Znal ji dlouho. Nedokázali říct, jak dlouho se znají a jak dlouho si spolu říkají všechno. Ona věděla, že je čistokrevný úchyl a sadista, on věděl, že ona není úplná vanilka.
Dlouho se mu líbila hlavně pro své názory a určité dobro, které z ní cítil. Nikdy ho ale nenapadlo, že by ji chtěl dostat pod své ruce.
Až do chvíle, kdy se poprvé setkali. Fascinovaně sledoval její krásné oči, čistou pleť, která si nepomáhala žádnou kosmetikou, a poslouchal její hlas. Když mu přejela prsty po zádech, zamrazilo ho. Byla ten typ, který by se mohl nekonečně mazlit.
Spíš z legrace nadhodil, že ji vezme do mučírny, a potichu doufal, že nebude proti. Nebyla.
Odjela kamsi na druhý konec světa a užívala si slunce a vodu. On plánoval, co všechno by jí mohl provést.
Měl trochu obavu z jejího zklamání. Věděla, co v minulosti vyváděl, a bál se, aby neměla nereálná a nesplnitelná očekávání. Přece jen, první lekce si nemusí vždycky sednout. Někdy to chce poměrně dlouhý čas. Ale byl velmi zvědavý, jak by na jeho trápení reagovala.
Přišel den jejího návratu. Vyzvedl ji na letišti a vyrazili směrem k mučírně. Nechal ji, aby se osprchovala, a sám seděl v křesle a přemýšlel. Byl nezvykle nervózní – on byl přece ten, kdo měl vždycky nadvládu a nadhled. Dnes mu ale trochu chyběl. Potáhl z cigarety a rozhodl se, že začnou na trestné lavici. Stejně si z cest přivezla pár vroubků…
Když přišla ze sprchy, nechal ji, aby si klekla na lavici, a začal ji pomalu poutat. Líbila se mu – měla krásné, oblé tělo a po sprše bude mnohem, mnohem citlivější. „Víš, že máš nějaké vroubky? Tak za každý… Hezky počítej, znáš to z povídek. Spleteš se – a jdeme od jedné,“ usmál se.
Chytil ji za vlasy a potěžkal v ruce důtky. Raději by použil rákosku, ale její pozadí nesmělo mít stopy po páchaném násilí. Počítala hezky, plynule. Pramínky důtek dopadaly na její zadek, který byl oproti zbytku těla zřetelně bílý. Opalovala se v plavkách, to bylo jasné na první pohled.
Když dopočítala do konce, postavil se za ni. Pohled, který viděl, byl pro bohy. A on se rozhodl, že bude pokračovat. Důtkami ji bil po zádech a sledoval, jak se kůže pomalu barví do červena.
Pověsil důtky na místo a vzal si zubaté kolečko. Začal jím jezdit po zádech, po páteři, a nevynechal ani zbitý zadek. Když si myslela, že je po všem, skočil za ní a přejel kolečkem po chodidlech.
Sledoval její reakce a bavil se. Říkal jí, že se mu líbí její vůně, a musel si k ní přivonět. Konečky prstů a nehty ji hladil po zádech a zadku, vzal si na pomoc peříčko. Jemné pírko v kombinaci s připoutáním fungovalo, jak mělo.
Klekl si k ní, hladil ji po tváři a oznámil, že je čas na změnu. Odvázal ji a nechal, aby se položila na stůl. Zavázal jí oči a užíval si pohled na nahé ženské tělo. Mluvili spolu o kolíčcích, ale to chtělo přípravu. Připoutal jí ruce a nohy ke stolu a přes tělo utáhl široký kožený popruh. Na kotníky jí nasadil pouta a mezi nohy upevnil rozporku. Hladil ji po prsou a vychutnával si jejich hebkou kůži. Na bradavku nasadil první kolíček. Druhou nenechal zahálet a přidal kolíčky na každé volné místo na prsou.
Malými důtkami ji spíš hladil než bil po prsou a pečlivě sledoval její reakce. Položil důtky a vzal do ruky ovládání od navijáku. Přicvakl k němu karabinku a začal zvedat. Za pár minut před ním ležela nahá, bezbranná, s nohama od sebe a zcela vydaná jeho vůli. To bylo to, co měl rád – pocit nadvlády a pocit, že je pánem situace.
Zvažoval, co jí provede. Ve zprávách sice sliboval trápení jazykem a proti všem svým zásadám by ji rád ochutnal, ale rozhodl se, že to neudělá. Možná jindy, možná až si řekne.
Místo toho na jejích stehnech rozehrál koncert pomocí rukou, důtek, peříček a ostnatého kolečka. Nevěděl, jak dlouho to trvalo, bavil se a věřil, že ona se baví taky.
Rozhodl se přejít do finále. Spustil jí nohy dolů a provazy je přivázal tak, aby je měla od sebe a pokrčené. V duchu si zanadával, že nemá k dispozici vosk, led a další hračky, ale říkal si, že není všem dnům konec.
Byl čas zbavit ji kolíčků.
¨
Pomalu je jeden po druhém sundával a odhazoval pryč. Konečky prstů hladil stopy po nich a nečekaně prsa stiskl. Věděl, že nejcitlivější budou poté, co se do nich vrátí krev. Poslouchal, co to s ní dělá, bavil se a nechtěl přestat.
Po chvíli si natáhl rukavici a začal ji hladit v rozkroku. Klouzal po povrchu a občas jedním prstem přejel po její čárce. Po ruce měl připravenou masážní hlavici a rozhodl se, že přejde o krůček dál.
Zasunul prsty dovnitř a začal hledat nejcitlivější místa. Střídal intenzitu a když se zdálo, že našel správné místo a rytmus, pokračoval a na rozkrok přidal hlavici.
Jak dlouho to trvalo? Těžko říct. Byla spokojená? Snad ano.
Dlouho ji držel v náručí a jen ji hladil. Nemluvil, jen sledoval, co dělá její tělo, a v duchu spřádal plány na další lekci.
Bude další? Netušil. Ale byl by pro.
