O asi týden později ve škole na chodbě se mě Honza znenadání zeptal:
„Máš dneska odpoledne čas?“
„Jo.“
„Tak jo. Můžeme k tobě?“
„Jasně, odpoledne jsem doma sám.“
Hned po obědě jsme vyrazili. Cestou jsme se bavili skoro normálně, o všem možném. Ale oba jsme věděli, že je to jen vyplňování ticha.
Když jsme vešli do bytu a zavřel jsem za námi dveře, najednou všechno tak nějak zhoustlo. Honza se vyzul a šel rovnou do mého pokoje. Sedl si na postel, koukal před sebe, červenal se a mlčel. Já si taky sedl a čekal, kdo z nás začne.
Po chvíli řekl tiše, skoro nesměle:
„Tak… jsem zase tady.“ Polkl. „Co budeme dělat?“
Seděl jsem vedle něj, srdce mi bušilo jako splašený. Pár vteřin jsem se odhodlával a pak jsem se zeptal:
„Fakt chceš vědět, co bych chtěl, abysme spolu dělali?“
Honza zvedl hlavu a podíval se na mě.
„No?“ řekl tiše.
Otočil jsem se k němu a řekl:
„Chtěl bych ti dát pořádnou pusu. Dlouhou. Jako minule. A pak… co kdybychom si odložili a uvidíme, co spolu zvládneme?“
Honza chvíli nic neříkal. Pak pomalu přikývl.
„Tak jo,“ zašeptal.
Naklonil jsem se k němu a políbil ho. Nejdřív jemně, pak pořádně. Honza byl nesmělý, ale postupně mi začal oplácet. Minule jsme si to nacvičili fakt dobře. Jeho jazyk se opatrně dotýkal mého, pak se osmělil a propletl se s ním. Líbali jsme se dlouho. Naše jazyky se pomalu a vlhce proplétaly, občas mě lehce kousl do spodního rtu. Cítil jsem, jak mu buší srdce. Líbilo se mi to tak moc, že jsem cítil v kalhotách nejen erekci, ale i vlhko.
Sundal jsem mu tričko a pak hned i svoje. Byli jsme přitisknutí kůže na kůži.
Pomalu jsem ho tlačil, až si lehl na záda. Hned pevně zavřel oči.
Klekl jsem si nad něj a pomalu sjížděl jazykem níž po jeho hrudníku. Líbal jsem a olizoval ho všude, kam jsem dosáhl – na klíčních kostech, na ramenou, na celém hrudníku. Když jsem se dostal k bradavkám, olízl jsem jednu jazykem dokola, pak ji vzal do pusy, sál ji a lehce kousal. Honza se prohnul, víc mi ji nastavil a tiše zasténal. Druhou bradavku jsem mu dráždil prsty, kroužil kolem ní a občas ji štípl. Honza dýchal rychleji a vzrušeněji.
Sjížděl jsem jazykem ještě níž po jeho břiše. Když jsem narazil na lem kalhot, zastavil jsem se.
„Můžu?“ zeptal jsem se tiše.
Chvíli nic. Pak slabě přikývl hlavou.
Rozepl jsem mu knoflík a zip. Na chvilku jsme se zarazil, jestli je tohle to, co opravdu chci. Nakonec zvítězila nadrženost a stáhl jsem mu kalhoty dolů. Pod nimi měl šedé trenýrky, ve kterých se mu jasně rýsovalo tvrdé péro s malou vlhkou skvrnou na špičce.
Stáhl jsem mu i je. Zůstal tu přede mnou nahý, až na ponožky.
Jeho péro vyskočilo ven. Bylo docela dlouhé, vypadalo tenčí než moje, s hezkou růžovou hlavou, která už
z poloviny vykukovala z předkožky. Kolem péra měl krátké chloupky, kulky měl stažené nahoru, napnuté a hladké. Napadlo mne, jestli se na tuhle situaci nějak nepřipravoval, nebo jestli je takhle pořád.
Chvíli jsem si ho jen prohlížel. Dotkl jsem se ho prsty – byl horký, pružný, ale zároveň tvrdý jako kámen. Honza sebou lehce škubl a tiše vydechl. Přejel jsem mu prsty po celé délce, nahoru a dolů, lehce jsem mu stáhl předkožku úplně dolů. Žalud byl vlhce lesklý. Když jsem ho tam přejel palcem, Honza zasténal a boky se mu samy zvedly.
Pomalu jsem začal pohybovat rukou, pomalu jsem ho honil a dál si ho prohlížel. Druhou rukou jsem si položil na bouli v mých kalhotách a mačkal si ji. Dost mě lákalo pokračovat. Pomalu jsem se sklonil, políbil ho na špičku a opatrně ho vzal do pusy. Takhle jsem si to často představoval. Cítil jsem jeho vůni – trochu potu, trochu parfému, hodně vzrušení. Chutnal slaně, trochu sladce, s lehce hořkým nádechem. Honza hlasitěji zavzdychal, skoro zakňučel. Jezdil jsem rty pomalu po žaludu, olizoval ho, prozkoumával, hrál si. Honza mi občas lehce přirážel boky do pusy, ale jinak jen ležel se zavřenýma očima. Dával jsem pozor, abych mu přes něj nepřejel zuby, pevně jsem se na něj přisál a zároveň se snažil po něm kmitat jazykem. Nevěděl jsem, jestli to dělám dobře, ale podle zvuků, které jsem slyšel, jsem asi nebyl úplný dřevo.
Trochu mi ze začátku dělalo problém si zvyknout na všechno to nové. S pérem v puse jsem musel dýchat nosem. Nemohl jsem pořádně polykat, takže za chvilku měl celé péro poslintané.
Najednou začal dýchat rychleji a hlasitěji, celé tělo se mu napjalo, žalud se mi v puse zvětšil a začal mi plnit pusu horkými, hustými stříkanci. První proud mi šel přímo do krku, ostatní na patro a jazyk. Bylo to horké, hodně husté a hořkoslané. Polkl jsem to nakonec všechno, i když s obtížemi. Ani se to vlastně až tak moc nelišilo od toho, co jsem ochutnával, když jsem si hrál sám se sebou.
Honza ještě chvíli tiše sténal, pak se uvolnil a ztěžka oddychoval s otevřenou pusou.
Otevřel oči. Podíval se na mě s výrazem naprostého šoku.
„Promiň… já nechtěl tak brzo,“ zašeptal roztřeseně. „Ty jsi to spolkl?“
Přikývl jsem.
Honza si rychle zakryl obličej rukama, pak se prudce zvedl a začal se hekticky oblékat. Ruce se mu třásly.
„Honzo…“
„Ne, já teď nemůžu,“ vyhrkl. „Tohle je… Já jsem se ti udělal do pusy… promiň.“
Oblékl se během pár vteřin, tričko měl naruby, rychle si ho otočil a odešel. Stál chvilku u dveří a díval se na zem.
„Ve škole ať je mezi náma všechno normální, jo? Prosím… Tohle se nikdy nestalo.“
Nečekal na odpověď a rychle odešel.
Zůstal jsem klečet na posteli. Měl jsem v puse ještě jeho chuť – hustou, hořkoslanou, silnou.
Udělal jsem něco špatně? Tlačil jsem moc na pilu? Nebo je to prostě tak, že Honza bojuje s tím, že se mnou může být víc, než kamarád?
Znovu jsem si olízl rty. Pořád jsem tam cítil jeho chuť.
Věděl jsem, že chci víc. Víc té chuti. Víc zkoušet. Víc zažívat.
I kdyby to nakonec mělo být s někým jiným.
