Služební cesty do Thajska

Do Thajsko přiletěl unavený po dlouhém roce, s hlavou plnou starostí a jediným plánem — na dva týdny vypnout. Horký vzduch voněl mořem, ovocem a nočním životem. Přes den trávil čas na plážích, projížděl se na skútru mezi palmami a večery končily v barech plných hudby, smíchu a neonových světel. Poslední večer dovolené měl být klidný. Jen drink na rozloučenou a brzy spát před ranním letem. Jenže v jednom malém baru u pláže potkal partu cestovatelů z různých koutů světa. Němci, Brazilci, Australanky, dvojice z Francie… během pár minut seděl u dlouhého stolu a měl pocit, jako by je znal roky. Hudba hrála hlasitěji, skleničky se plnily rychleji a noc začala být čím dál divočejší. Někdo navrhl přesun do luxusní vily nad pláží, kde pokračovala soukromá party. Bazén svítil tyrkysově do tmy, kolem hrály pomalé elektronické beaty a lidé tančili bosí pod hvězdami. Atmosféra byla elektrizující. Smích, doteky, šeptání do ucha a pohledy, které říkaly víc než slova. Z nevinné oslavy se postupně stala noc plná vášně a spontánnosti. Nikdo neřešil čas ani pravidla. Jen okamžik, hudbu a opojnou svobodu tropické noci. Ke svítání už vila připomínala scénu z filmu — lidé unavení, rozesmátí, někteří usnutí u bazénu, jiní stále sedící s drinkem v ruce a sledující první paprsky slunce nad mořem. Poslední noc v Thajsko se změnila v něco, na co se nedalo zapomenout. A když druhý den seděl v letadle, stále cítil vůni moře, slyšel vzdálené beaty hudby a v hlavě mu běžela jediná myšlenka — některé dovolené skončí dřív, než člověk vůbec chce odjet.