Bytovky, králíkárny, paneláky a sídliště.... Čtyři podstatná jména, která se pojí k životu většině z nás. Lidi jsou blbý. Co to je za český bytový sen - dům a zahrada s velkým plotem přes který není vidět. To je jako snít o žití v betonovém bungru, v izolaci a bez interakce, nesmysl... Můj bytový sen je jiný - všichni na sídliště a zákaz záclon a žaluzií. A můžu vám říct, že by Netflix a jiné zábavné platformy zkrachovali...
Nejlepší jsou všední dny ráno, když je ještě dlouho tma a potom pátky, kolem půl noci. Myslim, že znám manželky, milenky, sestry a kamarádky většiny lidí, co na tom sídlišti bydlí. Je to zvláštní některé ty maminy, co ráno sedí a nebo stojí polonahé před zrcadlem, svítí na sebe, aby viděli na make-up, na vlasy, na to, co si berou na sebe a vůbec netuší, že jim celou dobu s výběrem pomáhá ještě někdo další... Všechny tyhle paní mě mají rády a vždy o mě říkají, že jsem milý a slušný, protože pokaždé hezky pozdravím. Ještě aby ne, když vím, že ta paní, co si mě chválí má hustý černý klín, nebo malá prsa a na nich jako jahůdky tmavé bradavky, které vidím zcela jasně i na těch pár desítek metrů vzduchem...
Od jisté doby se má favoritka stala Marcelka. Statná paní pokladní z nedalekého obchoďáku. Vždy s blonďatým drdolem, nalakovanými nehty, milým úsměvem a tak nejak slušnou až stydlivou povahou. Takhle jsem jí znal, co mi paměť sahala. Vím, že měla už odrostlé děti a aby jednomu pomohla, vystěhovala se do garsonky do sousedního panelového domu se svým přítelem a synovi zanechala dům po rodičích, kde mohl v klidu pěstovat své ratolesti.
Byť prodavačka, tak načteno měla sakra moc. I já rád čtu a často jsme se zasekli o naší vášni a rozhodně mi nepřipadala, jako někdo, kdo je prase. Ale tak to někdy bývá. Tichá voda břehy mele a mele...
Byl pátek kolem půlnoci. Většina oken již potemněla a jenom pár ještě svítilo. Jedno z nich bylo i z garsonky, kde bydlela Marcelka. Zabrouzdal jsem tam pohledem. Její přítel seděl u stolu, vedle něj nějaká pánská návštěva a vedle návštěvy Marcelka - v jasně červené podprsence, která měla, co dělat aby udržela její obrovská prsa.
No ty kráso, co oni to tam dělají? Honilo se mi hlavou a sledoval jsem dál. Přece jen tak před návštěvou nevytáhne kozy v podprsence, jako by se nechumelilo...
Ruka na stole roztočila flašku a ta ukázala na jejich návštěvníka. Přetáhl triko přes hlavu a hodil ho někam za sebe.
Tak takhle to bylo, oni hráli flašku - ve třech, ve čtyřech. To já byl ten čtvrtý, ale jen jako tichý host, co to celé pozoroval z dálky. Kde budou mít hranici, kde zastaví se svou hrou? zajímalo mě, jestli zůstanou ve spodnim prádle a nebo pujdou donaha. Na odpověď jsem moc dlouho čekat nemusel.
Marcelky návštěvník měl tu smůlu a nebo to štěstí, že zůstal jako první v boxerkách. Flaška ukázala zase na něj. Má známá prodavačka se zvedla ze židle a jen v červeném kompletu došla k němu. Teda, byl to kus ženský. Snad ve všech ohledech, ale i přes silnou nadváhu si zachovávala půvab a její velky bílý zadek v červených tangách zářil do noci, jako maják za dlouhých nocích na moři. Došla, klekla si. On se nadzvedl trochu na židli a ona mu stáhla jeho upnuté spodní prádlo. Pinďour, připomínajíci menší šišku salámu mu vyskočil a bouchnul jí do brady. Zasmála se tomu, chytla ho do ruky a na žalud mu dala pusu a šla zpátky na své místo.
Tak tohle už jsem nedával. Vyndal jsem i své o poznání menší, nebo řekneme normálních rozměrů, vybavení a začal si ho honit. Pokladni Marcela právě měla v puse cizí péro. Ty kráso.
Další, na koho ukázala flaška byl její přítel. Opět se zvedla a ladně došla k němu. Stoupla si tak, aby návštěvník viděl na její monstrózní zadek, ohnula se, stáhla volné trenky svého přítele a jeho o poznání menší penis zakousla, jak lasička. Narvala ho celý do pusy. Návštěvník držel tu svou šišku salámu a honil si ho.
Marcela špulila zadek a stále kouřila. Hluboko, nadoraz. V klidu. Hrála si. Chtěla si hrát.
Návštěvník se zvedl. Jako rytíř se svým mečem, vydal se na nerovný souboj, kdy draka bude muset hodněkrat probodnout, ale on stejně nezemře a bude žít dál.
Políbil ji tu obrovskou prdel, serval z ni tanga, která se jevila mini na rozměrném pozazdi, plivl na žalud a ten v ní zmizel.
Marcela se prohnula v zádech a na chvíli pustila péro přítele. Čekala tuhle zradu, tohle vpadnuti do zad? Pochybuji, že byla překvapená, ale i tak asi nečekala, co s ni ten velký žalud udělá.
I přes zavřená okna bylo vidět, jak tam ztěžka oddechuje. Borec jí strhl podprsenku a začal jí na férovku festovně mrdat, jako nějaké zvíře.
Má známá neměla vůbec šanci proti týhle přesilovce. Návštěvník jí nakládal svým beranindlem zezadu a zepředu jí do pusy zase šukal její přítel.
Nakonec to trvalo asi hodinu a já si za tu dobu to svoje péro skoro uhonil k smrti. Kéž bych to mohl zakončit, jako pánové - ty několikrát zcákaly Marcely obrovské a vytažené kozy a bylo vidět na tmavém ochlupení, že ani píča nebyla ušetřena té nálože.
Druhý den ráno jsem si šel dopoledne pro snidani. Vstával jsem pozdě a k mému překvapení, Marcela seděla na pokladně. I přes jistou snahu bylo na ní vidět, jak je unavená. Kdyby tušila, že ještě před pár hodinami jsem byl ten třetí, co z ní stříkal.
Usmál jsem se na ní a ona na mě. Viděl jsem červené ramínko podprsenky. Bože, ona si ta coura vzala ještě to prádlo, které měla dneska v noci na sobě, když jí tam ty dva nakládali. Cítil jsem, že mi tvrdne péro. Rychle jsem zaplatil a utekl a ještě v dálce jsem slyšel, jak říká, že už nebude příště tak dlouho do noci číst.
