Bylo zajímavé, kolik hraček měli v zásobě a ona je přitom neměla ráda. Neměla je ráda, ale přinášely jí slast a obrovsky jí dráždily. A on se rozhodl, že na další hru sáhne do těchto zásob.
V ložnici připravil postel, pouta a řetězy na ruce a na postel a noční stolek vyskládal právě její milované a zároveň nenáviděné hračky. Dva různě dlouhé ocasy, ocelový váleček s hroty, Wartendergerovo kolečko a vysokofrekvenční elektro sadu.
V obýváku jí nasadil obojek. Miloval ten rituál, kdy držel v ruce kus pevné, ale neuvěřitelně jemné kůže. Miloval ten pocit, když jí obojek pokládal na krk a utahoval přezku. Vždy se přesvědčil, že je pohyblivý, nikde ji neškrtí a na závěr rituálu jí dal pusu a pohladil ji po tváři. Bavilo ho sledovat změny v jejím chování. Z jeho sebevědomé, hrdé, samostatné dámy byla rázem subinka. Jistě, neposlušná, drzá, ale jeho. Jeho nejvzácnější dáma, jeho všechno.
Odvedl ji do ložnice a zavřel za nimi dveře. Sedl si na postel a přitáhl si ji k sobě. „Můžeš mi říct, proč seš ještě oblečená? Mám tě vysvlékat já? Na co čekáš opravdu nechápu,“ spustil zhurta. V očích mu hráli pobavené ohníčky a ona se začala svlékat. Rád se na ni díval, a ještě raději ji svlékal sám. Znovu ji přitáhl k sobě a sundal ji legíny a kalhotky. „Vidíš, nic složitého,“ usmál se. Zadrmolila něco v odpověď, ale vlastně jí nerozuměl. Podle domluvy si oblékla černé silonky a pod ně si nasadila „tu věc“.
Znal ty stavy, před hraním občas zadrhávala, chvěla se po celém těle a on dobře věděl, že potřebuje trochu uklidnit. Postavil se za ní, vzal si do rukou její prsa a začal je hladit. Po chvilce přidal a prsa jí tiskl mezi prsty. Otočil ji směrem k posteli. „Dobře si prohlédni, co tady leží. Určitě se ti to bude líbit,“ usmál se. Odvětila, že to teda nebude. „Ten zkurvený ocas na mě nepoložíš, ne a ne. Protestuji,“ začala se dohadovat.
„To, co na tebe použiji nech laskavě na mě. Ty si lehni a buď ráda, že můžeš ležet,“ usměrnil ji a nechal ji, aby se položila na břicho. Vmžiku jí připoutal ruce k posteli a do ruky si vzal elektro sadu. Neměl rád klasické a běžně užívané sady s elektrodami. To mu nepůsobilo žádné potěšení. Měl rád bzučení a světlo VF sady nebo možnost ovládat výboje jako v případě elektrických obojků.
Bral si do ruky jednu elektrodu po druhé. Vždy ji nechal, aby chvilku bzučela jen tak ve vzduchu a pak ji pomalu přiblížil ke kůži. Fascinovalo ho, jak se mění zvuk, jak tiché bzučení přejde do praskání a jak ona reaguje při každém dotyku. Po pár minutách se přesvědčil, že je v rozkroku pořádně mokrá a slíbil jí, že jí sadu ukáže ještě za tmy. Za světla dostatečně nevynikl světelný efekt. A také jí to ještě týž večer ukázal. Ale to sem nepatří…
Beze slova se zvedl, vzal do ruky kolečko a začal ji jím přejíždět po zádech. Snažila se kopat nohama, proto obrátil svou pozornost i k nohám. Jen namísto kolečka požil váleček s hroty. Silonky prostě a jednoduše nechtěl potrhat kolečkem. „Opovaž se, to ne, to nesmíš,“ snažila se kopat. „Nekopej, nebo si vezmu do parády chodidla,“ varoval ji. Ale věděl, že zbytečně, ona nepřestala kopat a on si její chodila vychutnal. Stačilo pár vteřin, celá se vzepjala a podle zvuku bylo jasné, že „ta věc“ se právě začala plnit.
Zvedl se, usmál se a do ruky vzal ocas. Nedbal jejích protestů a položil jí ho na záda. Okamžitě ho shodila a on ho vrátil zpátky. „Jdu si udělat kafe, jestli ho zase shodíš, dostaneš 25 na zadek,“ oznámil. Něco mu říkalo, že zadek si přijde na své a nemýlil se. Jakmile se vrátil do ložnice, ležel ocas vedle ní. Okamžitě si vzal rákosku a rychle jí vyplatil 25 na zadek. Nestihla ani protestovat. Ocas vrátil na záda a oznámil, že podruhé už to bude 50.
Odešel a slyšel, jak mu nadává. Ale nebylo jí pořádně rozumět. Dráždění, které způsoboval každý jeden jemný chloupek muselo být nesnesitelné. Postavil se za ní a pobaveně se zeptal co říká. „Můžeš mi to opakovat, nebylo ti rozumět,“ požádal. „Ty hajzle, sundej mi ten zasraný ocas,“ spíše vyluštil, než aby rozuměl. Sundal ocas ze zad, všiml si, jak se jí ulevilo a okamžitě ho položil zpátky na záda, tentokrát podél celé páteře. Reakce ho překvapila, začala jen drmolit a prudce se otočila. Ocas spadl a jí v pohybu zastavila pouta a řetěz.
Jakmile se zase položila, vzal do ruky všechny ocasy, které měl po ruce a položil jí je na záda jeden po druhém. Aby je nemohla shodit, položil na ni peřinu a zlehka ji začal hladit. „Jdu na cigaretu. Dokud nepřijdu, budou ocasy tam kde jsou,“ oznámil. Slyšel ja mu nadává, nejprve tiše a pak hlasitěji a hlasitěji. Pak zaslechl něco, co mu sebralo dech a donutilo ho k hlasitému smíchu. „Ty hajzle sundej ty ocasy. Sundej ty zasrané ocasy a hned. Já tě zabiju,“ vykřikovala. Když odvětil, že ani omylem, nadchla se a křikla: „Já tě zabiju, nasypu ti včely do řízků,“ křičela.
Musel se hlasitě smát a tuhle větu stále dokolečka opakovat. Sundal jí peřinu, sundal všechny ocasy a do ruky si vzal vibrační hlavici. Chtěl, aby stříkala, chtěl, aby mu dala vše, co v sobě má a ona mu to dala. Když bylo po všem, dlouho se celé třásla a on ji hladil a uklidňoval. V plánu měli ještě další těžkou hru a chtěl mít jistotu, že je na ni připravená. Čekal ji pobyt v breathplay latexové masce.
Masku si musela nasadit sama. Musela si v ní najít jistotu a dýchat podle sebe. Jakmile byla připravená, natáhl si latexové rukavice a začal ji hladit po těle. Odpoledne ji tak hladil jen jaksi mimoděk, během přípravy jídla a zjistili, že rukavice ji dráždí a vzrušují. Oba hodně dali na doteky, na různé materiály a uměli se vzájemně vybičovat na maximum.
Jezdil ji v rukavicích po zádech, po stehnech a dráždil ji na prsou. Střídal jemné hlazení s rychlým poklepáváním na kůži konečky prstů. Slyšel její dech a viděl, jak se jí rezervoár masky nafukuje na obličeji. Měl tendence ji v masce hladit, ale věděl, že to jediné nesmí.
Položila se na záda, do připravených polštářů a on ji dál hladil a hladil. Jednou se bavili o tom, zda by se v masce dalo šukat. Kategoricky to vyloučil s tím, že jí nehodlá ublížit. Neuměl si to vpravdě ani představit. Namítala, že zezadu by to snad šlo, že se jí stejně na čtyřech v masce lépe dýchá. Rezolutně odmítl. Jenže červík pokušení v něm hlodal a hlodal.
Hladil ji v rozkroku a stále slyšel její dech v masce. Začal ji lízat a hlavě mu zrál plán. Lehl si mezi její stehna a začal ji pomalinku šukat. Zdaleka nebyl ve své kůži, neviděl její reakce, nemohl se jí dotknout a měl strach, aby se jí něco nestalo. Po pár minutách přestal přirážet, zvedl se a rozhodl se, že ji dodělá jinak.
Vzal si do ruky vibrační vajíčko a zavedl jí ho hluboko do kundičky. Do ruky vzal vibrační hračku, které kvůli jejímu tvaru říkali čertovi vidle a přitiskl jí je na klitoris. Za pár desítek vteřin vytlačila vajíčko a silně vystříkla. Vrátil ji vajíčko dovnitř a znovu zaútočil na její klitoris. Nepřestal, dokud měla co stříkat. Miloval její orgasmy a chtěl je všechny. Všechny.
Rychle jí z hlavy sundal masku a lehl si vedle ní. Celá se chvěla, každý sval na těle jí pracoval a on ji hladil a tiše na ní mluvil. Když se vzpamatovala, ptala se ho, jak dlouho měla masku nasazenou. V recenzích majitelé psali, že když je sub osoba v klidu, vydrží v masce dlouho. Prý klidně dvacet minut. „Měla si ji na sobě více než hodinu miláčku,“ řekl a dál ji hladil.
Věděli, že šukání nebylo dokonalé. Ani zdaleka, ale shodli se, že ho vyzkouší znovu. Zezadu.
