. Nevím proč. Možná abych si mohl nalhávat, že je to jinak, že tu nejsem s klukem. Že když má na sobě kalhotky, je to holka.
Michal ztuhnul. Zamračil se.
„Ty vole… nechci si tu teď hrát na ségru. To je divný.“
„Ne, nehraješ si na ni,“ hlesl jsem. „Jsi to pořád ty. Já jen... nevím. Chci tě v nich vidět. Promiň, nemusíš, jestli nechceš.“
Chvíli na mě koukal, bylo vidět, že o tom uvažuje. Pak vstal. Odešel.
Když vylezl, měl na sobě – její krátký tričko. A krajkový kalhotky. Růžový, krajka sotva něco zakryla. Z těch kalhotek mu koukala špička jeho údu, přitisknutej k podbřišku, tvrdej, napnutej. Tričko mu sahalo sotva pod hrudník.
Bože!
Přitáhl jsem ho k sobě. Nejdřív jsem ho jen držel. Dlouho. Líbali jsme se, pomalu, zkoumavě. Líbal jsem ho na krk, kousal do ramene, jazykem mu přejížděl po klíční kosti. Hladil jsem ho po zádech, po bocích, po břiše. Každý dotek byl nový. Sjel jsem rukou níž. Přes krajku. Byla jemná, vlhká. I takhle z dálky jsem cítil její aviváž, sladkou, květinovou. A pod tím jeho teplo. Jeho vůni. Klukovskou, nadrženou.
Ten mix mě poslal do kolen – doslova.
Klekl jsem si před něj. Políbil jsem ho přes látku. Nasál jsem obě vůně najednou. Její vůni z oblečení a jeho ze vzrušení. Lízal jsem ho přes kalhotky. Pomalu. Kroužil jsem jazykem, tlačil, sál. Cítil jsem chuť krajky, a pod ní jeho slanou, horkou špičku. Dýchal jsem na něj, dráždil ho dechem, pak zase přitiskl pusu. Rty jsem přejížděl i po žaludu, který vykukoval ven, tvrdý a mokrý.
Michal nade mnou sténal. Zaryl mi prsty do vlasů. „Martine...“ šeptal. „Bože... to je...“ Boky mu cukaly, sám přirážel proti mým ústům. „Prosím... už... sundej mi je...“
Neposlechl jsem ho. Naopak jsem mu je upravil tak, že měl péro celé schované pod krajkou. Občas jsem se odtrhl od kalhotek a líbal ho na břiše, kousal do boků, kroužil jazykem kolem pupíku.
Chtěl jsem zkusit víc. Vrátil jsem se pusou ke kalhotkám a rty i jazykem jsem se věnoval jeho tvrdému péru. Najednou jsem cítil, jak mu v něm začalo pulzovat. Za chvilku bude. Nepřestal jsem. Sál jsem tvrdě, jazykem ho dráždil přes mokrou krajku.
Udělal se s tlumeným výkřikem. Cítil jsem to. Horký pulzy přímo do té látky. Krajka okamžitě promokla, ztmavla a zteplala.
Držel jsem ho v puse přes kalhotky a dýchal. Cítil jsem jen chuť mokré aviváže, krajky, a jeho horkost přes látku. V puse se mi objevila nová chuť, zvláštní, nečekaná, horká.
Její vůně, jeho vůně a hlavně jeho chuť. Právě jsem udělal kluka. Pusou. Přes kalhotky mojí holky. EX holky! A přitom jsem byl tvrdej tak, že to až bolelo.
„Chci tě,“ zašeptal.
Vstal jsem, a přesunuli jsme se do postele. Rychle jsem se svlékl, Michal cestou hrábl do poličky a vzal si lahvičku – s lubrikantem, jak jsem za chvilku zjistil.
„Ale pomalu. Prosím...“
Otočil se. Klekl si na všechny čtyři a prohnul se v zádech. Vyšpulil na mě zadek. Hladkej, pevnej, dokonalej.
Klekl jsem si za něj. Hlava mi třeštila. Tohle je kluk. Mám šukat kluka. Jsem na holky. Ale byl přede mnou, nastavenej, mokrej od lubrikantu, a chtěl mě.
Naklonil jsem se a líbal ho po zádech. Po páteři, po lopatkách, všude, kam jsem dosáhl. Kousal jsem ho do zadku, do boků.
Prstem jsem mu kroužil kolem dirky, když jsem na ni trochu zatlačil ukazováčkem, vklouzl bez problémů dovnitř. Uvnitř byl horkej a těsnej, jako bych si navlékl pružný, ale pevný prsten. Nechal jsem ho zvyknout si. Pak jsem začal pohybovat. Ven, dovnitř. Přidal jsem druhý. Roztahoval jsem ho, kroužil v něm, připravoval jsem ho.
„Už...“ sípal. „Prosím, už tě chci... v sobě.“
Vytáhl jsem prsty. Svěrač zůstal malinko otevřený a pomalu se zase sevřel. Klekl jsem za něj, nasadil na dirku žaluda a zatlačil dovnitř. Pomalu jsem do něj vklouzl. Byl neskutečně těsnej. Díky té přípravě to šlo hladce, ale ten pocit... Zastavil jsem se, abych rozdýchal ten šok. Pak mi došlo, že teď už je to jedno. I kdybych ho vytáhl a přestal, na tohle nezapomenu. Už se to nedalo odestát.
Začal jsem přirážet. Nejdřív pomalu. Chtěl jsem cítit každý centimetr. Každý pohyb byl jinej, než s holkou. Tvrdší, přímější, intenzivnější. Zrychlil jsem. Tlumený sténání do polštáře a pleskání našich těl o sebe, to všechno mne vzrušovalo.
„Jo...“ sípal. „Tvrdě... prosím... víc... takhle...“
Viděl jsem sám sebe, jak tu klečím, držím Michala za boky a narážím si ho na péro. Dva kluci, kteří si spolu užívají.
Otočil hlavu na mně, viděl jsem přivřený oči, rty pootevřený. „Chci tě cítit... celýho...až do konce.“
Párkrát jsem ještě přirazil, hluboko, a bylo to. Zmáčkl jsem mu zadek, přirazil si ho na sebe a stříkal do něj. Bylo to neskutečně intenzivní. Uši mi zalehly a srdce jsem cítil až vysoko v krku. Tohle jsem už dlouho nezažil. Když jsem byl hotový, vyklouzl jsem z něj a padl vedle něj. Oba jsme zhluboka dýchali, jako bychom právě doběhli nějaký závod.
„Pojď... dáme si panáka,“ zašeptal jsem.
Seděli jsme v obýváku nazí. Nevěděl jsem, kam s očima. Whisky pálila, ale hlava byla zase plná myšlenek.
„Tohle byla chyba. Já nejsem na kluky a i kdyby, přece nemůžu spát s bráchou mé ex.“
Michal mi na to řekl, že na mě myslí už rok. Možná dýl. Kývl jsem. Opakovat, co jsem před chvilkou říkal, mi přišlo zbytečný.
„Co když to zjistí Denisa? Co jí řekneme?“ zeptal jsem se do ticha.
Michal se trochu zasmál. „Tak jí řeknu, že jsem si zkoušel její kalhotky, upadl jsem a tys šel kolem a nedopatřením jsi mi vystříkal zadek. Prostě souhra náhod.“
Najednou mne napadlo, jestli to z mé strany nebyla i nějaká pomsta. Nechal jsem ho se udělat do jejích kalhotek. Do jejích. A pak jsem ho opíchal – jejího bráchu, v její posteli, v jejích prostěradlech.
Tak moc jsem ji chtěl potrestat, že jsem to dělal s klukem.
Možná to byl i trest. Možná jsem to chtěl. Možná obojí.
To vzrušení ale bylo opravdový.
Pak vstal, dopil panáka a vzal mě za ruku. „Pojď do postele.“
Vlastně mi přišlo přirozený, že jdeme do postele spolu.
Tentokrát začal Michal. Nejdřív mě jen líbal. Dlouho. Všude. Na krk, na hrudník, kousal do ucha, jazykem mi přejížděl po bradavkách až jsem se prohýbal. Hladil mě po celým těle. Pomalu, zkoumavě. Mačkal mi zadek, roztahoval půlky, ale nešel dál. Jen mě dráždil. Honil mě pomalu, mučivě. Tušil jsem, kam to směřuje. A vlastně jsem na to i čekal.
Otočil mě na břicho. Hladil mě po zádech, líbal mezi lopatkama, pak jel jazykem kolem páteře níž. Pomalu, snad jen po milimetrech. Roztáhl mi půlky. A začal si se mnou hrát. Nejdřív jen pusou. Líbal mi zadek, vnitřní stranu stehen, obě půlky. Pak jsem cítil jeho dech. A jazyk. Pomalu mi jím kroužil kolem dírky. Dráždil mě, lízal, špičkou na ni jen lehce ťukal, přejížděl těsně kolem ní. Prohnul jsem se a zasténal do polštáře. Dělal to schválně pomalu. Mučil mě. Lízal mě dlouho. Chtěl jsem se mu víc nastavit, kleknout si a víc se mu nabídnout. Ale přitlačil mne zpátky na postel. Cítil jsem, že mi zase stojí, pod sebou jsem měl úplně mokrou skvrnu. Najednou zatlačil jazykem dovnitř. Vykřikl jsem. Bylo to nový. Intenzivní. Zakázaný. Tohle jsem zažíval poprvé. A zrovna s Michalem.
Natáhl se a já mezi půlkama ucítil vlhko a chlad. A prsty. Nejdřív jeden, jak pomalu a opatrně zajíždí dovnitř. Nechal mě si zvyknout. Přidal druhý. Roztahoval mě, připravoval, kroužil ve mně. Ten zvláštní pocit ze začátku, trochu pálení, trochu nezvyklého tlaku, to vše se rozplynulo a já sténal rozkoší.
„Chceš to?“ zašeptal mi Michal do ucha.
„Jo…“ dostal jsem ze sebe. „Prosím...“
Myslel jsem, že si mě vezme stejně, jako já jeho. Ale on mne otočil na záda. Klekl si mezi moje nohy. Zvedl mi je, dal si je na ramena. Díval jsem se, jak se jeho úd přibližuje a mizí mi mezi nohama.
„Koukej se na mě,“ zašeptal.
Prohlížel jsem si ho. Jeho soustředěný výraz, když do mne začal pomalu vnikat, tělo, jak se napíná, svaly se zatínají a on do mě pořád zajíždí, pomalu a opatrně. Tohle bylo lepší, než prve prsty. Cítil jsem se… plný. Zalapal jsem po dechu a chytil ho za boky. Potřeboval jsem se někoho držet. Pořád do mě vnikal, cítil jsem každý centimetr, hlouběji a hlouběji. Když byl celý ve mně, zastavil se. Sklonil se k mému uchu.
„Líbí?“ sípal. Hlas měl zastřenej vzrušením. „Můžu do konce?“
Nemohl jsem mluvit, jen jsem zavzdychal souhlas.
Párkrát do mne přirazil, nijak tvrdě, ale cítil jsem to. Zasténal jsem.
„Líbí se ti to?“ sípal mi do ucha. „Líbí se ti, když tě šukám?“
„Jo...“ dostal jsem ze sebe.
Michal přirážel. Měnil hloubku i tempo, jako by si se mnou hrál. Bylo vidět, že to nedělá poprvé a ví, jak to má prodloužit. Nevím, jak dlouho to trvalo. Michal do mne několikrát za sebou přirazil pod správným úhlem a najednou jsem se prostě nemohl ovládnout. Udělal jsem se. Sám od sebe, ani jsem na sebe nesáhl. Prohnul jsem se a zasténal a už jsem si stříkal na břicho. Sledoval mě, jak jsem zase úplně mimo.
„Teď bych ti chtěl olízat břicho“, řekl, ale jako by to říkal spíš sám sobě. Několikrát si při tom olízl rty. Ještě párkrát přirazil a pustil to do mě. Bylo zvláštní cítit to takhle – každý horký výstřik hluboko v sobě.
Počkal, až ze mne vyklouzl, sklonil se ke mně a políbil mne na vadnoucí úd. Pak mi špičkou jazyka zkoumavě přejel po břiše a olízl schnoucí kapky.
„Mňam“, řekl se smíchem, odtáhl se ode mne a podal mi ubrousky.
„Jdu do sprchy“, mrkl na mne a odešel. Mne to čeká také, mezi půlkama jsem cítil mokro vytékající do papír, ale ještě chvíli jsem nebyl schopnej vstát. Když jsem se vydýchal, opatrně jsem vstal a šel se také umýt.
Michala jsem potkal zase v chodbě, tentokrát bez ručníku a bez pádu na mne.
Rychle jsem se umyl a šel si lehnout.
Usnuli jsme vedle sebe, sice bez nějakého tulení, ale s jeho rukou přes mé břicho.
Dny plynuly. A my spolu dál fungovali. Přes den kámoši – žádné vodění za ruku, žádné polibky v obchodě. Ale v noci... v noci jsem vypínal mozek. Bylo to dobrý. Vzrušující. Zakázaný. Ale v hlavě jsem měl pořád zmatek. Tohle je jen... nevím… něco.
Až jednou odpoledne.
Seděl jsem na gauči. Michal přišel z kuchyně. Měl na sobě jen její dlouhé tričko. Sotva mu zakrývalo zadek. Smál se něčemu v mobilu.
V tom cvakly dveře.
Denisa.
Stála ve dveřích s taškou. „Ahoj, přišla jsem si pro… věci…“ Pak zkameněla. Koukala na něj. Pak na mě. Pak zase na něj.
„Aha, tak takhle,“ vydechla. „Ty jsi teď najednou na chlapečky, jo?“
Michal ztuhnul. Stáhl si tričko níž, trochu zbytečně. Bylo jasné, že pod ním má jen kůži.
Denisa se roztřásla. „Když už jsi nemohl píchat mě,“ zasyčela, „tak si začal šukat mýho bráchu. Pěkný! Jak dlouho?“
Nečekala na odpověď. Otočila se na Michala.
„A ty!“ ukázala na něj prstem. „Vždycky jsi na něj koukal jako ztracenej pes. A teď mu i podržíš? Ty…!“ Mezi zuby procedila něco, asi nadávku, ale nebylo jí rozumět.
Plivla na zem. Vzala klíče z kapsy a hodila je na zem.
„Už odsud nic nechci!“ řekla přes rameno.
Tiše za sebou zavřela dveře. I tak to znělo, jako rána z děla.
O pár let později
Sedím na balkóně. Prší. Kouřím.
S Michalem to vlastně skončilo ten den. Ne, že by se hned odstěhoval, ale brzy si našel jiné bydlení. Zkoušeli jsme se i pak dál občas setkávat, ale najednou to nešlo. Něco mezi námi bylo jinak. Jako by Denisa svým příchodem rozbila něco mezi námi, co se nedalo opravit.
Dodnes nechápu, co se to dělo. Vždy se mi líbily holky. Holky a Michal.
Jen někdy... někdy si na to všechno s ním vzpomenu. Na kalhotky na Michalovi. Na jeho vůni, chuť…
A je mi trochu smutno. A zároveň vzrušeně.
Ale to přejde.
Vždycky to přejde.
