6. povídka podle skutečnosti

14.05.2026 · 927 Aufrufe ucitels

Upraveno - doplněno

On plánuje 6. setkání. Když mě přemluvil na první schůzku, myslela jsem, že i když mi psal o schůzkách každý týden nebo 14 dní, že to bude jen povídání, max jednorázovka. V mém věku a s mojí postavou moc nečekám. Mile mě překvapuje.

Teď se ptá na podprsenku s předním zapínáním. Žádnou nemám, ale podprsenek mám dost. Kdysi jsme si psali o likvidaci prádla, že mi ho rád roztrhá nebo rozstříhá, když budu mít úkol přijet bez něj a budu ho mít na sobě. Tak se ptám, jesti nechce jednu rozstříhnout a já tam můžu doma zkusit našít patentky. Nápad se mu líbí a ptá se na košili, nebo halenku, co se rozepíná. Mám jednu, co jsem roky nenosila, ale mám ještě mikinu na zip, svetr na knoflíky a větrovku na zip. vybere si větrovku.

Mám přijet oblečená jen v té podprsence a větrovce, dole sukni a kalhotky, co může také rozstříhat. Auto mám v servisu, pojedu vlakem. Dvě hodiny předem si musím zavést venušiny kuličky. Nedovedu si představit jízdu s nimi a doufám, že už je trať nová a bez drncání.
Ptá se na moje přání. Líbí se mi představa, že budu mít svázané ruce, už se známe a vím, že jsem s ním v bezpečí.

Mám vzít něco širokého na svázání rukou, abych neměla otlačení nebo modřiny. Beru velký bavlněný šátek. Přidávám nůžky, Akuwand, co mi pomohl vybrat , elektrický kartáček, deku, náhradní kalhotky (podprsenku zapomínám a jestli mi ji rozstříhá, pojedu domů bez ní) a powerbanku, abych měla nabitý mobil, když bude chtít fotit.

Venušiny kuličky přidávám, jedu rovnou z práce, tak si je zavedu na záchodě. Vše dávám do velké nákupní tašky. Nesmím se udělat ani dnes ani zítra, můžu si jen pohrát. Teču a pokaždé, když mi napíše hodná holčička mnou projede vzrušení.
Cesta vlakem je dráždivá, stejně jako chůze. Jdu na cestu, kde mě vyzvedne autem.

Chodím sem a tam po cestě a čekám, až přijede. Nesu nákupní tašku. V ní je všechno, co jsem podle instrukcí měla přivézt. V kundičce přes dvě hodiny tlačí a ťukají venušiny kuličky.

Vidím ho přijíždět a jdu ke dveřím řidiče, jak bylo domluvené. Má stažené okénko. Zdraví a chytá zip větrovky, kterou mám na sobě. pod ní je jen podprsenka. Pomačká prsa přes podprsenku a chce můj mobil. Odemykám mu telefon, otevírám aplikaci fotoaparát a podávám mu ho. Fotí moje prsa v podprsence a chce nůžky. Vylovím je v tašce a dám mu je. Začíná mi stříhat podprsenku, přerušuje jen aby fotil a za chvilku jsou košíčky od sebe. Ja teču. Hodná holčička. Fotí, uvolňuje prsa z košíčků, které teď visí po stranách a začíná mi ničit bradavky. Doslova. Hodně je dráždí rukama i pusou. Často to zabolí, ale ne tolik, abych ho zastavila. Dráždí je dlouho.

Konečně přestává a mám si sednout na sedadlo spolujezdce. Myslela jsem, že pojedeme do soukromí, ale místo toho rozepíná kalhoty. Skloním hlavu, přidržuje mi ji rukou a já lížu, saju a penis v mé puse roste. Začíná se mi tlačit do krku. On na mě mluví, tak, hezky, hodná holčička. Kuř, čubko. Občas zatlačí mou hlavu úplně na kořen a mě slzí oči. Říkám mu, že už nechci, využívám chvíle, kdy mě pustil nadechnout. Marně.

Ví, že dokud nepoužiju bezpečné slovo, může pokračovat. Beze slova mi přitlači hlavu zpátky. Říká mi, co bude dál. Popojedem na klidnější místo. Vystoupím, sundám si sukni i kalhotky, předkloním se, vyndá mi venušiny kuličky z kundy a vystříká mi ji.

Říkám, že nechci. Odpoví, že nechci, ale budu poslouchat a startuje.

Během skoro celé jízdy mi mačká prsa a drtí bradavky dost to bolí, prosím, aby trochu ubral. Ubere hodně, tak mu vysvětluji, že stačilo jen malinko míň. Zase jeho dráždění bradavek získava na síle a občas ro zabolí. Divím se, že se dokáže soustředit na řízení a doufám, že ti, co jedou proti nám to nevidí.

Zaparkuje blízko silnice, koukám na projíždějící auta. Snad nás nikdo nevidí. Mám vystoupit. Když neposlechnu, stejně udělá, co chce, ale v tom případě mi navíc vystříká zadek. To se mi nelíbí, a tak je všechno, jak původně popsal.
Vystupuji a svlékám kalhotky a sukni. Mám na sobě jen rozstříhnutou podprsenku, rozeplou větrovku, ponožky a boty. Jsem ráda, že mi nerozstříhal i kalhotky. Mám si kleknout a ještě chvíli kouřit.

Za chvíli už se opírám o kapotu čelem k přednímu sklu a zadek je vystrčený k němu, jsem prohnutá v zádech. On vytahuje moje upatlané venušiny kuličky z kundičky, našteluje se a zajede dovnitř na doraz. Začne přirážet a říká: "Ano, hezky drž, čubko." Stříká dovnitř a hned ucpáva kundičku kuličkami, které zasunuje nazpátek. Můžu si je vyndat až doma. Nevím, jak vydržím cestu autobusem.
Znovu musím kleknout a očistit ho. Cítím chuť nás obou, poslušně ho olížu jazykem.

Můžu se obléct. Sedáme si do auta, hladí mě, objímá a povídáme si. Lehám si mu na zadech hlavou do klína, aby mi mohl dál hladit prsa. Mám pořád na sobě ramínka podprsenky, košíčky volně visí po stranách. Ještě mám rozeplou větrovku, mokré kalhotky a sukni. Ukazuji mu hračku, co jsem podle jeho výběru objednala. Zapne ji a přiloží k bradavce, nadskočila jsem a hekla. Mám se na co těšit.

Loučíme se. Odjel a já jdu na autobus. Mohl mě vysadit na zastávce, ale chce, abych se hýbala, aby mě venušiny kuličky dráždily. V autobuse cítím kazdou nerovnost na silnici a znáte stav našich silnic. Po 40 minutách mám dost a najednou přijdou velké vibrace. Podívám se z okýnka, projíždíme dalším městem a tahle ulice nemá asfalt, ale kočičí hlavy - velké kamenné kostky. Snažím se neúpět. Naštěstí brzy jedeme zase po asfaltu. Mám hodně práce to rozdýchat, ale musím. Už tak bude asi na zadní části sukně flek. Nemusí být větší.

Doma mě čeká úkol. Nafotit vyndavání venušiných kuliček, ale vzpomenu si, až když už jsou venku. Tak mu vyfotím aspoň prázdnou kundičku a píšu omluvu. Ještě musím na podprsenku našít patentky, abych měla zapínání vepředu. To udělám zítra. Posílám mu fotky, co mi na mém mobilu nafotil. Jsem ráda, že jsem doma, ale těším se na příští setkání. Tahle povídka je stejně jako předchozí celá podle skutečnosti. Mám úkol popsat každé naše setkání, jak proběhlo. Tohle je šestá, předchozí jsou tu také k přečtení.